Co prosím? Myslím že útočíte, aniž byste zkusil pochopit, co jsem napsal. Nikde jsem netvrdil, že v ČR neexistuje místo, kde by výkon nepřesáhl 22 %! Psal jsem, že jsem se setkal s pokusem o instalaci v takové lokalitě, a trvám na tom, že je to prasárna. Podívejte se třeba na výkonovou křivku Vestas V90. Nabíhá na 10 % výkonu při 4 m/s, pro jmenovitý výkon potřebuje 12 m/s až 20 m/s. Vadí mi, když ji někdo chce postavit v místě, kde je průměrná větrnost 6 m/s a 100 dní v roce nefouká téměř vůbec. V takovém místě vyrobí málo, ale instalace bude stát plnou cenu. Podívejte se na žurnál Americké akustické společnosti, je to Q1 impakt, tj. kategorie nejuznávanějších vědeckých publikací. Namátkou jsem tam našel několik studií o vlivu infrazvuku na psychickou pohodu lidí v okolí, vychází to překvapivě špatně i pro vědce, kteří se tím tématem dlouhodobě zabývají. Mimochodem, před 20 lety jsem na ČVUT FEL utrpěl povinně volitelný předmět týkající se energetiky a představte si, že přednášející odvodil, že opravdu většina ČR není pro VTE vhodná, použitelná místa jsou od 9 m/s nahoru. Potíž je u této konstrukce vrtulí s citlivostí na rychlost proudění. Podobný problém jsem před 10 lety počítal v dizertační práci, furt Vám tam bude vycházet závislost na v^3. Snaha dohnat to zvětšením vrtule není moc účinná, protože závislost na ploše je úměrná S^2 a úměrně tomu rostou potíže s hlukem, viz ty studie výše. Jediné, čeho jsem odpůrcem, je ideologické zapálení pro věc bez ohledu na následky, kor když jsme si toho u nás od časů rozorávání mezí užili až až.

Vy jste si nevšiml, že Rusko zaútočilo na Ukrajinu nebo taky rád pomáháte sousedovi, který vás bije?

Na malých vesnicích to funguje zhruba tak, že se raději nikomu nic neřekne, "aby do toho nikdo blbě nekecal.". Zastupitelstvo trne, aby na jednání někdo z veřejnosti náhodou nezabloudil, ale většinou nic takového nehrozí, protože části lidí je to úplně fuk a druhá část lidí bezmezně věří starostovi, i kdyby je vedl do pekla. Nezřídka se děje i to, že v drobných věcech zastupitelstvo něco odhlasuje, ale chlapi v hospodě řeknou ne a tak se ta věc nechá vyhnít, ze zápisů usnesení se málokdy dá zjistit něco konkrétního.... A dalo by se pokračovat... No a do takové atmosféry pak přijde "šikovný podnikatel", který má zmáknutou psychologii nátlaku a pak se najednou všichni diví, co se to vlastně za humnama staví. Právě tento případ mi připadá jako ukázkový příklad toho, co jsem popsal.

Co jsem měl možnost vidět navržené smlouvy, byl zcela zanedbatelný. Investor a provozovatel nemusel nic, obec se zavázala na 60 let např. udržovat příjezdové komunikace. To není úplně zadarmo, nemyslíte?

Zatím platí: " Orgán musí v rozhodnutí důsledně odůvodnit, proč veřejný zájem převážil nad řadou soukromých zájmů. Veřejný zájem je tedy nutné nalézt v rozhodovacím procesu každé konkrétní věci a nelze jej předem stanovit." (advokátní kancelář Frank Bold). Vůbec tu nejde o "boj proti investorům", jde tu o obranu proti nekalým praktikám podezřelých firem. V naší oblasti fouká tak málo, že by za celou svou životnost ty vrtule vyrobily jen maximálně 22 % plánované energie. Předpokládám, že po novele stát nebude mít zájem dotovat šmejdy, kterým jde o to jen to postavit, shrábnout dotaci, prodat a zmizet. U solárních baronů trvalo 10 let než se zjistilo, jak velký průšvih to je. tady doufám, že to snad bude rychlejší. Jak jsem mnohokrát psal, nemám nic proti VTE, ale mám hodně proti jejich instalaci v místech, kde to nedává smysl a bude to lidem akorát otravovat život.

Tohle ale přece není srovnatelné. To znehodnotí jednu nebo dvě konkrétní nemovitosti, Vliv VTE na cenu nemovitostí je podle makléřů pozorovatelný až do vzdálenosti 8 km, to jsou tisíce domů.

