Tak zrovna v Portu a od Porta na sever se moc koupat nedá ani v létě. Zažil jsem tam u moře 18 stupňů i v srpnu. Atlantik není Středomoří a hlavně, je studený po celý rok. Na to, jak je Portugalsko malé, jsou rozdíly mezi oblastmi obrovské. V květnu může být klidně v Alenteju 33 stupňů a žně, zatímco na severu v Minhu bude u moře pořád 17 stupňů a vítr. Do Portugalska jsem jezdil často a zažil jsem i listopad v Beji, taky 14 stupňů a déšť venku, 15 stupňů a o trochu méně vlhkosti na koleji. Řešil to načerno propašovaný přímotop a víkendy trávené na jižním pobřeží, kde se od 13:00 do 14:00 dalo na sluníčku opalovat, ale pak přišel mrak a člověk musel z plavek do svetru. A teď pozor, koleje měly ústřední topení, akorát bylo porouchané a zřejmě na takovou speciální techniku neměli dost topenářů, protože se jim jej nepodařilo zprovoznit až do začátku prosince a to se v té kotelně pořád někdo "vrtal"... Ovšem za mě je to jedna z nejkrásnějších zemí Evropy, akorát to chce vzít auto a vypadnout mimo profláknutá místa, jako je třeba to Porto. Obrigado por reviver as memorias, senhora 🙂
Kdyby to byl problém jen deváťáků... Člověku se pak na technické VŠ v semináři sejde 20 dvacetiletých, 15 z nich bojkotuje výuku protože je nebaví fyzika, maturitu z matematiky má méně než polovina, na prednášky chodí statisticky vzato 2 za skupinu (běžná účast je 5 ze 100). 5 z těch 20 nezvládne ani trojčlenku a jeden se diví že existuje útvar zvaný krychle. Na dotaz proč šli studovat nejsou schopní odpovědět. Naše generace studovala to, co ji bavilo. Aspoň tedy u mě to tak bylo. Mám obavu, že ta dnešní moc neví, co by chtěla, tak studuje, protože se to od ní očekává. Častá odpověď je, že dotyčný potřebuje nějaký titul, aby na úřadě (libovolném, něco se přece najde) dostal lepší plat. Je otázka, jestli takto zaměřené školství je schopné dosáhnout nějakých rozumných výsledků, ve 20 už je dost pozdě budit zájem o cokoliv. Jistě, existují i skvělí studenti, kteří v rámci VŠ řeší vlastní projekty, rozjedou byznys, jsou úspěšní, ale mám pocit, že většina se v tom tak nějak plácá a pak je smysluplné se ptát, k čemu tyhle věci jako kariérní poradenství jsou.
Manželka v prosinci vložila dva balíky do schránky Balikovny. 3 týdny nebyly k nalezení. Po dvou reklamacích jí pošta odpověděla, že si nemá na co stěžovat, protože balíky se právě teď našly v té samé schránce. Uplynul skoro další týden a stále není doručeno. Nenapadá nás žádný rozumný scénář, který by vysvětloval, proč balík vloženy do schránky na 3 týdny zmizel a pak se v té samé schránce zase objevil. Alespoň tedy podle jejich evidence, realita může být ještě pestřejší. K smíchu nám to moc nepřipadá, protože adresáti si za balíky zaplatili předem.
Po rozfofrování 550 miliard solárním baronům se stát pokouší o zopakování stejného průšvihu jiným způsobem. Větrné elektrárny jsou velmi citlivé na rychlost větru, pod cca 10 m/s jejich výkon strmě klesá k nule a návratnost jde k nenávratnu, ale to momentálně nikoho nezajímá. ČR se zavázala, že se to tu postaví, tak se to tu prostě postaví, často na úplně nesmyslných místech. Vhodným způsobem se ohnula legislativa (např. na hygienické vlivy kašle pes..), přebarvily se větrné mapy, aby to nevypadalo tak zle, nachystaly se dotace (z našich daní). Jedna taková vrtulka vyjde na cirka 200 milionů. Ve vedlejší obci, podle větrných map nevhodné pro instalaci, teď "odrazili" nájezdy podobného investora, který to hodlal postavit lidem 750 metrů od domů (v Německu je požadavek na cca 2 km) a sliboval milion korun za kus. Pro obec s rozpočtem +/- 30 mil. Kč je to jako když plivne do moře. Najednou všichni viděli ty miliony a nikoho nenapadlo, že cena každého jednoho domu půjde podle makléřských tabulek o statisíce dolů, takže sice všichni zchudnou, ale výměnou za to budou mít zrekonstruovaný jeden chodník. A rozbité silnice, protože při stavbě tam někdo musí navozit stovky tun betonu a dalšího materiálu. Držím obyvatelům obce palce, aby to ustály a doufám, že stát dostane rozum a ano, začne větrné elektrárny stavět, ale v místech, kde od toho pár set metrů nežijí lidé.
U dřevěných pelet se udává výhřevnost 17 až 19 MJ/kg. Černé uhlí s cenou 10,5 Kč/kg má výhřevnost 27 MJ/kg. Topení uhlím je tedy navzdory všem daním a překážkám pořád ještě o něco levnější, navíc na váhu stačí o 1/3 méně materiálu, což ocení zejména obsluha kotle - naložený uhelný automat vydrží déle než kotel s adekvátní násypkou s peletami. Co to dokazuje? Že zbavit se fosilních paliv bude mnohem těžší, než se nám prezentuje, protože jejich energetická hustota je fascinující.
Jajajaj, mi při denním svícení svítí i obrysová světla vzadu, a dokonce s větším jasem, než když zapnu potkávačky. I za snížené viditelnosti je zepředu i zezadu tohle denní svícení vidět lépe, než při zapnutých potkávacích světlech, která jsou konstruována tak, aby ve tmě neoslňovala. Už se "těším", jak pojedu zítra ráno do práce a všichni odborníci na bezpečnost, erudovaní na základě tohoto článku a diskuse pod ním, na mě budou zuřivě blikat.
Jo a automobil je značky Ssangyong a diskuse jsou plné odborníků, kteří by si to auto nikdy nekoupili, protože prý strašně žere. Tak teď už víme proč! 😂
2
Sledujících
0
Sleduje
2
Sledujících
0
Sleduje
No tedy ehm... Jednou jsem neohrabaně máchnul rukou a v sádrokartonové příčce byla díra 30 x 20 cm, tak se mi to asi stalo v paralelním vesmíru 🤔