Velký problém stavovských vojsk, bylo financování armády. Přes značnou finanční a vojenskou pomoc z protestanských zemí, postupně přísun peněz ustal. Ve vojsku pak panoval hlad a nespokojenost a motivace bojovat je pak mnohem nižší. Stejně jako na straně císařských vetšinu vojska tvořili placení žoldnéři. Habsburská pokladna byla taky prázdná, ale vojska financoval Buqoj a další plukovníci s příslibem odměn, a žoldnéři si mimo to svoje narabovali. Bojovat na cizím území je z tohoto hlediska vždy snažší.
Je škoda, že jste tématiku neuchopila trochu hlouběji a pouze jste načrtla pár hesel, jinak by jste došla, k úplně jiným závěrům. Například pro porovnání vojenský řád jeho protivníka krále Zikmunda. Vychází z Hodětínova vojenského řádu z roku 1413, tedy doby před Husitské. A je mnohem pokrokovější, demokratičtější než řád Žižkův. Například zakazoval ničit kostely, oltáře, obrazy, knihy, rybníky, ba i včelstva. A výslovně uváděl: „aby se nedály nekřesťanské záhuby chudým lidem, aby vojska chalup a dvorů nestrhávali, dobytka, koní ani jiným věcí k hospodářství potřebným jim nebrali“ Žižkův vojenský řád vůbec toto neřešil. Jeho nejrozsáhlejší artikul (bod) upravuje obřadné dělení kořisti. Bůh prezentovaný Žižkou se jeví jako bezohledný, hluchý k bídě poražených nebo trpících. Úsměvné je například, že ani hlavní artikul Žižkovi bojovníci sami nedodržovali, viz závěr bitvy u Hořic. Jak se píše v kronikách kořist zde nashromážděná byla hejtmanovými vojáky rozkradena dříve, než rozdělena mohla být…
Zda Žižka se této bitvy účastnil je opravdu ve hvězdách stejně tak zda se účastnil bitvy u Grunwaldu. Ale rozhodně nevedl bitvu u Sudoměře a nebyla vítězstvím Husitů, jak se rádo prezentuje. Proberu dobové kronikáře. Bartošek z Drahonic, jinak voják Karlštejnské posádky píšící bezprostředně o Husitských válkách se o této bitvě vůbec nezmiňuje. Pak máme kroniku neznámého autora, psanou cca 30 až 40 let po událostí, která se snaží být Žižkovým životopisem - Kronika velmi pěkná o Janu Žižkovi čeledínu krále Václava, opět ani zmínka. Dále Husitský kronikář Vavřinec z Březové píše...Neboť když v den Zvěstování Panny Marie, což byl den 25. měsíce března pan Břeněk ze Švihova, Valkoun z Adaru a Jan Žižka s jinými bratřími, přívrženci přijímání z kalicha... Mířící z Plzně na Hradiště, ustoupili panu Václavu z Leštna, podkomořímu království, z města Plzně....napadli je svrchu jmenovaní královští lidé nepřátelsky mocnou rukou blízko Sudoměře u jednoho rybníka. Když se tedy strhla srážka a Táboři se obklopili vozy, mnozí z obou stran padli a mnozí byli zraněni a mezi nimi Břeněk v čele bitevního šiku. Když konečně bojový zápas trval několik hodin, ustoupili královští okolo slunce západu z bojiště, zajavše třicet některých bratří, které dal mincmistr v poutech dovést do Hor Kutných. Bratři pak zanechavše některé raněné ve vsích, dorazili na Hradiště... V té době rytířská pravidla velela že po západu slunce se nebojovalo, proto královští boj ukončili, Táborské vedl Břeněk ze Švihova, a ztráta mnoha bojovníků, 30 zajatých a úprk na Hradiště, jistě nejsou znaky vítězství...
Článek mě pobavil, diskuze místy pod ním také. Odvolávat se na Dalimilovu kroniku a zprávy v ní je krajně nespolehlivé. Již historici 19. století jí považovali za nespolehlivou a Dalimila o kterém vlastně víme spolehlivě jediné, že se Dalimil nejmenoval. Kosmas, ač psal latinsky - řeč církve, je už mnohem spolehlivější zdroj, i když pověst o příchodu praotce Čecha je bájná, stejně jako o Přemyslu Oráčovi a další. Ale spolehlivě oddělil bájné zprávy, těmi ověřenými, tím že začal své zprávy datovat. I trochu ironicky jeho první datování je sice chybné, uvádí Bořivojův křest v roce 894, to byl již biskup Metoděj 9. let po smrti. Z té doby se z našeho zemí nedochovali, žádné písemné záznamy a lze tak úspěšně pochybovat, že staří Slované vládli písmem. Lze vycházet pouze z archeologických nálezů, které lze přibližně datovat. Původní Slované se nacházeli v prostoru cca mezi Vislou a Dněprem a západním směrem pronikali ca ve třech proudech. Východní větev cca ve 4.až 6. století a lze o nich nají kusé informace v byzantských pramenech, byli to především o Skalvini a Antové. Na jich od Dunaje pak mezi 5. až 7. století Slověni, Charváti a Srbové za trvalých bojů z Byzancí a obsazují Balkán od Černého až k Jaderskému moři. Západní Slovanskou větev pak tvořili Oborité, Veleti částečně Charváti a Lužičtí Srbové. Příchod Slovanů je postupný, částečně vytlačují Germánské kmeny a částečně asimilují s původním obyvatelstvem. Rozhodně nejde o vytlačení původních kmenů. Z oho je jasné že praotec Čech nepřivedl svojí družinu do prázdné krajiny
Jen bych upřesnil, že obrovské dluhy po sobě zanechal Vilém z Rožmberka, jeho bratr Petr Vok z Rožmberka ač za cenu odprodeje části domínia dluhy vyrovnal. Maistr štychem, byl odprodej Krumlovského panství v roce 1602 císaři Rudofu II. I z navázáním dluhu více než 400 000 zlatých. Ty si nikdo neodvážil na císaři vymáhat. Části panství zděděných Švamberky, nezískávaji Eggenbergové a Schwarzenbergové sňatkovou politikou ale jako konfiskáty po Bílé hoře za služby Habsburkům. Stejně jako například Buqojové Novohradsko.
