Už tu padlo víc návrhů a tyto příklady mohou mít víc možných řešení.

Pro třetí třídu odhaduji, že mají děti hledat číslo, které je pro všechny 3 květiny jako jediné společné. Zavádějící mi připadá, že tady bych musel 20 napsat doprostřed všech 3.

Pokud autorka čeká různá čísla pro každou květinu, pak vidím problém ve formálním zápisu zadání, kdy místo "jaké číslo má být uprostřed" by pak mělo být "jaká čísla mají být uprostřed". A to ale nemluvím o tom, že lze i tady namítnout, že pokud napíšu do prostředka každé květiny číslo 20, jedná se o 3 čísla - pokaždé 20.

Jako dospělí jedeme podle zkušeností a pohled dítěte nezatíženého vyšší matematikou je úplně jiný.

Kromě logiky děti na 1. stupni neřeší i další nuance typu Kafkova "neni nepravda" ještě nemusí znamenat "je pravda". Nemusí se taky potýkat s výkladem práva, kde minimální jazykové rozdíly mohou vést k úplně jinému výkladu vůle zákonodárce.

Sám se s různým typem uvažování občas potýkám u dětí. I když bych neměl mít jakýkoliv problém poradit, tak při neznalosti kontextu úlohy v obsahu vyučování nemám v některých případech to "správné" řešení ihned na jazyku.

Pokud se opravdu hledají "složitější řešení", pak to na 3. třídu moc není.

Mě dodnes zůstává v hlavě konstrukční úloha z 4. ročníku gymnázia, kdy jsme v rámci pětiminutovky (5 minut dohromady na 2 příklady) měli narýsovat obecný trojúhelník se znalostí výšky C, těžnice C a úhlu gama. Za 2,5 min myslím těžko kdo zvládne vymyslet a udělat.

Jezdit v JAR to není žádná legrace. Místní standard "bezpečnosti" si neumíme ani představit.

Stačí základní pravidla řízení - v noci nezastavovat na semaforech pokud to jen trochu jde; pokud už je nutné zastavit, pak s mezerou před autem na úhybný manévr a ujetí; ideálně jezdit s malinko pootevřenými okénky (když není horní část skla v rámu, hůře se prý kamenem rozbije), vše zamknout v kufru (populární sedany s přišroubovanými sedadly, kufr bez tlačítka a otevírá se odjištěním zevnitř a pak klíčem) nebo přihrádce (opravdu se zamyká) a ideálně nemít u sebe nic cenného.

Turista se zrcadlovkou na krku nemá dlouhého trvání a sám se stane největší atrakcí.

V zásadě všude je potřeba si hlídat okolí a vypadat, že vám není vlastně ani co sebrat. Protože se zvířaty je to také složité, ale pořád lepší na místech "tady jste v buši" než mezi místními. Mě se např. poprvé neúspěšně pokusili okrást hned u bankomatu v letištní hale v Johannesburgu, za asistence smějící se policejní hlídky (která dost možná brala provize).

Z článku jsem se nic nového nedozvěděl. Jen z vlastní zkušenosti můžu dodat, že prokluzování spojky je dobrá indikace pro dvojkolky, ale u permanentní 4×4 to neplatí. Jezdil jsem s japonským autem, kde 2.0 TDI mělo v manuálu spojku, která prostě ten krouťák nedávala (už se tedy nutno říct diesel nevyrábí a přešli pouze na benzín). Zde mi spojka poprvé proklouzla a ten samý den po cca 40 dalších kilometrech odešla. A jediná rada je sledovat, jestli nejde pedál víc ztuha.

Zdravím všechny milovníky vietnamské kuchyně. Souhlasím, je to moc dobré. Jen musím upozornit na jeden podstatný detail. Tyto závitky totiž nejsou ani zdaleka pokaždé k dispozici. Z šesti pokusů jsem byl úspěšný pouze dvakrát, jednou mi zkusili prodat malou porci. Proto aby byla záruka, tak chodit brzo dopoledne, při jednom z pokusů nebyly už ani před polednem.