Předvolební koalice byl a je podle mě špatný nápad. Již minulé volby ukázaly, že individuální výsledky stran na společné koaliční kandidátce určují voliči svým kroužkováním. Fakticky tedy může dojít k situaci, že strana se označí za volebně úspěšnou, i když bude mít v PS jediného zvoleného poslance. Vedení stran SPOLU už pravidla této hry pochopila a budou se snažit mít na společné kandidátce známé osobnosti, klidně na konci kandidátky = chtějí preferenční hlasy pro sebe. Vedení ostatních menších stran už tuto hru také pochopila = je výhodné se před volbami "spojit" do koalice, pak může jít každý svou cestou. Otázkou je, jestli na tuto hru znovu přistoupí i voliči.

Omlouvám se za "mohli vzniknout situace". Samozřejmě "mohly".

Moc děkuji za Váš názor.

Nepřešel. Ono to není tak jednoduché. Pokusím se to doložit na příkladu z praxe: Mám vedle sebe 2 plynové spotřebiče. Oba budou napojeny na stejné přívodní potrubí zemního plynu. Jeden bude spalovat zemní plyn se vzduchem a ten druhý s čistým kyslíkem. Který Vás více ohřeje? A na vstupu budete mít stále zcela shodný zemní plyn.

Takto úřednicky určená platba emisních povolenek totiž vůbec nezohledňuje skutečný proces spalování konkrétního zemního plynu, ve kterém až ty spaliny vznikají. Emise nevznikají při nákupu zemního plynu. To je pak rovnocenné běžné dani.

Pane Šefčíku, děkuji za Váš názor. Já nejsem zastáncem emisních povolenek pro domácnosti. Já coby projektant průmyslových plynových pecí stojím na straně velkých odběratelů zemního plynu a technicky jim pomáhám řešit to, co už nyní na ně padá ze všech stran = emisní povolenky, emisní limity, cena paliva, dostupnost paliva, atd. Na Vaše slova by měl odpovědět politik, což já nejsem.

Moc Vám děkuji za reakci.

Nemáte úplně pravdu. Pokusím se to vysvětlit. Mám vedle sebe 2 stejně veliké hrnce, stejně naplněné vodou. Na jednom sporáku budu spalovat zemní plyn s vyšší výhřevností oproti druhému hořáku. Tento "lepší" plyn ale k dokonalému spálení potřebuje větší objem okysličovadla, resp. spalovacího vzduchu (a ten má u obou hořáků stejnou vstupní teplotu) - a bude na to seřízen. Ten "lepší" plyn musí svou "vnitřní energii" předat většímu objemu vzduchu a tudíž jeho produkty hoření plamen, spaliny) budou oproti "horšímu" plynu chladnější. Tak to zpravidla je. Ano, budete mít množstevně více energie, ale ta bude rozptýlena ve větším objemu spalin. Hrnce mají stejnou teplosměnnou plochu (jak k ní ten větší objem spalin dostanete ?) a přestup tepla je závislý vždy na rozdílu teplot zdroje tepla a přijímače tepla (prostém rozdílu nebo při sálání rozdílu čtvrtých mocnin teplot). V tomto případě by Vám digestoří odešlo u "lepšího" plynu vyšší průtočné množství spalin s minimálním efektem (Vaše peníze by odešly komínem). A do budoucna byste si ještě za ten větší objem spalin připlatil ve formě emisní povolenky.

Snažil jsem se to vysvětlit hodně obecně, promiňte.

Moc děkuji za reakci. Cituji:

Příprava české distribuční sítě na vodík se zakládá zejména na její úpravě a modernizaci. Ta spočívá mimo jiné ve výměně části ocelového potrubí za polyetylenové, které už plně umožňuje distribuci 100 procent vodíku, jak vyplývá z loňského vyjádření distributora plynu GasNet (Odkaz  ).

Pane Jelínku, moc děkuji za Vaši reakci.

