Kritický pohled na Husitství není nic nového.

Již za První republiky historik Josef Pekař publikoval čtyřdílné dílo Žižka a jeho doba.

Které se zcela rozcházelo s Palackým a zejména Jiráskem:-).

Na rozdíl od nich byl pan Pekař skutečným historikem. Samozřejmě, že se dostal i do rozporu s Masarykem a části veřejnosti.

Vážený pane Koloc,

když už píšete článek z historie, tak si alespoň předem ověřte fakta událostí minulých, jinak se ten Váš svět nebude zakládat na pravdě.

Jan Šverma nezahynul při osvobozování ČSR během dukelské operace, ale zemřel při tzv. ústupu do hor v rámci Slovenského národního povstání, nad průběhem jeho smrti dodnes visí mnohé otazníky. Po konci války z něj komunisté udělali hrdinu v podobném stylu, jako z Julia Fučíka. Snad aby zakryli své selhání při jeho zpravodajské misi. Zatímco skutečné hrdiny-např. letce RAF, příslušníky paradesantních jednotek, příslušníky Českoslovenkého praporu Karla Klapálka, obecně vojáky- kteří za svobodu naší vlasti bojovali už od počátku okupace naší Republiky vojsky wermachtu, kteří nemuseli čekat na rozhodnutí Kominterny, zda je už vhodné začít s okupanty bojovat se zbraní v ruce, a ne s nimi spolupracovat na základě smluv jako byl pakt Ribentrop-Molotov, tak tito skuteční hrdinové byli po válce zavíráni do pracovních lágrů, mučeni a zabíjeni mocí státu, za jehož existenci dlouhých šest let bojovali, a rozhodně se jim nestavěly žádné sochy, ba po nich ani nebyly pojmenovány ulice či náměstí, nebo snad výrobní podniky, na rozdíl od inflačního nadbytku jména pana Švermy..., který měl hlavně smůlu na své spolubojovníky, nepřekvapivě.