Topit elektrikou a nakupovat za spot mi nepřijde moc výhodné. Logicky ceny musí být v zimě nejvyšší. 2-3 kWh baterek je opravdu jen na nějaké večerní vykrytí spotřeby. Začínal jsem s jednou baterkou 2,5kWh a teď mám nakonec tři. Už ale víc kupovat nechci. Já fajn mít co největší kapacitu, ale pak už se ekonomika provozu vytrácí. Já mám ostrovní fotovoltaiku, do které mi naštěstí nemůže kecat distributor a tak v posledních zamračených dnech baterky nabíjím ze sítě 8h nízkým tarifem, kde mám elektriku za 4,50 včetně poplatků. Jinak ve vysokém tarifu mám 7 KČ/kWh. Mám tak vlastně domácnost téměř stále v nízkém tarifu, i když je tam amortizace baterek. Vlastně tak šidím distributora na poplatcích za distribuci, ale v rámci zákona.
Fakturu za listopad ještě tak 14 dnů neuvidím, ale podle naměřených dat distributora:
říjen - dodávka - 172 kWh
říjen - spotřeba - 220 kWh
listopad (do 23.11. včetně)
bych tam viděl rozdíl -200 Kč za malou výrobu a +400 Kč za vyšší spotřebu, takže bych se ještě pořád měl do zálohy vejít (ceny na spotu jsou +/- stále ty samé - někde okolo 100-120 EUR/MWh)
Topit elektrikou a nakupovat za spot mi nepřijde moc výhodné. Logicky ceny musí být v zimě nejvyšší. 2-3 kWh baterek je opravdu jen na nějaké večerní vykrytí spotřeby. Začínal jsem s jednou baterkou 2,5kWh a teď mám nakonec tři. Už ale víc kupovat nechci. Já fajn mít co největší kapacitu, ale pak už se ekonomika provozu vytrácí. Já mám ostrovní fotovoltaiku, do které mi naštěstí nemůže kecat distributor a tak v posledních zamračených dnech baterky nabíjím ze sítě 8h nízkým tarifem, kde mám elektriku za 4,50 včetně poplatků. Jinak ve vysokém tarifu mám 7 KČ/kWh. Mám tak vlastně domácnost téměř stále v nízkém tarifu, i když je tam amortizace baterek. Vlastně tak šidím distributora na poplatcích za distribuci, ale v rámci zákona.
Ještě k té logice.. cena na spotu je řízena trhem, a ten je řízen lidmi, a tam bych úplně logiku nehledal 🙂 Momentálně jsou ceny za kWh skoro na úrovni jako byly v létě, a ani celková teplota v Evropě na to nemá lineární vliv, jak bych čekal.. (třeba za srpen jsem měl 2,83/2,96 Kč a výkup 1,85 Kč) (červen byl za 2,5 Kč, takže tam by nějaký rozdíl byl). Třeba dneska ráno do 5:00 byla elektřina vlastně skoro zdarma (venku +3C), takže mít o trochu inteligentnější systém topení, co by četl i trh OTE, předvytápěl by se dům na ráno třeba na 26C místo 22-23C.
Topit elektrikou a nakupovat za spot mi nepřijde moc výhodné. Logicky ceny musí být v zimě nejvyšší. 2-3 kWh baterek je opravdu jen na nějaké večerní vykrytí spotřeby. Začínal jsem s jednou baterkou 2,5kWh a teď mám nakonec tři. Už ale víc kupovat nechci. Já fajn mít co největší kapacitu, ale pak už se ekonomika provozu vytrácí. Já mám ostrovní fotovoltaiku, do které mi naštěstí nemůže kecat distributor a tak v posledních zamračených dnech baterky nabíjím ze sítě 8h nízkým tarifem, kde mám elektriku za 4,50 včetně poplatků. Jinak ve vysokém tarifu mám 7 KČ/kWh. Mám tak vlastně domácnost téměř stále v nízkém tarifu, i když je tam amortizace baterek. Vlastně tak šidím distributora na poplatcích za distribuci, ale v rámci zákona.
