Jsem ročník 1973. Válku jsem zaplať pánbůh nezažil, ale má babička ano. Zažila jako mladá holka jak vyhnání Čechů z jesenického pohraničí v říjnu 1938, kdy byla s rodinou Němci vyhnána, tak i osvobozovací boje a přechod fronty v dubnu a květnu 1945 na Valašsku. Vše mi vyprávěla a já to mám ve své paměti a říkám to i svým dětem. I o tom jak jak k babičce do chalupy vtrhli Sověti a se slovy Gdě German hnali ty sviňáky pryč. Žádné znásilnění či zlodějiny se nekonaly, jak všude teď čtu. Na Rudoarmějce nedala dopustit a to po ní střílelo dokonce i sovětské letadlo, když se vracela jednou z učení, nebo ji německá mina roztrhala kamarádku. Tehdy ji bylo 17 let. Zato když ji můj otec vezl někdy v 70. letech do Zlatých Hor, tak se mu tam babička psychicky zhroutila při vzpomínkách a známých místech, kde na Čechy útočili Sudeťáci. Byla to její první a poslední návštěva pohraničí po válce. Zůstalo tam hospodářství, chaloupka, no prostě vše. Ani to nikdy nechtěla zpátky či nějakou formu kompenzace. Chtěla jenom zapomenout. A vždycky když jsem jako puboš poslouchal, tak si pamatuji jednu věc, když mi říkala že lepší Rusa v kuchyni než Němce na dvorku. Tím samozřejmě nepopírám, že se tyhle věci neděly jako rabování, znásilňování apod. Ale podobné věci dělali i spojenci ve Francii a Německu, akorát to není tak známé. Ale dá se o tom na netu pročíst.
Tak film jsem viděl už tehdy myslím v kině a mám ho i na DVD. No koukatelné to je. Nejvíc se mi asi na tom filmu líbí, že se třeba nezapomnělo na pana Fajtla, který byl v Ostravsko-opavské operaci velitelem stíhačů, dokonce ho v tom filmu nějaký herec s bradkou i hraje. Mihne se tam sice jen v pár scénách, ale je tam, samozřejmě asi pod jiným jménem. Je to vlastně Štěpánkův nadřízený. Dále tam je scéna kdy palubní střelec Šturmoviku sestřelí německý Focke-Wulf 190 či Bf 109 a je přitom těžce raněn a později myslím umírá. Myslím že ho hrál Ládislav Županič. I tato scéna se skoro zakládá na pravdě, jelikož kousek od Bohumína dne 16.dubna 1945 sestřelil německého Focke-Wulfa 190 palubní střelec Šturmoviku rotný Richard Husmann, alias Filip Jánský-autor Nebeských jezdců. Husmann byl při tomto souboji těžce raněn, ale přežil. Takže si myslím že režisér a scénarista čerpali z těchto postav a událostí, které se v bitvě o Ostravsko staly, což jim je ke chvále. Někomu se to asi líbit nebude a bude to brát jako slátaninu. Ale v tehdejší době bez počítačů a různých jiných vymožeností je to slušný počin. Ve filmu se doslova vyřádili i letečtí modeláři. Jo a film se jmenoval Piloti a donedávna byl i na youtube, než ho stáhli kvůli porušování autorských práv.
Do lidí se střílelo i dřív než před rokem 1929. Mě by zajímalo na které komunisty by se svedla střelba dne 4.dubna 1925 v Orlové, kdy četníci zastřelili při tzv. Orlovské stávce 4 lidi. Dva horníky, jednu dělnici a tříměsíčního chlapce jehož matka držela v náruči v bytě kde bylo otevřené okno. Komunistická strana tehdy existovala 4 roky. Včera tomu bylo 100 let od této tragické události, na kterou si již dnes bohužel nikdo nevzpomene.
