Ještě k předchozímu příspěvku. V oboru je všeobecné známo, že různá občanská a aktivistická sdružení jsou velmi často - spíše většinou - zástěrkou pro vydírání stavebníků. Jako stavebníkovi vám totiž v případě podobných "aktivistů", a s nimi spojených advokátních kanceláří, které se na tyto akce specializují, hrozí zdržení projektu v řádu let, bez ohledu na to, jestli jsou námitky oprávněné. A takové zdržení stojí opravdu velké peníze. A když si takový "aktivista" ještě najde nějakého "kamaráda" na příslušném DOSS, je prostě jednodušší zaplatit výpalné. Pokud se tyto hrátky odehrávají v rámci stavebního řízení, je to blbé.
Ale podle mě by nemělo být možné takto zpochybnit již pravomocné povolení. V tomto případě je jisté, že pokud někdo pochybil, tak to byl stát - a nakonec tu škodu taky zaplatí. A je jisté, že škoda bude opravdu velká. Toto prostě není v zájmu státu. A skutečný viník - nějaký bezejmenný památkář - ať už městský, nebo krajský, kdo ví - tu škodu platit nebude, že.
Ta situace je naprosto nehorázná. Jedná se o naprosto běžnou stavbu, která je v souladu s územním plánem, uzavírá proluku v blokové zástavbě, a respektuje uliční čáru, celkovou výšku a výškové členění zástavby. Ulice samotná není nijak mimořádně cenná, je to prostě jedna z mnoha ulic brněnské secesní výstavby z počátku 20. Století. Ulice není nijak exponovaná, spíš zastrčená. Za mě se jedná o nekonfliktní konzervativní stavbu v běžné ulici. Takto nějak bych navrhoval dům, když jej budu chtít snadno povolit a nestojím o konflikty. A jako soused bych považoval za nemorální takové stavbě bránit. Pokud by za mnou přišel kamarád, ať mu poradím, jak takové stavbě zabránit, tak ho pošlu do háje.
Osobně si myslím, že podobný nimbismus je jedna z největších brzd rozvoje naší země a mrzí mě, že mu zákony u nás nahrávají. Stanovisko krajských památkářů, že se jedná o výjimečnou lokalitu, protože se v ní historicky nacházela zahrada, je taky vtipné - od doby, co tam stojí ta ulice, už tam zahrada není, že?
Je zřejmé, že stavebník stavěl na základě platného stavebního povolení, v dobré víře, takže výsledkem bude pouze zdržení projektu a oprávněný požadavek na náhradu vzniklé škody ze strany státu.
Osobně mi velmi vadí, že vydané pravomocné stavební povolení je možné dodatečně zneplatnit z důvodu nedostatečně zdůvodněného závazného stanoviska dotčeného orgánu státní správy - takových je totiž většina. Myslím si, že by bylo velmi vhodné prověřit ze strany kraje postup krajských památkářů - pokud bych někde hledal korupci, tak tam.
Domnívám se, že je nejvyšší čas na zahájení debaty o dalším zpřísnění regulace kouření.
Dneska už v bytovce nebydlím, ale pořád si pamatuju, jak mě soused pode mnou pravidelně budil o půl páté ráno, než šel na směnu, tím, jak se vyklonil z okna ložnice a foukal kouř ven. Do mé ložnice o patro výš. A vůbec mu nepřišlo, že je na tom něco špatně.
A druhá věc, kterou nechápu, je, že v místě, kde se jí, má někdo tu drzost si vůbec zapálit a funět ostatním smrad do jídla.
A za třetí, vážení kuřáci, vadí i Vaše kouření volně na ulici a odhazování vajglů kolem sebe. V podstatě jsem přestal chodit do centra města, třeba na vánoční trhy, protože takovým centrem Brna se nedá projít, aniž by člověk permanentně čuchal ten smrad.
Chvíli jsme si myslel, že se problém vyřeší tím, že naši přátelé narkomané vymění smradlavé špinky za inhalátory a bude pokoj, ale bohužel to bez smradu a obtěžování oststních ani není ono.
Dlouhá léta jsem voličem ODS, a nechci o této vládě tvrdit, že je to nějaká katastrofa, protože není. A jsou věci, které se jí docela povedly. Ale jsou i věci, které ODS nemůžu odpustit.
Tyto tři body mě osobně bohatě stačí na to, abych ODS letos nevolil. Moc jiných možností nemám, ale spolehnu se na to, že se třeba za tu dobu už Piráti něco naučili, jejich ministři nakonec nejsou úplně marní. Třeba ODS utrpí pořádnou porážku a následně ta strana ještě vyproukuje leadera, který nebude fungovat pouze jako svatý obrázek, ale bude mít i drive a chuť řešit opravdové problémy této země - třeba zásadně zmenšit státní aparát, byrokracii. A vrátit sem více svobody, aby se do ČR vrátil růst a optimismus.