Přes zimu to je trochu méně výhodné, ale ono se to v celoročním objemu pak nějak ztratí (to i když máme 80% roční spotřeby prosinec-únor) - dneska bych asi mohl mít dvě EAN a tudíž spotřebu bez spotu, ale co už... Naštěstí máme malý domek (na izolaci jsem teď poslední dobou nešetřil, ale stále to myslím není pasiv), takže roční spotřeba z DS je okolo 4-4,5 MW, něco se spotřebuje z FVE a zbytek se prodává do sítě (ročně asi 2-2,5 MWh). Začínal jsem s klasickým symetrickým 3F střídačem bez baterek (největší zátěž jsou ty přímotopy a ty jsou jsou symetricky rozfázované), protože jsem chtěl prostě co nejjednodušší řešení na údržbu (baterie jsem kupoval až právě kvůli večeru, ale jak říkáte, ty jsou cenově stále někde jinde než zbytek systému - to se už spíš vyplatí kde to jde naddimenzovat FVE bez baterek, přes den to prodat a večer si zase nakoupit, jako kdyby FVE nebyla a ten rozdíl už nějak dopadne). Zálohy platím celoročně 2500 Kč, a holt v létě dostávám všechno zpátky (nebo ještě víc) a v zimě doplácím. Třeba teď za říjen jsem spotřeboval 220 kWh z DS (v létě obvykle 90), a vraceli mi 1344 Kč (z toho 474 Kč bez DPH jsou stálé platby - sazba D57d). Průměrná cena za kWh bez DPH pak vyšla 3,14 Kč v NT a 3,27 Kč ve VT. Průměrná výkupní cena pak 1,87 Kč za kWh. Počítám, že v lednu bude spotřeba tak 800 kWh, takže bude pak záležet na aktuální ceně a svitu slunce a foukání větru (i když ten je tam při přepočtu na Kč spíš takovým flusnutím do moře (250Wp maximum), ale jak se říká: každý máme nějakého koníčka 🙂
Pokud všichni při záporných cenách vypnou fotovoltaiky, tak asi někdo tu energii bude muset dodávat se ztrátou. Každopádně to není problém zákazníka. Je to riziko podnikání výrobců. Ti ale mají drtivou většinu zákazníků mimo spot, takže si při velkých rozdílech burzovní a výrobní ceny jistě přijdou na své.
Mě tedy spotové ceny nijak neuchvátily. Obvykle znamenají nabíjet baterky, když svítí a dodávat do sítě až svítit nebude. To ale vyžaduje velké investice do baterek a ty se budou dlouho a těžko vracet.
Já baterie v podstatě nemám (když nepočítám ty asi 2-3 kWh malé pro večerní provoz a ty nestály zase tolik - relativně to byly opravdu ty nižší desetitisíce), na prodejním spotu jsem už asi 4 roky, a na odběrovém asi 2, a zatím si nemůžu stěžovat 🙂 Resp. ty poslední dva roky teď, pokud se podívám na celkové roční faktury, vyšly zatím vítězně (ve smyslu, že jsem za posledních 13 let neplatil za elektřinu tak málo, jako třeba vloni - i když teda před zimu tam byla docela darda, protože elektřinou topíme).
