Tak jako počasí, nejde naplánovat a zorganizovat ani život. Trvalo mi to dlouho než jsem to pochopila, ale mým blízkým lidem (pubertálním dětem, manželovi) se žije lépe v mírném chaosu a s vědomím, že "člověk míní, život mění a chceš li Boha rozesmát, sděl mu svůj plán". Už se mám raději, když jsem někdy unavená než perfektní a dokonalá.
Jsem dezinformátorka a russsssssofilka, antiwaxerka apod..
...děti teda mám proti černému kašli naočkované, jen 2 ze 3, protože zrovna jedno moje dítě mělo silnou alergickou reakci na aditiva v hexe, tak že má jen jednu dávku. Ale s černým kašlem jsme se potkali např. před 10 lety. V severních Čechách fičela pěkná epidemie, jenže v tý době to bylo nežádoucí o tom mluvit. Byli jsme v přímém kontaktu, a už tehdy měla černý kašel téměř celá školka očkovaných jedinců. Čili, že tu černý kašel nebyl 70 let není pravda, jen se o tom nemluvilo a nikdo neřešil, jak to, že černý kašel dostaly děti zaočkované - děti do 6 let (a samozřejmě i někteří starší sourozenci a jejich rodiče).
O válce na Ukrajině si myslím svoje, ale v životě by mně nenapadlo vinit z toho ty nebohý lidí, kteří jsem utekli před válkou a ty bohatí co se tu zašívají, tak ti jsou jistě z domova naočkovaní.
Nechápu tu zlobu? ...ani o Fialovi si nemyslím nic pozitivního, ani jsem nelítala s pytlemi hadrů a harampádí je Ukrajincům nabízet už na nádraží, ale kam prosím Vás měli ty lidi z Ukrajiny jít? Hrdinové zůstali bojovat "po boku" toho jejich zelenýho tajtrlíka a ti ostatní, matky, děti, měly se nechat zabít?
Nebuďte hnusní a bude se Vám lépe dýchat. Běžte ven na vzduch a mějte pozitivní mysl, to je skvělé a vězte, že aktuálně lepší jak očkování, pro Vaší imunitu.
Je od Andrei pěkné, že nás nechá nahlédnout do svého života. Bydlení se mi moc líbí. Úklidovou komoru upřímně závidím. Sama preferuji bydlení v bytě než v domě a mám ráda minimalismus, tak mně se bydlení moc líbí. Občas se mi poštěstí potkat paní Hlaváčkovou v ulicích Plzně nebo v kavárně. Je vždycky velice milá, nenápadná, příjemná.
Včera jsem byla s dcerkou (10 let) v ZOO. No, v neděli už tam nikdy nepůjdu. Když jsem měla 3 malé děti, chodívali jsme teda hodně v týdnu, když jsem byla na mateřské, ale nikdy bych je nenechala ječet v ZOO, nedovolila bych jim dupat zvířátkům nad hlavou tak, že i dospělý člověk se hrozí a ošívá, zatím co pupkatá maminka s ještě pupkatějším tatínkem čumí do mobilu. Papírky, bordel, lahve, rozsypané popkorny, spousta sprostých slov a nadávek směrem k těm svým nevychovaným usmrkancům. To jsem si říkala, po kom by ty děti mohly tak asi být?! Minimálně v 5 expozicích mi před zrak upřený na zvířátko někdo strčil mobil, aby si jej vyfotil?!
Fakt lituji chovatele, že se na tohle musí dívat!
Dneska jsem ráno na zastávce (podvrkla jsem si kotník, tak nemůžu jezdit do práce na kole) z dlouhé chvíle koukala do aut, kolik tam sedí osob v jednom voze. Za 10 min. souvislé kolony bylo jen 5 aut obsazeno max. 2 osobami. Ostatní auta prázdná.
Největší injekce pro nás všechny by byla, kdybychom do center měst nezajížděli vozy. Pěkně se ráno do kanceláře prošli nebo přijeli městskou. Zlepšila by se nám nejen imunita, ale i životní prostředí, omezilo by to stres, přivedli bychom do center měst zase obchodníky a trhovce se zeleninou a ovocem a masem. Člověk by si nakoupil jen tolik kolik unese a sní ten den. To by se zkrátka na obezitě a náladě národa muselo časem projevit.
