Vám taky a za dlusnou didkuzi, ktera je spise vyjimkou.

Nominovalo ji ředitelství, ne její podřízené. U manželky v nemocnici to bylo stejné a dopředu rozhodnuté. Sestra roku kraje, samozřejmě vrchní, vyhrála auto a už14 před vyhlášením se jí ptali jakou chce barvu. Schválně si zkuste najít jestli takovou cenu někdy vyhrála řadová sestra.

Ne, jsem realista. Zeptejte se jejich podřízených, jak je milá a sympatická. Ne, není hezká, ale to je subjekktivní.

Vrchní sestra s pacienty vůbec nepříjde do styku. Na fotce je příjemný každý.

Nějak podobně jsem to chtěla nspsat.Takové milé stvořeníčko má v nemocnici velký vliv na zdraví pacienta.

Ať se Vám daří.

Nevím co kdo čekal od politručky a rozvědčíka, kteří svou práci úspěšně prováděli za minulého režimu a taky to nedělali z přesvědčení, ale pro peníze. Kdo má dost, chce víc. Nejsou to skromní lidé, takoví bývají většinou jen ti, co dokázali něco opravdu velkého a prospěšného.

Samozřejmě, že si každý žijeme po svém a o tom to je. Aspoň jeden z rodiny má možnost se dobře postarat, nemyslíte?!

Já jednoznačně nesouhlasím s vámi! Vy prosazujete nucené rovnostářství čili socialismus, jenže takhle to právě nefunguje. Pokrok ve společnosti je založen na soutěživosti, na tom, kdo bude první. Samozřejmě všichni nemůžou být první, ale právě touto snahou se společnost pohybuje vpřed. Proto jsme za socíku dopadli tak jak jsme dopadli, ve všem jsme byli zaostalí, ekonomika nefungovala a morální kredit šel stranou. Dopředu se dostali i ti, kteří si to ve skutečnosti vůbec nezasloužili a podle toho to také vypadalo. Vzdělání a dobrá výchova jsou základem všeho. Dnes v mnoha odvětvích chybí kvalifikovaní pracovníci a nedokážou je nahradit ani lidé ze zahraničí. Pravdou je, že chybí i spousta řemeslníků, jenže tenhle stav může vyřešit zase jen samotný trh práce, tohle ani nejde zařídit silou. Až když rodiče nebo samotní mladí pochopí, že např. jejich vysněná práce ajťáka, právníka či jiná podobná profese jim nepřinese kýžený výsledek, začne být lépe - jim samotným i celé společnosti. V tomto by mohl být stát více nápomocný: na jedné straně brečí, že vysoké školství není v této podobě dlouho udržitelné, ale na druhé straně nic nedělá, aby větší podporu věnoval učňovskému školství a středním odborným školám. Dalším aspektem je ochota udělat vše pro svůj úspěch, tj.pro dobrou práci. Lidé nechtějí kvůli práci měnit svůj život, například dojíždět za prací. Já mám práci 100 km od domova a denně dojíždím. A jde to! Lidé si musejí hledat práci, opačně to nefunguje! 😉

Jste divní, že máte potřebu být závislí na společnosti. Každý člověk by měl být primárně zaměřen sám na sebe, aby se mohl o sebe postarat. Tj.nepodceňovat vzdělání a co nejlépe se učit a dosáhnout nejvyššího možného vzdělání, najít si co nejlepší práci odpovídající jeho schopnostem. Každá rodina by měla k tomuto co nejlépe vést své potomky. Tam je všeho základ a né remcat a na všechno si stěžovat.

Podle volebních výsledků to ale vypadá na handicap třetiny národa. Bohužel.

To jste mela komu drzet pesti.Byl to buresuv kun a bude znova.

Netvrdím, že tuto vládu vládu miluji, ale v této době a situaci je to ta nejlepší varianta. Nesnáším politiky, kteří voličům slibují nesmysly a nemám rád voliče, kteří na ty nesmysly slyší. Naopak mám rád politiky rozvíjející demokracii a společnost tím, že se snaží občany motivovat k tomu, že mají spoustu možností a příležitosti se o sebe sami postarat. 😉

Neznám vládní peklo, mám se dobře a jen trnu hrůzou, kdy ten klid a pohoda skončí. 😉

Peklo mělo svůj sraz...

My ostatní se ale necpeme do médií a necitime se celebritami. V tom je ten rozdíl, milá paní!

Tak kolegyně také nemusely mít dost informací.

Slaboch to jistě nebyl. Byl v podstatě nemocný. A nemoc ho dohnala k rozhodnutí, které učinil. Chemie mozku při depresích je velmi nebezpečná záležitost. A když máte deprese, tak Vás často bolí duše, ano, je to tak. Bolest duše je větší než jakákoli bolest tělesná. A při depresi není člověk schopen, právě kvůli chemii, která vytváří v mozku naprostý chaos, přemýšlet o svém následku. Je možná schpen napsat dopis na rozloučenou a omluvit se za svůj čin. Ale zastavit jeho rozhodnutí, které má promyšlené, nejde. Toto rozhodnutí nelze z voleje odsuzovat. Ovšem sbírku pro rodinu v takové výši odsoudit můžeme.