Mě přijde spot fajn v tom, že sice riskuji vyšší ceny (zase ale záleží, kdy přijdou - když to bude v době, kdy praží slunce, tak spíš bod pro mě), ale zase mohu o něco lépe ovlivnit, kolik a za co platím (nejvyšší odběr v době levné elektřiny nebo nejvyššího slunečního svitu, a naopak nulový až nízký odběr v době, kdy je elektřina drahá - obvykle je levná přes poledne, ale spíš než na sluníčku to podle mne závisí na větru a vodních elektrárnách, protože bývá často na nule i v noci). Potřebuji ale spot bez příplatků, tedy nějaký pevný měsíční paušál a ne jako to teď skončilo poslední rok po vládním zásahu (donucení snížit měsíční paušál - který v podstatě ušetří jen korunové položky - je vidět, že tam zase seděl nějaký odborník - spíš jen autoritář), že se začal připočítávat poplatek za každou kWh kvůli odpovědnosti za výkyvy v síti :(
Pokud všichni při záporných cenách vypnou fotovoltaiky, tak asi někdo tu energii bude muset dodávat se ztrátou. Každopádně to není problém zákazníka. Je to riziko podnikání výrobců. Ti ale mají drtivou většinu zákazníků mimo spot, takže si při velkých rozdílech burzovní a výrobní ceny jistě přijdou na své.
Mě tedy spotové ceny nijak neuchvátily. Obvykle znamenají nabíjet baterky, když svítí a dodávat do sítě až svítit nebude. To ale vyžaduje velké investice do baterek a ty se budou dlouho a těžko vracet.
To je právě to, v čem vidím problém a co si myslím nikdo dělat dlouhodobě asi nebude. Takže to nejspíš vyřeší distributor a dá si to do nákladů na distribuci 🙁
Já bych spíš viděl příležitost pro různé výrobce vodíků, zkapalňovače plynu, gravitační úložiště nebo nabíječe baterek a elektromobilů:
Když se bude cena blížit k nule (osobně nemám problém dodávat energii do sítě za jakokouliv NEZÁPORNOU cenu, i kdyby se limitně blížila k té nule - jen se jí pak budu snažit víc prioritně spotřebovat u sebe doma), tito by zajistili odbyt elektřiny, tudíž by pod nulu nespadla.
Myslím, že bychom na tom mohli vydělat všichni - zákazníci na spotu by měli elektřinu v podstatě zdarma (cena distribuce, což je zatím u Přímotopné sazby v řádech desetníků), "přečerpávači" by mohli s nějakým ziskem dodávat naakumulovanou energii v noci za nižší ceny stále se ziskem, což ocením i já jakožto prodejce-zákazník v jedné osobě (ušetřím za drahé baterie), a nebo se vyrobí zelenější vodík pro dopravu nebo plyn na zimu, kdy tolik FVE nejede - lepší pálit plyn/benzín, který se vyrobil nejprve z CO2 z atmosféry (i když třeba s nižší účinností než ho klátit ze země), než uhlí, co leželo v zemi.
Velcí podnikatelé, co nemají zákazníky na spotu, zase tolik z krátkodobých výkyvů na burze profitovat také nemohou, protože většinou nakupují velké objemy dopředu za nějakou "průměrnou" cenu, za kterou si elektrárna myslí, že v příštích X měsících neprodělá.. (jako vydělat se na tom dá, ale to už je dost o věštění z koule)
Ono by stačilo malé i velké výrobce energií převést na spotové ceny a nějaké masivní investice do energetické infrastruktury nebudou potřeba. Když bude v síti přebytek, obnovitelné zdroje se jednoduše vypnou a nebo budou dodávat za zápornou cenu. A soudruzi v Bruseli ať se staví třeba na hlavu.
Mě to přijde fér.. a v době, kdy je cena v záporu, naopak spotřebovávám jak divý 🙂 (třeba teď o víkendu (19.11.) se to docela hodilo, člověk si hezky zatopil v ideálním případě jen za cenu distribuce a DPH, a příští rok + POZE). Jenže spotové ceny neodráží aktuální situaci v distribuční síti, ale stanovují se cca. den předem - alespoň v našem případě to tak je. Takže to pak může vyjít, že budou záporné ceny, všude zataženo, takže vypneme fotovoltaiky a naopak zapneme přímotopy, a nejspíš najedou závěrné plynovky a ty to asi nebudou dělat za ty záporné spotové ceny..
