To by byl pán velký borec. Ale proč ne, armáda byla velkým organizovaným bordelem.

U nás na rotě byl jeden, jmenoval se Atila, a ten si dělal co chtěl. Když na něj někdo něco zkusil, zamumlal něco maďarsky a měl klid.

Já se krátce po přijímači stal správcem kuchyně na ošetřovně. Kuchyňka sloužila jen k výdeji jídel, které se tam donášely a díky přístupu mého předchůdce se nacházela v žalostném stavu.

Díky systému, který umožňoval za krabičku cigaret získat třeba pytel kuřat, se u mě dalo najít téměř cokoliv a to dostatečně motivovalo důstojníky i mazáky, aby kolem mě našlapovali opravdu opatrně.

Hmmm...vůbec netuším, na co mě utáhla ta moje 🤔

Jako prvotina hodně dobré. Černá barva z toho sice udělá troubu, ale na to pán přijde hodně brzy a nátěr bude měnit. Výsledné náklady bych nechal stranou, je to koníček a každá zábava něco stojí. A pak...de facto postavil nový karavan a tak mi náklady nepřijdou tak vysoké.

Kdybych doma zmínil, na kolik se dosud vyšplhala renovace mého karavanu, se ženou by to fláklo. A to ještě není hotovo. Ale zatím poslední nabídka za něj je o téměř sto tisíc vyšší, než mé investice do něj.