A bohužel si myslím, že je větší šance na modernizaci v oborech, které se rozvíjejí překotně bez dohledu a zásadního vlivu státního aparátu, než ve velmi silně regulovaných oborech, jako je architektura a stavebnictví. Na téma postgraduálního studia, celoživotního profesního vzdělávání, komor, autorizací a podobně by se daly napsat další litanie, co vše je špatně - a špatně je toho opravdu hodně. Ale to už je na jinou diskuzi.

A co bych si tak představoval, že by se mohlo zlepšit?

• Měla by přestat výuka teoretických předmětů, které nemají v praxi využití, je to ztráta času.
• Studenti by se měli připravovat spíše na typické činnosti, se kterými se základní profese v oboru setkají v praxi.
• Těm studentům, kteří se na technické obory přihlásí, by mělo být umožněno, aby si v oboru našli profesi, ve které dokážou být dobří, místo aby procházeli zbytečnou buzerací a "prosíváním". Už tak je jich málo.
• 30% času studia by měli studenti trávit reálnou prací v oboru ve firmách.
• Mezi bakalářským a magisterským studiem by měla vzniknout povinná pauza, během které budou studenti muset pracovat v oboru.
• Magisterské studium by se mělo značně rozvolnit, studenti by měli mít možnost výběru předmětů, které jsou pro ně relevantní, a které skutečně chtějí studovat. Tak, aby bylo zachováno opravdu jenom, společné minimum a bylo možné se už na škole specializovat.
• Těžiště studia by nemělo spočívat v biflování na zkoušky, ale spíše v projektové práci.
• Fakulta by měla být centrem celoživotního vzdělávání a profesních znalostí a know-how, studium by nemělo být ohraničeno příjmačkami a státnicemi. Pokud člověk ve 40 letech zjistí, že by potřeboval dostudovat nějaký konkrétní předmět, měla by škola být takové možnosti otevřená. Na oplátku by tím získala kontakt s lidmi, kteří se pohybují v praxi.

To je ale idealizovaná představa, jak by věci v technických oborech fungovat měly. Domnívám se, že k podobnému modelu můžou dospět spíše nově vznikající školy, než zavedené univerzity.

Dnes jsme v situaci, kdy VUT nemá dostatek studentů, např. z oboru TZB podle mých zpráv dnes vychází cca 15 inženýrů ročně, za nás to bývalo cca 40. Jejich potřeba je dnes ale podstatně větší, protože každý dům je podstatně více nacpaný různými technologiemi.

V praxi pak vidím kolem sebe nedostatek kvalifikovaného profesního dorostu. A upřímně - vůbec se nedivím, protože vzdělání tak, jak si jej pamatuju, je obrovským plýtváním lidským potenciálem, s poměrně malou přidanou hodnotou. A podle mých zpráv je to stále stejné. Škola stále trvá na výuce naprosto zbytečných teoretických pseudoznalostí, místo toho, aby studenty připravovala na reálnou praxi. Mám za to, že velkou překážkou modernizace vzdělání na VŠ je ve skutečnosti akademická svoboda a samospráva fakult, díky které jsou ústavy, které už se měly dávno zrušit, zabetonovány na svých pozicích a úspěšně brání modernizaci studia.

Mám zkušenost ze studijního pobytu v Londýně. Bakalářské studium se asi až tak moc nelišilo od našeho, ale magisterské, na které se vraceli studenti až po několika letech praxe, bylo neskolnale praktičtější a užitečnější než u nás.

Po absolovování studia se pak člověk ocitne v totálně přeregulovaném oboru, kde ani nemá dostatečnou představu, jaké všechny průšvihy můžou v praxi nastat. Ale na vše je několik norem, vládních nařízení a předpisů, které určují, co vše se nesmí, všichni se tváří, že je dodržují, a vymýšlejí české cesty, jak je obejít....