Viděl jsem návrh vyhlášky, určující obsah projektové dokumentace staveb. Navržený rozsah povinné realizační dokumentace je vysoko nad rámec dnešních zvyklostí. Takže opět prodlouži dobu přípravy stavby a prodraží projekční práce. Pokud by se to mělo skutečně dodržet, bude z projektantů nové úzké hrdlo systému. Jinak věřím, že nový stavební zákon je velký pokrok, až se tedy podaří to uvést do praxe.
Většina škol má moc pěkné sportoviště, škoda, že se nedají používat veřejně. A vlastně i s tím tělocvikem je to je stejné, jako s každou školní "výchovou". Ono ta gymnastika a atletika, co se dělala za Tyrše, děcka moc nebaví, ale to je jedno, je to v osnovách, tak to musíme dělat. Hlavní je, že je pak změříme stopkama a oznámkujem, jak jim jde kotrmelec a skok přes kozu. Nebylo by třeba trochu na čase zaktualizovat to, co je náplní toho tělocviku? Že by třeba dělali sporty, kterým se tak lidi dneska věnují? Aby to skutečně byla výchova je sportu a ne hodnocení, jak jsou ty děcka šikovné?
Ale to mě vede k daleko obecnější úvaze o školních "výchovách". Proč si naše školství myslí, že je potřeba hodnotit a známkovat, jak děcka zpívají, malují, nebo dělají kotrmelec? Skutečně si někdo myslí, že je tím vychovává, nedejbože motivuje?
A je nějaký důvod, aby všichni, i ti bez špetky talentu, docházeli do hudební výchovy? A výtvarné? Nebylo by třeba lepší, kdyby si mohli vybrat, která "výchova" je baví, a věnovali se tomu?
Já myslím, že ten článek není moc dobře napsaný, je to jeden velký fňuk, jak to má živnostník těžké. Podle mě je to asi tak: dá se pracovat jako osvč souběžně pro několik objednatelů, ale je to těžké.
Ne každá profese je na to vhodná - jako konzultant, architekt, právník nebo účetní to jde dobře, jako obchodní zástupce asi o dost hůř.
Pracovat v blbém oboru nebo pro špatného objednatele jako osvč se nevyplatí, protože výhody nevyváži riziko.
Podmínky pro SVČ jsou nastavené tak, že se nevyplatí každému. Výhodné to je, pokud nemáte zaměstnance, nemáte velké náklady na materiál, objednatel vám platí průběžně, takže neriskujete velkou ztrátu, pokud přestane platit. Dále není velké riziko, že svou činností způsobíte velkou škodu. A váš příjem je nadprůměrně vysoký - řekněme od 700 000 ročně.
Za těchto podmínek to vychází dobře. A váš příjem bude stačit na to, aby vyvážil rizika a nevýhody. Čím více se Váš případ od těchto podmínek liší, tím méně je SVČ výhodná pro Vás a tím více pro toho, kdo Vás platí.
Pokud jste někdo, kdo pracuje na živnost za 35 000 měsíčně, měli byste toho nechat a pracovat raději jinde a třeba v jiném oboru jako zaměstnanec.
No sláva, konečně někdo zrušil jednu z pitomých dotací, které nedávaly smysl. Už nebudeme muset čistit aktovky od jogurtu, který vytekl z prasklého kelímku, protože k němu nebyly lžičky, a vyhazovat taveňák, ke kterému ani pes nečuchne!
Naši kluci ani moc neocenili 20 deka plátkového sýra, taky bych moc nevěděl, co si s tím počít, když k tomu není ani kus pečiva....
Byl bych velice opatrný v používání výrazu "fér" u plateb na důchody. Ve svém příspěvku se nechci zabývat ani tak vztahem mezi důchodovým pojištěním OSVČ a zaměstnanců, ale spíše otázkou mezigenerační solidarity. Já jsem ročník 1977, t.j. ještě "Husákovo dítě". Naše generace financuje plně průběžným systémem pohodlné důchody našich rodičů, které díky sociálnímu uplácení důchodců minulými vládami vzrostly na cca 50% průměrné hrubé mzdy (něco jako 65% průměrné čisté mzdy, odhaduji). V současné svízelné situaci jsou důchodci jedinou sociální skupinou, jejíž reálné příjmy neklesly s inflací, ale vzrostly. Odvody naší velmi početné generace ale už teď nestačí k průběžnému financování takto vysokých důchodů.
Až bude naše generace v důchodovém věku, bude podstatně menší poměr pracujících k počtu důchodců, rozhodně nebude možné takto financovat důchody naší generace - dá se očekávat, že budou možná tak poloviční. Takže naše generace už do skutečného důchodu nepůjde - respektive bude v důchodu žít z úspor, přivýdělků, nebo prodeje majetku. A aby to bylo dostatečně "spravedlivé", zrušila vláda ČSSD možnost část peněz odvedených do důchodového systému pro tento účel spořit.
