Na jednu stranu jsem rád, že ta slova slovenský prezident napsal. Na druhou stranu mám po předchozích prezidentových vystoupeních a po vystupování Ficovy vlády, která prezidenta podpořila ve volbách, pochybnosti o jejich upřímnosti. Dělá to na mne dojem strategie, aby se po válce, až se Ukrajina začne obnovovat, mohlo Slovensko ukazovat, jako její podporovatel, aby se mohly spřátelené firmy vládních představitelů hlásit o zakázky placené z evropského projektu obnovy Ukrajiny.
Je zajímavé sledovat jak se bourá jedna společenská konvence za druhou, menšiny získávají svobody, o nichž se předchozím generacím snad ani nesnilo, ve veřejném prostoru se otevírají bolestivá sociokulturní témata, o nichž dříve neměl nikdo ani tušení, že vůbec existují, ale paradoxně statisticky významně narůstají počty depresí, psychiatrických hospitalizací, školní a dětští psychologové jsou přetížení množstvím klientely, mnozí mladí polykají antidepresiva se stejnou samozřejmě jako vitamíny...
Tím ani náhodou nevolám po starých pořádcích, jen mě to překvapuje, že čím více je společnost otevřená, je inkluzivní a citlivá pro potřeby jednotlivce, což je všechno nepochybně správný trend, tím více se v ní objevuje a šíří bolest na duši.
Je tohle snad nezbytný průvodní jev uzdravování společnosti?
Volební výsledky rozhodně potvrzují, že se Andrej Babiš umí mnoha lidem dostat pod kůži a získat si je na svou stranu. A jistě to nelze odbýt tím, že se řídí marketingovými průzkumy. Ta data jsou dostupná všem politickým lídrům. Musí mít i nějakou další intuici, aby rozpoznal nejen to, co chtějí jeho voliči slyšet, ale jak jim to sdělit, aby uvěřili, že to myslí vážně. Takže, pokud by se mě někdo zeptal, jestli si myslím, že Babiš – miliardář, který za socialismu část dětství a mládí vyrůstal na Západě – rozumí „obyčejným“ lidem, tak bych musel odpovědět, že ano. I přesto můj hlas nikdy nedostal a nedostane. A protože nejsem nijak výjimečný, nabízí se otázka, kdo je to ten „obyčejný“ člověk?
Na jednu stranu mi ten pokus Trumpa jr. o vtip s ohledem na oběti ruské agrese příjde hnusný a děsivý, a na druhou stranu je neméně děsivé, že státní integrita a bezpečnost země uprostřed Evropy, jíž Ukrajina geograficky je, existenčně závisí na finanční a materiální pomoci Spojených států. Proč nedokáže „starý kontinent“ Ukrajině účinně pomoci sám?
Do dnešního dne jsem Šebka neznal, proto jsem si ho vyhledal a zjistil jsem, že se už jako 16letý zúčastnil soutěže Československo má talent s písní z muzikálu Bídníci. Dále je na netu dostupná řada dalších písní, v nichž se pokouší o vlastní tvorbu. Ve všech případech zpívá svým hlasem, který není tomu Gottovu podobný ani vzdáleně. Překvapuje mě, jak dobře se ho naučil při zpěvu imitovat a jsem zvědavý, jak dlouho může takový projekt vydržet, případně, jak jeho fanynky příjmou, až se pokusí „Gottovým“ hlasem zpívat originální tvorbu. Nebo jestli se dokonce nepokusí v Gottově stylu přezpívávat cizí tvorbu stejně jako to dělal Gott, viz oblíbená Forever Young od Alphavil, Pretty Woman Roe Orbisona, Does Your Mother Know od Abby, Far Far Away od Slide a bezpočet dalších.
I když jsem nominaci Harris považoval za velkou chybu demokratů, protože jsem nevěřil, že by se mohla žena (jakákoliv) stát prezidentkou USA - ne v této době - stejně jsem si v koutku duše přál, aby Trumpa porazila.
Nu což, na mém přání v žádném případě nezáleží. Američané rozhodli až překvapivě jednoznačně a je potřeba popřát vítězům (nejen tedy Trumpovi, ale republikánům celkově, protože získali většinu ve všech ústavních institucích. I tak si myslím, že se nestalo nic tak dramatického, jak by se mohlo z novinových titulků zdát. Amerika ani svět se jistě kvůli Trumpovi nezboří, i když je jisté, že zahraniční politika spojených států se změní. Především mě zajímá, jak se bude vyvíjet ruská válka proti Ukrajině a izraelsko-palestinský konflikt.
2
Sledujících
1
Sleduje
2
Sledujících
1
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
Takoví „fakíři“ jeden čas pravidelně hodiny „levitovali“ v Karlově ulici v Praze. Jedná se o sedací konstrukci schovanou pod oblečením a ukotvenou tyčí v zemi. Odkaz
V tomto případě je nejspíš trubka schovaná v nohavici protažená kolem paty do podrážky tenisky. V zemi je natlučený kolík, na který se trubka našlápnutím nasadí.