Však proto píšu, že tohle je selhání státu. Podepsat papír, že skončíme s uhlím, je fajn. Vymyslet alternativu už je horší. A co si mám myslet o tomto: polovina Krušných hor, které jsou pro VTE vhodné (fouká tam a lidi odešli kvůli těžbě), jsou CHKO. Aby se vytěžené uhelné doly mohly "ekologicky" zatopit vodou a jejich majitel nemusel řešit nákladnou rekultivaci krajiny, vzal stát "zázračně" toto břemeno na sebe. Jenže pak tam VTE nelze postavit, a tak stát záměrně změkčuje pravidla pro jejich výstavbu v zastavěných oblastech, aby to aspoň někde prosadil. To je selhání par excellence. V našem případě byla návratnost v nedohlednu, protože průměrná větrnost je 6 m/s a VTE potřebují alespoň 10. Výkon závisí na třetí mocnině rychlosti větru, takže reálný výkon by dosahoval 22 % toho instalovaného. To ale vůbec nikoho netrápilo, zainteresovaní hlavně chtěli, aby investice proběhla, na kraji by si udělali fajfku v tabulce a bylo by. Požadavku na nižší ceny el. se investor vysmál s ohledem na zatím neexistující zákon o komunitní energetice (opět selhání státu). Těžko se divit lidem, že nechtějí dělat užitečné idioty a pokusné králíky úředníkům, které dopady instalace vůbec netrápí. Přitom dnes existují i alternativy ve formě polí větrných turbín, která má každá sice malý výkon, ale zase na střeše každého domu jich může být několik jako doplněk FVE a dopady na krajinu a hygienu prostředí jsou minimální.

Přesně, jak říkáte, to udělali v obcích okolo nás. Vedení obcí bylo sice natěšené na miliony, ale raději se zeptalo lidí a ti už tak nadšení nebyli, takže se jednání s investorem zastavila. Krásné Vánoce i Vám.

Teoreticky máte pravdu. Prakticky to probíhá jak jsem popsal jinde. Proč v Německu vyžadují měření infrazvuku od 10 Hz a ochranná pásma dle velikosti VTE až do 2 km? Protože už přišli na to, že to není taková pohoda, jak se prezentuje. Stejné problémy řeší ve Švédsku, Kanadě,... Mohl bych to doložit regulérními vědeckými články, kdy např. už od 35 dB(A) roste prevalence psychických obtíží navzdory dosavadním poznatkům (protože ten charakter hluku je jiný než u dopravy a přírodních zdrojů). Moje osobní zkušenost je taková, že "investoři" (lépe řečeno čerpači dotací) používají praktiky podomních prodejců, kdy zveličují pozitiva a zamlčují negativní vlivy. Smlouvy často obsahují skryté pasti. Co si mám myslet, když investor plánuje větrný park za miliardu (1 vrtule = cca 200 mil.), obci slíbí 5 milionů a zároveň jí uloží povinnost vybudovat a udržovat komunikace ke každé VTE? Kolik pak té obci zbude? Další potíž je, že v blízkosti měst (hluk, doprava, průmysl) je vliv VTE opravdu zanedbatelný, ale na tichém venkově se projevuje silně a ceny nemovitostí jdou klidně o 20 % a víc dolů. Problematika hygieny je složitá a ošemetná věc, ale pojďme si započítat. Ve vesnici je 150 domů po 5 milionech hodnoty. Počítejme pokles ceny 15 %. Obyvatelé obce přijdou o 112 milionů Kč a dostanou 5 milionů do rozpočtu ročně, z čehož tak 3 miliony ročně půjdou na opravy komunikací (ony i tou stavbou dostanou zabrat ty stávající), investor proinvestuje miliardu a po roce svůj "větrný park" prodá jiné firmě, která se pokusí závazků zbavit úplně. Pracuje starosta pro občany nebo proti nim?

