Za me velmi dobry clanek! Dekuji za pristup i za informace. 🙂

Dítě dostane do vínku, zda a jak moc bude úzkostné. Na tom závisí, jak bude zvládat základy matematiky. Více úzkostné děti nezvládají více komplexní a propracované způsoby počítání, protože jim úzkostnost přetěžuje vyrovnávací paměť (například ještě dlouho po první třídě počítají skrytě na prstech, protože nedošlo k integraci operací do celků). Díky tomu jsou velmi špatní počtáři většinou úzkostní. (Nejdříve je však úzkostnost a pak až matematika.). Matematika je kulturním odrazem inteligence (nezvládáš matematiku = jsi hloupý), a proto mají děti s horšími výsledky nižší sebehodnocení a děti s lepšími výsledky vyšší sebehodnocení. Nezvládání matematiky však úzkostnost zhoršuje. Útočení na matematiku a učitele matematiky tak slouží dětem jako způsob vysvětlení si vlastní úzkostnosti a jako způsob vyventilování emocí (může za to ten hrozný matikář), což dočasně pomáhlá míru úzkosti snížit. Vliv učitele na výši úzkostnosti je však minimální. Učitelé matematiky na druhém jsou už navíc většinou zcela bezmocní, protože děti mají z prvního stupně takové deficity, které nelze odstranit. Nalezený vztah mezi well-beingem a výsledky z matematiky je tedy logický, protože mezi well-beingem a úzkostností je vždy záporný vztah. Navrhovaná opatření celkovou situaci ale reálně nezmění.

Dobrý den, nemusíte se vůbec bát. Vaše dcera určitě není nějaký tyran nebo psychopat. Jen je pouze v určitém vývoji chápání pravidel, který je v tomto věku typický. Pravidla daná dospělými je podle ní třeba plnit absolutně. Výjimky neexistují. (Nezáleží při prosazování na tom, zda jste dospělý nebo dítě.) Je zde absolutní víra ve "vševědoucnost" dospělých. Nejvyšší správnost a dobro nejsou vlastní přání, ale normy dospělého. Spravedlivé je to, co řekne dospělý. Jinými slovy, Vaše dcera pouze prosazuje to, jak zatím chápe svět okolo sebe. Dříve či později začne (kvůli rozporům a tlakům ostatních dětí) pochybovat o "vševědoucnosti" dospělých. Začne si informace ověřovat sama a bude diskutovat s ostatními dětmi, kteří to budou chápat jinak. Začne si uvědomovat rozdíly mezi vlastními motivy a pravidly. To poté povede k objektivnějšímu chápání činů. Na základě srovnávání svých činů, činů ostatních dětí a dospělých si poté vytvoří vlastní normy. Správné tedy bude už to, co na základě vlastních norem bude považovat za správné (a zároveň bude chápat, že někdo to může mít jinak). Bude zároveň vědět, že problémy z jiného úhlu pohledu vypadají jinak. Spravedlnost tedy bude podle samotné dcery a bude nezávislá na autoritě dospělého. To je vývoj, kterým si musí projít všechny děti.

Jeste bych k clanku jemne doplnil, ze deti minimalne v 1.-3. rozumi svetu okolo sebe prave prostrednictvim jednoduchych rozdilu (pripadne poradi). Jejich zakladni myslenkovou operaci je tedy "porovnavani" (tedy hledani rozdilu). Je to kvuli tomu, ze zatim nerozumi slozitejsich konceptum (a tim myslim nejenom jazykovym). A porovnavani je v tomto veku dulezite kvuli presnejsimu chapani reality. Dite je totiz v tomto veku nesmirne egocentricke (vidi svet pouze ze sveho uhlu pohledu). Do skoly chodi mimo jine i proto, aby porovnalo svoje schopnosti a dovednosti se schopnostmi a dovednostmi ostatnich deti.. a prestalo mit jednoduchy pohled nejenom na sebe (Ja to umim. Vsichni vi, jak to myslim. Moje cesta je jedina spravna.), ale hlavne aby zacalo vnimat svet a svoje misto v nem realisticky (nejenom vsak podle svych schopnosti ale i motivace, zazemi apod. ve vztahu ke schopnostem, zazemim a motivacim ostatnich deti).