Pokud máte na mysli split jednotku, tak ano, souhlasím, že v bytě se to tolik nepozná (teda, pokud venkovní jednotka není v garáži přistavěné k domu nebo otočená směrem na zeď domu - i takové případy jsou - a nebo umístěná zrovna pod vaším proskleným balkónem - nebo v úzkém prostoru mezi dvěma budovami - protože pak částečně ohřívá zpátky plášť budovy, než se stihne dostat prouděním z dosahu).
Ale často nám jsou doporučovány i mobilní klimatizace.
A jelikož mám tu i tu, tak si dovolím trvrdit "bohužel, obecně, dost často to zanedatelný vliv není". U mobilní, kterou jsem vysloveně uváděl, i když máte hezky vyřešen odvod vzduchu ven a přisávání nového skrze chladnější prostředí (třeba garáž), tak si stačí sáhnout na obal klimatizace a hned je jasné, že od chladícího výkonu je třeba odečíst ne zrovna malé číslo výkonu "topného" :(
Boze.
Ano, vytápí, protože nemá účinnost 100% 😉
To neni o ucinnosti, ale zakonu zachovani energie. Kam si myslite, ze se ta energie odebrana obsahu v lednicce snizenim jeho teploty ztrati? Vy jste asi prospal na zakladce zakladni termodynamiku.
Já ale nemluvil o tom, kam se ztratí teplo z ledničky (skrze chladič do okolního prostředí, vzduchu) 😉
Proto hovořím o účinnosti: aby lednička nevytápěla byt, musela by mít účinnost 100%: tedy veškerá energie by se spotřebovala jen přesun tepla z ledničky do bytu (a pak pasivně skrze její izolaci zase z bytu směrem do ledničky).
Protože ale účinnost 100% není, tak se prostě v bytě objevuje teplo nové a nové jen na základě toho, že do ledničky jde proud. Netvrdím, že jde o nějaké markantní ohřívání (takovou ledničku by si pak domů dal jen blbec), jen že není pravda, že lednička byt neohřívá..
protože takových maličkostí máme v bytě hromadu (už třeba jen kolik je tam standby spotřebičů, a ani LED osvětlení není tak úsporné jak se neustále propaguje (ve smyslu, že taky docela topí), takže se to "hezky" nasčítává (k tomu doporučovaný ventilátor, který se pak prakticky chová jen jako přímotop - protože veškerá energie, kterou spotřebuje, se nakonec změní na teplo, které nejspíš nikdo ven nepustí, pokud je v bytě 25 a venku 30)..
To je pravda, ale není to až tak hrozné. Resp. řekněme, že největší propad, co jsem zatím během pár let zaznamenal, bylo v opravdu horkých dnech:
max. výkon dodávaný do sítě 2600 W.
Měnič má limit 3000 W, takže víc nedá ani kdyby měl panely na orbitě, a panelů je tam instalováno 3360 Wp.
Takže se bavíme o nějaké ztrátě 20%, a to se pro případný provoz klimatizace dá celkem dodimenzovat, plus panely se mohou použít už i jako stínění střechy a tím ochlazovat dům pasivně (jen pochopitelně nesmí být nalepené hned na plášti budovy - případně je doplnit výměníkem a ohřátou kapalinou rovnou ohřívat TUV), atd.
Ano, vytápí, protože nemá účinnost 100% 😉 (ale v zimě to nevadí - spíš naopak, dělá dvě věci za cenu jedné)
Každý spotřebič, který něco dělá, produkuje kromě užitečné práce i odpadní teplo (u některých výrobků je to málo - pod 50%, u jiných hodně; například spalovací motory nebo klasické žárovky nejsou zrovna známy tím, že by neprodukovaly teplo - jedině snad u přímotopů to je žádoucí)
U klimatizací je to znát hlavně u mobilních (nejen, že musí přisávat vzduch zvenčí, ale ještě ho samy ohřívají svým kompresorem, ventilátory - ztráty třením v ložiscích, atd.)
To jsou zajímavé úvahy, o tom nepodmíněném příjmu.
A co bychom dělali, kdybychom přestali být otroky...?