Vlastně když se nad tím zamyslím zpětně,raději bych si vybral jiný obor, který není státem tak regulovaný, a bez VŠ bych se obešel.

Tak nevím, jestli si autorka všimla, že zahrada není úplně totéž jako zimní zahrada. Zase jednou pěkná ukázka kvalitní novinářské práce.

Ještě k předchozímu příspěvku. V oboru je všeobecné známo, že různá občanská a aktivistická sdružení jsou velmi často - spíše většinou - zástěrkou pro vydírání stavebníků. Jako stavebníkovi vám totiž v případě podobných "aktivistů", a s nimi spojených advokátních kanceláří, které se na tyto akce specializují, hrozí zdržení projektu v řádu let, bez ohledu na to, jestli jsou námitky oprávněné. A takové zdržení stojí opravdu velké peníze. A když si takový "aktivista" ještě najde nějakého "kamaráda" na příslušném DOSS, je prostě jednodušší zaplatit výpalné. Pokud se tyto hrátky odehrávají v rámci stavebního řízení, je to blbé.

Ale podle mě by nemělo být možné takto zpochybnit již pravomocné povolení. V tomto případě je jisté, že pokud někdo pochybil, tak to byl stát - a nakonec tu škodu taky zaplatí. A je jisté, že škoda bude opravdu velká. Toto prostě není v zájmu státu. A skutečný viník - nějaký bezejmenný památkář - ať už městský, nebo krajský, kdo ví - tu škodu platit nebude, že.

Ta situace je naprosto nehorázná. Jedná se o naprosto běžnou stavbu, která je v souladu s územním plánem, uzavírá proluku v blokové zástavbě, a respektuje uliční čáru, celkovou výšku a výškové členění zástavby. Ulice samotná není nijak mimořádně cenná, je to prostě jedna z mnoha ulic brněnské secesní výstavby z počátku 20. Století. Ulice není nijak exponovaná, spíš zastrčená. Za mě se jedná o nekonfliktní konzervativní stavbu v běžné ulici. Takto nějak bych navrhoval dům, když jej budu chtít snadno povolit a nestojím o konflikty. A jako soused bych považoval za nemorální takové stavbě bránit. Pokud by za mnou přišel kamarád, ať mu poradím, jak takové stavbě zabránit, tak ho pošlu do háje.

Osobně si myslím, že podobný nimbismus je jedna z největších brzd rozvoje naší země a mrzí mě, že mu zákony u nás nahrávají. Stanovisko krajských památkářů, že se jedná o výjimečnou lokalitu, protože se v ní historicky nacházela zahrada, je taky vtipné - od doby, co tam stojí ta ulice, už tam zahrada není, že?

Je zřejmé, že stavebník stavěl na základě platného stavebního povolení, v dobré víře, takže výsledkem bude pouze zdržení projektu a oprávněný požadavek na náhradu vzniklé škody ze strany státu.

Osobně mi velmi vadí, že vydané pravomocné stavební povolení je možné dodatečně zneplatnit z důvodu nedostatečně zdůvodněného závazného stanoviska dotčeného orgánu státní správy - takových je totiž většina. Myslím si, že by bylo velmi vhodné prověřit ze strany kraje postup krajských památkářů - pokud bych někde hledal korupci, tak tam.

Domnívám se, že je nejvyšší čas na zahájení debaty o dalším zpřísnění regulace kouření.

Dneska už v bytovce nebydlím, ale pořád si pamatuju, jak mě soused pode mnou pravidelně budil o půl páté ráno, než šel na směnu, tím, jak se vyklonil z okna ložnice a foukal kouř ven. Do mé ložnice o patro výš. A vůbec mu nepřišlo, že je na tom něco špatně.

A druhá věc, kterou nechápu, je, že v místě, kde se jí, má někdo tu drzost si vůbec zapálit a funět ostatním smrad do jídla.

