To je horší, než hledat jehlu v kupce sena. Letoun se navíc pravděpodobně roztříštil o hladinu, pokud se nerozpadl už ve vzduchu - ať už z jakékoli příčiny.
Pokud se pamatuji dobre, tak dle analyzi nalezenych trosek a jejich poskozeni dopadl na hladinu pri klesani kolem 5 stupnu.
Takze ten letoun pravdepodobne dopadl za podobnych podminek jako let Air France 447.
Jinak receno, existuje asi docela dobra sance, na nalez nejakych vetsich kusu trupu, pokud se nahodou podari patrat na tom spravnem miste.
To už lepší než pan Běhal, ale stejně to máte chybné. Nafta se v dieselu se sama nevznítí, ale díky stlačení a tím i ohřevu směsi. Pokud vím, tak se vodík v dýchacích směsích nepoužívá, jen směsi, kde je dusík nahrazen héliem. Hélium jako netečný plyn nehoří.
A co je na tvrzeni ze se nafta na vzduchu za urcitych podminek (tlak a teplota) vzniti? Naftovy motor nema svicku, protoze vytvori podmiky pro samovzniceni. Svicka tak neni potreba.
Ty smesy co jsem nasel se pouzivaji pro hloubkove potapeni pod cca 160 metru (snad si to cislo pamatuji spravne). Nemel by to byt problem dogooglit, pokud vas to zajima vice..
protože u rakety se jedná o čistý kyslík a čistý vodík. Ty, jako samostatné tvoří výbušnou směs. U rakety ale chceme, aby nevybouchla, ale řízeně hořela. Pokud zapálíte daný prvek nejdříve samostatně a pak ho budete dalším prvkem řízeně "živit" máte kontrolované hoření. Příkladem hoření čistého kyslíku bylo, jak v 60-tých letech uhořeli v USA astronauti na zemi při testech uzavřeného modulu, ve kterém byl pro posádku čistý kyslík. Jiskra od elektroinstalace jej zapálila a bylo...
U sloučeniny vodíku má již vodík vytvořenou vazbu, tak při kontaktu s čistým kyslíkem nevybouchne. Je to jako s vodou - je to kyslík a vodík, ale voda již nevybuchuje.
Ve školách se dělával pokus, kdy elektrolýzou z vody odloučíte do zkumavky dnem vzhůru vodík a pak když zkumavku otočíte dnem dolů, tak to štěkne 🙂
No, rekl bych, ze v te dychaci smesy neni vodik v zadne sloucenine. Helium slouceniny nevytvari a kdyby vodik vytvoril slouceniny s kyslikem, potapec by dychal treba vodu, peroxid vodiku nebo jinou slouceninu kysliku a vodiku. To by myslim moc nefungovalo.
Dle meho, za urcitych podminek plati, ze vodik se na vzduchu samovzniti. Podobne jako se nafta, za urcitych podminek samovzniti (napr v motoru). Za podminek nesplnujicich kriteria samovzniceni bude stacit drobny impuls, treba jiskra, aby doslo v zavislosti na koncentraci k explozi nebo zahoreni. Co jsem nasel vybusna koncentrace vodiku na vzduchu je cca od 18 - 59% (ruzne zdroje uvadi mirne odlisne rozsahy) a rozmezi horlavosti je v koncentracich od 4 do 70%.
Kdyby to fungovalo jak jste napsal, nikdy by se nevznesli vzducholode plnene vodikem, balonky plnene vodikem apod. Protoze vzhledem k tomu jak mala je molekula vodiku, kontakt se vzduchem je nevyhnutelny a muselo by prakticky okamzite dojit k explozi.
kyslík i vodík chytnou i samostatně. Jestli nevěříte explozi při kontaktu H a O2, zkuste učebnici chemie pro 7. roč
Ja nerikam ze nemate pravdu.
Ja se ptam, proc, je-li to tak, pouzivaji rakety na kapalny kyslik a vodik chrlice jisker na zapaleni smesy?
