Autor před 200 lety v Americe: otroci spadli z nebes. Svobodní občané odmítají pracovat za almužnu.

Udělali něco, čehož následkem zemřel člověk - ale prý vlastně udělali správnou věc a donutila je k tomu společnost.

Sebereflexe a přijetí odpovědnosti na úrovni dětí, no.

Matematika jako taková je celkem zbytečná (kdo kdy v běžném životě potřeboval kupříkladu spočítat průřez tělesem).

Bohužel v matice staví jedno na druhém a kdo se nenaučí násobilku, zlomky nebo závorky, tak ho pak čekají roky pekla.

Co je třeba primárně řešit je to, že když někdo neumí základy, tak je donekonečna procvičovat tak, až se je daný žák naučí.

Nakonec je vlastně celkem jedno, jeslti žák umí vyřešit deset úloh za hodinu nebo dvě pokud je pomalejší, hlavně že se naučí dle svých schopností logicky a systematicky myslet. To je totiž hlavní dovednost do života, kterou si lze odnést z matematiky - naučit se komplikované problémy analyzovat a řešit s minimem chyb tvrdě logicky, umět přemýšlet. Bez toho pak lidi věří na placatou Zemi, populistům a podobným zvěrstvům.

Tak jestli to opozice zruší, tak už půjde o druhou zrušenou reformu (pamatujete ještě "druhý pilíř"?).

Bohužel mlet o tom, jak "reforma" někoho poškodí, lze donekonečna, ale světe div se: chceme-li upravit neudržitelný systém, tak to nelze bezbolestně.

Bohužel lidem kecy typu "relforma není potřeba, můžeme jet dál na dluh, který bude problém vašich dětí/vnoučat" slyší.. resp. slyší na "peníze budou, ušetříme bambilion zefektivněním státu" - což za posledních X let, co se o tom zleva zprava mluví, nikdo nepředvedl.

Kamenem úrazu celé úvahy je předpoklad růstu cen.

Bude-li velká inflace, tak ta samozřejmě zvýhodní dlužníka.

Splaskne-li bublina na trhu s nemovitostmi (třeba bude za 20 let méně lidí, takže menší potřeba bydlení, nebo stát přestane dávat příspěvky...), může to být zase naopak. Přijde-li zrovna velký pokles investic a trh s nemovitostmi bude stabilní, tak to zase vyjde úplně jinak. A přijde-li válka a do baráku vrazí rusák, zase jinak :)

Pokud si za tu dobu nainvestuje bokem dost peněz, tak výnosy z investic mohou nájem pokrýt.

To je jednoduchý. Pokud odmítnete s tímto požadavkem, tak vás zaměstnavatel nepošle na stáže a znemožní vám atestaci na úkor ostatních, přeřadí vás na delší čas na nějaké horší oddělení (pokud jste v nemocnici, kde mladí doktoři běžně třeba po půl roce rotují) apod. Způsobů, jak vám nevyjít vstříc, má dost.

Kdykoli lékaři protestují, tak se vzedme vlna odporu, že si berou za rukojmí pacienty a nadto se zveřejní pár článků, jak každý bere sto tisíc... a veřejné mínění je pak na straně těch, co prosazují tvrdý postup. Management nemocnic to odskáče jen extrémně výjimečně. Myslíte, že managementu nemocnice, kterému se prokázalo, že systémově obchází zákoník práce (a hájí se, že neměl zbytí), se teď něco stane?

I poslední protest lékařů skončil nějakými formálními ústupky, které se ale zase nedodržují.

Koukám, že byla objevena Amerika 🙂

Zejména mladí lékaři, kteří potřebují vzdělávání, jsou v podstatě rukojmími managementu - ten je nutí k obrovské náloži přesčasů s tím, že kdo odmítne, bude přeskočen v pořadnících na stáže a jiné věci, které je třeba ke kmeni a atestacím.

Na ty útlocitnější doktory se pak zase jede masáž, že jejich povolání je poslání, že když budou protestovat, tak si za rukojmí berou pacienty a podobné bláboly. A nadto se občas pouští do médií články, jak doktoři berou miliony a nemají si co stěžovat, že.

A že by měli doktoři odejít, když se jim ten systém nelíbí? Haha, když máte vystudovanou medicínu a nemáte atestaci, tak v podstatě nemůžete pracovat na sebe a v jiných oborech tohle specifické vzdělání také nevyužijete. Maximálně můžete zkusit změnit pracoviště a doufat, že to staré vám uzná výkony a nebude házet klacky pod nohy... a na novém pracovišti zase budete čekat na stáže od začátku.

Samozřejmě záleží obor od oboru a rozdíly jsou i mezi nemocnicemi, ale jsou místa, která jsou prakticky past, kde je po známostech pár chovných koňů a s tím zbytkem nemá nikdo slitování. A starší management, který si tímto prošel dřív, to bere jako úplně normální věc.