Logika ruseni znamek je pro odborniky obtizne pochopitelna. Deti v tomto veku zjevne nemaji dostatecne rozvinute mysleni ani dostatecny vhled do struktury jazyka, aby pochopili slozitejsi jazykovy projev. Je tedy pravdepodobne, ze budou rozumet slovnimu hodnoceni vyrazne individualnim a jednoduchym zpusobem, nez jak ho mysli dospeli. Na druhou stranu ale znamkam rozumi perfektne, protoze odrazi dve typicke srozumitelne operace tohoto veku: 1. Chapani rozdilu (spoluzak umi tohle a ja zase neco jineho) 2. Poradove stupnice (prvni, druhy, treti atd.) Predpokladanym dusledkem slovniho hodnoceni v takhle mladem veku bude vyrazne zkreslene porozumeni vlastnim schopnostem i schopnostem ostatnich.. z cehoz pote budou vyplyvat komunikacni a socialni problemy, uzkosti, poruchy osobnosti a mozna i psychozy. Vsechny tyto dusevni obtize totiz stoji na zkreslenem vnimani a hodnoceni sebe (pocinaje svymi schopnostmi) a sveta kolem sebe.

Ja vzdycky rikam, ze pokud se chce clovek zblaznit, tak jsou i levnejsi zpusoby nez absolvovat psychoterapeuticky vycvik. Obecne souhlasim s myslenkou, ze by psychoterapeuta nemel delat kazdy clovek z ulice jako dnes. Bohuzel vycviky jsou dnes hlavne byznys s az mystickou povesti. Podivame-li se ale na jejich prinos opravdu kriticky ocima vedy, tak drtiva vetsina i tzv. dlouhodobych a kvalitnich vycviku neprojde (vcetne Kbt). Pro realny a pravdivy rozvoj psychologa je mnohem prinosnejsi absolvovat atestaci ve zdravotnictvi. Po nem totiz budou psychologove aspon trochu rozumet kontextu a nebudou pouze sablonovite dosazovat modely bez porozumeni realne problematice.

Myslenka financovani skolnich psychologu ze statniho rozpoctu je tu 20 let.. A 20 let je to stejna pisnicka.. Napise se jakoze zakon, ktery by vsak pro praxi realne znamenal naprostou katastrofu (jako napriklad soucasna podoba toho peckovniho blabolu, se kterym prisla soucasna vladni parta). Strhne se proti nemu tedy boure odporu, ktera ten zakon zablokuje prostrednictvim lobovani u jinych stran.. Vysledek? Strana (ktera je zrovna ted ve vlade) rekne: "My jsme se snazili, ale ti zli lide z ruznych instituci prijeti tohoto uzasneho zakona znemoznili." A takhle to chlapci umyslne sabotuji uz 20 let jen, aby nemuseli z kasicky vynakladat penize na neco dobreho.. a pritom si navic jeste nahrabavaji body na volby u svych hloupych volicu. Vysledkem je, ze to chlapci prosabotovali az do situace, kdy padame na uroven Italie pred par lety po zavedeni jejich inkluze. Za chvilku tu budeme mit padesatiprocentni nezamestnanost mladych lidi mezi 20-30 lety ciste proto, ze ti lide nezvladnou kognitivne ani emocionalne byt v zamestnani.

