Ráno jezdím do práce na kole a nemohu ani vyjet na hlavní, jak jezdí jedno auto za druhým a vysypávají děti hned před vchodem do ZŠ. 50m od konečné zastávky a přitom 40% dětí bydlí v docházkové vzdálenosti. Kolem našeho baráku hojně chodí k Vietnamci pro chipsy, sladké a energetické nápoje. Není pravda, že nemohou sportovat. Jen v okolí máme 3 parádní hřiště, ale nechtějí. Moji kluci chodili a chodí na fotbal pořád, jsou už dospělí a tak nějak přirozeně jsme je naučili všechny ostatní sporty…. Prostě se šlo každý den ven něco dělat. Je mi těch dětí dnes i trochu líto, vždyť ten mobil a PC je snad ani už nemůže bavit. Ale abych zas neházela všechny do jednoho pytle. Je plno dětí, které se hýbou a jsou v pohodě.
Mám zatím to štěstí, že jsem relativně zdravá. Do penze mi ještě dost zbývá. Ale ne každý na tom tak je. Pracuji s lidmi a kolikrát 65 letý člověk vypadá lépe než 40 letý. Ale jít do penze v 65 letech je za mě dost. Lidé kteří dělají někde na stavbách nebo 3 směny ve fabrikách určitě nejsou tak v pohodě jako lidé z kanceláří. Já třeba miluji cestování a ráda bych s odchodem do penze cestovala více, snad budu pak ještě schopná. Teď jsem limitovaná dovolenou. Když na týden odjedu, mohu se pak do práce odstěhovat. Jinak patřím k těm co fyzicky náročnou práci nemají, mám skvělou kolegyni, vyjdeme si maximálně vstříc, práce mě i baví, ale vždycky tam jedna z nás musí být. 362 dní v roce, naše pobočky jsou zavřené pouze 3 dny v roce. Zcela výjimečně nás někdo na pár dní zastoupí. Aby ti lidé nebyli před penězích více na pracáku a neschopenkách než v práci.
Jako dítě jsem byla nejspíš hodně hubená, žebra mi prý spočítali ze dvou metrů a dávali mi rybí tuk(fuj), v jídle jsem se vždycky spíš povrtala. Na střední jsem už byla jak kyselina, ale jak jsem měla hodně pohybu váha byla v pohodě. Teď v 50 už se musím trochu hlídat. Chodím ale dlouhé svižné procházky a držím se. Kdybych měla tlusté děti z přežírání a nedostatku pohybu, pořídím dlouhý bič a malý dvůr a vyřízeno. Je to jen o tom chtít. Za nás byly na ZŠ dvě silnější děti z 30, dnes půlka třídy, nebaví je ani tělocvik, to je pak těžký.
Stalo se mi to samé. Volal pán, že jsem prováděla nějakou větší platbu, že ověřuje zda to opravdu chci. Řekl,že volá z Airbank, máme ale jinou banku, tak jsem mu řekla, že to asi těžko, když nemám u nich účet. Začal na mě zvyšovat hlas. Jako že když teda nemám zájem, tak ať se pak nedivím. Máme účet dohromady s manželem, tak jsme tam koukla a samozřejmě nikdo nic neplatil. Nedalo mi to a své bance jsem číslo co mi volalo nahlásila a sama zkusila zavolat zpět. Divný, ale naskočilo, že volám do Airbank. Zavěsila jsem. Nic se nestalo. Ale ani z naší banky se neozvali, že by cokoli prověřili.
24
Sledujících
0
Sleduje
24
Sledujících
0
Sleduje
Pořád má někdo pocit, že výchova dítěte jen domluvou má smysl a stačí ? Možná u 10% extrémně klidných dětí. Zbytku občas nějaká rozumná, výchovná vůbec neublíží. Tohle před 30-40 lety nenapadlo ani třídního grázlíka.
2 odpovědi