Jako článek dobrý o tom žádná, ale nemyslím si že je to v dnešní době zapomenutá kapitola Velké vlastenecké války i pro to nenáviděné Rusko. Je už spousta literatury i v ruštině o těchto bojích na počátku války a píšou o nich Rusové. Např. autor Maxim Kolomijec napsal spoustu knih na mechanizované sbory či tankové bitvy Rudé armády viz, třeba bitva u Brodů se spoustou fotek zničené sovětské techniky. Kdo se o to zajímá, tak ty informace si najde a i v Rusku. Kdysi jsem viděl i dvojdílný černobílý film z té doby, myslím že se to jmenovalo Živí mrtví. Bylo to právě z té doby kdy Rudá armáda ustupovala a dostávala na frak a bylo to točené za doby SSSR. Takže až tak zapomenutá kapitola to není. I v sovětském velkoseriálu Boj o Moskvu jsou neúspěchy Rudé armády dobře popsány, včetně třeba Rokossovského útěku z nějaké dědiny, kde ho málem zajali Němci.
Jinak zde zajímavý článek i z druhého soudku ohledně znásilněných Němek-Ze zhruba 860.000 znásilněných Němek připadá podle autorčina výpočtu asi třetina (270.000) na západní vojáky: zhruba 180.000 jich znásilnili Američané, 50.000 Francouzi, 30.000 Britové. Sověti mají podle ní na svědomí nejméně 590.000 znásilnění, zatímco až dosud se mělo za to, že sovětští vojáci asi znásilnili mezi jedním až dvěma miliony žen. Odkaz 1
A znásilňovali i Ukrajinci nebo jen Rusové? Já jenom že má babička, která žila na konci druhé světové války a zažila přechod fronty na Valašsku mi zase říkala něco jiného. Přišli Rudoarmějci, vrazili do chalupy zařvali Gdě German a hnali skopčáky dál. Nic jim nevzali, nic nerozbili. Je pravda že jeden Sovět po babičce které tehdy bylo 18 let pokukoval, ale to bylo všechno. Asi měl strach , co by sním udělal jeho velitel. Za to naši milí Němci se na moji babičce a mé rodině vyřádili, když je v roce 1938 hnali z jesenického pohraničí za pokřiku České sv....ně raus a pradědu chtěli pověsit na nejbližším kandelábru jen proto, že byl státní zaměstnanec na dráze a Čech jak poleno. Zůstalo tam vše. Barák, pole hospodářství. Dodnes ani nevím komu to zůstalo. Babička s rodinou utekla na Valachy. Když tam můj otec babičku v 70. letech vezl, tak se mu tam babička zhroutila pod tíhou vzpomínek. Proti tomu byl příchod Rusů balzámem na duši. Jinak jen v Bělorusku Němci vypálili a vyvraždili na 628 obcí. Tak čemu se furt divíte. Byla válka a bylo to hnus. Tím je nechci omlouvat, tak to prostě bylo. V učebnicích ZŠ se píše že nás osvobodila Rudá armáda a spojenci. Tak samo jako to, že SSSR napadl Polsko 17.září 1939. Je to historie. Bohužel krvavá, ale je. Jedno ale vím jistě, kdyby nebylo Sovětů a i těch Ukrajinců a Hitler vyhrál válku, tak by půlka Čechů vyletěla komínem a další půlka by chodila v dřevácích někde za Uralem do fabrik či dolů.
Ježíš maria, ještě v 90. letech tohle bylo normální a absolvoval to každý mladý muž. Já sloužil na letišti v Žatci a minimálně třikrát do týdne jsme vstávali již před čtvrtou ráno abychom nachystali techniku na lítání a jezdilo se kolikrát až do večera a druhý den bylo repete. Do toho poplachy, střelby, chození do služeb, chození do stráží na muničák a v zimě jsme prohrnovali cesty a tahali civily z příkopů ze zasněžených cest. No a přežili to všici. A do toho ještě 400 km od domova. A dnes se z toho málem div nepo....rem . Jinak doplňuji komentář, ať se ogarovi v AZ daří.
