Státní televizi "hrozí" zeštíhlení. Fajn. A ta špatná zpráva kde?

Ah ten respekt. A pochopení, že děti jsou taky lidi. Dovedu si představit, že obojí autorku, a prakticky celou její generaci, uctivým obloukem míjí.

Český zákoník práce je zkostnatělý přežitek plný nesmyslných jednostranných výhod pro toho či onoho.

Je třeba důsledně dbát na dvě věci:

1) Dodržování pracovní smlouvy do puntíku oběma stranami.

2) Plné a včasné proplácení veškeré práce, kterou si zaměstnavatel objedná a zaměstnanec odvede.

Víc tam být nemusí, a pokud má v této zemi mít smysl někoho zaměstnávat, pak ani nesmí.

Je ve své podstatě hrozně smutné, že autor vnímá jako svůj problém to, že si cizí lidé nechávají své peníze, které si svojí prací vydělali. Jak krásný by ten svět byl, kdyby si každý hleděl svého. Především pak vlastní kapsy.

Samotný koncept daní není z podstaty nic víc než ideologickým bludem.

Nechuť platit víc (to je totiž v kostce to, co se pod "modernizací daňového systému" bez výjimky skrývá) mi připadá spíš jako aktivace pudu sebezáchovy, nikoli ideologický blud.

Modelový příklad země, která nic neumí a nic nedělá, tak si honí ego šikanou poctivých a úspěšných podnikatelů. Ten člověk nikdy neudělal nic špatného, nikomu neublížil, nic neukradl, nic nerozbil. Přesto si na něm malí Francouzi potřebují cosi kompenzovat. Bída a hanba.

Argumentace v celkově mizerně napsaném článku je dětinsky naivní. Možná cíleně.

Platba kartou totiž umožní především pečlivě sledovat individuální spotřebitelské chování a jednotlivce následně například zatěžovat daněmi ušitými na míru či jej jinak cíleně omezovat a dále snižovat už tak mizernou úroveň svobody. A ne, nic takového chytré telefony opravdu neumožňují.

Že má platba kartou výhody pro malé obchodníky? Kdyby si to mysleli, dávno by karty všichni přijímali.

Disrespekt k falešným autoritám je tou největší cností, kterou může člověk mít. Je naprosto normální nerespektovat - ba jimi přímo pohrdat - ty, kteří se nad nás sami staví, kteří nabyli mylného dojmu, že jsou něco víc, že mohou náš život bez našeho souhlasu řídit.

Bohužel, volná výchova zjevně sama o sobě k potlačení nutkání servility nemusí vždy stačit. Možná nebyla volná dostatečně? Možná paní podlehla tlakům manžela a poslušně se zařadila do stáda mezi ostatní? To už asi nezjistíme.

Pokud se dítě ve škole věnuje svému mobilu spíše než škole samotné, znamená to vždy a bez výjimky jediné: učitelé na takové škole nedovedou dítě zaujmout. Řešením samozřejmě není a nikdy nebude zákaz mobilů. Bohužel naopak vždy bude jednodušší si pozornost násilně vynucovat a okrádat děti o jejich majetek před snahou o vlastní zlepšení. Učit a zaujmout je velké umění, které ze současných pedagogů neovládá téměř nikdo.

Naprostá zbytečnost. Všude tam, kde je k tomu oboustranná vůle, se toto odjakživa děje. Říká se tomu "pružná doba", kdyby pak ministr marně hledal správná slova.

Bylo by fajn přestat se tvářit, že politik někomu prokazuje službu jen tím, že mu "umožní" něco dělat. Kdyby vám nejprve uřízl všechny prsty na noze a pak vám dva přišil zpátky, taky k němu nebudete vzhlížet jako k hrdinovi.

Jenomže to překvapení tkví ve faktu, že ta supercela za daných podmínek vůbec vznikla, NE ve vzdálenosti, kterou urazila. 230 km není nic mimořádného, je to na místní podmínky spíš slabší průměr. Škoda, že články do tuzemských médií dávno přestali psát lidé, kteří o tématu vědí aspoň něco...

Ano, přijde to zvláštní jen autorce, protože většina lidí je schopná nad problematikou přemýšlet déle než dvě vteřiny.

Ty děti si tímto samozřejmě kupují právě přesně to, co chtějí. Pokud tu opravdu existuje nějaký problém, pak vskutku není v dětech ani youtuberech.

Autorka dává na odiv arogantní disrespekt vůči cizím názorům a pocitům, když ty svoje prezentuje jako pevný a nezpochybnitelný objektivní základ, od kterého by se mělo odvíjet cizí vnímání světa.

Nechutný článek plný hrubek a autorčiny malosti.

Čili v podstatě normální česká škola. A ze všeho nejhorší je, že do takových zařízení jsme všichni násilím nuceni posílat děti. Své vlastní děti.

Tvrzení, že chudí odvádí na daních méně než bohatí, je samozřejmě jen hloupý komunistický nesmysl. Bohatí jsou formou daní v absolutních číslech okrádáni o mnoho řádů více než chudí. Jsou to přitom absolutní čísla, co plní státní rozpočet (daně tedy státní rozpočet samozřejmě vůbec neplní, ale na poměry Seznamu je to přijatelné zjednodušení), nikoli nějaká procenta daňové sazby.

Už jen to, že si v SD vůbec někdo vážně myslel, že změna z ČSSD na SD a úprava odstínu oranžové čemukoli pomůže, jasně ukazuje, že ta strana byla mrtvá dávno před rebrandingem. A pokud o tom do té doby snad někdo pochyboval, nominace starého Zaorálka snad přesvědčila už všechny. Pro strany typu SD a jejich politiku v dnešním světě už není místo.

Čili demokracii jo, ale běda těm, které by napadlo hlasovat pro kandidáty, kteří se mi nelíbí. Demokraté a jejich uvažování v kostce.

Vidím, že pan Šafr i po mnohaletém úsilí stále marně hledá své vlastní dno. Někdy si říkám, jestli vůbec nějaké má. Tohle je špatně napsaná agitka přímo a úspěšně srovnatelná s tou bolševickou z padesátek či tou současnou ruskou.

Úplně nejlepší by bylo, kdyby už se odbory vůbec nevrátily. Nikdy. Nikam.

Nevidím důvod, aby se tu takový člověk setkával s uslintanými přisluhovači současného režimu a podáním ruky spolu s generickou zdvořilostní konverzací se snižoval k předstírání, že jsou mu v čemkoli rovni.

Ne každý spatřuje ve vlasti takovou hodnotu, aby byl ochoten za ni nasadit život. Nutit k tomu kohokoli lidi je vrchol zvrácenosti a nemorálnosti. Nikdo nemá vůči zemi žádné závazky, nikdo žádné zemi nic nedluží.