Děti mám tři. U dvou porodů manžel byl a u jednoho hlídal staršího syna. Že by měl s prostředním synkem jiný vztah, protože nebyl u jeho porodu?!
...tohle jsou takové bludy.
Každý máme jiné nastavení. Když se nám klubalo na svět první dítě, přisel manžel do porodnice s notebookem a šanonem, že tam jako se mnou bude čekat. I po jeho narození hodně pracoval, ale synkovi se věnoval. Byl mladý a měl spousty představ o tom co všechno ještě bude a co jako rodina budeme potřebovat... . U druhého dítěte díky času, který jsem před porodem strávila v nemocnici a on se doma staral o staršího syna (sám, bez babiček - matky, ty bych viděla jako bolestivé téma vztahu otců s jejich vlastními dětmi), tak viděl, že nebude snadné bez pomoci prarodičů obstarávat dvě děti. Výrazně osekal svou práci a hodně mi pomáhal. Být u porodu třetího dítěte stál sám a nechal na sebe čekat celou zahraniční delegaci v restauraci, když jsem mu v 11 hodin volala, že mě sice hospitalizovali, ale rodit nebudu dříve jak zítra. Malá se narodila ten den ve 13:30 hod.. Doběhl na poslední chvíli. Péče moje i manžela o třetí dítě byla jiná. Stejně, jako je jiné každé ze tří dětí.
Věřím, že vztah k dítěti netvoří jen bonding, nebo přítomnost otce u porodu. Je to součást, dobrý základ pro někoho, kdo o to stojí, ale není to alfa a omega. Velkou práci hraje věk, zkušennosti, mentální připravenost na rodičovství.
Vtípné a trefné. ...jsem ale ráda, že jsem u třetího dítka změnila školu a tahle opičárna se nevyžaduje. V předešlém ústavu jsem šla do kolen, když jsem obalila jen sešity s pořadovým číslem jedna a paní učitelky se dožadovaly už na začátku roku obalení všech čtyřech dílů. Pravda je, že nyní máme paní učitelku, která sama má děti a přemýšlí nejen o financích, ale i o tom, co tu po nás dětem zůstane.
PS: dcerka si ale sešity sama obalila pomocí starých obalů a sešívačky a některé obaly si vyrobila. Naprosto dobrovolnická činnost a je na to tááák pyšná. Starší kluci samozřejmě nemají obalené nic:-).
Líbí se mi neotřelost a především snad první byt, který vidím v časopise nebo na internetu, kde mají knihovnu. I když v únorovém Marianne bydlení myslím, že mě také zaujal a překvapil byt s knihovnou.
Pračka a sušička v kuchyni mě vůbec neruší naopak to považuji za praktické. Za mne je byt nádherný. I se mi moc líbí obrazy a citlivé rozmístění, prostor.
Moje rodina je 5ti členná, bydlíme ve 3 kk a nemáme v bytě žádnou vestavěnou skříň. Z části kuchyně jsme udělali komoru se samostatným vchodem z chodby, u stropu máme krabice v nich uložené sezónní věci a na dosah ruky máme oblečení my dospělí a dcerka. Synové z praktických důvodů mají oblečení v pokoji. Spaní mají do patra a v podhledu najdou vše co jde pověšené na ramínkách, aby měli přehled, oblečení si věšeli a neodkládali přes židle. Neříkám, že žijeme minimalisticky, ale oblečení máme tak, co člověk unosí. Často jsme se stěhovali, tak jsem naučená, že nám stačí, co sbalíme do kufru 😉.
0
Sledujících
1
Sleduje
0
Sledujících
1
Sleduje
Báru Basikovou mám ráda pro její autentičnost. Také dělám v životě věci, které bych dneska možná udělala jinak. Také jsem říkala, že bude-li zvolen Miloš Zeman, tak emigruji. Neemigrovala jsem! Nikdy jsem ho nevolila, nikdy jsem nebyla jeho příznivcem a nejsem, ale nikdy jsem mu nepřála nic špatného. Musím ale dneska konstatovat, že si jeho bonmoty ráda poslechnu, některé věci dokáže trefně pojmenovat a vystihnout určité situace a dohlédnout důsledky jednání našich politiků. Neuměla jsem si představit, že bych měla pocit, že horšího prezidenta už mít nemůžeme... jak hluboce jsem se mýlila?!
1 odpověď