Ja vzdycky rikam, ze pokud se chce clovek zblaznit, tak jsou i levnejsi zpusoby nez absolvovat psychoterapeuticky vycvik. Obecne souhlasim s myslenkou, ze by psychoterapeuta nemel delat kazdy clovek z ulice jako dnes. Bohuzel vycviky jsou dnes hlavne byznys s az mystickou povesti. Podivame-li se ale na jejich prinos opravdu kriticky ocima vedy, tak drtiva vetsina i tzv. dlouhodobych a kvalitnich vycviku neprojde (vcetne Kbt). Pro realny a pravdivy rozvoj psychologa je mnohem prinosnejsi absolvovat atestaci ve zdravotnictvi. Po nem totiz budou psychologove aspon trochu rozumet kontextu a nebudou pouze sablonovite dosazovat modely bez porozumeni realne problematice.

Myslenka financovani skolnich psychologu ze statniho rozpoctu je tu 20 let.. A 20 let je to stejna pisnicka.. Napise se jakoze zakon, ktery by vsak pro praxi realne znamenal naprostou katastrofu (jako napriklad soucasna podoba toho peckovniho blabolu, se kterym prisla soucasna vladni parta). Strhne se proti nemu tedy boure odporu, ktera ten zakon zablokuje prostrednictvim lobovani u jinych stran.. Vysledek? Strana (ktera je zrovna ted ve vlade) rekne: "My jsme se snazili, ale ti zli lide z ruznych instituci prijeti tohoto uzasneho zakona znemoznili." A takhle to chlapci umyslne sabotuji uz 20 let jen, aby nemuseli z kasicky vynakladat penize na neco dobreho.. a pritom si navic jeste nahrabavaji body na volby u svych hloupych volicu. Vysledkem je, ze to chlapci prosabotovali az do situace, kdy padame na uroven Italie pred par lety po zavedeni jejich inkluze. Za chvilku tu budeme mit padesatiprocentni nezamestnanost mladych lidi mezi 20-30 lety ciste proto, ze ti lide nezvladnou kognitivne ani emocionalne byt v zamestnani.

Navrh je samozrejme zabavny a obecne spravny. Bohuzel ceske skolstvi je v takovem rozkladu, ze zprisnovani podminek je opravdu mimo realitu. Jsou oblasti, kde se na misto reditele do vyberoveho rizeni neprihlasi vubec nikdo. 😄 A i v samotne Praze je to tak jeden, max. dva kandidati. Samozrejme skola bez reditele je neprovozuschopna a vedeni skoly by to melo nahlasit zrizovateli a skolu zavrit (stejne jako tridy bez odpovidajici urovne ucitelu a stejne jako potize s hygienou). Zadne platovani na posledni chvili, improvizace, prescasy, prace nad ramec smlouvy a ustupky vuci zrizovateli a ministerstvu.. Ne, ne.. Zavrit! Az bude doma pul roku padesat tisic deti a zacne se nam sypat hospodarstvi, tak panove politici radi dustojne podminky ve skolstvi nastavi.

Pokud jde o skolni psychology, tak by je stat mel predevsim prestat ze skol vyhanet. Pracuji jako psycholog ve skolstvi 3 roky (predtim 1,5 roku v poradenstvi). Platove podminky jsou katastrofalni. Pokud clovek bydli v najmu v Praze, tak je to v podstate zivoreni. Navic je clovek placeny z ruznych projektu, tak nema sanci ani dostat hypoteku. Na druhou stranu musi suplovat nekolik psychiatrickych leceben. (Pri skole, ktera ma 720 deti. Z toho polovina trpi silnymi uzkostmi.) Detsti psychiatri nejsou. Detsti klinicti psychologove nejsou. A to nemluvim o podpore zhroucenych ucitelu znicenych inkluzi. Do toho musi, chce-li to delat spravne, suplovat praci vedecke komunity, aby na urovni skoly vyvracel ruzne bludy Npi, Ceske skolni inspekce a Msmt. Nestaci pouze tvorit vyzkumy, ale vzhledem k nizke kvalite ceske psychometriky i vytvaret orientacni normy na urovni skoly. A to nemluvim o praci se tridami, podileni se na reseni sikany, neustale opravovani ruznych amaterskych soukromych terapeutu (kteri casto berou velke penize a dokazou detem jeste navic uskodit.), dohadovani se s vydesenymi rodici, kteri si precetli nejake blaboly na internetu, upravovani metodickych materialu pro zacinajici ucitele (protoze napriklad soucasne ucebnice matematiky na Zs jsou smesna komedie.), dohadovani se s poradenskymi zarizenimi, ktere casto situaci jeste navic mnohem zhorsi a jejich prace se musi porad kontrolovat a opravovat.. A to vse vlastne s minimalnimi pravomocemi s vedomim, ze pouze hasite ty nejvetsi pozary a mirnite rychlost hrouceni se ceskeho skolstvi.