Už se nemohu dočkat jak mladí zvednou dupku a půjdou konečně na vojnu sloužit vlasti, tak jako třeba já v devadesátkách. Vždyť náš lídr říkal, že je třeba zbrojit a starat se o obranu a spoléhat sami na sebe. Řehka to furt propaguje. Tak jsem zvědav jak to ti naši mlaďoši vezmou vážně. Zvlášť Piráti by mohli jít příkladem. Protože ono to fakt k tomu pomalu směřuje....
Jurečko ty tro...bo. To jste zase něco pěkně dojebali co? Zrušili jste kojeńáky a teď nevíte co s dětmi a kam s nimi že? Jenom aby jste vlezli do pozadí Bruselu. Pěstouny nemáte a máte akorát hlavu ve hnoji. Jak chcete pracovat s rodinou, kde byla třeba matka 7 krát na léčení a pije dál. To ji budete dělat ťu´tu ńuńu? Kolik fetek, alkoholiček nechají svoje dítě v kojeńáku a je jim to úplně šumák? To je chcete přesvědčovat aby upustili ze svého způsobu života? Už teď nevíte co dál, strkáte děcka na tři roky k přechodným pěstounům, přitom tam mají být jen max. rok a mají jít do rodin. Jenže ty rodiny, které by se o ty děti starali dlouhodobě, tak ty nejsou. Nikdo se do toho nežene. A jak to chcete dělat dál? To po třech letech kdy se dítě citově fixne a vybuduje si citovou vazbu na přechodnou rodinu, tak ho strčíte do dětského domova, když se pro něho nenajde rodina? Nerušili jste náhodu kojeňáky z důvodu ústavní deprivace? A co je toto. Dokážete si představit jak třeba tříleté dítě dáváte pryč od rodiny? Já si to teda představit nedokážu. Máme se ženou 4 děti v náhradní rodinné pěči už od ročních miminek a všechny z kojeńáku, jedno v adopci a tři v poručnictví, jejich biofetkoalkoholické rodiče jsme nechali zbavit rodičovských práv a dali jsme jim i naše příjmení. Dnes už to jsou pubertáci či předpubertáci a jsou štastni, protože nemají žádný dětský domov a ani žádné přechodné pěstouny, od kterých musí zase vandrovat dál. Mají opravdovou milující rodinu se vším všudy. Ty vaše domlouvací akce stojí za starou belu. Jste akorát pro smích.
Řeknu to asi takhle. Mám doma klimatizace na topení i plynový kotel. Ale ve sklepě taky i poctivého litinového nezničitelneho Viadruse se zásobou dřeva a koksu, který funguje bez potřeby elektřiny na samotíž a teď při povodních mi zachránil zadek bo nebylo štrumu a venku chladno. A tak to i zůstane. A můžou mi ti zelení pošahaní eurokomunisti skočit na hrb. A můžou hrozit pokutami, kontrolami. To už je normálně na palici co se vymýšlí za blbiny. Článek je sice o krbech a kotlích novějšího typu, ale i tak to je nehorázná kravina od zelených bezmozků.
Ano to je pravda. Komunisté byli v tomhle mistři. Ale chtěl bych jen připomenout že zavírali a vyhazovali z armády i československé letce z východní fronty a nejenom letce. Z hlavy si teď třeba vzpomenu na Antona Droppu, čs.stíhače který létal pod Fajtlem v Ostravské operaci- vyhozen od letectva po roce 1948, protože prý nenašel kladný poměr k lidově demokratickému zřízení. Toto se dozvěděl až po roce 1989. Po válce se z něho stal uznávaný slovenský jeskyńář který napsal spoustu publikací a prozkoumal několik stovek jeskyní na Slovensku i ve světě. Další pilot bitevního Ijušinu IL-2 Josef Kúkel který bojoval rovněž v Ostravské operaci, rovněž vyhozen z armády, nebo velitel 3.bitevního pluku v Ostravské operaci, major Mikuláš Guljanič, Fajtlův kamarád, známý to předválečný letec který působil jako letecký četník či později v krizových letech roku 1938 na Podkarpatské Rusi, rovněž od letectva vyhozen a dělal průvodce v Čedoku. A mohl bych pokračovat dál. Vždyť oni ty s.....ně šli i po Španělácích. Ti komanči v té době byli takové krysy, které se požírali navzájem, jen aby byli u moci. Další jméno je třeba Richard Husman alias Filip Jánský, který napsal Nebeské jezdce. Bývalý palubní střelec Iljušinu IL-2, který u Bohumína sestřelil německý Focke Wulf 190. Rovněž od letectva vyhozen a protloukal se tak jak se dalo. Nakonec se uchytil u meteorologické služby a kdyby neměl kamaráda z vojny který nad ním držel ochrannou ruku, tak by asi ani nic nevydal.....Zajímavé je třeba to, že Slováci kteří bojovali na východní frontě proti Sovětům, tak těm se nic nestalo.