(a pak jsou třeba pracoviště, která ví, že jich moc po republice není a jsou žádaná, tak dají doktorovi třeba 0.1 úvazek s tím, že chudák je tam reálně tři dny v týdnu... a prokazatelnost při kontrole samozřejmě nula...)

To nedává žádný smysl.

Nesmí se neoprávněně dívat do jeho dokumentace, vynášet oficiální informace apod.

Proč by se ale nemohla vyjádřit k tomu, co je známo, třeba k jeho chování na veřejnosti a jiné informace z veřejných zdrojů? Samozřejmě je i tam určitá etická hranice (o které soud jasně řekl, že u osoby typu Zemana je z řady důvodů posunutá), ale s lékařským tajemstvím to nemá nic společného. Nerozvíjela žádné divoké spekulace, na základě analýzy veřejně dostupných zdrojů se trefila.

Kam jsme se za ty roky dopracovali...

Paroubek kdysi sliboval, že zisk ČEZu vyplatí v dividendách a to, co připadne státu, rozdá lidem (snad důchodcům?). To není úplně dokonalý plán, ale alespoň je celkem elegantně jednoduchý. Firma funguje tržně, zisk rozdělí akcionářům a ti (stát) si jej mohou třeba použít na kontroverzní úplatky voličům.

Nějakou tu dekádu později se prosazují řešení jako vykoupit akcie, schválně snižovat tržní cenu elektřiny a aby to nějak prošlo, tak kvůli tomu ještě měnit zákony. Tím samozřejmě bude vytlačovat z trhu konkurenci, takže kdyby se něco pokazilo (co se asi může pokazit, když státní podnik bude cíleně hospodařit špatně, že?), tak rozjet volný trh znovu bude obtížné.. a mimoto každé nové zvýšení cen bude nově vnímáno jako "politici nám zvedají ceny", což povede ČEZ ještě víc do kopru. Respektive povede to k tomu, že ceny se budou zvyšovat minimálně (protože krize je přece pořád), ČEZ bude kumulovat ztrátu a tu budeme platit v lepším případě z rozpočtu. Nebo zase Blbiš zmrazí ceny, když bude u kormidla, další vláda to bude muset dorovnat a babišovci budou kvičet, jak je ta další vláda strašně zlá.

Babišovo řešení sníží cenu všem a za obřích nákladů na to pak budou doplácet všichni, zatímco to zdevastuje trh.

Paroubkovo řešení zachová trh a zisk vybraný od všech umožní rozdělit jej mezi ty potřebnější (kdo to je, je samozřejmě otázka).

I když jsem Paroubka nikdy nevolil, tak jde na tomto příkladu alespoň vidět, který z těch dvou pánů je (levicový) ekonom a který je populistická opice.

Důležité je to slovo dlouhodobě, že.

Pokud přetěžujete lidi, tak se to dá zvládnout nějaký čas, každý má nějaké rezervy a práh tolerance. Po čase ale začnou ti, kteří si více váží svého zdraví (a mají na to pracovat jinde), odcházet, čímž se krize pro ty zbylé stupňuje. Ti zoufalejší to nějak vydrží, ale práce v takovém prostředí je vyloženě na hov*o (doporučuju třeba vygooglit si, jak se kvůli personální krizi ve zdravotnictví nedodržuje zákonník práce).

Taková situace je dlouhodobě neudržitelná, jen se systém někdy rozsypává relativně pomalu.

Když je podstav - tedy třeba práci 50 lidí dělá 25 - tak by oněch 25 mělo mít podstatně vyšší mzdu, ušetřenou nezaměstnáním toho zbytku. Kdyby každý měl třeba + 50 % k platu (nemusí se rozdělit vše ušetřené), trh by se trochu samoreguloval, lákal by na vyšší mzdu.

Když se toto neděje, tak kdo příčetný půjde pracovat za běžnou mzdu do personálně zdevastovaného odvětví?

Zdravotnictví je btw úplně stejný příběh.

Když jede někdo podstatně pomaleji, než je maximum, tak je dobrý si uvědomit, že ten řidič to tam buď nezná (typicky nějaké zatáčky mezi vesnicemi), nebo není zase tak dobrý řidič (nevyježděnost, senior..).

V obou případech to chce trochu trpělivosti, nejhorší je začít se na takové auto lepit, nebo ho podjíždět.. je-li řidič nezkušený, extrémně to zvyšuje riziko, že udělá nějakou blbost a skončí to špatně.

Jednou jsem takhle dojel na prázdné dálnici auto, co si jelo 110 v levém pruhu.

Chvíli jedu za ním, reakce žádná. Hodím blinkr doleva, reakce žádná. Tak teda přejedu do pravého pruhu a začnu ho podjíždět, provoz před námi je nula. V tom se přiřítí zezadu tak 160 deb*l v bávu, nalepí se chudákovi v levém pruhu těsně za kufr a začne problikávat. No a náš hrdina, který očividně minimálně poslední minutu nesledoval vůbec provoz za ním, se lekne a začne okamžitě uhýbat doprava, kde jsem v tu chvíli já.