Plynaři používají vztažnou teplotu 15°C a při této teplotě již vodu ve formě páry v praxi neudržíte. Tohle musíte akceptovat.

Zemní plyn, který spalujeme, neobsahuje vodu. Pokud v něm po samotné těžbě byla, tak je odstraněna. Voda vzniká jako produkt chemické reakce uhlovodíků a okysličovadla.

Citace :"Voda je přirozenou součástí uhlí a není kvalitativní vadou. Toto hnědé uhlí obsahuje 27% vázané vody (některá hnědá uhlí obsahují až 34% vody)."

Pokud byste dokonale, resp. teoreticky spaloval čistý vodík s kyslíkem, tak vzniknou pouze vodní páry. Tohle dokážete při spalování uhlí?

Podle mě jsou na stole 3 principiálně odlišné strategické cesty, jak lze financování ČR ozdravit. První cesta je ta, že přijmeme nárůst nákladů jako fakt a půjdeme cestou zvyšování příjmů ČR formou nepřetržitě narůstajícího zdaňování. Tato cesta vytlačí z ČR prosperující firmy i šikovné občany - navždy. Druhá cesta je ta, že drasticky omezíme náklady na chod a služby státu (např. nebudeme mít ředitele v každé škole, starostu a úředníky v každé obci, snížíme počty policistů, hasičů, zrušíme národní sportovní agenturu, atd.) Tato cesta má jistě mnoho zastánců, kteří si rádi zvolí pana Kalouska jako svého "vůdce", ale pak nás čeká ve velkém to, co se nyní děje na stavebních úřadech = chaos. Může trvat rok, dva roky, deset let...Třetí cestou je to, že se budeme snažit dostat k nám ty peníze zvenku. Pak ale musíme něco umět nabídnout. Kolik lidí se ve světě podívá na český film? Statisíce? A kolik lidí se ve světě podívá na přenos Moto GP ? Stovky miliónů. V těchto přenosech se běžně propaguje pořádající země, pořádající region, pořádající město. Kolik by tahle celosvětová reklama stála na komerčním trhu? Já jsem se podíval na Odkaz   fondu kinematografie. Cituji z pdf dokumentu "Rozpočet schválený 2023": "Na rok 2023 byla schválena částka dotace ze státního rozpočtu na podporu filmových pobídek ve výši 800.000.000,- Kč, tato částka byla po jednání vlády ze dne 26.9.2022 navýšena o 600.000.000,- Kč." Tady se točí v řádech úplně jiné peníze z našich daní, aby k nám milostivě přijeli natáčet zahraniční filmaři. Víte to? A tohle Vám nevadí?

Podle mého názoru je tohle špatně. Co budou tito lidé komunikovat? Budou přesvědčovat nespokojené uživatele softwaru a klienty, že jejich problémy nejsou tak veliké? Nebo budou sbírat informace pro upgrade softwaru? První otázka systémově nic neřeší, druhá otázka potřebuje další časový fond. Ano, pan Bartoš má rozhodně horší pozici, než má pan Jurečka na svém ministerstvu. Lépe se dělá digitalizace, když ji zavádíte pouze v práci "svých podřízených". On ale tuto výzvu bez připomínek přijal. Je také velice podivné, že si doposud nenašel na svém ministerstvu pracovníky, kteří by tohle dokázali k jeho spokojenosti dělat v rámci své práce. Co chce zachránit? Post předsedy Pirátů, post ministra, svou reputaci, výsledek v krajských volbách? Pro mě jako daňového poplatníka je důležitá ta kvalita státem poskytované služby jako celku. Mě vůbec nezajímá, jestli je větší chyba na straně hardwaru, softwaru nebo úředníka. A k mé spokojenosti tento komunikační "SOS záchranný kruh" vůbec nesměřuje.

Skleněný výrobek je svými vlastnostmi ekologický produkt. Pokud v přírodě zůstane volně ležet odhozená skleněná láhev, tak tato láhev přírodě neuškodí. A to bude platit zítra a bude to stejné platit i za sto let. A právě proto se již metoda "zalévání do skla" běžně používá ve světě pro likvidaci nebezpečných odpadů.

