Jinak zde zajímavý článek i z druhého soudku ohledně znásilněných Němek-Ze zhruba 860.000 znásilněných Němek připadá podle autorčina výpočtu asi třetina (270.000) na západní vojáky: zhruba 180.000 jich znásilnili Američané, 50.000 Francouzi, 30.000 Britové. Sověti mají podle ní na svědomí nejméně 590.000 znásilnění, zatímco až dosud se mělo za to, že sovětští vojáci asi znásilnili mezi jedním až dvěma miliony žen. Odkaz 1
A znásilňovali i Ukrajinci nebo jen Rusové? Já jenom že má babička, která žila na konci druhé světové války a zažila přechod fronty na Valašsku mi zase říkala něco jiného. Přišli Rudoarmějci, vrazili do chalupy zařvali Gdě German a hnali skopčáky dál. Nic jim nevzali, nic nerozbili. Je pravda že jeden Sovět po babičce které tehdy bylo 18 let pokukoval, ale to bylo všechno. Asi měl strach , co by sním udělal jeho velitel. Za to naši milí Němci se na moji babičce a mé rodině vyřádili, když je v roce 1938 hnali z jesenického pohraničí za pokřiku České sv....ně raus a pradědu chtěli pověsit na nejbližším kandelábru jen proto, že byl státní zaměstnanec na dráze a Čech jak poleno. Zůstalo tam vše. Barák, pole hospodářství. Dodnes ani nevím komu to zůstalo. Babička s rodinou utekla na Valachy. Když tam můj otec babičku v 70. letech vezl, tak se mu tam babička zhroutila pod tíhou vzpomínek. Proti tomu byl příchod Rusů balzámem na duši. Jinak jen v Bělorusku Němci vypálili a vyvraždili na 628 obcí. Tak čemu se furt divíte. Byla válka a bylo to hnus. Tím je nechci omlouvat, tak to prostě bylo. V učebnicích ZŠ se píše že nás osvobodila Rudá armáda a spojenci. Tak samo jako to, že SSSR napadl Polsko 17.září 1939. Je to historie. Bohužel krvavá, ale je. Jedno ale vím jistě, kdyby nebylo Sovětů a i těch Ukrajinců a Hitler vyhrál válku, tak by půlka Čechů vyletěla komínem a další půlka by chodila v dřevácích někde za Uralem do fabrik či dolů.
Ježíš maria, ještě v 90. letech tohle bylo normální a absolvoval to každý mladý muž. Já sloužil na letišti v Žatci a minimálně třikrát do týdne jsme vstávali již před čtvrtou ráno abychom nachystali techniku na lítání a jezdilo se kolikrát až do večera a druhý den bylo repete. Do toho poplachy, střelby, chození do služeb, chození do stráží na muničák a v zimě jsme prohrnovali cesty a tahali civily z příkopů ze zasněžených cest. No a přežili to všici. A do toho ještě 400 km od domova. A dnes se z toho málem div nepo....rem . Jinak doplňuji komentář, ať se ogarovi v AZ daří.
Už se nemohu dočkat jak mladí zvednou dupku a půjdou konečně na vojnu sloužit vlasti, tak jako třeba já v devadesátkách. Vždyť náš lídr říkal, že je třeba zbrojit a starat se o obranu a spoléhat sami na sebe. Řehka to furt propaguje. Tak jsem zvědav jak to ti naši mlaďoši vezmou vážně. Zvlášť Piráti by mohli jít příkladem. Protože ono to fakt k tomu pomalu směřuje....
Jurečko ty tro...bo. To jste zase něco pěkně dojebali co? Zrušili jste kojeńáky a teď nevíte co s dětmi a kam s nimi že? Jenom aby jste vlezli do pozadí Bruselu. Pěstouny nemáte a máte akorát hlavu ve hnoji. Jak chcete pracovat s rodinou, kde byla třeba matka 7 krát na léčení a pije dál. To ji budete dělat ťu´tu ńuńu? Kolik fetek, alkoholiček nechají svoje dítě v kojeńáku a je jim to úplně šumák? To je chcete přesvědčovat aby upustili ze svého způsobu života? Už teď nevíte co dál, strkáte děcka na tři roky k přechodným pěstounům, přitom tam mají být jen max. rok a mají jít do rodin. Jenže ty rodiny, které by se o ty děti starali dlouhodobě, tak ty nejsou. Nikdo se do toho nežene. A jak to chcete dělat dál? To po třech letech kdy se dítě citově fixne a vybuduje si citovou vazbu na přechodnou rodinu, tak ho strčíte do dětského domova, když se pro něho nenajde rodina? Nerušili jste náhodu kojeňáky z důvodu ústavní deprivace? A co je toto. Dokážete si představit jak třeba tříleté dítě dáváte pryč od rodiny? Já si to teda představit nedokážu. Máme se ženou 4 děti v náhradní rodinné pěči už od ročních miminek a všechny z kojeńáku, jedno v adopci a tři v poručnictví, jejich biofetkoalkoholické rodiče jsme nechali zbavit rodičovských práv a dali jsme jim i naše příjmení. Dnes už to jsou pubertáci či předpubertáci a jsou štastni, protože nemají žádný dětský domov a ani žádné přechodné pěstouny, od kterých musí zase vandrovat dál. Mají opravdovou milující rodinu se vším všudy. Ty vaše domlouvací akce stojí za starou belu. Jste akorát pro smích.