Nejsem si jistá, že už jsme na takovém stupni, abychom se při tom neotročení nějak "seberealizovali"...
Tím nechci říct, že by nebylo super nemuset pracovat 🙂 :-)
Kdyby vás zajímala má odpověď, tak já jsem líné prase, a i když mám relativně dost volného času (minimálně o víkendech), tak často prokrastinuji i ve svých koníčkách 🙁 Resp. 20% času nedělá fakt nic, jen se procházím třeba po zahradě a čumím na včely, jak opilují. A ten zbytek, i když třeba vím, že mám ve frontě obrázky, co bych chtěl (nebo měl?) nakreslit, nebo zdrojové kódy ke kontrole (mimo práci, čistě vlastní koníček), tak se raději seberu a jdu spíš kopat kompost a zalévat kytky než dělat toto. Takže ano 🙂 I já bych měl docela problémy (alespoň z počátku - pár měsíců nebo let? 🙁) nebýt otrokem, a zřejmě bych 50% dne nědělal nic užitečného (vyjma snad pro mou psychiku)..
Problém je v tom, že návratnost je v podstatě nespočitatelná. Není totiž dopředu jasné, jak velikou část vyrobené elektřiny spotřebuji a jak velikou část budu muset (nevýhodně) prodat. K tomu není zřejmé, kolik a především za kolik budu kupovat elektřinu od dodavatele (v době kdy mi ji FV nemůže vyrobit). Těžko totiž dostanu fixaci třeba na 10 nebo 15 let.
Pokud by to stát s podporou FV na RD myslel vážně, nedotoval by její instalaci, ale (na/)zařídil by aby drobný zákazník/výrobce měl STEJNOU CENU za 1kWh jak ze sítě ODEBRANOU, tak do sítě DODANOU. A klidně třeba jen pro objem do výše celkové roční spotřeby dané domácnosti (aby se zkrotilo dotační zlatokopectví). Možná, že je i toto ekonomický nesmysl, protože státní dotace takovéhoto konceptu by byla neúnosná. Nevím. Připomínám ale, že solární baroni měli svého času garantovanou výkupní cenu dokonce násobně vyšší(!!!) než byly obvyklé tarifní prodejní ceny, což jim dodnes platíme, protože ta tehdejší garance je dodnes platná.
Než se do toho namontoval stát, tak min. co vím, jeden dodavatel (můj) měl cenu elektřiny stejnou jak pro odběr, tak pro dodávku. Jen chtěl platit asi o 100 Kč měsíčně víc paušál. Teď je výsledek takový, že min. do konce roku je paušál vyšší "jen" o asi 50 Kč, ale za každou kWh ať už jde tam nebo ven musím já zaplatit 0,30 kč do fondu za odchylky v síti. Takže stát ať raději nemyslí, když to neumí a lépe nic nedělá 🙁
A čím se živíte ? A proč teda chodíte do práce? 😄
V popisu práce mám "programátor CNC", ale víceméně dělám Ferdu Mravence.. (když potřebuje někdo najít formulář na netu, přenastavit notebook, poradit s obsluhou - protože ten CNC stroj bohužel má k automatu daleko, takže tam hraje lidský faktor větší roli než by mi bylo milé - takže jsem takové smetiště požadavků - dělám třeba také správce malé sítě, i když o tom nevím skoro nic - 10 letá historie s BNC sítí u 386 se nepočítá) 🙂
Původně bylo zaměstnání nutnost, abych se uživil, zajistil se, atd. Teď když jsem prachy z něj nacpal do různých investic (a teď vážně, nejde o žádné bohatství), tak už jsem v zaměstnání spíš z principu (spíš jsem takový uťáplý blbec, co nechce zklamat šéfovou tím, že by dal výpověď).
Zkrátka, když si vydělám ty peníze navíc, nacpu je do dalších investic nebo do koníčků. Když bych si je nevydělal, tak budu žít z investic, jen se budu muset trochu omezit - ve stylu že věc, kterou jsem si mohl koupit prakticky hned s minimem přemýšlení, tak na ní budu muset třeba 3 měsíce šetřit.