A za třetí, vážení kuřáci, vadí i Vaše kouření volně na ulici a odhazování vajglů kolem sebe. V podstatě jsem přestal chodit do centra města, třeba na vánoční trhy, protože takovým centrem Brna se nedá projít, aniž by člověk permanentně čuchal ten smrad.

Chvíli jsme si myslel, že se problém vyřeší tím, že naši přátelé narkomané vymění smradlavé špinky za inhalátory a bude pokoj, ale bohužel to bez smradu a obtěžování oststních ani není ono.

Autor asi myslel Ožujsko, že? Žuja je zakon...

Upřímně, zbytečnější článek jsem dlouho neviděl. Taková blbost, ale co to muselo dát práce napsat.

Dlouhá léta jsem voličem ODS, a nechci o této vládě tvrdit, že je to nějaká katastrofa, protože není. A jsou věci, které se jí docela povedly. Ale jsou i věci, které ODS nemůžu odpustit.

1. Widnfall tax na ČEZ. Svoje neefektivní důchodové spoření jsem zrušil a koupil za ně akcie ČEZu. Windfall daň mě bude stát vysoké desítky tisíc Kč na dividendě, o poklesu hodnoty akcií ani nemluvím. Dost těžko se mi poslouchá, že v roce 2024 už sice pominuly mimořádné okolnosti, ale daň budeme stejně vybírat dál. Co jsme už jednou ukradli, to přece nebudeme vracet. Navíc ti drobní akcionáři přece nejsou žádní obyčejní lidé, ale zlé obří zahraniční fondy. No, já teda žádný obří fond nejsem.
2. Jak říkám, že s balíčkem souhlasím, tak mi zůstává rozum stát nad zvýšením korporátní daně. To má přesvědčit firmy, aby danily v ČR, a přinést sem růst?
3. Vždycky, když vidím p. Blažka, nebo slyším historky z jeho okolí, dýchají na mě devadesátky - ale bohužel ta jejich horší stránka. Chápu, že se těžko dá zbavit chlapa, který má zásadní podíl na vzniku vlády, ale vůbec se mi to nelíbí.

Tyto tři body mě osobně bohatě stačí na to, abych ODS letos nevolil. Moc jiných možností nemám, ale spolehnu se na to, že se třeba za tu dobu už Piráti něco naučili, jejich ministři nakonec nejsou úplně marní. Třeba ODS utrpí pořádnou porážku a následně ta strana ještě vyproukuje leadera, který nebude fungovat pouze jako svatý obrázek, ale bude mít i drive a chuť řešit opravdové problémy této země - třeba zásadně zmenšit státní aparát, byrokracii. A vrátit sem více svobody, aby se do ČR vrátil růst a optimismus.

No, to je právě ono, nesnažit se dělat stejný program pro všechny, ale spíš jít cestou volitelných sportovních klubů. Tělocvik bude povinný, ale vyberu si, co mi jde nebo mě baví.

Ale když jsme u těch sportů pro všechny - třeba badminton můžou dělat všichni a moc náročné na výbavu to není. Nebo pinec. Místo běhání po školním oválu třeba pěší výprava ven s různými úkoly. Míčové hry by se daly dělat podle zájmu dětí a rozmanitěji. A hlavně nikomu nevykládat, že je tlustý, líný, levý a neznámkovat to. Někteří prostě jsou a budou, důležité je, aby se hýbali a bavilo je to, ne samotný výkon.

Viděl jsem návrh vyhlášky, určující obsah projektové dokumentace staveb. Navržený rozsah povinné realizační dokumentace je vysoko nad rámec dnešních zvyklostí. Takže opět prodlouži dobu přípravy stavby a prodraží projekční práce. Pokud by se to mělo skutečně dodržet, bude z projektantů nové úzké hrdlo systému. Jinak věřím, že nový stavební zákon je velký pokrok, až se tedy podaří to uvést do praxe.