Řeknu to asi takhle. Mám doma klimatizace na topení i plynový kotel. Ale ve sklepě taky i poctivého litinového nezničitelneho Viadruse se zásobou dřeva a koksu, který funguje bez potřeby elektřiny na samotíž a teď při povodních mi zachránil zadek bo nebylo štrumu a venku chladno. A tak to i zůstane. A můžou mi ti zelení pošahaní eurokomunisti skočit na hrb. A můžou hrozit pokutami, kontrolami. To už je normálně na palici co se vymýšlí za blbiny. Článek je sice o krbech a kotlích novějšího typu, ale i tak to je nehorázná kravina od zelených bezmozků.
Ano to je pravda. Komunisté byli v tomhle mistři. Ale chtěl bych jen připomenout že zavírali a vyhazovali z armády i československé letce z východní fronty a nejenom letce. Z hlavy si teď třeba vzpomenu na Antona Droppu, čs.stíhače který létal pod Fajtlem v Ostravské operaci- vyhozen od letectva po roce 1948, protože prý nenašel kladný poměr k lidově demokratickému zřízení. Toto se dozvěděl až po roce 1989. Po válce se z něho stal uznávaný slovenský jeskyńář který napsal spoustu publikací a prozkoumal několik stovek jeskyní na Slovensku i ve světě. Další pilot bitevního Ijušinu IL-2 Josef Kúkel který bojoval rovněž v Ostravské operaci, rovněž vyhozen z armády, nebo velitel 3.bitevního pluku v Ostravské operaci, major Mikuláš Guljanič, Fajtlův kamarád, známý to předválečný letec který působil jako letecký četník či později v krizových letech roku 1938 na Podkarpatské Rusi, rovněž od letectva vyhozen a dělal průvodce v Čedoku. A mohl bych pokračovat dál. Vždyť oni ty s.....ně šli i po Španělácích. Ti komanči v té době byli takové krysy, které se požírali navzájem, jen aby byli u moci. Další jméno je třeba Richard Husman alias Filip Jánský, který napsal Nebeské jezdce. Bývalý palubní střelec Iljušinu IL-2, který u Bohumína sestřelil německý Focke Wulf 190. Rovněž od letectva vyhozen a protloukal se tak jak se dalo. Nakonec se uchytil u meteorologické služby a kdyby neměl kamaráda z vojny který nad ním držel ochrannou ruku, tak by asi ani nic nevydal.....Zajímavé je třeba to, že Slováci kteří bojovali na východní frontě proti Sovětům, tak těm se nic nestalo.
Děkuji za pěkný článek. Jinak Josef Gemrot byl tady od nás z Rychvaldu na Karvinsku. Už před válkou byl činný ve službě státu a později i v odboji. V letech 1929 až 1933 upsal šachtě jako horník. Poté šel na vojnu a po vojně si podal žádost k četnictvu či policii a byl přijat. V květnové částečné mobilizaci sloužil ještě jako posluchač policejní školy a byl dán do Nového Bohumína na bohumínské nádraží jako bezpečnostní posila. V období všeobecné mobilizace v září 1938 už zažil jako příslušník Stráže obrany státu-SOS. V té době zasahoval už ovšem u Frývaldova( dnes Jeseník). Po odevzdání pohraničí Německu, Polsku a později Maďarsku se i Josef Gemrot vrací zpět na Ostravsko. Poté se svým bratrem Fridolínem převáděli lidi do Polska. I oni sami později přešli do Polska a jeho bratr Fridolín Gemrot se stal později radarovým operátorem u 68.noční stíhací československé perutě. Létal s rotným Josefem Adamem a třeba velikým úspěchem této dvojice byla noc ze 17. na 18. srpna 1943,kdy tato posádka sestřelila během pár minut dva německé bombardéry Do 217. Co se týče Josefa tak po válce byl komunisty perzekuován jako zápaďák a navíc onemocněl rakovinou ucha a nedoslýchal, byl propuštěn ze služebního poměru, sám se odloučil od rodiny aby ho jeho děti a žena neviděli umírat v bolestech a přestěhoval se ke své sestře. Dne 11.srpna 1954 srdce Josefa Gemrota dotlouklo.Vynikající voják, bývalý policista a příslušník Stráže obrany státu, velký vlastenec a moc statečný člověk zemřel na zhoubnou chorobu v Ostravě. Po jeho smrti musela vdova se dvěma dětmi opustit pronajatý byt.
