V r.1968 jsme na jaře navštívili představení Muž jménem La Mancha , byl tam nezapomenutelný, i když už to byl pán středního věku ,pro nás mladé holky, ale byl suverénně nejlepší,

Není už toho vaření nějak moc,-Pana Kašpárka jsem sledovala dříve v mládí, teď je protivný, jak sleduji v diskusi - nejen mi.

Diskuse k takové hrůze a lidé se zde dohadují o gramatice a pod.

Stále se mi líbí Všechnopárty, pan ŠÍP je možná trochu nedoslýchavý, nevím proč to neřeší, jednoduché řešení, určitě si dá lékařem poradit ,mnoho zdaru a stálou přízeň diváků.

Moc jsem se divila, jak mohla být p. Vohralíková schválena do tak prestižní funkce .Absolutně se tam nehodí, výměna bude jistě následovat, stačil mi záběr její účast na pohřbu, kde měla žluté oblečení, osoba v takové funkci, to nelze přehlédnout.

Katastrofická osoba, příčí se mi říct žena - jak asi vystudovala s takovým intelektem, tituly se prodávaly i kdysi,

S přibývajícím věkem se osobní povahové rysy prohlubují, takže v mládí byla něco podobného.

V r.1970 jsem prala pleny a dětské prádlo ručně bylo čisté a vyžehlené. A dítě jak z cukru v 9,ráno předvařeno a následně procházka okolo sídliště a nákup.

Ruce se mi nezkřivily a ještě se zvládalo plést a šít.

Žilo se slušněji a klidněji - v dnešní době už bych nechtěla být mladá.

A v tom paneláku žiji dodnes......