Asi by bylo fér říct, že pro naši generaci je "spravedlivé" rešení co nejvíce peněz investovat mimo dohled a špinavé pracky našeho sociálního státu, abychom měli ve stáří z čeho žít. Protože jinak se nám taky může za 25 let stát, že "spravedlivým" východiskem pro naši genraci, až nám dojdou úspory, a nebudeme schopní ani přivýdělku, by taky mohlo být něco jako "eutanázie", třeba v 75 letech.
K paušální dani mám jednu zásadní zkušenost. Prakticky nikde se nedá dočíst, že plátcem daně v paušálním režimu nemůže být podnikající fyzická osoba, která má příjem z pronájmu. Upřímně nechápu, jak spolu souvisí základ daně z podnikání a základy z jiných činností. Osobně by mě zajímalo, jestli toto vzniklo jako "pomsta" těm, kteří disponují nějakým majetkem, nebo prostě jako klasický český šlendrián. A ještě víc mě udivuje, že v záplavě článků o paušální dani, i oficiálních informací ze strany finační správy, toto tak nějak zaniklo a člověk na to musel přijít až při podání dańového přiznání. Ale člověk se v naší zemi moc nediví ničemu....
Já osobně jsem v loňském roce investoval ze svých úspor cca 400 000 Kč do akcií ČEZu, s jednoduchým očekáváním, že s rostoucí tržní cenou energie poroste zisk společnosti a její hodnota. A ano, předpokládal jsem, že stát, jako majoritní vlastník, bude tlačit na vyplacení maximální dividendy, jak sobě, tak i ostatním spoluvlastníkům.
Zřejmě jsem podcenil politické riziko - tj. možnost, že by pravicová vláda mohla chctít ostatní spoluvlastníky - kteří akcie koupili na burze za tržní cenu, okrást. Protože zastropování ceny a windfall tax není nic jiného - je to "daň" zamířená na několik konkrétních firem, tj. "legální" krádež peněz jejich vlastníkům.
Dlouhodobě sleduji debaty o potřebném "vytlačení" menšinových vlastníků z ČEZu, s rostoucím podezřením, že skutečným cílem těchto "opatření" bylo uměle, netržním způsobem, snížit hodnotu akcií, aby je stát mohl vykoupit co nejlevněji. Návrh, který legislativní rada vlády odmítla, není nic jiného - je to pokus prosadit způsob, jak menšinovým vlastníkům sebrat jejich vlastnictví jinak, než za tržních podmínek.
Jaké z toho dělám sám pro sebe závěry?
Osobní dodávka, která nedojede z Prahy do Brna, se mi nejeví jako zrovna obří pokrok. Ani jako pracovní, ani rodinné auto. Tohle bych si nekoupil, ani kdyby to bylo ze zlata. Na běžné cestě Brno-Praha-Brno bych tankováním strávil 1,5 hodiny, na cestě na dovolenou asi tak 5 hodin. Myslím, že dojezd nestačí ani pro rozvoz pizzy nebo potravin po městě.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Jsem absoloventem VUT Brno - fakulty stavební. Živím se přímo v oboru, mám velmi rozmanitou práci, která zahrnuje projekční činnost, povolování staveb i činnost stavbyvdoucího a TDI. Dnes, po cca 25 letech praxe, kdy jsem pracovně na vrcholu a mám za sebou úspěšnou a rozmanitou kariéru, musím konstatovat, že jsem se ve škole naučil cca 10% znalostí a dovedností, které potřebuji ve své každodenní praxi, a naopak, cca 80% obsahu svého vzdělávání jsem nikdy nepoužil, a to dělám přesně to, na co jsem se na VŠ připravoval.
Když si odmyslím společenskou stránku věci, získání kontaktů v oboru a spoustu sportovních a volnočasových zážitků během studia, a budu přemýšlet o škole jako o přípravě na profesi, tak těch 5 let strávených na VŠ nemůžu hodnotit ani trochu kladně.
Naprostou většinu studijního úsilí jsme věnovali ryze teoretickým předmětům (Matematika, deskriptivní geometrie, fyzika, statika, pružnost a pevnost, pružnost a a plasticita). O těch si nikdo ani nikdy nemohl myslet, že by v praxi stavebního inženýra ve 20. a 21. století mohly být k něčemu dobré, sloužily prostě k tomu, aby se "oddělilo zrno od plev" - tj vyhodili ti studenti, kteří neprokáží patřičnou vytrvalost.
A naopak minimum času škola věnovala praktickým věcem, jako je stavební právo, rozpočtování, ekonomika výstavby, technologie výstavby, speciální zkládání, nové materiály, technická zařízení budov v praxi, IT.
Naprosto nulová pak byla jakákoliv komunikace se stavební praxí.
Domnívám se, že se struktura výuky dodnes příliš nezměnila.
Pokračování v druhé zprávě...
1 odpověď