Děkuji za pěkný článek. Jinak Josef Gemrot byl tady od nás z Rychvaldu na Karvinsku. Už před válkou byl činný ve službě státu a později i v odboji. V letech 1929 až 1933 upsal šachtě jako horník. Poté šel na vojnu a po vojně si podal žádost k četnictvu či policii a byl přijat. V květnové částečné mobilizaci sloužil ještě jako posluchač policejní školy a byl dán do Nového Bohumína na bohumínské nádraží jako bezpečnostní posila. V období všeobecné mobilizace v září 1938 už zažil jako příslušník Stráže obrany státu-SOS. V té době zasahoval už ovšem u Frývaldova( dnes Jeseník). Po odevzdání pohraničí Německu, Polsku a později Maďarsku se i Josef Gemrot vrací zpět na Ostravsko. Poté se svým bratrem Fridolínem převáděli lidi do Polska. I oni sami později přešli do Polska a jeho bratr Fridolín Gemrot se stal později radarovým operátorem u 68.noční stíhací československé perutě. Létal s rotným Josefem Adamem a třeba velikým úspěchem této dvojice byla noc ze 17. na 18. srpna 1943,kdy tato posádka sestřelila během pár minut dva německé bombardéry Do 217. Co se týče Josefa tak po válce byl komunisty perzekuován jako zápaďák a navíc onemocněl rakovinou ucha a nedoslýchal, byl propuštěn ze služebního poměru, sám se odloučil od rodiny aby ho jeho děti a žena neviděli umírat v bolestech a přestěhoval se ke své sestře. Dne 11.srpna 1954 srdce Josefa Gemrota dotlouklo.Vynikající voják, bývalý policista a příslušník Stráže obrany státu, velký vlastenec a moc statečný člověk zemřel na zhoubnou chorobu v Ostravě. Po jeho smrti musela vdova se dvěma dětmi opustit pronajatý byt.
2
Sledujících
0
Sleduje
2
Sledujících
0
Sleduje
Děkuji za článek. Já se divím že ti chlapi to ustáli po psychické stránce po tolika hrůzných zážitcích. Já přežil jen blbý otřes na šachtě v rubání se třemi frakturami lebečních kostí a později se u mně projevila PTSD. Ti chlapi byli kdysi nějací odolnější. Pomalu každý den hleděli smrti v tvář a kolem nich umírali kamarádi. Panu Šerákovi a i ostatním všem vojákům děkuji za osvobození naší země. Jsem z Ostravska a tady to byl také mazec. Jinak takových zapomenutých hrdinů zůstalo opravdu hodně, kteří po válce odešli do ,,civilu" a zůstali u nás. Např. v obci Široká Niva na Bruntálsku odpočívá rovněž příslušník a zapomenutý hrdina Svobodovy armády Andrej Šuhaj, nejmladší bratr zbojníka Nikoly Šuhaje z Podkarpatské Rusi. Když jel kdysi prezident Ludvík Svoboda přes Širokou Nivu na nějakou inspekční cestu do Javornického výběžku, tak řidiči řekl ať to vezmou přes Širokou Nivu, aby pozdravil jednoho ze svých statečných vojáků a dali spolu po kalíšku. Dodnes o tom ví málo lidí, že tam takový voják v této malebné dědince v Jeseníkách odpočívá. Odkaz
2 odpovědi