Teď je to spíš takové: čím déle vydržím, o to méně se pak budu muset uskromňovat. Takové to: dělám, abych nemusel (později) dělat. Nevím kdy přesně přijde ten skutečný zlom, kdy si fakt řeknu: tohle už nemám zapotřebí (takže svým způsobem kdybych dostal velmi nepravděpodobně ale hypoteticky padáka kvůli AI, alespoň bych si nemusel dělat výčitky vůči ostatním ve firmě, že končím kvůli sobě 😄 )
Autor je další cvok poblázněný dechovkou. Auto znamená svobodu, kromě mnoha jiných aspektů.
Svoboda není všeobjímající pojem, a vždy se k něčemu vztahuje. Souhlasím s Vámi, že ve spoustě situací auto svobodou je (buď není MHD, nebo je drahá, nebo je plná a nebo jezdí jindy než potřebuji).
Ale s námi oběma by nejspíš hrubě nesouhlasila většina New Yorčanů, pro které svoboda cestování znamená spíš mít dost peněz na taxíka 😉 (IMHO)
Možná mám na věci jen pesimistější pohled, ale nezdá se mi, že by se lidstvo tak sndno vzdalo demonstrativního bohatství spojeného např. s příslušností k vyšší sociální vrstvě apod.
Samozřejmě, ke štěstí nepotřebujete být milionář - ale nesmíte být taky ultra chudý. - Lidé bez příjmu prostě chudí jsou a nejsou ani šťastní, protože také žijí ve společnosti, která se na ně nějak dívá...atd...atd...
AI bezesporu připraví o práci mnoho lidí v terciární sféře a pokud budou roboty zvládat i většinu manuální práce, budeme dělat co? Myslím, co pro nás bude smysluplné?
O snižování IQ píšu proto, že mám dítko školou povinné, vidím, co školství produkuje (i to alternativní) - pochopitelně je to dost úzký pohled, ale to spoléhání na externí vědění, které je někde uložené, je veliké.
Objektivně myslím už nějaké studie porovnávání IQ v minulosti a nyní proběhly, ale nemám tu žádný odkaz.
Souhlasím s Vámi, je to lose it or use it 🙂
Jo nevadí, že neumíme lovit...ale blbí bychom být nemuseli?
No, ono to dávání bohatství na odiv zase souvisí s konzumenty/spotřebiteli. Kdyby se na člověka, co jezdí ve zlatém autě i na záchod (přeháním) přestali ostatní lidi dívat jako na boha (upřímně, co z toho?) nebo by mu to ještě přinášelo problémy ("do naší restaurace vstup snobům zakázán" 🙂 ), možná by to nebylo až tak žhavé.. ale kdo ví..
Bohužel mezi štěstím a bohastvím není vždycky rovnítko, takže je to trochu také o samotných lidech (asi to spíš chce flegmatickou povahu a kašlat na nedůležité názory ostatních). Ale i o společnosti.. protože, k čemu jsou dobří chudí? Čistě technicky:
Ohledně toho, co bychom dělali smysluplného, kdybycho nemuseli pracovat pro vlastní přižití a v pozdější fázi i kvůli svému blahobytu kdysi někdo napsal na anglické youtube tento komentář, a myslím, že je stále trefný. Překládám:
"Vždy mě děsně fasciovalo, že si lidé pokládají neustále otázku: Co bychom jen proboha dělali, kdybychom přestali býti otroky? 🙂"
Takže nechávám takto bez odpovědi/komentáře
Státní školství je tak trochu kapitola sama pro sebe 🙁
Ohneldně toho myšlení AI mě při čtení Vaší myšlenky napadlo, jestli budeme moci do budoucna nějak kontrolovat, jak bude AI "myslet"? Budeme ještě vědět, umět popsat a ovlivnit, co se v tom křemíkovém mozku odehrává?