Bohužel u výše uvedených proměnných nelze na základě dotazníkového designu určit, co je příčina a co následek (Vedou lepší známky k vyšší motivaci nebo vede vyšší motivace k lepším známkám?). Autoři si nejspíše pletou rozdíl s vlivem. Samotné vysvětlení rozdílu je navíc pouze jednou z možností. Logičtější interpretace je podle mého názoru následující: "Vyšší motivace vede k lepším výsledkům. Lepší výsledky pak vedou k vyššímu sebevědomí." Pokud jde o žáky s rodiči s nižším socioekonomických statusem, tak autoři zapomínají na intervenční proměnnou: intelekt (Místo toho hází vinu na podle nich neschopné školy.) . Děti rodičů s nižším socioekonomickým statusem mají obecně spíše nižší intelekt, čímž mají nižší uplatnitelnost pomoci ze strany školy a nižší množství podpory doma, protože pro jejich rodiče vzdělání není priorita. To jim pak snižuje výsledky. Ze strany školy je to neřešitelné. Tato celkem zjevná intepretace chybí jak ve zprávě, tak v článku. Naopak konotace článku a zprávy vyznívají tak, že "to školy dělají špatně," což je na základě uvedených dat skutečně absurdní interpretace. 😄

Vsechny tyto zjistene informace jsou vetsinou vztahy (korelace), kde nelze urcit, co je zavisla a co nezavisla promenna.. tedy jde bud interpretace, ze agrese vede k vice fyzickym trestum nebo ze vice fyzickych trestu vede k agresi.. a nebo se jedna o vztahy zavislostni.. kde lze vytvorit model, ktery je je vsak pouze vysvetlitelny (nikoli ze vysvetluje) zavislosti techto promennych. To same plati i pro metaanalyzy. Jediny zpusob umoznujici zjistit kauzalni souvislosti je experiment.. Tedy situaci, kde budete mit skupinu ekvivalentnicj jedincu, kterou nahodne rozdelite.. Jednu pote budete trestat, druhou ne.. a pak zmerite rozdily. A to je jednak neeticke.. a jednak zacatek experimentu musi spadat do chvile, kdy neexistuji dostatecne kvalitni nastroje pro mereni (Jak chcete merit kvalitne depresivitu u rocniho ditete?) Tvrzeni, ze fyzicke tresty vedou ke zvyseni agresivity, depresivity atd. je nepravdive zkratka proto, ze to nelze vedecky dolozit. Lze pouze ziskat doklady podporujici toto tvrzeni. Pravda vsak muze byt jakakoli.

Tezko reagovat, kdyz si autorka plete operace s usudky.. Navic nedocenuje redukci problematiky, ktera se malym detem vstepuje prave proto, ze nejsou schopni vymezit si sami hranice problemu (Coz se projevuje tim, ze casto rikaji nepodstatne zajimavosti ze sveho zivota.).. A navic ani nevi, ze multiplikativni operace facilituji strukturaci casove osy.. Tedy ze prave diky takto vyucovane matematice jsou deti schopny koordinovat ruzne casove rychlosti (vteriny, minuty, hodiny, dny, mesice, roky) vzhledem ke konstantne fyzikalniho casu. Nejsou tedy nuceny se orientovat podle orientacnich bodu, se kterymi maji spojene konkretni cinnosti (napriklad: "Je rano. Tata jde do prace.).