Navrh je samozrejme zabavny a obecne spravny. Bohuzel ceske skolstvi je v takovem rozkladu, ze zprisnovani podminek je opravdu mimo realitu. Jsou oblasti, kde se na misto reditele do vyberoveho rizeni neprihlasi vubec nikdo. 😄 A i v samotne Praze je to tak jeden, max. dva kandidati. Samozrejme skola bez reditele je neprovozuschopna a vedeni skoly by to melo nahlasit zrizovateli a skolu zavrit (stejne jako tridy bez odpovidajici urovne ucitelu a stejne jako potize s hygienou). Zadne platovani na posledni chvili, improvizace, prescasy, prace nad ramec smlouvy a ustupky vuci zrizovateli a ministerstvu.. Ne, ne.. Zavrit! Az bude doma pul roku padesat tisic deti a zacne se nam sypat hospodarstvi, tak panove politici radi dustojne podminky ve skolstvi nastavi.

Pokud jde o skolni psychology, tak by je stat mel predevsim prestat ze skol vyhanet. Pracuji jako psycholog ve skolstvi 3 roky (predtim 1,5 roku v poradenstvi). Platove podminky jsou katastrofalni. Pokud clovek bydli v najmu v Praze, tak je to v podstate zivoreni. Navic je clovek placeny z ruznych projektu, tak nema sanci ani dostat hypoteku. Na druhou stranu musi suplovat nekolik psychiatrickych leceben. (Pri skole, ktera ma 720 deti. Z toho polovina trpi silnymi uzkostmi.) Detsti psychiatri nejsou. Detsti klinicti psychologove nejsou. A to nemluvim o podpore zhroucenych ucitelu znicenych inkluzi. Do toho musi, chce-li to delat spravne, suplovat praci vedecke komunity, aby na urovni skoly vyvracel ruzne bludy Npi, Ceske skolni inspekce a Msmt. Nestaci pouze tvorit vyzkumy, ale vzhledem k nizke kvalite ceske psychometriky i vytvaret orientacni normy na urovni skoly. A to nemluvim o praci se tridami, podileni se na reseni sikany, neustale opravovani ruznych amaterskych soukromych terapeutu (kteri casto berou velke penize a dokazou detem jeste navic uskodit.), dohadovani se s vydesenymi rodici, kteri si precetli nejake blaboly na internetu, upravovani metodickych materialu pro zacinajici ucitele (protoze napriklad soucasne ucebnice matematiky na Zs jsou smesna komedie.), dohadovani se s poradenskymi zarizenimi, ktere casto situaci jeste navic mnohem zhorsi a jejich prace se musi porad kontrolovat a opravovat.. A to vse vlastne s minimalnimi pravomocemi s vedomim, ze pouze hasite ty nejvetsi pozary a mirnite rychlost hrouceni se ceskeho skolstvi.

Bohužel u výše uvedených proměnných nelze na základě dotazníkového designu určit, co je příčina a co následek (Vedou lepší známky k vyšší motivaci nebo vede vyšší motivace k lepším známkám?). Autoři si nejspíše pletou rozdíl s vlivem. Samotné vysvětlení rozdílu je navíc pouze jednou z možností. Logičtější interpretace je podle mého názoru následující: "Vyšší motivace vede k lepším výsledkům. Lepší výsledky pak vedou k vyššímu sebevědomí." Pokud jde o žáky s rodiči s nižším socioekonomických statusem, tak autoři zapomínají na intervenční proměnnou: intelekt (Místo toho hází vinu na podle nich neschopné školy.) . Děti rodičů s nižším socioekonomickým statusem mají obecně spíše nižší intelekt, čímž mají nižší uplatnitelnost pomoci ze strany školy a nižší množství podpory doma, protože pro jejich rodiče vzdělání není priorita. To jim pak snižuje výsledky. Ze strany školy je to neřešitelné. Tato celkem zjevná intepretace chybí jak ve zprávě, tak v článku. Naopak konotace článku a zprávy vyznívají tak, že "to školy dělají špatně," což je na základě uvedených dat skutečně absurdní interpretace. 😄

