Ano, taky jsem doufala, že se mi taková situace nikdy nestane. Bohužel syn, sedmnáct let, chodil do plaveckého oddílu od sedmi let, potápěl se s námi s přístrojem ( potápěčský kurs v deseti letech), pět let potápění. Od mala cyklistika, lyžování, horská turistika u nás i různě v Evropě, i v zimě ( mačky, ledovce...)
Učil se dobře, na ZŠ s vyznamenáním, šel na technické lyceum na SŠEP. Stačily jedny prázdniny, kdy se napil, ,,kamarád"o pět let starší mu alkohol koupil, ještě dvěma slečnám. Ze slečen jsou dnes mladé paní, mají děti. Synovi se udělalo zle, asi z pití, všichni tehdy utekli a nechali ho samotného u přehrady, telefon měl u sebe, mohli zavolat, mohli udělat cokoli...utopil se..
Nestalo se. Syna jsem ztratila před třinácti lety, mám ho doma v urně a život navždy zničený, nadoživotí. Takové věci se děly vždy, bohužel i budou dít, jen jinak. Ne vždy je vina na straně rodičů, ne vše se dá ohlídat, bohužel.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Ano, taky jsem doufala, že se mi taková situace nikdy nestane. Bohužel syn, sedmnáct let, chodil do plaveckého oddílu od sedmi let, potápěl se s námi s přístrojem ( potápěčský kurs v deseti letech), pět let potápění. Od mala cyklistika, lyžování, horská turistika u nás i různě v Evropě, i v zimě ( mačky, ledovce...)
Učil se dobře, na ZŠ s vyznamenáním, šel na technické lyceum na SŠEP. Stačily jedny prázdniny, kdy se napil, ,,kamarád"o pět let starší mu alkohol koupil, ještě dvěma slečnám. Ze slečen jsou dnes mladé paní, mají děti. Synovi se udělalo zle, asi z pití, všichni tehdy utekli a nechali ho samotného u přehrady, telefon měl u sebe, mohli zavolat, mohli udělat cokoli...utopil se..
Nestalo se. Syna jsem ztratila před třinácti lety, mám ho doma v urně a život navždy zničený, nadoživotí. Takové věci se děly vždy, bohužel i budou dít, jen jinak. Ne vždy je vina na straně rodičů, ne vše se dá ohlídat, bohužel.
1 odpověď