Dosti zmatený pohled na historii, běžným postupem měst při obležení silnějším nepřítelem bylo zaplacení výkupného. Výjezdy Prokopa Holého, takzvané raisy nebylo nic jiného než loupení kořisti a zásob. Zatímco Žižka loupil v českých zemích, Prokop tyto výpravy přenesl za hranice, do Saska, Bavorska atd....
Děkuji za krás článek. Dnes už témě zapomenut Jeroným Pražský byl opravdu velmi vzdělaným člověkem své doby, a výborný řečník, který uměl využívat argumentace v otázkách víry. Jeho, dle mého názoru zásadní podíl na sepsání Kutnohorského dekretu, který sepsal s Janem z Jesenice byl ale velmi nešťastný a vedl k velkému úpadku Karlovy Univerzity. Univerzitu její zakladatel Karel IV, coby císař říše Římské založil jako vysoké učení pro učence s celé říše, proto ve vedení byli zastoupeny všechny hlavní univerzitní národy, které zde měli své profesory a studenty. Tedy Saský, Bavorský, Polský a Český. Každý z národů měl jeden hlas. Rádo se podává, že Češi měli na univerzitě jeden hlas proti třem Německým, ale tak to nebylo. Dekret Kutnohorský tuto zásadu zrušil , Češi dostali tři hlasy a ostatní univerzitní národy jeden, což vedlo k odchodu jak studentů, tak profesorů a velkému úpadku celé univerzity.
Svět by si měl hlavně položit otázku, zda má pro Sýrii lepší řešeni, lepší cestu. Že vývoz demokracie našeho typu do těchto končin nefunguje, je evidentní. Země a obyvatelé jsou vyčerpáni dlouholetým konfliktem, což by je mělo motivovat k uklidnění situace. Většina lidí nechce nic jiného, než všední živobytí. Teď to bude hlavně na nich a snaha, alespoň části vůdců o sjednocení a uklidnění tu je. Svět by jim měl dát šanci, i když ani tak nemůžeme čekat žádnou sametovou revoluci. Na to tam té nenávisti a čerstvých křivd je moc.
Děkuji za velmi seriózní článek. Poměrně hluboko rozebírá problematiku zdrojů elektrické energie, nezatracuje OZE, ani z nich nedelá modlu. Měli by rozhodně do mixu patřit a základem být jádro. Naše energetické potřeby rostou, tomu je potřeba přizpůsobit i teď tak kritizované investice do rozvodných sítí (zvýšení poplatků za distribuci). Slepě se tato potřeba hází jen na solárníky, ale nemůžou za to jen oni. Bohužel sklízíme plody slepého rozhazování dotací, které jistě rozvoj OZE měli podpořit, ale jiným způsobem. Například proč ne soláry na střechách, ale do smysluplného výkonu, který dům spotřebuje, větší instalace už nedotovat. Druhou stranou, kterou by bylo potřeba rozvíjet, jsou aplikace, které budou vyrovnávat spotřebu na dobu nadvýroby OZE. Nejde jen o bojlery, akumulační kamna, mnoho další spotřeby jde posunout do této doby. Vetší nachlazení mrazáků, vyšší teplota akumulační vody atd...Bez komplexního řešení budeme stále jen budovat další a další zdroje, které efektivně nevyužijeme.
Vztah k protestantské víře získal Petr Vok v mládí, velmi ho ovlivnila jeho kavalírská jízda, kterou mládí bohatí šlechtici absolvovali. Petr Vok procestoval velkou část Evropy, byl v Anglii, potkal se s princem Oranžským. Byl pak jednou z vůdčích osobstí protestanských stavů, které si vymohli na císaři Rudolfovi II. Majestát.
2
Sledujících
1
Sleduje
2
Sledujících
1
Sleduje
Určitě ještě například zřícenina hradu Kalich. Husitství mělo krásné ideály, bohužel radikálními přívrženci bylo naprosto znehodnoceno. Bohužel díky nekritickému pohledu Palackého, který právě tuto část husitského hnutí povýšil na modlu dnes obdivujeme Žižku který ve jménu víry neváhal vraždit po celém královstvi a nejen v klášterech a kostelech. vypalovat, ničit, loupit, vraždit, upalovat měšťany a bezbrané, to vše ve jménu víry, přitom porušuje čtvrtý základní artikul husitství a to potírání smrtelných hříchů. Bohužel ty co by jsme si měli připomínat a co byli skutečnými nositeli myšlenek Jana Husa na ty jsme zapomněli, jako například Jan Příbram, Jakoubek ze Stříbra, Jan Rokycana, Petr Payne...