No nevím jestli je rušení kojeňáků ta správná cesta, přece tam měli odbornou lékařskou péči na vysoké úrovni a ze své vlastní zkušenosti vím, že i děti které si pěstouni vzali a nedali jejich výchovu byly opět vráceny do těch něnáviděných kojeńáků. Jestli si myslíte že tam čekají stovky či tisíce zdravých dětí, tak neznalé vyvedu z omylu. Troufám si tvrdit že tak 60 % to jsou malé děti Romů a zbytek bílých. Skoro každé dítě má nějaké zdravotní komplikace, protože to jsou děti fetek, alkoholiček, štětek apod., protože normální rodič dítě do domova nedá. Můžu o tom s klidným srdcem mluvit, protože s manželkou jsme si vzali 4 děti z kojeňáku od ročník miminek. Dnes už jim je 16,14,13 a 10 let. Dali jsme jim naše příjmení a jsou prostě naši, protože jejich rodiče byli pro nezájem zbavení práv. Vůbec si nedokážete představit kolik to stálo úsilí a péče z těchto roztřesených a zdravotně zlikvidovaných miminek vychovat smějící se puboše. Jednoduché to vůbec není, to jsou takové šoky když vám ve třech letech syna řeknou že je autista, u dcerky vám v roku řeknou že nebude chodit a když manželka obětavě s miminkem cvičí a dítě se postaví na vlastní nohy, tak v 9 letech jí diagnostikují 70% ztráty sluchu a přijde další šok v podobě naslouchátek. Další kluk díky své alkoholické matce bere 6 psychiatrických léků, protože má těžké ADHD a fatální alkoholový syndrom, prostě má nervovou soustavu v dupě. A mohl bych pokračovat. Takže stejně to budou muset nějakou formou udělat, protože spoustu malých dětí si nikdo nevezme z důvodu zdravotního stavu a zůstanou v ústavní péči.
Pěkně napsáno a souhlasím. S mojí ženou máme v náhradním rodinné péči 4 děti od ročních miminek bílého etnika, některé jsou v adopci a některé v poručnické péči, kde byli rodičové zbaveni rodičovských práv. Dnes už to jsou velké děti a hlavně štastné. Ale není to žádná procházka růžovou zahradou. Je to martyrium posuzování, školení a poté běhání s miminama po doktorách. Ale popořadě. V roce 2008 jsme si z kojeńáku vzali krásného ročního kluka, bohužel ve třech letech diagnostikovaný autismus, pro ženu to byl tehdy šok který obrečela.I když je takto postižen tak dnes má 16 let a je úžasný. Je velice chytrý a i když chodí do speciální školy, tak má obrovské vědomosti, akorát moc nemusí lidi a neumí si namazat rohlík či zavázat tkaničky u bot. Jeho biologická matka se v těhotenství stahovala a těhotenství skrývala a poté skončil v kojeńáku. Poté jsme si za rok vzali z kojeňáku holčičku, aby syn nebyl sám a nebyl jedináček. Taky martyrium vyřizování a hlavně chození po doktorech, neboť dcerka měla od malička problémy s dýcháním a plícemi vůbec. No a během soudu o poručenství jsme se dozvěděli, že dcerka má sestřičku v jiném kojeňáku. Takže už u soudu jsme se ženou na sebe koukli a věděli, že do toho půjdeme potřetí. Ta na tom byla nejhůř, špatně jedla, nevyvíjela se protože díky své bio matce se narodila ve 24 nebo 26 týdnu těhotenství. Takže má dodnes 70% procent ztráty sluchu protože se ji nedovyvinulo něco v ouškách, manželka s ní jako s miminkem musela pravidelně cvičit Vojtovu metodu. Já tehdy dřel na šachtě v rubání, takže žena na to byla víceméně sama.
