Pořadník byl na volné byty, dalo se v něm přeskakovat, když pominu úplatky (častý důvod) nebo třídní původ tak to fungovalo přibližně jak píšete. Ale neplatilo, že by se podle pořadníků stavěly bytové domy. To bylo dáno rozhodnutím Státní plánovací komise a na základě schváleného centrálního plánu byly úkolovány kraje, okresy a obce. Než potřeby lidí probublaly nahoru do SPK a pak se dostaly zpátky k obcím, uběhla pětiletka nebo spíš dvě a stejně se na ně vlastně nebral zřetel, protože se to muselo dát dohromady s naplánovanou výrobou cementu, vodovodních trubek a polyesterových koberců 😄
Na volné byty nepotřebujete pořadník. Ty můžete přidělovat okamžitě.
Zajímavé, že za komoušů bývaly na byty pořadníky, čekalo se celá léta a mezitím bydlely celkem běžně tři generace v jednom malém bytě. Teď má svůj byt prakticky každý. Vysvětlení?
Máte pravdu. Fungovalo to tak, že když se sešlo v pořadníku alespoň 80% zájemců o byty, iniciovala se výstavba nového bytového domu s tím předpokladem, že těch zbývajících 20% zájemců se ještě během dvouleté výstavby přihlásí.
Kdo nemá víru, nemůže Boha spatřit. Aby jste mohli Boha spatřit, musíte nejdříve uvěřit, že existuje. Více informací si přečtěte na "Odkaz ".
Dvě vlastní a dvě nevlastní. Takže čtyři. Myslím, že to stačí. Ale živíme je bez sociálních dávek (kromě MD a RD).
Nikdo nemůže druhým nařizovat, kolik si mají udělat dětí, nebo jim to zakazovat. A pokud jde o pracovní schopnosti, tak ty jsou také individuální. Záleží také na oboru, ve kterém kdo pracuje. Není možné říci, že všechny obory lidské činnosti jsou na tom stejně.
Pracovní činnosti se dělí na
- středně obrátkové
- pomalo obrátkové
Výdělečné činnosti hradí nejdříve občané z nevýdělečné sféry + důchodci + invalidé + nezaměstnaní, a teprve potom občané z výdělečné sféry. Také byste měli vědět, proč se podvojnému účetnictví říká "podvojné", a proč se z něj nemělo dělat účetnictví "podojné".
Uvedený příklad nelze zcela vztahovat na občanskou společnost jako celek. To co se jeví jako jasné ve třídě, kde je všem studentům 15 let například, už nemusí být tak jasné ve společnosti, kde by polovině přítomných bylo 20 let, třetině 50 let, zabývajícím 80 let. Pak teprve pochopíte, že dělat ze starších lidí štvance je nesmysl. A totéž platí i o lidech s hendikepem. Pokud někdo není něco schopný dělat, nemá smysl to po něm vyžadovat. Platí to i v případě duševního zdraví. Pokud měl někdo potíže s učením, byl poslán do zvláštní školy, kde se výuka prováděla pomaleji.
Je lépe, když se člověk naučí alespoň něco, i když pomaleji, než když se nenaučí nic moc příliš rychle. Proto si myslím, že by zvláštní třídy neměly být považovány za něco nesprávného.
Kryptoměny měly být zbožím a byly schváleny v Americe jako pamětní mince. Hodnota kryptoměny se vyčísluje jak v měně státu prodávajícího, tak v měně státu kupujícího a uvádí se aktuální kurz mezi těmito dvěma měnami do kupní smlouvy. Pochopitelně že prodávající firma zaplatí státu DPH a daň z obratu při prodeji většího množství.
V případě, že nějaká firma kupuje kryptoměny a nesouvisí to s předmětem její činnosti, je otázka účelnosti nákupu otázkou pro kontrolní dohled nad účetnictvím ve firmě.
V případě, že dodavatel nějakého materiálu nebo zboží požaduje platbu v kryptoměně a ne v běžné měně svého státu v příslušném kurzovém poměru, pak je otázka co to je za firmu.
Článek mi připomíná písničku "Poslední kovboj". Pro ty, kdo ji neznají :
"Tak přijíždí poslední kovboj,
sombrero vmáčklé do čela,
schvácená herka líně kráčí,
jako by dál nést ho nechtěla.
Tak přijíždí poslední kovboj
a nerad vráží do lidí,
tak přijíždí poslední kovboj
a nikdo z vás ho nevidí."
Ano už v mládí nás rodiče poučovali :
"Co si kdo uvaří, to si také sní."
"Jak si kdo ustele, tak si také lehne."
"Bez práce nejsou koláče." s malým dovětkem "Kdyby ty koláče nikdo neupekl, nebyly by ani v těch obchodech."
"Dali jsme ti do života to nejcennější, co člověk může mít - mládí a zdraví. Jak se svým životem naložíš, takový ho budeš mít." Otázka, kterou mi položil Bůh Jehova : "Co je divného na tom, když jde někdo na lov a dodnes jen běhá po lese?"
Česky "Miluji tě" se řekne anglicky "I love you" nebo snad "AI love you" ?
Když chce člověk něco stavět, pak nepotřebuje žádnou hypotéku, ale má si zařídit investiční příděl v měsíčních intervalech podle měsíčně prováděné práce. Jsou-li náklady na stavbu například dva miliony korun a práce na stavbě bude trvat 20 měsíců, pak požádám o 100000 Kč měsíčně po dobu těch dvaceti měsíců, v práci si pak vezmu neplacené volno a budu si platit mzdu z peněz na stavbu a to včetně povinných daní a pojištění. Lidé, kteří pracují na stavbách přece u té práce nechcípnou hlady že? Každý stavebník je povinen vést účetnictví a stavební deník jako kdyby byl firma.
Pokud bankéři nechtějí dělat zprostředkovatele financí na stavby od státní banky podle území státu, na jehož území se staví, pak nebudou mít ani poplatky za převody peněz mezi účty.
Pokřikování "úvěr, úvěr,...,úrok, úrok", to ať si státní banka v každém státě nechá.
Nebo snad nevíte, že úroky jsou pokuta za blbost a úvěry kreténstvím?
Úrokové míry se vyhlašují jen vůči zahraničí, uvnitř státu nikdo úvěry používat nemusí. Na stavební a rekonstrukční činnost či montáže technologických celků pevně spojených se stavbou nebo se zemí si má člověk nebo firma vyřídit investiční příděl u svého obecního, městského či městskoobvodního úřadu.
Neznáte podvojné účetnictví? Zaměňujete jej za podojné?
Potom jste byli "podojeni" od bankéřů.
A přesně to vám guvernér ČNB zaručuje.
0
Sledujících
1
Sleduje
0
Sledujících
1
Sleduje
Vyrostla malá jedlička
tam mezi modříny
zelená byla celičká
od jara do zimy.
Na podzim větřík zafoukal
spí jedličko jen spí
lesák ji pilou uřeézal
teď je na náměstí.