Jestli mají tyto individua děti, přeji jim vroucně, aby je ty děti na stáří mlátili také při nejmenším železnými tyčemi. Ale spíše doufám v to, že karma si je najde a zhebnou krutou smrtí a jejich děti budou přinejmenším dědit jejich peníze z nešťastných životů. Nevěřím, že takoví týpci jsou dobrými rodiči. Jsou to pouze hovada hodná utracení místo těch nebohých zvířat.

Běžně nekomentuji. Rozvod mých rodičů, tam byla situace obdobná. Mamka byla postavena před možnost zůstat v místě, kde jsme žili s otcem nebo se odstěhovat 500 km daleko. Tam já měla také kamarády, jelikož jsem zde trávila všechny prázdniny a ráda se vracela. Díky rozvodu byla ve svízelné situaci. Špatná finanční situace, dále práce na ranní a noční směny. A poté tu byla skutečnost, kdy otec poslal na mamku sociálku z důvodu toho, že chodí na 12 h směny (když byla na noční, trávila jsem čas u rodičů z otcovo strany, ovšem domluva probíhala mezi mamkou a jeho rodiči, otec byl s milenkou). Vybrala si tedy zůstat se mnou tam, kde jsme již žili a nestěhovat se k rodičům. Ač já bych šla i jinam. K tomu "zůstat" potřebovala více peněz. Brala volné směny a měla i brigádu.

V tomto období otec nechal zablokovat společný účet. A taky nepočítám to, že otec si do rozvodových papírů napsal všechno, co mohl - byt, auto, ale i poslední vidličku, co jsme měli v kuchyni.

V komentářích se skloňuje: "Neživí matka, otec platí také alimenty." Pokud jsou v rozvodovém řízení, není nic nařízeno. A těch ubohých pár korun, co na dítě otcové běžně posílají, není ani půlka toho, co dítě potřebuje. Záleží totiž dost na přístupu otce, zda přispěje i na věci jako lyžák, studium apod. U nás bylo vše problém, dokonce i to, když jsem k němu měla jet. Na oko chtěl, ale pak to nešlo.

V dospělosti naopak nechci já.

Barvitě si jako dítě toto období pamatuju. Jestli ti, o nichž je článek, mají takového otce nebo bývalého manžela, co by rád vše a rád zároveň škodí všem a všemu, tak paní fandím už teď!

Cyklisti - takový ten "silniční plevel". Jsou tací, kteří jsou obezřetní a ohleduplní, ale většina z nich jezdí po hlavní silnici ve skupinkách - ne za sebou. Ale buď s rozestupy, že je objíždíte na 10x, mezi nimi děti brázdící ze strany na stranu. Největší zlo, co se dá potkat - jezdí vedle sebe uprostřed silničního pruhu a nebo tam, kde mají zřízenou cyklostezku se řítí po vozovce. Tak takoví by opravdu zasloužili spíše přejet.

Nehledě na to, kam měl řidič s tím klanicovým návěsem asi tak uhnout? Cyklista, který to natáčel by měl spíš v pudu sebezáchovy slézt z kola, pokud slyší tenhle kolos už z dálky a zašoupnout se ke krajnici. Je účastníkem silničního provozu, má předvídat, když silnice je úzká.

Mnoho z Vás zde haní druhé. Každá práce má své, ať je manuálního charakteru nebo o vysoké zodpovědnosti. Když mi nebylo ještě 15, sama jsem dobrovolně chodila na brigádu - doplňovat zboží na čerpací stanici. Abych si mohla koupit byť drobnost, natahovat ruku mamině samoživitelce jsem se styděla už tenkrát. Sama chodila na 12 hodinové směny a brala záskoky za každého jen proto, abychom měli alespoň na základní potřeby. Později jsem na té samé čerpací stanici trávila veškeré své prázdniny. Nyní vzpomínám, jaká pohodová práce to byla, ač to skýtalo 12 hodinové směny. Vystudovala jsem v Praze VŠ, kde jsem také měla brigády, což obnášelo jak manuální práci, tak menší zodpovědnost a praxi, kterou jsem potřebovala. Na čerpací stanici jsem docházela o víkendech. Všechno mi něco dalo, hlavně zkušenost a to, jak s lidmi jednat i to jak lidé z různých profesí smýšlejí. A vězte, že každá práce má svou daň. Po dokončení studií jsem začínala ve firmě, která neměla budoucnost a bouchala zde objednávky jednu za druhou. Byla jsem spokojená, bezstarostná, ale mířila jsem výš. Jednání zaměstnavatele, tzv. "vydřiducha" mě také znepokojovalo, až jsem si řekla ne. Prošla jsem mnoha pohovory, nikde mě nechtěli. Mladá zkrátka. Začala jsem přemýšlet, pochybovat o sobě, o svých vysokoškolských titulech. Slzy vystřídalo vystřízlivění a vnitřní boj, začala jsem obětovat svůj čas, měla snahu. Nyní ve 26 letech se karta obrací, mám manažer. post, který je o zodpovědnosti, o výsledcích. Peníze sice na poměry nadprůměrné, ale na úkor času a úsilí. Někdy bych brala zpět tu čerpací stanici, bezstarostnost.