Děkuji za článek. Pan historik Rajlich je můj nejoblíbenější autor od kterého mám spoustu knih a jeho díla Na nebi hrdého Albionu, Na nebi Sladké Francie či Mustangy nad Protektorátem jsou fenomenální. Samozřejmě o této operaci jsem věděl, ale neškodí ji připomenout. Bylo to poslední vzepětí Luftwaffe.
Bravo ministerstvo, smekám klobouk. Takže vracení děti do rodin od kterých byly odebrány, různé programy a podpory. Nic jiného než samé sluníčkářské kydy na kterých se přiživí spousta lidí a firem, kterým o děti vůbec nejde. No prostě paráda. Takže řeknu to asi tak, vzali jsme si postupně s manželkou 4 děti od ročních miminek s různými nemocemi a hendikepy. Dnes už to jsou pubertáci či skoro pubertáci. Dali jsme jim naše příjmení a jsou součástí naší rodiny. A řeknu jen toto. Kluka máme autistu pravděpodobně z důvodu pití a stahování jeho biologické matky v těhotenství, která ho odložila. Naštěstí je šikovný a velice chytrý, ale nemusí moc lidi. Další dvě dcerky jejich matka odložila rok po sobě do kojeňáků hned po porodu. Dnes to jsou úžasné blonďaté holky, které jezdí na koni a tancují a starší se chystá na přijímačky na zdravku,. A čtvrtý nejmenší syn měl matku alkoholičku, která byla 8 krát na léčení. Ta sice o něho kdysi měla zájem, ale pila tak, že i na asistované kontakty chodila ožralá. Když rodila, tak ani nevěděla že rodí a malý se narodil se dvěmi promilemi v žíle a půl roku musel být na detoxu v nemocnici. Dnes má 10 let a k tomu silné FAS a ADHD a musí být tlumen léky. Rovněž jako mimino odložen do kojeňáků. Za tohleto co jejich bio matky provedly svým dětem bych je trestal třeba prací v kamenolomu a né pro ně vymýšlel podpůrné programy a jiné cypoviny. Měli jsme to s manželkou téžké, já chodil do práce na šachtu, žena se starala o malé děti a k tomu jsme vychovali i 3 své biologické, které nás už udělaly babičkou a dědečkem. Takže jsme taková velká rodina.
Něco ne až tak hrozivého ale podobného se mi stalo i u nás ve městě. Stojím se svým Sanderem v koloně před rondelem a najednou prásk a v plné palbě bez brzdění to do mě napálila mladá holka se Chevroletem. Jak do mě jebla, tak jsem ještě naboural Oktávku přede mnou. Já slisovaný cely zadek, naštěstí děcka co seděly vzadu to odnesly jen šokem. Chevrolet slisovaný předek a děvucha vylezla a jediné co řekla bylo - Já se vám omlouvám, poté jsem už z ní ani slovo nedostal. Nebyla schopna ani nic řešit, myslím tím třeba policajty, takže to zůstalo na mne. Jezdím 24 let a nikdy jsem žádnou nehodu nezpůsobil. Netelefonuji za jízdy a ani nic za jízdy nenastavuji. Po té nehodě jsem si pořídil nové auto se všemi těmi asistenty a taky do toho displeje za jízdy nic neťukám. To se dá snad nastavit před jízdou.
2
Sledujících
0
Sleduje
2
Sledujících
0
Sleduje
Jako článek dobrý o tom žádná, ale nemyslím si že je to v dnešní době zapomenutá kapitola Velké vlastenecké války i pro to nenáviděné Rusko. Je už spousta literatury i v ruštině o těchto bojích na počátku války a píšou o nich Rusové. Např. autor Maxim Kolomijec napsal spoustu knih na mechanizované sbory či tankové bitvy Rudé armády viz, třeba bitva u Brodů se spoustou fotek zničené sovětské techniky. Kdo se o to zajímá, tak ty informace si najde a i v Rusku. Kdysi jsem viděl i dvojdílný černobílý film z té doby, myslím že se to jmenovalo Živí mrtví. Bylo to právě z té doby kdy Rudá armáda ustupovala a dostávala na frak a bylo to točené za doby SSSR. Takže až tak zapomenutá kapitola to není. I v sovětském velkoseriálu Boj o Moskvu jsou neúspěchy Rudé armády dobře popsány, včetně třeba Rokossovského útěku z nějaké dědiny, kde ho málem zajali Němci.
1 odpověď