Vovka si pouze důkladně aktualizoval Ficovu složku. A suverénně!

Robert Fico se odebral k Putinovi, jako "suverénný" premiér SR a vrátí se jako Putinův pacholek.

Obávám se, že tato vláda, možná nejúspěšnější od roku 1938 (dle extatického vizionáře - premiéra Fialy) bojuje s něčím daleko jednodušším a silnějším, než je zelený úděl, a to se svou neuvěřitelností. Proč jim v tomto najednou věřit, když jejich volební sliby nebyly plněny a skončily pouze na samých výmluvách?

Tento vtip má hlubokou myšlenku, věřte, že opravdu hlubokou. Jako by platilo, že je-li zle, nemůže být ještě hůře. Ano z textů v tomto vtipu jde až despotická škodolibost "elit". Vtipné však už tolik není, že jsme si je zvolili sami, tedy někteří.

Pane profesore, zazpíváme si!

Problém budou pouze i tak pomalu jedoucí řidiči, co se rozhodnou předjíždět třeba kamion jedoucí 80km/h tou svou "devadesátkou". Ti snad ani nemají zpětné zrcátko, nebo neumí odhadnout své možnosti. Obvykle a s oblibou odbočí do levého pruhu tak 50m před vámi a je to mazec i ve 130km/h, natož tedy v té "stopadesátce".

Autorovi článku nelze upřít snahu o objektivní pohled. To jak tato vláda naložila s důchodci není fér, ať už se k tomu dá vytvořit jakákoli ideologická legenda. Petr Pavel byl postaven před hotovou věc, sotva dozněla slova jeho inauguračního slibu ze slavnostních prostor Hradu, ale tehdy alespoň využil snahu opozice hledat spravedlnost u ÚS. A čas běží, přicházejí další nečiny. A opozice, když navrhuje konkrétní řešení, neprojde, případně až po čase, kdy již původní návrh pozbyl efekt, protože nevidí v názorech Prezidenta šanci na konstruktivní podporu. Premiérovi vyhovují přitakávači a mazači medu (tedy možná Nutelly).

Názor čtenářů na celou tu věc ukazuje zdejší anketa, vyjadřující jasně nesouhlas čtenářů. Prezident má sice tým poradců, ale výsledky působí spíše dojmem, že naslouchá více zájmům a názorům kohosi po boku. Prezident přestal působit dojmem rázného a rozhodného muže, po přepáleném startu mu v té naší vnitřní politice došel dech, žel i hlas, mnoho se o něm nedozvídáme, zřejmě pracuje rád v utajení, a to se zdá, že teda poněkud brzy.

Petr Pavel začíná být politicky "neprezident".

Foltýn je odborník, s poněkud nevymáchanou hubou, ale je to tak, jak i on sám říká. Co jsem zejména ocenil, že v tomto volném stylu s pí Bastlovou nenaletěl, což sama musela otevřeně uznat. Foltýnovi stačí porozumět, není potřeba jej nachytat. Ostatně ani to nejde, pokud se pevně držíte nějakých zásad a to Foltýn dělá.

Určitě dnes patří díky všem, kdo tuto akci připravovali i realizovali. Zatím se jeví, že organizačně tu vznikl nový model. Ono prodloužení určitě urychlí dopravu. A vlastně s tím pomohl i ten minulý režim, protože celé to začalo tím, že vysocí představitelé minulého režimu si potřebovali vytvořit komunikaci směrem, kdy se přepravovali zvýšenou rychlostí a pod majáčky do jejich uzavřené a střežené rekreační zóny, resortu ÚV KSČ "na Orlíku". Tak si říkám byla by vůbec dnes ta D4 tak, jak jí známe?

Nesmíme zapomínat, a my pamětníci ještě dobře pamatujeme ty doby, kdy nás učili, že všechny ty zkušenosti pocházejí ze "země, kde zítra, již znamená včera", a v tom se dnes často chybuje, protože tam spíše reálně obvykle platilo, že "včera již znamená zítra!".

Jako smutný klaun silných signálů,

a v kontextech té grimasy skepse,

Obávám se, obávám, že z takových signálů,

nastává sepse.