A jeste pridam otazku, jak to delaji potapeci dychajici hydrox (smes vodiku a kysliku) ci hydreliox (kyslik, vodik a helium), ze neshori zevnitr?
v tomto případě hořel první tahač. Pokud je baterie vyrobená správně a pokud do ní nikdo amatérsky nezasáhne, je stejně bezpečná a možná i bezpečnější jako např. benzin v autě.
Vodík jako nejmenší a nejlehčí prvek okamžitě explodující při kontaktu se vzduchem, bych jako etalon bezpečnosti určitě neuváděl
Pokud vodik exploduje okamzite pri kontaktu se vzduchem, proc potrebuji rakety na kapalny vodik a kyslik jiskrove zapalovace?
Mnohdy, když si lidé stěžují na neprovedenou diagnostiku, je právě za tím slyšet i to, že ten doktor se s tím nijak moc... Doktor, který poslouchá, možná nemá odpověď hned, ale pravděpodobne se jí dobere, protože většinou rychle vyloučí věci pravděpodobne a začne řešit i jiné možnosti. Nelze se pak divit, ze vadí, když se drží lékaři např. věku, protože pokud se problémy nemění, nebo se i horší a člověk se doví, že je potřeba hlavně hodně pít, je to lemplovstvi. A pro pacienta bezmoc a volání, že by měla být všechna možná vyšetření, když se doktor na hledání vykašle. Souhlasím s vámi, že je nutné mit rozum pri hledání, ale taky rikam, ze je nutné mít i snahu při hledání diagnózy.
Kdyz vezmu omezene zdroje, at uz materialni nebo lidske nebo oboji, a nejak nastavim system diagnozy a leceni, statisticky se nikdy nevyhnu tomu, ze nekdo bude na diagnozu cekat mesice ci dlouhe roky. To je smustna realita.
Jelikoz jsou lekari lide, ani se nemuzu vyhnout otmu ze nekdy nekoho bude lecit lekar co je arogantni, nebo vzhledem k situaci, dela uz druhy prescas bez pauzi na spanek a to se odrazi na jeho pristupu k pacientovi. Opet, to je smutna realita.
Proto jsem ve svem uvodnim prispevku v tomto vlakne rozporoval jen obecne tvrzeni, ze brat v uvahu vek pacienta je spatne. A i presto vsehcno co me tady lide napsali, tak me nikdo nedal argument, proc by melo byt v nasi realne situaci rozumne nebrat vek v uvahu pri urcovani diagnozy.
Samozdrejme, ze nejlepsi je kdyz vas vysetruje zkuseny emapticky neunaveny lekar... a nejhorsi je kdyz vas vysetruje unaveny nezkuseny a arogantni lekar. Ale pokud bych si mel vybrat meiz zadnym vysetrenim a vysetrenim od nezkuseneho arogantniho nevyspaleho lekare... statisticky se domnivam ze svoji sanci prezit zvysim kdyz se i tak vysetrit necham.
Ta žena přišla s problémem a bylo jí doporučeno správne vyšetření. Problémy se stupnovaly a přesto byla ignorována (více lékaři a sestrami). Máte možnost ukázat, jak se timto přístupem tedy ušetřilo.
Tak znovu... Je nerozporuji to ze v tomto konkretnim pripade doslo k nejakym pochybenim.
Ja rozporuji kritiku toho ze zdravotnici berou v uvahu i vek pacienta. Jelikoz statisticky je vyskyt ruznych nemoci v ruznem veku ruzne pravdepodobny, je zcela na miste, aby byl lekar pri diagnoze predpojay s ohledem na vek. To mu dava statisticky vetsi sanci spravne diagnostikovat problem drive a soucasne neinvestovat do vsech moznych i nemoznych vysetreni.
Pokud jde o pristup lekaru a sester. Dlouhodobe je ve zdravotnictvi problem sehnat personal. To neprekvapive vede k tomu, ze vyhozenim tech co se nechovaji nejlepe, by vzhledem k jejich nenahraditelnosti, zpusobilo vice skody na dostupnosti zdravotni pece nez uzitku. Te problem se bude pravdepodobne jen stupnovat.
