Šmankote, opravte si tu gramatickou hrůzu v nadpise...

Vážně si tam je podobný! 😄))))

Pardon, to je strašný nesmysl. Jasně, v pubertě se většinou jaksi probudí nějaký ten "šprajc" k autoritám a dočasně to bývá těžší (pro děti i pro dospělé okolo nich), ale božínku, znám tolik velmi, velmi empatických dětí. Kdysi jsem četla, že empatie se vyvine okolo osmi let - no já mám s některými dětmi intenzivní zkušenost empatie v ještě mnohem nižším věku. Není tak docela pravda, že empatie není vrozená, podle mého názoru to je někdy vrozený přirozený povahový rys. Samozřejmě že nejvíc je to o výchově vnímavými láskyplnými lidmi. Vždyť někdy člověk vidí vyloženě soucitná a empatická i batolata - to mě vždycky strašně dojímá.

Takže jíst normálně všechno (a protože málokdo jí tak pestře, že opravdu všechno - tak vlastně jíst mnohem víc druhů jídel než obvykle) a hodně.

Až na to, že když má člověk opravdu chřipku, tak nemůže jíst v podstatě nic. Natož aby měl sílu si vyvářet.

A hele, Táňa Dyková... 😄

Ten kvíz sestavovalo dítě?

No..."problém s cukrovkou" počká? Při náhlé silné hypoglykémii taky může být vymalováno do pár minut. Přitom stačí podat cukr (nebo pokud je dotyčný už v bezvědomí, tak píchnout "cukrovou" injekci, kterou by diabetik 1. typu měl mít u sebe).

V souvislosti s atopickým ekzémem se mluví o svědění - ale ona je to (při těžkých formách) nakonec především BOLEST, skutečná bolest při každém pohybu a doteku (vždycky říkám, že člověk by měl levitovat nahý při ideální teplotě, aby se ty těžké stavy daly nějak přečkat...).

To je zoufalý. Proč se tohleto množí...

Tak "těsně" nebo "několik týdnů před..."?

X krát jsem četla, že ráno je vlastně jediná doba, kdy naše tělo v pohodě zvládne sladké. Takže jako když sladké, tak k snídani, a pak už pokud možno ne.

"...jeho láska k dětem už byla ta tam." Pane autore, chápete význam tohoto slovního spojení? (Tedy jaký nesmysl (resp. opak toho co jste chtěl) jste vlastně napsal?)

A největší a zprstuvycucanou korunu tomu nasadil nejubožejší z nejubožejších pseudonovinářů David Zápal. (Jinak reálně se ke "zdrcující kritice" uchýlil naprostý zlomeček lidí, většina naštěstí projevuje úctu, empatii a soustrast rodině.) Zápal ovšem nemá sebereflexi ani svědomí, je to skutečný odpad, kterému je jedno, že je odpad, hlavně že to sype.

Dlouhé vlasy nikdy nebyly, nejsou a nebudou passé.

"Modlím se k jeho rodině"?? Asi spíš "modlím se za jeho rodinu", že ano...

To bylo v Amelii z Montmartru...

No...jsou to frajeři.

Tak trochu Pretty Woman... 🙂

Ten druhej tu záchodovou situaci ustál bez paniky či vzteku a s úsměvem. A navíc je to strašně pěknej chlap.

K třetímu odstavci článku - překvapilo mě, že někomu připadá nějak nemožné poučit o ledačems holčičky v prepubertě (tj.nejpozději do devíti let). To jako vážně? Mně přijde samozřejmé podávat (doma, ne ve škole) informace poměrně malým dětem, právě určitě před pubertou, protože v té době děti ty informace přijímají tak nějak samozřejmě, snadno, bez rozpaků... (ano, i o tom, jak se dělají děti např.)

A detailně vysvětlovat používání tamponů netřeba - malé holky by je určitě používat neměly.