Mě ani tak netrápí směšná výše pokuty. Vždyť alkohol na pracovišti ministerstva zaplatili daňoví poplatníci a jednalo se o řád vyšší hodnotu.

Mně vadí to, že před volbami možná právě ti stejní pracovníci ministerstva jezdili s paní Maláčovou (a pracovníky inspektorátu) po soukromých společnostech a kontrolovali dodržování podmínek BOZP na pracovišti. Pro mě je to obdobné, jako kdyby mi opilý policista nechával dýchnout.

Pokud náš zaměstnanec při namátkové kontrole na stavbě u zákazníka nadýchá, je to zpravidla impulz pro okamžitý konec pracovního poměru. Zákazník už jej nikdy totiž znovu nepustí přes svou vrátnici. Takhle to funguje "u prostého lidu".

Osobně se domnívám, že je to správný krok. Upřednostňuji časově flexibilní možnost převzetí balíku z výdejního boxu oproti časově omezenému výdeji na pobočce pošty. Stav, kdy dnes můžeme vidět vedle vchodových dveří do poštovní pobočky výdejní Alzabox s provozní dobou 24h, je prostě neudržitelný. Peníze si také vybírám z bankomatu a nechodím do banky. A rozumím argumentu občana, který balíky neposílá a nepřijímá, že nechce ze svých daní výdejny balíků spolufinancovat. Tohle skutečně nemusí stát pro své občany zajišťovat. Česká pošta může tuto službu za provizi samozřejmě nabídnout. Ale už pouze tam a tehdy, kde a kdy to pro ni bude ekonomicky prospěšné.

Slova: "....aby naše děti nemusely splácet naše dluhy".

Realita letošních cílů vlády:" Česká republika bude v roce 2024 hospodařit s plánovanými příjmy ve výši 1 940 miliard korun a s plánovanými výdaji ve výši 2 192 miliard korun, tedy se schodkem ve výši 252 miliard korun."

Takže předpokládám, že tato vláda předá ČR na konci volebního období nové vládě s "+ celkovou bilancí" za 4 roky svého vládnutí," aby naše děti nemusely splácet naše dluhy".

Předpoklad dalšího vývoje v kauze ministra pro vědu, výzkum a inovace:

1/ Marek Ženíšek se samozřejmě nevzdá poslaneckého mandátu, protože práci ministra navíc hravě zvládne..... a peněz není nikdy dost. Zároveň získá v TOP 09 pověst "zachránce" a samozřejmě se sám hodně individuálně zviditelní. Pro úspěch mu stačí vlastně jediné = naplnění bodu 2/.

2/ Petr Fiala své dítko "SPOLU" podpoří a to nejenom slovně, ale najednou se s jeho podporou najde pro vědu a výzkum několik "strategických" miliard. Tato investice do výzkumu totiž přinese našim dětem krásné ovoce, tu splácet nebudou, za tu naši generaci budou velebit. A tohle definitivně rozhodí paní Helenu Langšádlovou, protože ona by těch několik miliard navíc nikdy nedostala.

3/ Markéta Pekarová Adamová body 1/ a 2/ prodá veřejnosti jako důkazy svých schopností. A pokud se preference TOP 09 zázračně nezvednou, tak její chybou to rozhodně nebude.

Alfou a omegou tedy bude těch několik "strategických" miliard. Nevadí, že školy budou propouštět kuchařky a školníky, tady se hraje "vyšší hra".

