A na filiálce,kde hlídám,jste byl?Nejspíš ne.Jinak byste tohle nemohl napsat.Ale v podstatě máte pravdu.Ze mě třeba respekt jde 🙂 mám170cm a kolem metráku.Nejsou to ani tak svaly,ani není všechno sádlo 😀prostě taková ta herdek baba.S pohledem vraha.Většinou to stačí.Já sílu používat nemusím,zatím mi stačilo říct pár slov.Neříkám,že ty slova byly milý,to ne.Většinou,když je chytnu za loket a cestou do kanclu syknu nic neskoušej,mám v jedný kapse to a v druhý to...za slovo to si doplňte co chcete.Mám 2dcery a chci se v pohodě dožít i jejich dětí,proto mám v kapsách obranný prostředky.Že bych je mít neměla?Na to kašlu.
No ale na druhou stranu,ti umrdlenci s nápisem security,dokážou vyvinout rychlost,že byste se možná divil.Ne všichni samozřejmě.
Keci. Byl jsem na brigádě u ochranky. Vydržel jsem mezi těma jojinama asi tak měsíc. Za a) lidé u ochranky mají IQ maximálně 70, víc určitě ne, za B) mzdově jsou těsně nad životním minimem i když se vehementně snaží tvrdit opak, jeden z nich se mě dokonce snažil nakrmit pohádkou, že bere 50000,-, málem jsem umřel smíchy, a za c) průměrnej člověk by tak 98% securiťáků utekl i pozpátku. To podceňování je naopak na místě, ti lidi jsou k smíchu....
Chvilku jsem si přivydělával jako pokladní v jistém supermarketu. Se článkem souhlasím do poslední tečky. Ale věřte, že na pokladně v supermarketu nezažijete s lidma ani polovinu nechutného chování, kterého zažijete jako pošťák na balíkovce ve velkém městě, to je to nejhorší co jsem zažil já osobně. Utekl jsem po 3 týdnech. Lidi jsou hovada!
Problém je, že to české už dávno vlastní ti samí zahraniční výrobci toho kvalitnějšího. A tak se ptám, kde naši soudruzi udělali chybu.
A je to přenositelné i na tu čokoládu. Věřte tomu, že když Nestlé kupovalo Orionku, tak si ten trh velmi dobře zmapovali. Si myslím, že se v tom Švýcarsku řechtali ještě týden po tom co se jim dostala do ruky šmakuláda z českých čokoládoven...
Problém je, že to české už dávno vlastní ti samí zahraniční výrobci toho kvalitnějšího. A tak se ptám, kde naši soudruzi udělali chybu.
Napíšu to asi takhle. Představuji si, že jsem například francouzský výrobce paštik a rozhodnu se vstoupit na český trh. Co udělám? Nechám si nakoupit paštiky vyráběné českými výrobci a provedu jejich rozbor, od laboratoře až po samotnou degustaci. Zjistím, že to jsou sra.ky, které se nedají nazvat paštikou ani v tom nejbujarejším snu. Zaraduji se a se slovy "pokud jim tenhle šmejd stačí" a radostí nad tím, že ušetřím na vstupních surovinách, začnu dodávat na český trh jen o malinko lepší kvalitu za přemrštěnou cenu, protože tomu dám auru francouzského luxusu a jsem spokojen. Za socíku a v devadesátkách se lidi navzájem oje.ávali o co jen šlo, čili tuto chybu jsme udělali kolektivně všichni svým přístupem k sobě navzájem. To že se to až teď snaží někteří malovýrobci srovnat a nabízet zboží kvalitativně na úrovni západních trhů je jen plivnutí do moře. Navíc tihle manufakturní "poctivý" výrobci chtějí často za svoje výrobky úplně nesmyslné ceny. Já osobně nedám 120 korun za chleba jen protože ho upekl vousatej borec ve flanelce...
vánoční kolekce nekupujeme už hodně dlouho,protože to co nazývají čokoládou,vedle pravé vůbec neleželo a jíst ztužený tuk obarvený barvivem,protože i to kakao je velmi drahé,to se mi opravdu nechce,někdy se opravdu podívejte na složení a uvidíte co nám nabízejí
Pokud nechcete jíst tuk obarvený kakaem tak se nedívejte na české "značky", ale sáhněte po něčem zahraniční výroby. A to nejen u čokolád, bohužel i jiné zboží je často postižené klasickým českým oj.bem...