Lidi jsou taky nekontrolovatelní - je ten rozdíl v emocích nebo v tom, že jsme uplácaní z bílkovin?
Omlouvám se, nejsem vědec ani exaktní tvor, jen jsem kdysi přečetla kila sci-fi 🙂
Nemám nic proti tomu, když zákazníci platí za (kvalitní) služby a někdo na tom (přiměřeně) vydělává. - Mám spíš obavy, aby ti zákazníci v budoucnu měli kde pracovat, aby měli kde generovat příjem na zaoupení těch služeb.
Věci jako nepodmíněný příjem mi přijdou jako naprostý nesmysl.
Záleží, co myslíte pod pojmeme nepodmíněný příjem (UBI).. Pokud něco ve stylu: stát sebere lidem peníze přes daně a pak nějaké hausnumero přerozdělí ostatním, bude to zvyšeovat nad inflaci, až zjistí, že mu to nevychází, a bude muset víc zdanit, tak souhlasím. Je to v podstatě stejný nesmysl jako postavit systém důchodů na počtu současně pracujících lidí.
Kdyby byl v základu nějaký základní systém bez úředníků, kde by se prostě plácnu lidem sebralo 1% příjmů, to se sečetlo, pak vydělilo počtem lidí, a zase rozdělilo hned zpátky, technicky i efektivně by to asi smysl mít mohlo, ale jedině, kdyby se pro to účastníci rozhodli dobrovolně (jak plátci, tak příjemci). Proti sociálnímu odpadají totiž náklady na režii.
Já si ale spíš pod UBI představím něco ve stylu:
A spíš pak vidím UBI ne jako "starání se o chudé" ale jako úplatek: my jim dáme zbytky, které už nepotřebujeme, a oni nebudou dělat bordel, a nebo se nebudou snažit si pak vydělat čímkoliv, čímž mohou nadělat vedlejší škody (šmejdi,zloději) a nebo spotřebují zbytečně zdroje (když pojede do práce, aby si vydělal na rohlík, vyjde mě levněji mu rohlík dát, protože on pak nebude zvyšovat (zdražovat) poptávkou můj benzín, nová auta, papíry.. a ještě budu mít volnější silnice 🙂 ). Čím lepší ekonomika, tím vyšší UBI.. bez dluhu.
Ohneldně toho myšlení AI mě při čtení Vaší myšlenky napadlo, jestli budeme moci do budoucna nějak kontrolovat, jak bude AI "myslet"? Budeme ještě vědět, umět popsat a ovlivnit, co se v tom křemíkovém mozku odehrává?
Lidi jsou taky nekontrolovatelní - je ten rozdíl v emocích nebo v tom, že jsme uplácaní z bílkovin?
Omlouvám se, nejsem vědec ani exaktní tvor, jen jsem kdysi přečetla kila sci-fi 🙂
Nemám nic proti tomu, když zákazníci platí za (kvalitní) služby a někdo na tom (přiměřeně) vydělává. - Mám spíš obavy, aby ti zákazníci v budoucnu měli kde pracovat, aby měli kde generovat příjem na zaoupení těch služeb.
Věci jako nepodmíněný příjem mi přijdou jako naprostý nesmysl.
Teď možná budu kecat, tak to ode mne neberte jako dogma/fakt, ale myslím, že už dneska v podstatě nevíme, jak vlastně AI funguje. My vlastně nějak zapojíme "neurony" (drátky, či spíše simulované programové větve/maskování, atd.) proženeme tím hromadu dat a zjistíme, že to vlastně chrlí nesmysly. Tak to přeskládáme nějak jinak, znovu zkusíme, a buď je to lepší nebo horší. No a tento proces je spíš zautomatizovaný tím, že to přeskládání dělá už nějaký program, který navíc od nás ví, co na kterém obrázku je a podle toho i testuje, zda mu ta AI říká "pravdu" nebo blbiny. Taková evoluce v malém vlastně. Nakonec z toho vyleze něco, co funguje, ale nikdo "neví" (nemusí vědět), jak 🙂
Lidské chování je náhodné jen do určité míry pohledu. Když se na lidskou společnost budete dívat jako na "systém" (nemyslím politický), tak zjistíte, že až na pár deviací (odchylek) se mnohdy chováme docela předvídatelně (třeba dav, panika při úprku z letadla, akce Black Friday v USA 🙂 ). Máme daleko k naprogramovaným robotům, ale úplně náhodný chaos to také není. Jen máme hodně vstupních proměnných.