Tak to se těším, až si to projedu. Jen mi vadí ta cílená filozofie s měřením rychlosti, ono myslím ani tak nejde o tu bezpečnost, ani o preventivní upozornění, ono jde především o to nachytat co nejvíc řidičů, co se jim to třeba z kopce rozjede na 135km/h a vybrat nehorázné pokuty pro městskou kasu. A když by to nesypalo, zajistí si snížení rychlosti dopravním značením, aby si zvedli výtěžnost. Takže protiradarový zásah ministra Kupky v té věci pokládám za rozumný. Ono to může být ale také tak, že ty dva měřené úseky budou náhodně měnit.

Jsem zvědav na nenápadný vliv volby korespondenční, ta metoda vyvolává nepochybně pochyby, už jen proto, že si jí vymohla tato vláda a rovnou k navazujícím volbám do PS na podzim 2025.

Představitelé této vlády uvěřili vlastním lžím a omylům, protože jim nikdy nedošla skutečná realita a podstata vládnutí, dělají vše proto, aby neměli zpětnou vazbu, což bude eskalovat otevřenou nenávistí, potvrdí-li si svou "většinu" za pomoci korespondenční volby. Zde se chvástají i činy, které vznikaly i za vlády minulé, nejsou schopni to přiznat, i když to lidé jasně a logicky vnímají, zkrátka "co bod to v podstatě - jedna lež, jako věž". A to ty úspěchy ještě zdaleka na nás všechny svou tvrdou pěstí nedopadly, to přijde v roce 2025. S takovou perspektivou - Bůh s námi!

Půvabné na tom je, že nebýt tohoto redaktora pana Pánika, nikdo by ani nevěděl, zřejmě kromě zasvěcených, že pan Lobkovicz něco vůbec na toto téma zvolal. Kdo je Klaus všichni víme, je totiž 35 let slyšet, ať se to někomu líbí a někomu třeba ne. Kdo je pan Lobkovicz? Za mě pan "neviditelný", což promiňte, není Klausova chyba!

Trasu znám, ta má vzpomínka je na Pátou stanici. Nicméně je skutečně mlhavá.

Zřejmě se blíží chvíle mnoha sebevražedných pádů z oken těch, kteří propadají zbabělému a neloajálnímu defétismu.

Mě by zajímalo, zda by byla Bastlová takto kategoricky nepříjemná třeba k té skvělé Markétě Adamové Pekarové, ach to by byly i falešné úsměvy a žádné nepříjemné dotazy a skákání do řeči, to si ani neumím představit, že by nastalo. To by se Bastlová asi na Seznamu rychle "doptala", kdyby byla takto namyšlená a arogantní, jako je v tomto rozhovoru na poslance Kolovratníka.

Ten seriál pamatuji již jen mlhavě, rozhodně bych jej hodnotil, jako jeden z posledních kategorie "budovatelských" seriálů, samozřejmě, že byl i značně tendenční a poplatný své době - jinak to ani nešlo. Ale zároveň, jakoby v břečce nesvobody té doby, ukazoval i ty mezilidské vztahy, schopnosti i neschopnosti některých aktérů, zkrátka i obyčejný život lidí, ocitnuvších se daleko od své vlasti, daleko od domova a často i v drsných podmínkách a doslova v boji s přírodou při výstavbě tak obrovské, ale i technologicky náročné, liniové stavby. Díky tomu byl i svým způsobem zajímavý, kdo z nás byl tehdy na nějaké podobné stavbě "produktovodu".

Vzpomínám na jednu scénu, kdy sovětský řidič zapadne s naloženou Tatrou do bahna až nad nápravy a nemůže se z té jejich "rasputice" vyprostit, neb na to jde hrubou silou - pomůže mu náš československý řidič, který se k autu přebrodí, sedne za volant, řekne něco, jako "takhle musíš s touhle mašinkou", zařadí několikrát redukci a pomalonku s Tatrou vyjede z bahna na lepší terén. Divák byl potichu hrdý na našeho řidiče s umem a mozkem, jak to tomu méně zkušenému "cizinci" předvedl.

Stále věřím, že se někde najde jeho kopie, zda se točil na filmový pás, jako třeba seriál "30 případů majora Zemana", to žel nevím. Jediné co se mi podařilo dohledat je článek o seriálu v dobovém týdeníku ČST.