Wow. Přečetl jsem článek celý, ale vůbec nic si z něj nevzal, resp. mu vůbec neporozuměl. Připomíná mi to, jak někdy vidím věci, když zrovna trpím úzkostí. Recenze je napsaná pro lidi, kteří film už viděli, což je vysoce kontraproduktivní. Doporučuji článek revidovat. Konkrétně vysoce citově zabarvené výrazy a slovní spojení.
Sleduju to už nějakou dobu. Konkrétně Kensington ve Philadelphii je v hledáčku různých investigavců už pár měsíců.
Rádoby chytrým místním přispěvatelům bych doporučil si město vygooglit a mrknout na pár delších videí třeba na YT. ASMR procházka po Kensington Ave. je oči otevírající. Už se těším, až to takhle bude vypadat u nás v Chebu.
Já se snažím, opravdu se snažím. Procházím knihovnu Netflixu u rodičů (nenapadlo by mě za to platit) a hledám něco dobrého, něco originálního, něco co mě potěší. Všechno vypadá moc hezky (a podezřele podobně, zvlášť světlo), herci se snaží, ale... před pár dny jsem na to kápl. Bruce Campbell mi to vysvětlil při produkci Ash vs. Evil Dead. " Když točíte film, všechno se strašně vleče, jeden záběr děláte třeba dvacetkrát, dokud není režisér spokojený. To samozřejmě stojí hodně času - tedy peněz. U TV show pro různé platformy ale tohle úplně odpadá." Streamovací platformy jsou dobře namazaný stroj a všechno jede rychle, aby se ušetřili peníze. Běžný divák á la Jake a tlusťoch to nevnímá, ale kinofilové tím trpí. Naštěstí existuje na světě tolik filmů, že je nikdo nikdy nestihne uvidět všechny. Stejně se o to pokusím. Akorát, že jdu do minulosti, ne do budoucnosti.
#Harryhausen
Na internetu se nedá najít nic, co nehledáte. A protože dnes už lidé sami hledat nic neumějí, je třeba někoho, kdo nám věci podá až do úst. Z praktického hlediska je to fajn, je spousta kvalitních médií všeho druhu, které jsou roky přehlížené. Těm doporučení jakéhokoliv druhu jen prospěje, není přeci třeba platit za předělávky, když máme k dispozici originál. Ovšem ze sociologického hlediska jde o fenomén alarmující, kdy jsou lidé nucení spolehnout se na doporučení, protože schopnost hledat a zkoušet samostatně ze společnosti mizí. Věřím však, že jde jen o civilizační pubertu a až si na život s technologiemi zvykneme (cca 100 let?), naučíme se je používat tak, aby nám nebrali naše přirozené (a k šťastnému životu nutné!) schopnosti.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
😄 😄 😄 😄