😄 Připomněl jste mi jednu příhodu ze začátku 90. let, kdy jsem cosi nakupoval u známého ve velkoobchodě s potřebami a krmivy pro "domácí miláčky". Překvapila mě jeho manželka, která lžící jedla maso z konzervy pro kočky (nebo psy) dovážené k nám ze zahraničí. S údivem jsem se ptal, jestli s tím nemá problém, když je to maso pro zvířata. Usmála se a ujistila mě, že maso z dovážených konzerv pro psy a kočky je mnohem chutnější a kvalitnější (a současně i levnější), než je obsah masných konzerv českých potravinářských výrobců. 😛 To byla doba, kdy ještě setrvačností dojížděla výroba ve starých socialistických podnicích před privatizací. Nevím, zda je situace stejná i dnes, nikdy jsem s konzervami pro psy a kočky srovnávací testy sám na sobě neprováděl. Masné konzervy nekupuji vůbec... 😉
Nevím, nepracuji v masné průmyslu. Můj obor je jiný, nechci blíže specifikovat. Na konzervy bych se musel zeptat své sestry, ta jistou praxi má, ale po tom co viděla utekla. Jediné co mi tehdá řekla bylo "nejez párky z kosteleckých uzenin".
Milá autorko! V potravinářství pracuji mnoho let! Pracuji pro česou firmu. Za kvalitu potravin nemůžou ani tak supermarkety jako spíš my češi. Čeští výrobci, co se snaží ojebat co se jen dá! Pamatujte si, v této zemi vás nikdo neojebe víc než Čech! Buďte ráda, že do tohohle bussinesu nevidíte, už by jste tak jako já kupovala hlavně zahraniční výrobky. Já osobně koupím českou potravinu jen v nouzi, nebo pokud není na výběr jiná...
No a že platíte celý život nájem to Vám nevadí že vyhazujete peníze do vzduchu a nikdy to nebude Vase,to nechápu.
A navíc, miluju názory lidí co koupili nemovitost v 90. letech, nebo kolem roku 2000, kdy byli ceny ještě v normě, nebo se podniky zbavovali bytů pod cenou a hypotéky se prakticky rozdávali na pozdrav.... tou dobou jsem byl bohužel ještě děcko... dnes splátka hypotéky 30k měsíčně a splácíte panelákovou špeluňku až do smrti....
No a že platíte celý život nájem to Vám nevadí že vyhazujete peníze do vzduchu a nikdy to nebude Vase,to nechápu.
Vadí, ano vadí, lhát nebudu. Jenže ten nájem je v tuto chvíli levnější než hypotéka. A jako po pravdě dát 5mil. za 2+1 v paneláku před rekonstrukcí, což je ve městě kde žiji běžná cena, nebo za 3+1 7mil, to se mi opravdu příčí. Obzvlášť když vím, že za tu cenu můžu mít pětipokojovou vilu u pláže a s bazénem na Mallorce...
Záliby a utrácení za cigarety jsou dvě rozdílné věci. Pokud chce někdo peníze utratit za záliby a zábavu, pak jistě může. Potom ovšem nemá co naříkat, že nevyjde z platem. Otročit jistě nemusí, procházka lesem a sbírání hub je třeba hezká záliba a je zadarmo...
Sorry, ale fakt se musim smát. Ono to není o kouření, ale o tom jak si člověk nastaví priority, kuřák většinou umí ušetřit jinde. Jen tak namátko hrábnu do svého okolí.
Kamarád, nekuřák. Jeho vášeň je čaj. Zvládá čajový obřad, má doma milion různých hrníčků, sítek, džbánků. Objednává si čaje z japonska, indie. Když mi řekl kolik za to dá málem mě trefilo. Bydlí u rodičů. Další kamarád. Nekuřák. Pořídil si celkem drahy sportovní auto, vytáhne ho tak 10x do roka, furt na něm něco špeli, nechává za to ranec. Má štěstí, bydlí ve zděděnym, i tak si stěžuje na ceny energií. A pak já, kuřák. Moje nejdražší hobby je asi akvaristika. Jo žiju v nájmu. A proč ne ve vlastním? Ne, kvůli cigaretám to fakt není! Všichni 3 se schodneme, že aby jsme žili ve vlastním, pak abychom dosáhli na byt v normálním městě, ne v nějakych Kotěhůlkách nad Řití, tak by jsme se museli omezit ne jen na pár let, ale prakticky na celej život. To už opravdu není jen o nějakym kouření. Osobně si cíga balím ručně, neprokouřím zas tak šílenou částku, ale dnešní ceny bytů vám nechají jen oči pro pláč a beznaděj v duši...