Obsah článku prokazuje zřetelný fakt = v ČR žije v současnosti věda a výzkum "vlastním životem", ve kterém jsou hlavním měřítkem úspěšnosti počet a způsob zveřejnění vědeckých článků. Proč tomu tak je, je zřejmé. ČR jako celek si nechala "ujet vlak". Tento stav nezmění jakýkoliv premiér, nezmění jej jakýkoliv ministr a nezmění jej ani několik miliard ze státní pokladny. Tento stav může změnit pouze "tvrdý vnější zásah do klidového stavu." Uvedu příklad z mého oboru. V době centralizovaného řízení hospodářství bylo na našem území provozováno několik desítek konstrukčně podobných sklářských tavicích pecí. Tyto pece stály v konkrétních hutních halách, v konkrétních areálech. Po privatizaci skláren jejich noví vlastníci nezbourali tyto areály a nezbourali ani hutní haly. Novou technologii ze západu "znásilňovali" tak, aby se jim do těch starých hal a areálů prostě vešla. Trvalo to roky, trvalo to desetiletí. Kompromis střídal kompromis. A tento stav prakticky trvá dodnes. Na konferencích prezentují vědci obrázky, jak by měla vypadat sklářská tavicí pec budoucnosti.... a management skláren řeší, kde sežene peníze na opravu střechy haly. Ten rozdíl pozic obou stran je doslova ohromný. Ano, jednoduché řešení se nabízí: "Tento problém prostě vymažme =zrušme sklářskou výrobu." Pak ale nemá veliký smysl do vědy a výzkumu v tomto oboru investovat "veřejné peníze". Pokud se ale rozhodneme sklářskou výrobu v ČR zachovat, tak se musí vědci a výzkumníci vrátit zpět = ze světa článků a prezentací idejí do světa reálné výroby v našich podmínkách...A není to v jiných oborech obdobné?

Moc se mi líbí obrazová příloha, zvláště výkresová část. Technicky se jedná o zajímavé řešení, dle mého názoru je však zároveň provozně nebezpečné. Důvodem je přímá závislost "přítlačného efektu" na okamžitém průtočném množství spalin motoru. Je to přesně tak, jak se vyjádřil pan Karel Jílek, musíte motor stále držet "pod plynem". Z tohoto pohledu bylo bezpečnějším konstrukční řešení použité u Chaparralu 2J. Zajímavým detailem je skutečnost, že Václav Král z boku podlahu monopostu "neuzavřel". V době vzniku projektu byly výhody tohoto konstrukčního opatření již známy. Z obsahu výkresu je zřejmé, že monopost měl být použitelný i ve verzi bez ejektoru. Pak ale na výkresu vidím monopost Melkus MT77. Z fotografie, na které za sebou stojí KIN a MTX 1-06, je jednoznačně patrné, jakým designerským skokem tento projekt byl. Pěkná vzpomínka.

Můj názor: Autor článku se soustředil pouze na 2 obecně kladené požadavky pro kandidáta na ministra.

Prvním předpokladem je odborná způsobilost kandidáta. Já jsem si vybral pro své srovnání PhDr. Ivana Bartoše, Ph.D., stávajícího ministra pro místní rozvoj. Cituji: "Ministerstvo pro místní rozvoj si klade za cíl být koordinační institucí výzkumu v oblastech ministerstva, jimiž jsou regionální politika, podpora cestovního ruchu, bytová politika, politika hospodářské a sociální soudržnosti, územní plánování a politiky EU." Pročetl jsem si CV pana ministra a průniky jeho předchozí praxe s náplní ministerstva vidím spíše malé. Pan ministr Ivan Bartoš ale s sebou přináší politický "výtlak", tudíž předchozí odborná praxe v jeho případě ustupuje stranou. Proč tomu tak není u docenta Pavla Tuleje? Cituji: "Na konci roku 2023 vstoupil do TOP 09. Do strany nechtěl vstupovat dříve, protože byl rektorem Slezské univerzity v Opavě a přímé spojení s nějakou politickou stranou nepovažoval v takové funkci za vhodné." Jeho politický "výtlak" je tedy prakticky nulový.

Druhým předpokladem jsou "morální" vlastnosti kandidáta. A ty se široké veřejnosti ukázaly již po zjištění informací, v jakých médiích své vědecké články publikoval.

