Mně přijde, že se tady spíš nějaký pisálek přiživuje na té tragické události na FF a přijde mi to dost odporné. Možná neumím počítat, ale... Synovi by teď bylo 68 let, pokud se nehoda stala před 46 lety a jemu bylo necelých 22. I kdyby se pisatelce narodil v 18, bylo by jí teď 86 let. Moc nevěřím, že tento článek psala 86 letá paní...
Na jednu stranu sice rozumím, že když má žena problém celé roky otěhotnět, tak je pak šťastná, když se jí to jakýmkoli způsobem v pozdějším věku podaří. Ale... Nemělo by se myslet i na toho potomka? V jakém věku z něho bude sirotek? Bude mít babičky a dědečky? Vím samozřejmě, že umírají i mladí lidé, mám známé, kterým jeden nebo oba rodiče zemřeli v madém věku. Ale proč tomu jít naproti? Pořídit si v 50 letech miminko znamená, že plus mínus ve 30 bude dítě s velkou pravděpodobností bez rodičů. A když se hranice díky vědě ještě posune? Fakt chceme rodit v 60 a odsoudit tak svoje děti k tomu, že bez rodičů budou třeba ve 20? Věřím, že ženy mají a budou mít rozum.
Možná jsem článek špatně pochopila. Ale podporovat v malé holce to, že její jedinou zábavou je koukat, co je trendy, česat se a líčit? Nevyroste z ní pak fiflena, pro kterou bude právě toto životní priorita? A kluka nechat vysedávat hodiny u počítače, protože jinou zábavu nezná? Není lepší jim ukázat, co všechno se dá dělat a zažít? Jak má třeba kluk zjistit, že by ho bavil fotbal, lezení, airsoft..., když ani neví, že něco takového existuje? Je takové množství kroužků, her, sportů... Jenže to chce, aby rodiče děti postrčili, zkusili s nimi nové aktivity, hry, sporty. Nemyslím tím, že by měli dítě přihlásit do kroužku, kam nechce. Ale zkusit zaujmout něčím novým... U nás v okolí jsou kroužky většinou naplněné, takže věřím, že těch rozumných rodičů je pořád víc než těch, co jsou rádi, že si kluk našel jediný zájem v PC hrách.
Ale učitelé by si také měli uvědomit, že ani na průměrný plat v ČR většina lidí nedosáhne a to ani těch vysokoškolsky vzdělaných. Průměr není medián. Plat jim nezávidím, nešla bych učit ani za zlaté prase... Ale chtělo by to trochu soudnosti. Všem nám rostou náklady, inflace se týká všech, nejen učitelů. Aby mohly růst platy ve státním sektoru, musí prosperovat ten soukromý. A musí odvádět tolik, aby ten státní utáhl... A kolem nás je slyšet od hodně firem, že ty rostoucí náklady přestávají zvládat. A pokud tyto firmy budou propouštět nebo celé padnou, zajímalo by mě, kdo pak bude na státní zaměstnance vydělávat. A ještě poznámka k argumentům učitelů, že dělají práci doma, každý den přípravy, opravy... Pracovní doba je v soukromém sektoru 8 hodin denně plus 30 min na oběd, předpokládám, že u učitelů by měla být stejná nebo aspoň podobná, když mají celý úvazek. Ať mi nikdo neříká, že učí tahem od 8 do 16:30... I kdyby chodili na 7, tak by neměli jít ze školy dřív jak v 15:30. Přípravy, opravy by tak snad mohli zvládat ve škole v době, kdy neučí. Omlouvám se, jestli tyto úvahy neodpovídají pracovním smlouvám učitelů, jen vycházím z toho, že se odvolávají na průměrnou mzdu, tak mi přijde logické, že mají nastavená stejná pravidla, co se týče odpracovaných hodin.
Souhlasim s tím, že by paní měla podpořit rodina. Ale zaráží mě ty komentáře odsuzující vnuka, že si staví dům. Snad má právo zajistit si vlastní bydlení. Opravdu jste vy všichni, co ho odsuzujete, dávali pravidelně peníze svým prarodičům a vlastní bydlení jste si zařizovali až prarodiče nežili? Věděli jste, jak velký mají důchod a jak z něho vyžijí? Mluvím o vnucích a vnučkách, ne o dětech samozřejmě.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Já jsem právě na toto před mnoha lety doplatila. Když mi končila mateřská s mladším synem, potřebovala jsem školku, protože mi zaměstnavatel držel místo a počítal s tím, že se vrátím. Syna do školky nevzali, bohužel paní ředitelka nebrala zaměstnání jako kritérium. Takže jsem se nemohla vrátit, dostala výpověď a skončila na rok a půl bez práce na pracáku - nejdřív s minimální podporou a pak bez ní. Žádná soukromá školka v blízkém okolí v té době nebyla, u státních v okolí jsme nesplňovali kritérium bydliště a měli tolik zájemců, že nebyla vůbec šance tam syna dostat. Syna mi sice další rok už do školky v místě bydliště vzali. Ale hledat novou práci se 2 malými dětmi... to bylo super. A navíc jsem byla v té chvíli na druhé straně - děti ve škole a školce a přitom bez práce, cítila jsem se dost blbě...