U kamaráda i u té ženy se nakonec do té diagnostiky investovalo, takže v čem přesně se ušetřilo? Je velmi pravděpodobné, že u kamaráda, kdyby se ti lékaři opravdu věnovali diagnóze, tak se investovalo nakonec méně, než kolik to zjištění nemoci nakonec stálo, protože pokud je člověk nemocný, tak to řešení hledá a jelikož není doktor, chytá se pak stébla. U ženy ji bylo dokonce správné vyšetření doporučeno, jen, ač měla již těžké problémy a upozorňovala na ně, tak jí bylo odepíráno. Vnímáte ten rozdíl? Není to jen o penězích (pokud nebudeme řešit platy lékařů, chování to taky může ovlivňovat) ale o tom, jakým způsobem se vůbec s pacienty jedná.
A usetrilo by se i kdyby danou diagnozu provedly kazdemu kdo prisel k lekari s podobnym problemem? Nebo pro jistotu vsem kdo tam prisli s nejakym problemem, protoze je statisticky nenulova sance, ze pacient bude mit nestandartni a zavadejici priznaky?
Víte, člověk má pochopení, že se doktor plete, ale pokud se to vykašle a doporučí hodně pít vodu, je to něco jiného. Kamarád dva roky řešil celiakii (než ji objevili) a musel hledat a ptát se. Pití vody bylo asi poslední půlrok jako řešení. A to není neobvyklé, proto jsou na to lidé tak vysazení. Ostatně v článku to bylo na doktory, ne doktora, kdy byla moc mladá, moc vystresovaná. A i mladí umírají. Prostě to z hlediska statistiky není 0.
Takze mame veskere zdroje ve zdravotnictvi investovat do diagnostiky, abychom co nejdrive vedeli co komu je?
Bez ohledu na to ze tim vycerpame zdroje na realnou lecbu?
Nechci nikoho přesvědčovat. Pouze takto. Při popsaných potížích je vyšetření na krev ve stolici určitě nezbytná, takové vyš. bych přirovnal třeba k tomu, máte bolest v krku, každému je každému jasné, že se lékař do krku podívá. Je to opravdu téměř srovnatelné i ohledně nákladů. Pakliže se spojí s vyšetřením na třeba salmonelu atd. Nejsem odborník, ale toto málo vím. Zopakuji. Z článku víme méně než málo. Takže nehodnotím, mohl bych křivdit. Peníze jdou stranou. U tohoto vyšetření bych věk, jako důvod k neprovedení, nepochopil.
Ja nehajim postp lekaru v tomto konkretnim pripade.
Jenom nesouhlasim s tim obecnym zaverem, ze je spatne pri diagnoze brat v uvahu i vek.
Jednoduché vyšetření stolice na okultní krvácení. známé, preventivní vyšetření. Pokud nebylo provedeno, je to na pováženou. Nic ale nevíme, co bylo a nebylo vyšetřeno s jakým výsledkem. Z tohoto článku bych se opravdu bál soudit. Důraz na prevenci, kam vyš. na okultní krvácení patří je nejlevnější léčba. Nějak se mi ten článek nezdá.
Ale zase.... pokud kazdeho preventivne vysetrima na vsechno pri kazde navsteve lekare s necim, o kolik mene penez zbyde na realne lecbu?
Tim nerikam ze v tomto konkretnim priapde doktorka neselhala. Jenom rikam, ze je smysluplne pri hledani diagnozy zohledovat i vek. Ano, nekdy to vede k chybnym zaverum, ale cilem zdravotnictvi je, doufam, co nejefektivneji vyuzit omezene zdroje, nikoli vsechy diagnostikovat aby vedeli na co umrou, pokud si nezaplati lecbu ze sveho, protoze stat uz na ni nebude mit zdroje.
Nemáte pravdu. Rakovinou trpí mnohdy i malé děti. Taky byste to u nich asi nepředpokládal. Lékař není od toho, aby něco předpokládal, ale aby v se první řadě pokusil zjistit diagnózu a poslal pacienta ke specialistovi. Rozhodně nesmí nic bagatelizovat.
Ano, podle popisu se lekari k pani nechovali rozhodne ukazkove.