Vsechny tyto zjistene informace jsou vetsinou vztahy (korelace), kde nelze urcit, co je zavisla a co nezavisla promenna.. tedy jde bud interpretace, ze agrese vede k vice fyzickym trestum nebo ze vice fyzickych trestu vede k agresi.. a nebo se jedna o vztahy zavislostni.. kde lze vytvorit model, ktery je je vsak pouze vysvetlitelny (nikoli ze vysvetluje) zavislosti techto promennych. To same plati i pro metaanalyzy. Jediny zpusob umoznujici zjistit kauzalni souvislosti je experiment.. Tedy situaci, kde budete mit skupinu ekvivalentnicj jedincu, kterou nahodne rozdelite.. Jednu pote budete trestat, druhou ne.. a pak zmerite rozdily. A to je jednak neeticke.. a jednak zacatek experimentu musi spadat do chvile, kdy neexistuji dostatecne kvalitni nastroje pro mereni (Jak chcete merit kvalitne depresivitu u rocniho ditete?) Tvrzeni, ze fyzicke tresty vedou ke zvyseni agresivity, depresivity atd. je nepravdive zkratka proto, ze to nelze vedecky dolozit. Lze pouze ziskat doklady podporujici toto tvrzeni. Pravda vsak muze byt jakakoli.

Tezko reagovat, kdyz si autorka plete operace s usudky.. Navic nedocenuje redukci problematiky, ktera se malym detem vstepuje prave proto, ze nejsou schopni vymezit si sami hranice problemu (Coz se projevuje tim, ze casto rikaji nepodstatne zajimavosti ze sveho zivota.).. A navic ani nevi, ze multiplikativni operace facilituji strukturaci casove osy.. Tedy ze prave diky takto vyucovane matematice jsou deti schopny koordinovat ruzne casove rychlosti (vteriny, minuty, hodiny, dny, mesice, roky) vzhledem ke konstantne fyzikalniho casu. Nejsou tedy nuceny se orientovat podle orientacnich bodu, se kterymi maji spojene konkretni cinnosti (napriklad: "Je rano. Tata jde do prace.).

Autor optimisticky uvadi, ze firmy budou propoustet netahla. 😄 To je takova detska, pravicova logika. Asi nikdy v zadne firme nepracoval nebo je netahlo sam. Netahla tam zustanou, protoze tam do teto chvile zustavali diky kamaracovstvi a kontaktum. Ne kvuli nemoznosti propusteni. Vyhodi se mozna tak odbornici a tahla.. takze zbylym tahlum a odbornikum zbudou akorat oci pro plac, protoze budou muset delat nejenom za netahla, ale i za propustena tahla a odborniky. 😄 A jestli si nekdo mysli, ze soukroma firma neutahne desitky nebo stovky netahel, protoze by to prece bylo neekonomicke, tak vazne utahne. 😄 Dukazem je ohromujici kvalita ceskych firem. (Coz samozrejme neplati vseobecne pro vsechny podniky.)

Házet vinu na základní školy nelze. Nemůžou si totiž učit to, co by bylo pro přijímačky vhodné, ale co mají předepsané Rámcovými vzdělávacími plány. Například v loňských přijímačkách na osmileté gymnázium se vyskytlo několik slovních úloh, jejichž řešení je nejefektivnější uskutečnit prostřednictvím dvou rovnic o dvou neznámých.. Je samozřejmě možné je zkusit řešit i pokusným přiřazováním čísel, ale to trvá velmi dlouho a ubírá energii. Tato problematika se na základních školách učí až v 8.-9. ročníku. Nabízí se tedy otázka, proč se do přijímacích zkoušek z 5. třídy dává problematika, která se vyučuje až o 3 - 4 roky později?

Nj, jednim z dusledku zvladani slovnich uloh je navyseni kapacity tzv. pracovni pameti.. To je schopnost udrzet vetsi mnozstvi informaci a zaroven operovat s temito informacemi pri reseni slozitejsiho problemu. Pokud tedy dite cvici stale slozitejsi a slozitejsi slovni ulohy, tak se mu tato kapacita pracovni pameti navysuje. Dulezite ale je, ze se pak prenasi mimo kontext matematiky. Prostrednictvim procvicovani slovnich uloh v matematice jsme tedy schopni pochopit a resit slozitejsi problemy i mimo matematiku.