Autor optimisticky uvadi, ze firmy budou propoustet netahla. 😄 To je takova detska, pravicova logika. Asi nikdy v zadne firme nepracoval nebo je netahlo sam. Netahla tam zustanou, protoze tam do teto chvile zustavali diky kamaracovstvi a kontaktum. Ne kvuli nemoznosti propusteni. Vyhodi se mozna tak odbornici a tahla.. takze zbylym tahlum a odbornikum zbudou akorat oci pro plac, protoze budou muset delat nejenom za netahla, ale i za propustena tahla a odborniky. 😄 A jestli si nekdo mysli, ze soukroma firma neutahne desitky nebo stovky netahel, protoze by to prece bylo neekonomicke, tak vazne utahne. 😄 Dukazem je ohromujici kvalita ceskych firem. (Coz samozrejme neplati vseobecne pro vsechny podniky.)

Házet vinu na základní školy nelze. Nemůžou si totiž učit to, co by bylo pro přijímačky vhodné, ale co mají předepsané Rámcovými vzdělávacími plány. Například v loňských přijímačkách na osmileté gymnázium se vyskytlo několik slovních úloh, jejichž řešení je nejefektivnější uskutečnit prostřednictvím dvou rovnic o dvou neznámých.. Je samozřejmě možné je zkusit řešit i pokusným přiřazováním čísel, ale to trvá velmi dlouho a ubírá energii. Tato problematika se na základních školách učí až v 8.-9. ročníku. Nabízí se tedy otázka, proč se do přijímacích zkoušek z 5. třídy dává problematika, která se vyučuje až o 3 - 4 roky později?

Nj, jednim z dusledku zvladani slovnich uloh je navyseni kapacity tzv. pracovni pameti.. To je schopnost udrzet vetsi mnozstvi informaci a zaroven operovat s temito informacemi pri reseni slozitejsiho problemu. Pokud tedy dite cvici stale slozitejsi a slozitejsi slovni ulohy, tak se mu tato kapacita pracovni pameti navysuje. Dulezite ale je, ze se pak prenasi mimo kontext matematiky. Prostrednictvim procvicovani slovnich uloh v matematice jsme tedy schopni pochopit a resit slozitejsi problemy i mimo matematiku.

Zakladni funkci povinne skolni dochazky je rozvoj struktur mysleni prostrednictvim osvojovani si vedomosti a take procvicovani. Ucebnicovym prikladem je rozvoj strukturace casove osy prostrednictvim strukturace ciselne rady. Dite v prvni tride se orientuje podle urcitych orientacnich bodu. S nimi spojuje typicke cinnosti (Rano se snida. Vecer prijde tata domu z prace.) Nedokaze se orientovat v case koordinaci ruznych casovych rychlosti (hodiny, dny, tydny atd.) vzhledem ke konstante casu. Tuto koordinaci se samozrejme nenauci prostym pamatovanim (Tyden ma 7 dnu. Rok ma 12 mesicu. atd.).. K pochopeni samotneho principu teto struktury je nejdrive treba strukturovat ciselnou osu. V prvni a castecne i v druhe tride totiz dite vnima ciselnou radu linearne. Napriklad: 1,2,3,4,5,6,7,8,9 atd. Az diky rozbiti teto ciselne rady na dalsi nasobkove rady (napriklad nasobkova rada dvou, tri, ctyr apod.) dochazi k vytvoreni struktury, ve ktere se jednotlive rady mezi sebou navzajem koordinuji a prolinaji.. A tento strukturni princip se pote prenasi na strukturaci casove osy. Muzeme tedy uvest, ze bez vyucovani matematiky v 1.-3. tride by dite nemohlo vubec strukturovat casovou osu.. a bez strukturace casove osy by nemelo sanci porozumet slozitejsim kauzalnim souvislostem (pricine a nasledku).

Deti se az do treti tridy orientuji predevsim podle rozdilu a posloupnosti. Diky tomu jsou schopny vubec scitat a odecitat. Znamky (tedy poradova stupnice zalozena na rozdilech) byly vytvoreny proto, aby jejich vyznamu deti snadno rozumeli. Prikladum slovniho hodnoceni, ktere jsou uvedeny v clanku, jsou deti podle meho nazoru schopne porozumet nejdrive na konci treti tridy. Duvodem je skutecnost, ze deti do treti tridy davaji ve vete (pripadne v textu) teziste na jine casti nez dospeli.. obvykle na nepodstatne zajimavosti nebo na casti vety vyvolavajici emoce.. Casta je asociace s nejakou vlastni minulou zkusenosti.. Obecny smysl detem ale v tomto veku unika. Problem slovniho hodnoceni do treti tridy je tedy v tom, ze mu deti (narozdil od znamek) nebudou rozumet. Predpokladanym dusledkem budou konflikty (protoze to kazdy pochopi jinak), sebehodnoceni neodrazejici realitu (protoze to hodnoceni bude samozrejme prevazne pozitivni nezavisle na schopnostech zaka) a z toho vyplyvajici vyssi uzkost.

