Tak mě to smysl nedává.. má to být jen sčítání a odečítání, ale nechápu. Nemá to žádný směr.

Problém je, když se podobná úloha vytrhne z kontextu.

10, -, 90?

Nehloubejte nad početním příkladem, tam je jednoznačná otázka: Přijdeš na to...?

Na tu jsou jen dvě odpovědi ANO/NE U mě by to bylo Ne, možná bych dodal proc

Levá kytka 70,pravá 90,z prostřední jsem jelen.

Mám ČVUT FEL a taky už jsem narazil na příklady z fyziky a matiky ze ZŠ, které na první dobrou nevypočítám. Mozek stárne a není na to trénovaný. Obzvláště když v práci řeší úplně něco jiného.

Děti mají mozek mnohem mladší a pružnější a pokud příklad navazuje na související látku předtím, tak většinou není problém to pro ně spočítat.

Teď mám kluka na SŠ a bez připomenutí z učebnice nebo rady z ChatGPT už mu moc neporadím.

V jednoduchosti je krása, všechny květiny mají stejný počet okvětních lístků. Takže 6.

To tady nikoho nenapadne, že každá květina má společný stejný počet těch okvětních lístků? 😄 😄 😄 Výsledek je tedy 6 v každý květině. Je to logický zadání, čísla tam jsou jen pro to jedince zmást.

Okvětní lístky mají vždy společné číslo 20. Je to příklad pro 3. třídu, asi bych nehledala něco komplikovanějšího a sofistikovanějšího. Neříkám, že je to správná odpověď vzhledem k tak rozsáhlé diskuzi, ale kdyby nebyla a já otevřela tu učebnici, tak by to bylo to první, co by mě napadlo.

Manžel tvrdí, že jsem ho ulovila na švestkové knedlíky!

Vařila jsem večeře vždycky od doby, kdy jsem se vdala. Ani už dnes nevím proč. Když přišly posléze děti, bylo to samozřejmé. Ona je to totiž také jedna z mála chvil, kdy se celá rodina sejde v klidu u stolu a i děti prohodí pár slov. Konec konců se také lépe a levněji najíme, než kdybychom do sebe cpali jídlo z různých rychlých občerstvení... nebo salámy. Nechápu lidi, kteří naříkají nad drahotou jídla a musí se cpát polévkami z pytlíků...Co mě ale nebaví je dávat nádobí do myčky a pak ven a uklízet.

Mně nezbývá než vařit každý den, pátek jako svátek. Brácha nemá možnost obědů v práci a když maká taky rukama, tak se taky musí najíst. Takže denně polévku + něco dalšího.

Jo, někdy se taky domluvíme, že stačí jen něco ke chlebu, nebo zelenina,ale to většinou o víkendu ve veru.

A jak že je to s tím společným jedením? No to je vždycky a každé jídlo. Ani jednomu z nás totiž samotnému nechutná. Tak ač přijíždí z odpolední až pozdě v noci, čekám. A náš pejsek taky - má sice svoje, ale s náma v hnoufu, prostě když je "jeho smečka" pohromadě 🙂, pak teprv může v klidu bašit.

Moje babička vždy říkávala, chceš-li mít spokojené manželství, musíš se řídit zásadou, že chlap musí mít prázdný pytlík a plné bříško... 😂 Takže vařím a on kolikrát kolem mne krouží a není to jen kvůli vůni jídla... A světe div se, ono to funguje! 😂😂😂

Za hranou to bude, až rodiče a děti řeknou, že je to za hranou, ne Martina Boučková. Třídní učitelka má paradoxně dost často na malé děti víc času, než někteří rodiče. A dárek pro paní učitelku, je až "po vysvědčení", až poslední den a poslední hodinu z roku. Ne naopak. Chtělo by to mít rok denně nastarost 30 malých snaživých capartů, paní Martino Boučková, napsala by jste úplně jiný článek.