Fajn. Nerozumím tomu proč. Zřejmě jen snaha, aby odpadl jeden z argumentů proti zvýšení věku odchodu do důchodu. Nemyslím, že je problém si zajít na prohlídku.

Argumenty, že se musím nějak v 68 dostat do práce, tak teda nedává smysl se nechat v 65 kontrolovat u doktora jestli vůbec můžu řídit, je naprostá hovadina. Pokud nesmím řídit, protože tím ohrožuju sebe a okolí, tak je moje pohodlí naprosto druhořadý.

Měli by naopak řešit, že razítko způsobilosti dostanou kolikrát bez toho, aby vůbec u doktora byli, protože panu doktorovi na vesnici je taky 76 a paní máma mu donesla vajíčka, tak co by to potvrzení pro tátu s demencí nedal.

V každé obci zřejmě čekají tisíce nezaměstnaných skladníků. Možná bychom mohli aspirovat na víc než jezdit s ještěrkou.

Tak to je symbol absolutní nemohoucnosti státu. Stát neumí přinutit řetězce k alespoň trochu morální cenotvorbě, když už ne konkurenční, tak si raději z ceny uzme od sebe. Ve výsledku stát má o 3 procentní body méně, řetězec o 2,99 více.

Ve výsledku tedy stav horší než před změnou.

Ty pokuty, ať už od ČOI, nebo snad v budoucnu i od antimonopolního úřadu, musí být naprosto zdrcující.

Záleží na tom? Znamená to, že genetická historie mých předků musí definovat mé kulturní hodnoty, styl oblékání, hudbu a především sympatie vůči ostatním jedincům s podobným genetickým pozadím?

Poslední, pro koho genetika v tomto kontextu bylo téma, byli nacisti, sověti a bílí supremacisté ze spojených států. Všemi skupinami opovrhuji tak, jako většina vyspělého světa.

Čili to co z nás možná dělá slovany není ani tak skutečný původ našeho genu, ale skutečnost, že to u nás vlastně stále někoho zajímá. A určitá ekonomická zaostalost východních, tedy majoritně slovanských států není nijak dána genetickou výbavou, ale historickým pozadím, které mohlo vzniknout právě proto, že pro nás toto téma bylo po válce stále důležité.

Zapomeňme na slovany a budeme štastnější.

Tohle se skousne ještě dobře. Ale až prosákne, že ta AI bude čerpat příspěvky na bydlení, tak bude zase plný václavák.

Zajímavě napsané, ale zcela mě minul nějaký nosný vzkaz směrem ke čtenáři. Shrnutí několika poznatků, bez žádného propojení k hlavní myšlence.

Muž není milován, tedy žena bude brát víc?

Žena nevyhnutelně bude brát víc, tedy muž se musí naučit plakat?

Chápu, že to není ani jedno, nechápu ovšem, co to má být.

Jinak k těm poznatkům:

Běžná žena stráví 6 let s velmi omezenou možností budování kariéry, tedy po jejím návratu k budování je muž, který začínal na stejné čáře, o 6 let zkušenější.

Do té doby, než se tento hendicap zcela vytratí, nebo naopak rovnoměrně rozprostře, ženy tento boj nemohou vyhrát.

Ve prospěch žen pak mluví větší zájem o studium na VŠ, otázka je, zda preferované obory vůbec nabízí možnosti nadstandardních výdělků. Umění, či filozofie rodinnou kasičku nenaplní lépe, než zedničina.

Byť je vyšší úrok primárně proti inflační nástroj, nemyslím si, že pomůže stabilizovat nemovitostní trh.

Sice spadne poptávka, tedy by měla přirozeně jít dolů i cena, ale hlavní bolístkou je nedostatek nově vzniklých bytů. A to se výrazně umocní. Pokud dnes staví developeři málo, budou stavět výrazně méně a nedostatek nově vznikající nabídky opět vyžene ceny současné.

Mají tam chybu. Nejvíce sousedů má Německo, ne Rakousko. V popisu to pak již mají správně.

Pokud chybí tržní mechanizmus pro tvorbu konkurenčního prostředí, které by ceny sráželo dolů, tak ať stát zveřejňuje pravidelně seznam potravin a pohyby marží v dodavatelském řetězci.

Stát se situací sám moc neudělá, ale může nechat na spotřebiteli od koho a co bude kupovat.

Obchody nabízejí službu, tak ať spotřebitel ví, kolik za ní platí.

Žádný obchodní řetězec nebude chtít být ten s nejvyšší marží a může to suplovat absenci konkurenčního prostředí.

Je naprosto naivní se domnívat, že zaměstnavatelé jsou ti, kteří tlačí zaměstnance, aby pracovali na IČO. U technologických firem, tedy IT, je to z pohledu zaměstnance preferovaný stav.

U těch firem, u kterých to naopak preferencí je, zase naopak chybí ochrana zaměstnavatele. Dnes neexistuje jednoduchá cesta, jak se zbavit nespolehlivého zaměstnance. Ano, ta cesta by neměla ani být jednoduchá, ale pokud někomu za jeho práci dávám mzdu, a tu práci neodvádí, nebo dokonce firmu poškozuje, měl bych mít možnost takový vztah ukončit. A ne čachrovat s nadbytečností, nebo hledat každý přešlap, abych mu za rok mohl dát paragraf a nakonec stejně skončil v soudním sporu.

Pokud budou práva zaměstnanců a zaměstnavatelů vyrovnána, významně to pomůže k chuti lidi skutečně zaměstnávat.

Skoro bych řekl, že to, co by mohlo efektivně pomoci je jasně označit výrobce/dodavatele s výrazným navýšením marže. Ať se zákazník sám rozhodne zda jim chce dát svoje peníze.

Volný trh ok, je rozumné trh neregulovat, dejme tedy alespoň lidem dostatek informací, aby ta regulace mohla přijít ve formě snížené poptávky.

Takto je to neustále dokola “nedokážeme přesně určit” a “jsou indicie, že výrobci…”. Dobře a kdo jsou ti výrobci a jakých komodit se to týká?

Babka přinese doktorovi štrůdl a domácí vajíčka a hned je děda způsobilý k řízení.

V žádném ohledu Zelenskému nezávidím. Varianta podepsat mír za těchto podmínek, tedy podmínek, které jsou v zásadě podmínky se kterými do války Rusko šlo, by naprosto znehodnotilo oběť, kterou Ukrajinci vynaložili na obranu země. Na straně druhé pokračování v konfliktu s vědomím, že denně umírají civilisté, děti, ale zároveň vojáci a otci od rodin, kteří si válku také nepřáli.

Sofiina volba, která je umocněna naprostou impotencí NATO, jakožto deeskalačního mechanismu pro mír ve světě. Nevěřím ani za mák, že by angažmá NATO situaci vyhrotilo. Naopak jsem, i na základě dosavadních výkonů ruské armády, přesvědčený, že nikdo v Rusku nechce a nebude konflikt riskovat, jelikož jediný prostředek k vítězství, v takovém konfliktu, je zároveň naprostá anihilace sebe sama a to je obrovská cena za relativně nevýznamnou Ukrajinu.