Zakladni funkci povinne skolni dochazky je rozvoj struktur mysleni prostrednictvim osvojovani si vedomosti a take procvicovani. Ucebnicovym prikladem je rozvoj strukturace casove osy prostrednictvim strukturace ciselne rady. Dite v prvni tride se orientuje podle urcitych orientacnich bodu. S nimi spojuje typicke cinnosti (Rano se snida. Vecer prijde tata domu z prace.) Nedokaze se orientovat v case koordinaci ruznych casovych rychlosti (hodiny, dny, tydny atd.) vzhledem ke konstante casu. Tuto koordinaci se samozrejme nenauci prostym pamatovanim (Tyden ma 7 dnu. Rok ma 12 mesicu. atd.).. K pochopeni samotneho principu teto struktury je nejdrive treba strukturovat ciselnou osu. V prvni a castecne i v druhe tride totiz dite vnima ciselnou radu linearne. Napriklad: 1,2,3,4,5,6,7,8,9 atd. Az diky rozbiti teto ciselne rady na dalsi nasobkove rady (napriklad nasobkova rada dvou, tri, ctyr apod.) dochazi k vytvoreni struktury, ve ktere se jednotlive rady mezi sebou navzajem koordinuji a prolinaji.. A tento strukturni princip se pote prenasi na strukturaci casove osy. Muzeme tedy uvest, ze bez vyucovani matematiky v 1.-3. tride by dite nemohlo vubec strukturovat casovou osu.. a bez strukturace casove osy by nemelo sanci porozumet slozitejsim kauzalnim souvislostem (pricine a nasledku).

Deti se az do treti tridy orientuji predevsim podle rozdilu a posloupnosti. Diky tomu jsou schopny vubec scitat a odecitat. Znamky (tedy poradova stupnice zalozena na rozdilech) byly vytvoreny proto, aby jejich vyznamu deti snadno rozumeli. Prikladum slovniho hodnoceni, ktere jsou uvedeny v clanku, jsou deti podle meho nazoru schopne porozumet nejdrive na konci treti tridy. Duvodem je skutecnost, ze deti do treti tridy davaji ve vete (pripadne v textu) teziste na jine casti nez dospeli.. obvykle na nepodstatne zajimavosti nebo na casti vety vyvolavajici emoce.. Casta je asociace s nejakou vlastni minulou zkusenosti.. Obecny smysl detem ale v tomto veku unika. Problem slovniho hodnoceni do treti tridy je tedy v tom, ze mu deti (narozdil od znamek) nebudou rozumet. Predpokladanym dusledkem budou konflikty (protoze to kazdy pochopi jinak), sebehodnoceni neodrazejici realitu (protoze to hodnoceni bude samozrejme prevazne pozitivni nezavisle na schopnostech zaka) a z toho vyplyvajici vyssi uzkost.

Po přečtení článků bych doporučil autorce vyhledat si pojem "histriónská porucha osobnosti." Mohlo by jí to z dlouhodobého hlediska pomoct od vysoké úzkostnosti.

Kdyz jsem nedavno zjistoval vysledky vztahu mezi 1."kvalitou vztahu ve tride", 2. dosazenymi pocty bodu z matematiky a 3. vyssi sebehodnoceni z pohledu znalosti a intelektu.. tak mi vyslo, ze tridy s nejlepsimi vysledky z matematiky maji spatne vztahy ve tride.. a nizke sebehodnoceni z hlediska znalosti a intelektu. Pomerne prekvapive vysledky, ale kdyz se nad tim clovek zamysli, tak davaji perfektni smysl.

"Odborové hnutí bylo paralyzováno a rozdrceno. Až do konce tisíciletí nebyly schopni zorganizovat další velkou a úspěšnou stávku… Jejich éra skončila." Můžeme doplnit: Výsledkem je mimo jiné i pád britské životní úrovně, vysoké ceny, kolabující zdravotnictví, společnost závislá na levné pracovní síle z východu a sociální napětí..