To mi připomělo jeden vtip co jsem už dávno slyšel. Zkusím ho převést a napasovat na tento článek:
Ptá se takhle Karel Franty.
K: Franto, ty kouříš že?
F: no jo, kouřím...
K: kolik vykouříš denně?
F: krabku a půl stáhnu....
K: a jak dlouho už?
F: takových 15 let to bude...
K: a kolik peněz měsíčně?
F: tak 5000 padne...
K: no to je za těch 15 let skoro milion, za to už jsi mohl stavět barák!!
F: a co ty Karle, ty nekouříš co?
K: ne nekouřím!
F: tak kde je teda potom tvůj barák, když se se starou i s děckama tlačíš v podkroví u rodičů?
Ano, je to věc názoru, určitě si nelze pamatovat specifické chutě jídel dnes a před tím, to se samozřejmě odvíjelo od restaurace a kuchaři, které jídlo uvařil! V 80 letech jsem pracovala v gastronomii a v tomto období nebyly žádné dochucovadla, magi kostky a podobně, když vývar, tak poctivý z ořezu a kostí, když knedlíky, tak z produkce restaurace, nikoliv koupené v obchodě a když bramboráky, tak určitě nebyly mražené z velkovýrobny. Pravdou je, že jsme nevěděli, jak chutná lanýž, kreveta či chobotnice, ale určitě se člověk dobře najedl a hlavně měl kde, i mimo velkoměsto. ( Což už je dnes velký problém). Teď od restaurací. Určitě si pamatuji, jak chutnalo jídlo a skvělé lahůdky, třeba v Koruně na Václaváku, nebo v domě Potravin. Specielně u salátů (pochoutkový, vajíčkový, pařížský, bramborový apd.) je lahůdka jen vzpomínka. Dnes si salát raději udělám doma, protože jsem žádný dobrý nenašla. Na výběr u řezníka z uzenin moc nebylo, ale snad díky tomu, že chyběly dnešní éčka a senzorické vylepšovadla se šunka kupovala k rychlé spotřebě, protože dlouho nevydržela a Godhaj a junior byl opravdu dobrý salám. Dobrého Turistu bych od dnešních výrobců těžko našla, snad jen Vysočina se dá ještě ze starého sortimentu najít. Jako holka si pamatuji chuť nových brambor, ta je nezapomenutelná. Byly malé, oválné, źluťoučké, pevné struktury a lahodné na všechny způsoby. Dnes( ranná) brambora obří velikosti plná škrobu, která se při vaření téměř rozpadne a naprosto bez chuti, prostě nekupuji a nejím, raději pokud to jde nakoupím staré, ty se dají aspoň pozřít!
Keci...
Ještě bych paní autorku doplnil, že věkem se chutě otupí. Dnešní šedesátníci nemají ani zdaleka takovou citlivost na chutě jakou měli ve dvaceti. Je to tak cca rok zpět co jsem si v obchodě v jakémsi "retrotýdnu" koupil šunku vyrobenou dle normy ČSN a můžu napsat jen jedno... větší hnus jsem v životě nežral...
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
A opět klasická, legendární a nesmyslná věta "zlaté české ručičky". Žil jsme skoro 4 roky v Nizozemsku, ptal jsem se holanďanů, němců, francouzů, britů a mnoha dalších národností. No a světe div se, nikdo nikdy nic o žádných "zlatých českých ručičkách" neslyšel. Na západě nás čechy opravdu nikdo nepovažuje za nějak mimořádně zručné lidi, na tuhle bájnou legendu, kterou o sobě šíří češi, sami tady hezky doma na peci, zapomeňte jako první, pokud se chystáte žít v zahraničí. Tam na vás nikdo nečeká a je jedno co si o sobě myslíte.
14 odpovědí