Po přečtení článků bych doporučil autorce vyhledat si pojem "histriónská porucha osobnosti." Mohlo by jí to z dlouhodobého hlediska pomoct od vysoké úzkostnosti.

Kdyz jsem nedavno zjistoval vysledky vztahu mezi 1."kvalitou vztahu ve tride", 2. dosazenymi pocty bodu z matematiky a 3. vyssi sebehodnoceni z pohledu znalosti a intelektu.. tak mi vyslo, ze tridy s nejlepsimi vysledky z matematiky maji spatne vztahy ve tride.. a nizke sebehodnoceni z hlediska znalosti a intelektu. Pomerne prekvapive vysledky, ale kdyz se nad tim clovek zamysli, tak davaji perfektni smysl.

"Odborové hnutí bylo paralyzováno a rozdrceno. Až do konce tisíciletí nebyly schopni zorganizovat další velkou a úspěšnou stávku… Jejich éra skončila." Můžeme doplnit: Výsledkem je mimo jiné i pád britské životní úrovně, vysoké ceny, kolabující zdravotnictví, společnost závislá na levné pracovní síle z východu a sociální napětí..

Autor bohužel nechápe, že například hory a horniny a vrchoviny (ale i jiné oblasti učiva) se děti učí ne kvůli znalostem, ale kvůli rozvoji myšlení... Konkrétně v tomto případě: 1. dovednosti vytvořit si vůbec abstraktní klasifikační systém, jehož strukturu je poté možné přenést mimo kontext Vlastivědy.. a poté mnohem lépe rozumět oblastem, které dítě baví. 2. abstrakční zdvih.. tedy už nejde pouze o to "jít do kopce" (dělat nějakou konkrétní činnost), ale dochází k rozvoji abstraktního myšlení, jehož strukturu je poté možné přenést znovu mimo kontext Vlastivědy.. Například je pak možné myslet hypoteticky.. kombinovat různé proměnné řešení .. a tím dospívat k lepšímu řešení apod.

"Těžiště dějepisu v zaprášené minulosti" má svůj důvod v rozvoji abstraktního myšlení, protože v něm lze propojit prvky mimo zkušenostní nebo konkrétní kontext. Typickým příkladem je chápání pojmu "pravěk." Původně děti s pravěkem spojují konkrétní pojmy: "Měli to těžký. Vytvářeli sošky. Měli prasata apod." Z důvodu specifikace konkrétního období, konkrétních technologií a metod a způsobu obživy pak dochází k abstraktnějšímu pochopení této doby jako "zemědělského způsobu obživy." Dochází tedy k rozvoji abstraktního myšlení (nejde tedy pouze o tvoření sošek někde na louce, ale o abstrakní způsob života zasazený ve vývoji lidstva), které se poté promítá mimo oblast dějepisu. Analogií tohoto systému může být vznik a individuální vývoj soukromé firmy, např. její časová osa a postupné změny ovlivňující její podobu.

Smutný příběh.. Bohužel živě ukazuje, co se může stát, když se jako primární příčina obtíží neobjeví už na začátku silná úzkostnost..

Skola samozrejme uzkostnost (jako trvalou charakteristiku osobnosti) nevyvolava. Deti jsou uzkostne uz pred nastupem do skoly a to nejcasteji kvuli genetice. Je vsak pravda, ze skola (prostrednictvim v clanku uvedenych oblasti) u takto uzkostnych deti vyvolava docasne uzkost horsi, a to po dobu nez tato oblast zmizi. Jine oblasti (uvnitr i mimo skolu) naopak docasne uzkost zlepsuji. Jedna se tedy spise o jakousi oscilaci hladiny uzkosti na zaklade predem daneho genetickeho zakladu. Bohuzel vysvetlovani uzkosti skolou vede k chybne strategii zvladani uzkosti, ktera uzkost docasne snizuje.. ale problem jako takovy neodstrani.

Na zaklade logiky autora clanku bychom na prvnim miste meli zakazat ucast na ceskych soutezich nasim vlastnim sportovcum kvuli ceske ucasti ve valkach v Afganistanu, Iraku a Mali.