Mám s tím osobní zkušenost a ta naivita je velká, ale je vidět až s odstupem času. A nelze jim to mít za zlé. Ony v tom jedou i státní úřady, kdy krajský odbor životního prostředí masíruje starosty, aby do toho šli, protože energie do budoucna "nebude" (úředníci mají motivaci - potřebují čárky v tabulkách). Takový starosta, původně třeba úplně bez technického vzdělání, se najednou začne cítit jako zachránce lidstva a když pak ještě investor slíbí nějaké peníze do rozpočtu, jdou zábrany stranou. Na vlastní uši jsem slyšel jednoho takového starostu, jak hřímal, že on se nemusí řídit územním plánem, že ho pro dobro všech prostě změní atd. Pak se ještě lidem slíbí svoz odpadu zdarma a je na průšvih zaděláno i s referendem. Za sebe musím říct, že proti FVE nemám z principu nic, ale zabýval jsem se jejich dopady na zdraví lidí (psychická pohoda, nespavost, trvalý hluk na frekvencích, které hygiena neměří, protože prostě ze zákona nemusí,...) a za mě je to fajn věc, ale dál od lidí. Což se v ČR obtížně realizuje, když kdejaký kopec je CHKO. Samozřejmě, že společnost je tímto rozdělena, protože ve městech se vliv VTE skoro neprojeví. Ale na malých vesnicích, kde není průmysl, dopravní tahy a žádný zdroj hluku, jdou najednou ceny nemovitostí třeba o 25 % dolů (realita Německa). U nás je s tím zatím málo zkušeností, hodně lidí, si nedovede představit, co ta instalace obnáší, a na to stát i investoři hřeší. V Německu to proběhlo taky a najednou zavádějí povinnost měřit hluk od 10 Hz nahoru, ochranná pásma 2 km atd. Proč asi?

Tohle se posledního půl roku děje napříč celou ČR, stačí trochu zagooglovat. Postup je vždy stejný: investor použije praktiky podomních prodavačů hrnců, namotivuje zastupitele tím, že zveličí pozitiva instalace a zcela zamlčí negativa a pak poradí nadšenému starostovi, který už vidí miliony ročně (které jsou nakonec dost nepravděpodobné - smlouva obsahuje kličky, např. přenesení povinnosti údržby příjezdových komunikací na obec, v čemž se ty miliony rozplynou), že se nemusí ptát lidí, že přece rozhoduje on. Pak jde o to, jestli se to lidem v obci podaří zvrátit včas nebo ne. Děje se to pro to, že stát šlápl na krk solárním baronům, tak se tenhle způsob "podnikání" vyrazil jiným způsobem.

Tohle není tak jednoduché. Jak by se Vám líbilo, kdybyste zjistil, že zastupitelstvo rozhodlo, že se postaví něco, co znehodnotí Vaši nemovitost třeba o 1 milion Kč. Akorát Vám o tom zapomněli říct. Stále byste se takto bil za zastupitelskou demokracii? Podle mě v tomto případě selhává stát, který v zájmu plnění vytýčeného plánu kašle na svoje vlastní pravidla. Jako kdybychom se vrátili o 50 let nazpět.

Problém je, že tohle si na sebe bez dotací nevydělá, čili zde se ty peníze investují jen a pouze za účelem převodu z jedné hromádky na druhou a že se kvůli tomu lidem zničí prostředí, ve kterém žijí, to celkem nikoho netrápí. To je asi ten největší problém.

Pole fotovoltaiky už končí díky průšvihům se solárními barony a nestabilní výrobě. Zdá se, že teď si užijeme dalších 10 let neuvážených instalací větrníků, než i ty vygenerují dostatečné množství průšvihů, které přinutí stát změnit politiku. Já osobně proti nim nic nemám, ani proti FV panelům, ale mám docela dost argumentů proti způsobům, kterými se vybírají lokality pro instalace.

Hygienické vlivy, hlavně monotónní hluk, jsou momentálně teprve předmětem studií a hygiena na to vůbec není připravena. Proto studie i měření vždycky vyjde. Ve Švédsku a Německu, kde toho nastavěli fakt hodně, se teď drbou na hlavě jak je možné, že to tolika lidem vadí. Bude trvat ještě tak 10 - 20 let než se tohle promítne do hygienických norem. Sině mi vadí, že v ČR je kdejaký kopec prohlášen za CHKO a pak je tlak cpát tohle lidem kousek za humna.