(také nejsem vědec 🙂 jen se věnuji mj. programování jako amatér)
Vždycky se dá zajistit si příjem, a nemusí to být jen prací někde. Mohu pracovat sám na sebe až do té míry, že si zajistím předem prostředky na svou obživu, které nebudou na lidské bázi (úplně zjednodušeno to je třeba vlastní dost velká soběstačná farma). Nebo budu mít akcie těch firem. Nebo komunitní prádelny třeba, atd. 3D tisk doma.. Ten přechod nebude ze dne na den, takže se to může vyvinout všelijak.
Vtipy jsou těžká kategorie, ale jak člověk pozná, že to, co říká, je nesmysl, to opravdu vím - u lidí. Co nevím, je to, jak pozná překladač nesmysl, který sám zplodí.
No ale zpětná vazba v případě řeči a člověka nefunguje tak snadno jako v případě vem tohle a tohle a ulož to tam a tam. Řeč totiž může být navíc mnohovýznamná. Ale že by stroj uměl postihnout a přiřadit tyto významy a to správně?
Tam, kde lze použít matematiku, tam lze vytvořit vytvořit i správná pravidla - tedy ve vědě. To asi proto nepochopíme lidský mozek nebo aspoň ten ženský : o D.
No právě myslím ale, že dnešní snahy o AI se spíš snaží vyhýbat přesným příkazům typu "tohle udělat takhle", ale že se mu zjednodušeně buď ukáže hromada obrázků s popisem "tohle je máma a tohle pes" 🙂, on zkusí zjistit, "proč" tomu tak je (společné rysy), a pak je zkoušen člověkem, jestli se trefil nebo ne.
A u textu je to trochu jinak asi (dřív se prostě přeložilo slovo a uložilo do slovníku, někdy i fráze, zatímco dnes dostane stroj hromadu textu v jednom i druhém jazyce ve stylu "teď si to nějak přeber, a zkus zjistit, která věta/odstavec odpovídá čemu). Předpokládal bych, že mezi pochopením významu věty ve 2 jazycích a mezi pochopením věty a obrázku/videa by nemusel být až takový rozdíl (tedy nejen, že to umím přeložit, ale že i "vím", co daná činnost vlastně znamená).
(nejsem ale odborník na strojové učení)
Přecházíme spíš z 0/1 (ne/ano) na fuzzy logiku (nejspíš ne, nejspíš ano, s určitým poměrem), takže taková AI je vlastně někde mezi klasickým PC a naším mozkem ? (z obojího bude mít asi výhody i nevýhody)
3
Sledujících
0
Sleduje
3
Sledujících
0
Sleduje
jaký další prd má za poslední dva roky zhodnocení 149,5% ? 🙂
3 odpovědi
1
Sledujících
0
Sleduje
1
Sledujících
0
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
(mou odpověď teď berte jen jako vtipnou vsuvku, ale prostě si nemůžu pomoct - omlouvám se za to, že to je offtopic)
ale odpověď na Váš dotaz: mnohem lepší prd jsou třeba slunečnice. Vysejete 10 semínek, z toho Vám 5 zhebne, ale po 6 měsících máte rostliny se 500-1000 semeny každá. Procentální návratnost asi nemá cenu moc počítat... Je fakt, že rohlík si za ně přímo nekoupíte, ale můžete je sežrat nebo zkrmit slepicím a ten rohlík si koupit z neutracených peněz za slunečnice :)