Od té doby se raději smířím s tím jet chvíli za někým, kdo jede o 15 % míň, než bych rád jel já.. naštěstí tihle sváteční či z jiných důvodů pomalí řidiči jen výjimečně jezdí delší trasy a po chvíli sjedou do nějaké vesnice a nabrané zpoždění je max. jen v jednotkách minut. Byť když je spěch, tak to samozřejmě trochu nas*re.

Tady zase každý "expert" předpokládá, že by se všichni orientovali výhradně podle toho světla, což je samozřejmě blbost, a proto je to světlo blbost.

I teď v provozu když vidím, že auto přede mnou brzdí, tak to beru jako fajn info, ale orientuji se primárně podle jeho rychlosti a mojí vzdálenosti od něj.

Představy, že když se budu blížit k přechodu padesátkou, jej trochu přibrzdím a naskáče mi tam hned tlupa chodců s argumentem, že to světlo znamená, že jsem je pustil - jsou absurdní. Stejně tak jako že si na křižovatce všichni budou myslet, že je pouštím.

Ve většině případů to světlo nebude mít praktický význam, občas ale ano.

A v článku se píše, že to bylo nějak prakticky ozkoušeno, se spíše pozitivními výsledky.

Sečíst protilehlé lístky a doprostřed napsat rozdíl těch součtů.

Úloha to není kdovíjak super, ale nikde není dáno, že děti musí vyřešit vše. A když je jednou napadne ta mechanika, tak zbytek zvládnou.

To není žádná záhada:

Zastavená nemovitost byla jiná, než na kterou si vzali hypotéku. Např. pozemek pokud měl dost vysokou hodnotu, nebo jejich příbuzní nechali dát do zástavy jiný dům, nebo oni sami mají nějaký extra byt apod.

Kdyby byla zcela zničena zastavená nemovitost, tak banka ani nemůže bez nového zajištění takovou hypotéku ponechat. Ono taky by v takovém případě mohla ta rodina třeba vyhlásit osobní bankrot - tohle riziko banka nemůže podstupovat.

Nemyslím to nijak zle vůči autorovi článku, ale je jasné, že v článku, který končí výzvou ke sbírce, budou hlavně informace, které mají ve čtenářích zvednou emoce k tomu, aby přispěli.

Jednou jsem za minimálního provozu dělal přesně tohle a když jsem auto v levém pruhu zprava pomalu dojel, zezadu se přiřítil deb*l v bmw, přilepil se autu v levém pruhu agresivně za zadek a řidič pomalého auta, který doteď očividně vůbec nesledoval, co se děje kolem, zazmatkoval a začal bez rozmyslu najíždět vpravo, kde jsem už byl já.

Od té doby se raději poctivě zavěsím v bezpečné vzdálenosti za pomalé auto a kdyžtak vyhodím blinkr doleva, abych naznačil, že by bylo fajn, aby se auto přede mnou uklidilo, kam patří. Vzhledem k tomu, že řidiči, co jezdí takhle blbě vlevo, jsou asi vesměs nezkušení/starší/..., je to opravdu bezpečnější pro všechny.

Článek jen poměrně suše uvádí, že se někdo nějak vyjádřil, včetně reakce obou kandidátů.

Co je na něm manipulativního?

A jak byste tu informaci podal tak, aby podle vás nebyla manipulativní?

"Jsem nenahraditelný", "nikdo to líp neudělá", "musím být neustále k dispozici" apod. jsou přesně ty přístupy (a povětšinou iluze), které vedou k vyhoření, ideálně když se nakombinují s perfekcionismem. A samozřejmě si to takoví lidé pro sebe ospravedlňují loajalitou a vůbec tím, že dělají správnou věc.

Krátkodobě se nenahraditelnost stát samozřejmě může, ale pokud někdo vede tým a nevychovává si tam nikoho (klidně více lidí), kdo by ho dokázal na dva týdny (předem plánované) nějak přiměřeně zastoupit, tak dělá něco dost špatně.

Ono i tohle je význam dovolené, otestovat, zdali nikdo není příliš nepostradatelný, což je nežádoucí stav. Pokud ten "nepostradatelný" člověk náhle vypadne z procesu (odejde, má nehodu/nemoc...), tak nastane velký problém - což zvyšuje riziko pro nadřízené onoho "nepostradatelného".

Je pravda, že pokud je autor třeba programátor a v případě, že se někde něco na produkci totálně roze*ere, je klíčové to ASAP fixnout (protože zákazníkům to samozřejmě okamžitě hodně vadí), tak pokud má daný člověk hluboké znalosti problému (a třeba je ještě kód zprasený, takže není jednoduché pro někoho zvenku ho pochopit), přiložit ruku k dílu smysl dává. Ale opravdu to není žádoucí stav.