To vsak nic nemeni na tom, ze lekar predtim nez dite posle na vysetreni jestli nema rakovinu vylocui ruzne bezne detske nemoci s podobnymi priznaky, ktere jsou daleko pravdepodobnejsi,
Protoze tim vyresi vetsinu pripadu a je to vysetreni za pak korun, zatimco kdyz kazde dite rovnou posle na magnetickou rezonanci nebo tak neco, tak rozpocet zdravotnictvi padne na nakup, udrzbu a provoz pristroju magneticke rezonance a na lecbu rakoviny apod nezbude.
Bohuzel, zdroje mame omezene a ty omezene zdroje je treba vyuzit tak, abychom zachranili/vylecili co nejvice lidi.
Je to obyčejná fušeřina.
A tak je třeba k tomu přistupovat. Když Vám truhlář zvrže zakázku, tak mu to normálně hodíte na hlavu. Proč by měla lékařům podobná lemplovitost procházet? Oni jsou naopak ti první, kterým podobný přístup k práci projít nesmí. Vždyť tu holku málem zabili.
Dejte zdravotnictvi neomezeny rozpocet a lidske zdroje a pak bude realne aby kazdeho pri navsteve lekare proverili a vsechno a jeste k tomu bylo realne vyhaze vsechny kdo se nechovaji profesionalne.
Dokud to se to nestane, tak z pragmatickych a ekoomickych duvodu budou lekari postupovat od nejpravdepodobnejsi diagozi k mene pravdepodobnym. A to tak ze budou ejdrive overovat a vylocovat ty nejpravdepodobnejsi.
Realna situace je spise takova, ze muzeme byt radi, ze lekari delaji prescasy a zdravotnistvi funguje tak jak funguje. Protoze kdyby to nedelali, je ta holka mrtva na tuty pokud by nemala na soukromou kliniku.
1
Sledujících
0
Sleduje
1
Sledujících
0
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
Kéž by. Jenže profil mořského dna v oblasti Malajsie a vychodni části Indického oceánu, je velice členitý, ostatně celá řada tamních ostrovů tomu napovídá. To jsou totiž špičky, vrcholy nejvyšších podmořskyh hor a sopek, čnějících nad hladinu, kdežto pod ní se ukrývá celá řada těch menších. Tam dole jsou celé horské hřbety a strmá údolí. Známé batymetrické mapy také ukazují hlubokomořské příkopy a prohlubně, s hloubkou přes pět kilometrů. Kdysi jsem se chtěl stát oceánografem, takže o topografii hlubokého moře mám docela hodně nastudováno. Pátrání v tak členitém terénu a navíc po tak malých troskách, je neuvěřitelně nákladné. Musí totiž brát v úvahu směr vetrů, které v oblasti vanou jakož i mořské proudy, které mohou relativně lehké trosky zanést do značných vzdáleností od místa katastrofy. To je také důvod, proč byly trosky letounu nalezeny na pobřeží. Nepotopily se. Pátrání se děje pomocí lodí vlečeného, velmi citlivého sonaru s bočním vyzařováním, který se přes vytyčenou oblast tahá v pásech sem a tam. Připomíná to sečení trávníku sekačkou. Sonar vykresluje profil dna a všechny objekty od určité velikosti, které na něm leží. Objekty, následně vyhodnocené jako potenciální trosky, se na sonarové mapě s polohou označí, aby je následně mohl prozkoumat buď dálkově řízený robot anebo podmořský autonomní dron, dříve ponorka s posádkou. Ten však má jen omezený dosah, jak v hloubce ponoru, tak ve svém akčním rádiu. Teď si ale představte, že na dně leží nejrůznější trosky dávno potopených lodi nebo jejich nákladů, který bouře smetly z paluby. A není jich málo...
1 odpověď
2
Sledujících
0
Sleduje
2
Sledujících
0
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
Ja jsem se vyjadroval pouze k te casti o roztristeni letadla o hladinu popripade jeho rozpadu jeste ve vzdcuchu. Coz, dle toho co se doposud zjistilo, se jevi jako spise nepravdepodobne.
O tom, ze patrani na dne more v dane oblasti, za situace kdy jsou zname jen hrube odhady toho, kde asi tak mohlo letadlo havarovat, je velmi obtizne, absolutne nepochybuji.