Dopravní infrastruktura je dobrá věc, ale vlastně s běžným stavebnictvím nemá moc společného, zaměstnává docela málo lidí, z malého okruhu firem a profesí. Kdyby stát v době krize spíš opravoval a zateploval budovy, tak zaměstná skutečné řemeslníky a ušetří na provozu.

Naprosto souhlasím. Sportovní kluby potřebují vychovávat vrcholové sportovce. Ve škole mají místo pohybu a sportu hlavně stopky a osnovy. A prostor pro amatérský sport pro zábavu je jenom takový, jaký vytvoří rodiče. Kdyby ve škole byly školní kluby, orientované podle zájmu a vloh dětí, a děcka si mohly vybrat, bavilo by je to víc. Moji kluci třeba plavou. V Brně máme Kometu, ale pro tu jsou na druhém stupni zajímaví jenom ti, kdo naplavou dvoufázově aspoň 20 km týdně, protože je to sportovní klub a ne nějaký kroužek. No a ve školním plaváni? První dvě hodiny v roce odpadnou, protože ještě není nachystaná voda v bazénu. Až je, tak se jim třetí hodinu pustí video s bezpečnostní instruktáží. No a v šesté třídě se začne uvažovat o tom, jestli by v 15 m bazénu už nedokázali plavat i na délku. Kdyby měli ty dvě nebo tři hodiny týdně šanci si vybrat sport, který je baví, a skutečně ho pak dělali, místo postávání, známek a zbytečných hodnocení, nasportovali by toho podstatně víc.

Vzpomínám si, jak jsem neměl rád tělocvik na základce - kdo chce jedničku, musí splnit všechny disciplíny stříbrného odznaku zdatnosti... Když pak na střední přišel tělocvikář a dal nám vybrat, co chceme dělat, chodili jsme na tělák s naprostým nadšením. A na vysoké jsem chodil 6x týdně, když jsem si mohl vybrat svoje sporty. Jasně, že děcka jsou líné, ale když je necháte cvičit jak za Tyrše a "motivujete" je známkováním se stopkama v ruce, co tak asi čekáte? Vás by to bavilo? Podle toho, co vidím u mých synů, se toho v tělocviku od osmdesátek moc nezměnilo. A v tom to taky bude. Velká poklona učitelům tělocviku, kteří skutečně děcka pro sport nadchnou. Ale ani já, ani moji synové jsme na takové učitele na základce neměli štěstí.

Nebo třeba matematice, nebo programování, místo toho zpěvu... Dneska už toho lidi v kostele moc nenazpívají, tak to moc nevužijí...

Za sebe říkám, že ne.

Já myslím, že ten článek není moc dobře napsaný, je to jeden velký fňuk, jak to má živnostník těžké. Podle mě je to asi tak: dá se pracovat jako osvč souběžně pro několik objednatelů, ale je to těžké.

Ne každá profese je na to vhodná - jako konzultant, architekt, právník nebo účetní to jde dobře, jako obchodní zástupce asi o dost hůř.

Pracovat v blbém oboru nebo pro špatného objednatele jako osvč se nevyplatí, protože výhody nevyváži riziko.

Podmínky pro SVČ jsou nastavené tak, že se nevyplatí každému. Výhodné to je, pokud nemáte zaměstnance, nemáte velké náklady na materiál, objednatel vám platí průběžně, takže neriskujete velkou ztrátu, pokud přestane platit. Dále není velké riziko, že svou činností způsobíte velkou škodu. A váš příjem je nadprůměrně vysoký - řekněme od 700 000 ročně.

Za těchto podmínek to vychází dobře. A váš příjem bude stačit na to, aby vyvážil rizika a nevýhody. Čím více se Váš případ od těchto podmínek liší, tím méně je SVČ výhodná pro Vás a tím více pro toho, kdo Vás platí.

Pokud jste někdo, kdo pracuje na živnost za 35 000 měsíčně, měli byste toho nechat a pracovat raději jinde a třeba v jiném oboru jako zaměstnanec.