V zájmu vědců a výzkumníku není mít na pozici "svého" ministra vědce, oni primárně potřebují politika s "výtlakem". V zájmu TOPky je mít na pozici ministra osobu s vysokým "veřejným kreditem", která ji hlavně pomůže přitáhnout voliče. Zájmy obou stran jsou tedy zřetelně neshodné. A občan se ptá: "Než hledat jehlu v kupce sena, není čas to ministerstvo zrušit?"

Dana Gurneye jsem opakovaně oslovil se žádostí o autogram a ve své sbírce mám 8 ks jím podepsaným fotografií. Těžko bych toto získal, pokud bych o něm nikdy neslyšel. Na společné fotografii z předzávodního briefingu jezdců je Dan Gurney vpravo nahoře. Dokázal by autor tohoto článku všechny závodníky na snímku identifikovat? Já a se mnou mnoho fanoušků bezpečně ano. Nepodceňujte nás.

Samotný článek je pěkný. Já bych zřejmě doplnil ještě krátkou poznámku o tom, že jeho syn Alex Gurney je také automobilovým závodníkem.

Musel jsem se při čtení vrátit zpět a číst znovu, což je dobře, protože jsem o autorových slovech přemýšlel. Padesátá léta jsem nezažil a reprodukovat něčí názory nechci. Když se ale podívám na současnou úroveň chování, vyjadřování a argumentace některých našich politických představitelů, tak její obdobu v minulosti vůbec nenacházím.

V minulosti jsem coby technický odborník opakovaně navštívil RF, Ukrajinu a byl jsem i v Bělorusku. Mám tedy svůj vlastní názor. Kdybych já měl říci, kdy jsem já osobně viděl největší vnitřní "odklon" naší republiky, tak to bylo v době covidové pandemie. Kdy na příjezdech do větších měst stáli policisté a já jim musel ukazovat "bumážku". Promiňte, tohle už ale nebyla jenom slova, tohle už bylo centrální rozhodnutí o kontrole pohybu občanů ČR.

Takže jednou větou: "Když už musíte, tak, prosím, zůstaňte jenom u těch HODNĚ NEPOVEDENÝCH slov."

Když se nad tím člověk zamyslí, tak ono to do sebe zapadá jako dětská stavebnice.

Máte oponenta (v životě, v práci, ve sportu, v politice ...), kterého se vnitřně bojíte. Prostě si proti němu nevěříte. Jsou 2 obvyklá RYCHLÁ řešení: a/ toho člověka ze společné bubliny vytlačíte, b/ vy opustíte společnou bublinu. Jen malá část lidí přijme tohoto člověka jako svého důstojného soupeře, jako člověka, který je může posunout směrem nahoru. To totiž vyžaduje od sebe sama největší úsilí. Úsilí s nejasným výsledkem na konci.

Bojím se osobností na kandidátce strany za mnou, tak je na tu kandidátku vůbec nepustím. Bojím se, že před důležitým sjezdem strany bude mít bývalý předseda a ministr jiný názor na směřování strany, tak jej raději vytlačím ze strany teď hned. Vadí mi, že novináři chtějí znát jeho názor a nemusí kvůli tomu dělat ze sebe kašpara. Tak jej veřejně umlčím.

Co vlastně říká pan Cyril Svoboda? Opusťme tu pseudo-bublinu SPOLU. Nikoliv ze strachu, ale s vidinou budoucího rovnocenného politického boje o voliče, na který se ale musíme dobře připravit. Ano, v dalším volebním období nebudeme mít poslance, nebudeme mít ministry. Pro koho tu politiku ale primárně děláme? Pro sebe?

Nebo vstupme naplno do bubliny ODS a tam se prosaďme proti politikům ODS v otevřeném souboji názorů a vizí. Ukažme, že jsme lepšími politiky a to přímo na soupeřově hřišti.

Třeba se mýlím, ale takto to vidím já. A u mě je vítězem pan Cyril Svoboda.