Po rozfofrování 550 miliard solárním baronům se stát pokouší o zopakování stejného průšvihu jiným způsobem. Větrné elektrárny jsou velmi citlivé na rychlost větru, pod cca 10 m/s jejich výkon strmě klesá k nule a návratnost jde k nenávratnu, ale to momentálně nikoho nezajímá. ČR se zavázala, že se to tu postaví, tak se to tu prostě postaví, často na úplně nesmyslných místech. Vhodným způsobem se ohnula legislativa (např. na hygienické vlivy kašle pes..), přebarvily se větrné mapy, aby to nevypadalo tak zle, nachystaly se dotace (z našich daní). Jedna taková vrtulka vyjde na cirka 200 milionů. Ve vedlejší obci, podle větrných map nevhodné pro instalaci, teď "odrazili" nájezdy podobného investora, který to hodlal postavit lidem 750 metrů od domů (v Německu je požadavek na cca 2 km) a sliboval milion korun za kus. Pro obec s rozpočtem +/- 30 mil. Kč je to jako když plivne do moře. Najednou všichni viděli ty miliony a nikoho nenapadlo, že cena každého jednoho domu půjde podle makléřských tabulek o statisíce dolů, takže sice všichni zchudnou, ale výměnou za to budou mít zrekonstruovaný jeden chodník. A rozbité silnice, protože při stavbě tam někdo musí navozit stovky tun betonu a dalšího materiálu. Držím obyvatelům obce palce, aby to ustály a doufám, že stát dostane rozum a ano, začne větrné elektrárny stavět, ale v místech, kde od toho pár set metrů nežijí lidé.

S těmi fauly bych byl opatrný, Tatra 613 má konstrukční rychlost 190 a i ta Škoda 120, pokud je v pořádku, fouká správný vítr a řidič postrádá pud sebezáchovy, se na nějakých 140 km/h dá rozdráždit (tachometr pak ukazuje 160). Do roku 1979 v ČSSR nebyla v extravilánu omezená rychlost vůbec, takže na těch pár km dálnice, co jsme měli, bylo 140 km/h legální a v pohodě.

To kolo, kterým se sud tlakoval, zahrálo např. ve scéně s hospodským Palivcem ve Švejkovi.

Bylo to výhodné pro obě strany, hlavně se tak Slovensko vyhnulo válečným reparacím - vždyť to byl jediný spojenec Německa při útoku na Polsko, tedy se přímo podílelo na rozpoutání války. Benešovi se tehdy podařilo přesvědčit ostatní, že to byl omyl, že Slováci podlehli útlaku a že skutečná vůle lidu vychází ze SNP. Navíc Slovenský štát vůbec nebyl suverénní, vedla jej loutkovláda Maďarska. Až časem se ukázalo, že tak jednoduchá ta pohádka není, minimálně těch 5 let propagandy zaselo semínka nenávisti, která poslední dobou krásně vykvétají.

Myslíte ten stát, který se raději všeho zbavil v kupónové privatizaci, protože už nevěděl, kudy kam? Nebyli to náhodou poslanci Národního shromáždění, kdo volil Havla? Máte ovšem naprostou pravdu s tím, že firmy svůj kapitál nevlastnily a to byl taky jeden z důvodů, proč to nakonec všechno dopadlo tak, jak to dopadlo: v socialistickém účetnictví se dalo docela kreativně švindlovat, protože se ceny stanovovaly od stolu a nikdo nevěděl, kolik by co stálo na skutečném volném trhu (k tomu dnes bohužel EU spěje taky díky dotační politice). Úředníci byli v rámci barteru schopni vyměnit vagon traktorů za dva vagony okurek. Jednak si navzájem neplatili a nesmělo se tomu říkat dluh (už jsem psal, že SSSR nikdy nezaplatil Svitu 1 mld tehdejších Kčs; později to smluvně ošetřil nějaký M. Zeman a většinu odpustil, aniž by jej soudili pro vlastizradu - zvláštní) a pak, když si spočítali skutečné náklady, zjistili, že vyrábějí zastaralé výrobky za nesmyslně vysoké ceny - to je příklad Tatry T700, která stála v roce 1996 až 1 600 000 Kč a stále vycházela z prototypu z roku 1969. Jsem přesvědčen, že kdyby mezi lety 1968 - 1989 byla naše země vedena schopnými a čestnými lidmi a ne bezpáteřními lháři, kteří na papíře ukazovali výsledky, ale realita se od nich lišila (střet s realitou přišel po 1989), tak by transformace průmyslu byla taky těžká, ale nikoliv tak katastrofální. Rozhodně rozpad v roce 1989 přišel proto, že už to bylo neudržitelné, SSSR byl v rozkladu ještě mnohem víc, o ten se opřít nemohli, ale holt to trvalo ještě další 2 roky, než se rozpadl i ten, protože to byl kolos.