Myslel jsem, že jsem to vysvětlil v článku, ale zkusím to znovu a z jiného úhlu.
To, co píšete, je ztráta hodnoty právě uložených úspor. To je samozřejmě jeden pohled. Ale jiný pohled je skrze vaši kupní sílu.
Řekněme, že jste v lednu 2021 nastoupil do práce a dali vám plat 50 tisíc měsíčně čistého. Z tohoto příjmu hradíte všechny své výdaje. V lednu 2022 máte pořád 50 tisíc čistého, ale už za ně nekoupíte tolik, jako před rokem. O kolik méně toho koupíte, to se snaží popsat inflace. Meziroční inflace mezi lednem 2021 a lednem 2022 byla 9,9 %. To znamená, že si za stejné peníze koupíte o 9 % méně (vzorec v článku, tady byla ta chyba, kterou paní Schillerová udělala a o které je článek, ona to počítala špatně).
Jinými slovy, vaše kupní síla (a tedy svým způsobem váš životní standard) o 9 % poklesl. Za stejné peníze si koupíte méně peněz, a tak je to ekvivalentní situaci, kdy by žádná inflace nebyla a vám v práci snížili plat o 9 %. A kdyby vám v práci snížili plat o 9 %, pocítil byste to každý měsíc "znovu", není to tedy "meziroční", ale zažíváte to opakovaně.
Technicky vzato by bylo nejčistší počítat kumulativní inflaci podle bazického indexu přímo pro každého člověka od poslední doby, kdy se jim upravovala výše příjmu, a dále dělit příjem na výdaje a úspory. Výdaje pak ztrácejí dle kumulativní inflace, úspory dle meziměsíční.
To je samozřejmě individuální, a tohle je tedy takový pokus paní Schillerové, jak se dobrat nějakého ukazatele (který bude ignorovat rok 2021 😀). Není ideální, ale rozhodně mu nelze vyčítat to, že by měl místo toho pracovat s meziměsíční inflací.
Dobrý den, pane Kasíku, nedá mi to a musím se vrátit k Vašim výpočtům a přijde mi, že počítáte jinou věc, než paní Schillerová ve svém příspěvku.
Vy odhalujete, o kolik % se mi za stejné peníze sníží objem spotřebního koše, tzn. toho, co si mohu koupit. Ale smyslem původního příspěvku bylo, kolik mi chybí dnes peněz, abych si mohl koupit stejně jako před rokem.
Ukáži na příkladu 100 Kč příjem, 100 Kč stojí chleba - inflace 100%
Pokud je inflace 100%, chleba nyní stojí 200 Kč a já si mohu opravdu koupit jen 50% chleba, tzn. ztráta objemu spotřebního koše je 50%, nikoliv 100%.
Nicméně mě nyní nestačí o 50% z původního příjmu více, abych dokoupil 100% zdražený chléb. Měl bych 150 Kč a tedy jen 3/4 chleba (spotřebního koše). Chybí mi tedy 100% mého původního příjmu a to je hodnota, kterou paní Schillerová počítala.
U Vašeho příspěvku s 1000 Kč mi sice chybí 24% chlebů, tedy 8,3 chlebů, ale nestačí mi o 24% více Kč k jeho dokoupení (ledaže bych rozdíl sehnal za cenu před rokem) - Na 8,3 chlebů nyní potřebuji 8,3*37,61 = 312 Kč - tedy zpět původních 31%+ = zdražení chleba (spotřebního koše)
Neznamená to, že bych souhlasil s dotováním inflace nebo něco podobného, nicméně si myslím, že matematicky ztráta % spotřebního koše vs. chybějící finance na nákup 100% starého spotřebního koše je něco jiného a paní Schillerová měla příspěvkem na mysli právě druhou variantu.
Děkuji za reakci
3
Sledujících
0
Sleduje
3
Sledujících
0
Sleduje
Hned první odstavec. "By měla být,by měla platit". Tak platí to nebo to neplatí?
1 odpověď
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
Vzhledem k tomu, že zákon teprve nedávno prošel 1. čtením a další projednávání je možné od 14.1. 2025, od ledna 2025 určitě ne.. Nechápu, jak někdo může napsat takový titulek..
1 odpověď