Pan Nečas se mi moc líbil. Nabízí se ho srovnávat se Zachou a Pastrňákem, ale na to nejsem dost expert. Takže jen pocity: Nečas bruslení a zavážení kotouče do třetiny, Zacha buly, Pastrňák nadšení a rozhodující hráč ve finále.
A obdivuji, jak se tyhle beze sporu hvězdy zodpovědně zapojovali i do obrany.
Jako asi těžko vyzdvihovat pár hráčů. Ale já byl naprosto unešenej z Paláta. Ten frajer má 2 Stanley Cupy, má nějaký věk a rval se, jak kdyby mu bylo dvacet let.
Čtení je to zajímavé, nicméně že to vyšlo je z největší části o štěstí. Zranění, které by mu ukončilo kariéru, dříve než začala především. Dále fyzické dispozice. Narostl do 191cm, ale jak by to vypadalo, kdyby měl o 20cm méně? Pavel se mohl kdykoliv během pubertálních let kousnout, což se taky po 15 letech “kamevédy” naštěstí pro tatínka nestalo. Prostě sázka na jednu kartu, která naštěstí vyšla. Rozhodně bych tento způsob ale nedoporučoval dalším.
No já s hráči komunikoval vysvětlil jim za co ta karta je a v přítomnosti kapitána. Petr Ernest
Tak když udělám faul na žlutou, tak ji nepotřebuji vysvětlit. Kolikrát rozhodčímu řeknu, že bych si ji i třeba zasloužil. Ale když je rozhodčí arogantní, tak na něj “pičuju” protože pokud nerespektuje on mě jako hráče, tak to nemůže být ani naopak. Třeba žlutá za tykání v pralese, když je nám všem kolem 40 je prostě úlet.
Ono jde taky o to jak si rozhodčí získá respekt na hřišti. Já si před každým zápasem vzal kapitány do kabiny a řekl jsem : Bavit se budu jen s vámi. Kdo není kapitán a bude držkovat,dostane žlutou,bez milosti. A měl jsem klid. Za likvidační fauly jsem tasil rovnou červenou. Soutěží se to rozkřiklo že se s ničím nepařu a měl jsem klid. I ten pátek jsem dostal. A když jsem piskl gól byl gól a nepotřeboval jsem ani VAR. To samé platilo o penaltě.
Tak to taky není úplně dobrý způsob. Respekt si nezískáte rozdáváním karet. Já třeba úplně nesnáším, když je rozhodčí arogantní. Když mu normálně řeknu, že je to faul a on mi odpoví, že se se mnou nebude vůbec bavit, tak naopak respekt ztratí.
Je mi jasné, že pro mnoho lidí je to nepochopitelné, ale já ho chápu. Jediná šance jak z toho ven, že se na to přijde “včas”. Gamblerství oproti závislosti na drogách nebo alkoholu tolik neničí zdraví, ale o to těžší je pak návrat do “normálního” života a táhne se to s vámi mnohem déle i když to dostanete pod kontrolu. Jaguars to ve výsledku tolik nezabolí jako toho gamblera a jeho rodinu.
vždyť to bylo dva nebo tři dny před zápasem. sraz je koncentrák bo co? ať si dělá každej, co chce a vše se ukáže na hřišti. Tyhle novodobé manýry, kdy má neustále někdo potřebu peskovat druhého....co to je? Ještě, že dříve byl svět normální a mohly vzniknout legendy, které by za současného pojetí nemohly ani vyjít z baráku. rozum do hrsti
Pokud půjdu do detailu, tak to bylo 40 hodin před výkopem. Pletete jablka s hruškami. Oni nejsou “vězni”. Ale toto není reprezentativní chování. Proč myslíte, že v klubu(kde jsou hráči zaměstnanci) si to nikdo nedovolí. Ten trest za “bad publicity” by byl velký. Kdybyste jako můj zaměstnanec přišel do práce a nadýchal byste, tak vás taky vyhodím s paragrafem.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Mám na to takový názor, že zápasů může být hodně. Ale jsou sporty, kdy těch zápasů je víc. Organizace jako Manchester City mají v kádru 30 kvalitních frajerů. Hraje jich maximálně 16. Řešení? Ať si dá do smlouvy se svým zaměstnavatelem, že odehraje maximálně 50 zápasů v sezóně.
2 odpovědi