Vysvětlovat v tomto směru něco puberťákům je opravdu většinou marné. Jednou jsem viděla syna kolegyně, když jel na té spojce mezi 2 vozy tramvaje a podruhé jsem "načapala" 2 sekundány, jak vyčkali, až přijede vlak co nejblíž, a pak přeběhli přes koleje. Krve by se ve mně nedořezal , doslova jsem na ně ječela, ale samozřejmě utekli. V obou případech jsme to okamžitě hlásili rodičům a ve třídách došlo na "oblíbené kázání". Je to složitý věk, oni mají pocit, že jim patří svět a že se jim nemůže nic stát. A ta sluchátka představují vlastně další nebezpečí.

Omyl, přepínám všechny kdykoliv.

Zvykneme si stejně, jako jsme si kdysi zvykly na nedostatek banánů, aspoň budou moct další generace říkat, to bylo tenkrát, když nebyly léky....🙁((. Horší je, že bez banánů se žít á, bez léků může nastat problém. Pokrok je pokrok 🙁((.

Domnívala jsem se, že EU bude řešit závažné problémy, např.migraci, dostatek léků, vliv klimatických změn na zemědělství, zbytečné převážení zboží sem a tam apod., a ne plastová víčka, názvy některých výrobků apod. Byla jsem naivní 🙁((.

Opět je to jako se vším ostatním, tzn,tvořené od stolu bez konzultace s lidmi z praxe. Totéž by se dalo říct o změnách ve školství-přijímačky, maturity, RVP a určitě i v dalších oborech, do kterých si ale nedovolím mluvit, protože o nich vím jen málo.

Vaši větu, že se nemusíme milovat, ale měli bychom se k sobě chovat slušně, jsem používala celých 40 let své učitelské kariér /už jsem 10 let v důchodu/y a také bez vyvěšování na nástěnku. I mně mohli žáci říct cokoli, ale slušně, v tom jsem vždycky viděla základ. Jinak s článkem naprosto souhlasím, vidím to stejně. 🙂)))))).

Dcery chodily do školky v 80.letech a nic takového nepamatuju. Šlo o nově otevřenou školku s mladými učitelkami, takže vše bylo v pohodě až na jednu situaci, kdy nemocnou učitelku zastupovala jiná z jiné školky , a ta byla nepříjemná, naštěstí to byla jednorázová záležitost.

O tohle by se měla zajímat vláda a to urychleně, ne o svoji image v Brusselu a o svoje "korýtka" ((((.

Ano, chvilku se nám pokoušeli vnutit dědu Mráze, ale neprošlo to, Ježíšek zůstal. Dnešní masáž Santou mi připadá daleko agresivnější a v některých rodinách se mu možná i daří. To opakované kritizování všeho, co bylo, je už ubohé a trapné. Nikdo nevíme, co budou jednou kritizovat naši potomci na dnešní době a určitě se toho najde hodně.

Mě už se to netýká, ale myslím, že to musí být pro rodiče i pro děti těžké, protože hlavně děti si pak ve škole povídají , kdo co dostal, kde byl. Dodnes si to pamatuju z dětství a to jsem ročník 52, takže děti, které nic nedostaly, se musí cítit špatně,odstrčeně, je to podobné, jako když si navzájem porovnávají mobily, značkové oblečení apod. Prostě snadno se to řekne, horší je pak realita.

Přesně tak, manžel mě vedl ten večer pěšky do porodnice, protože auto nevyjelo a nebylo to daleko. Dcera se pak narodila 2.1., to nelze zapomenout.

Co je ...abys se...., v článku se opakuje několikrát.....

Vnímám to úplně stejně, 40 let jsem učila, učí i obě dcery, takže máme možnost srovnávat a není to příjemné srovnávání.

Ano , přesně tyto pocity a otázky se mi honily hlavou, když jsem byla se studenty asi před 25 lety v Holandsku a přistihla jsem se, že koukám do oken:-)))) a vidím běžný život. Všichni jsme byli překvapení a bylo to téma hovoru stejně jako obrovské množství nezabezpečených kol. Copak tady se nekrade, ptali jsme se pak našich hostitelů, které na oplátku překvapily naše otázky. Prostě jiný kraj, jiný mrav, to je na cestování to krásné. 🙂))).

Na 1. stupni je to asi přínosné, když pomineme, že pro učitele, který má ve třídě 30 dětí , je to časově velice náročné, i kdyby rodiči věnoval jen 10 minut, což mnohdy nestačí. Složitější je to na 2.stupni, kde učí více učitelů a třídní učitel neví, nemůže vědět, co konkrétně dělá problémy danému žákovi, takže ve výsledku může jen doporučit setkání s učitelem daného předmětu. Na naší škole, víceletém gymnáziu, dostali po úvodních informacích třídního učitele (např. o obědech, o výletu, učebnicích apod.) rodiče lístek s navrhovanou známkou pro každý předmět a sami se pak rozhodovali, kterého učitele kontaktují osobně. Ve výsledku byly fronty před kabinety matematiky, češtiny, cizího jazyka, takže opět nešlo o ideální řešení, ale rodiče měli možnost volby. A k námitce, že informace z úvodní části lze řešit mailem, jen doplním, že rodiče v té společné části mohou vznést námitky, může se hlasovat, dochází k výměně názorů a učitel tak vnímá i celkovou atmosféru mezi rodiči. Třeba někdo časem vymyslí nějaké ideální řešení pro všechny 🙂))), ale to je asi utopie.

Pokud vím, tak je to dlouholetá tradice. Naše dcera bývala vždycky čert, osobně jsem ji v kabinetě líčívala , dnes je to čtyřicetiletá máma dvou holčiček. Je pravda, že "holky" působily na 2.stupni, resp. v nižších třídách víceletého gymnázia, ale chodily i po bytech a nikdy si nikdo nestěžoval, právě naopak. Nějak se mi u prvňáčků nezdá ten seznam "hříšníků", zdá se mi to zveličené nebo je paní učitelka hodně mladá a bezdětná, protože tohle by měla být legrace, zpestření školního života podobně jako Halloween apod., který třeba nemám ráda já. A obě strany by měly být poučené-prvňáci, že jde o jejich starší spolužáky, a deváťáci, že jde o malé děti , takže to nemají přehánět, což je pro tento věk typické. A stále je ve třídě učitel, který by měl situaci usměrňovat.

Zajímavé téma, ale podle mého názoru zpracované velice povrchně . Např.otázka samostatnosti- je otázka jak v čem, není tam žádná zmínka o fyzické zdatnosti, ovládání technologií nelze s ničím srovnat, dřívější generace je neznaly, tak je nemohly umět ovládat............

Je vidět, že opravdu neznají stud a jde jim jen a jen o vlastní kapsu, je to trapné, ubohé.

Každý jsme jiný, ale pro mě osobně je reakce té babičky naprosto nepochopitelná. Vnoučata miluju a hrozně ráda s nimi trávím čas, tady jde navíc o mimořádnou situaci, kdy potřebuje pomoci vlastní dítě, byť dospělé. Pomoc v rámci rodiny osobně považuju za samozřejmou, pokud tomu nebrání závažné důvody.

Mně se úplně příčí používat slovo děti v souvislosti s těmito individui.