Šmarja, to je zase titulek za trest. I když je pravda, že jako senátor opravdu nemá moc vliv na to, co se děje v poslanecké sněmovně. Několikrát tam opakoval, že se nechce hnípat v minulosti, že je to tak jak to je a POJĎME DÁL pracovat a lépe komunikovat s voliči, ale oni musí vytáhnout zrovna tohle. 🤦 Paní moderátorka dnes teda opravdu nic moc a mně jako posluchači strašně nepříjemná až otravná, furt se točila v kruhu a pokládala úplně zbytečně znovu a znovu tu samou otázku jak u výslechu, i když na ni odpověděl. Tohle se fakt nepovedlo.
Tady je problém, že autorka zaměňuje Boho styl a Boho chic - jsou to poměrně odlišné pojmy - Boho je nadřazený pojem a může být velmi pestrý, barevný, eklektický se spoustou dekorací, zatímco Boho chic je jeho konzervativnější odnož či "podstyl", který využívá takřka výlučně jen světlé neutrální a přírodní barvy a blíží se víc scandi stylu.
Díky za článek! Natrefila jsem na tohle slovo úplně stejným způsobem. 😁 Mám ale skoro vždycky před očima dračici Sísu z animáku Raya a Drak. 😄 Jinak, mně jako amatérské hudebnici "nedala spát" ještě často se opakující věta "Kantele on todella kaunis soitin." 😁 Takže jsem se podívala na YouTube, ověřila jsem si pravdivost věty a teď sháním kantele, i když ještě neumím víc než 4 akordy na kytaru, kterou jsem si koupila před 5 lety 😅. (Ale kytara holt není K A N T E L E, no... 😁🙏)
170 cm a 74 kg? Tak to tlustá nejste a pokud se vás ta váha už takhle dlouho drží, tak to nejspíš bude správná váha. Když už, tak lepší než vážit se je prý měřit se (obvod pasu, boků,...). Ano, ti lidé tu nespokojenost s vlastním tělem z Vás nejspíš také cítí, a nebo pravděpodobněji mají sami problém se svým tělem, který přenášejí na Vás (vl. zkušenosti, navíc nechápu, kde se i třeba v úplně cizích lidech bere ta drzost takhle druhé do očí hodnotit) a změna musí nastat zevnitř - naučit se ty lidi a jejich kecy nevnímat a kašlat na ně; můžete zkusit afirmace před zrcadlem (třeba podle Louise L. Hay, věty jako "mám se ráda", "jsem vděčná za toto tělo",... - ze začátku Vám to na asi bude připadat hrozně divné, trapné, nepatřičné, ale prý to funguje, když se to provádí dlouhodobě). Samozřejmě pohyb a zdravá strava (můžete se poradit s výživovým poradcem, mně kdysi dost pomohl STOB; nebo si aspoň stáhnout zdarma aplikaci Kalorické tabulky a stravovat se podle nich - ty si zase velice pochvaluje moje kamarádka) určitě může pomoci tomu, abyste se cítila lépe, ale hlavně by v tom měla být radost (myšlenka "musím zhubnout" je kontraproduktivní a neradostná 🙂). A nebo si taky najít na to hubnutí nějakou parťačku 🙂. Co zkusit třeba tanec? Chce to prostě něco, co vás bude bavit a při čem se budete cítit fakt dobře. (Jinak, hluboce soucítím, teoreticky všechno vím 😄, ale praxe u mě momentálně z různých důvodů dost pokulhává, ale aspoň už se snažím pracovat na té změně zevnitř 😄 ).
Jednou jsem byla v herničce pro malé děti, asi tříletý chlapeček (mám pocit, že měl dokonce vlasy svázané do culíku) si chtěl hrát s kočárkem s panenkou a jeho matka mu ho vyrvala z ruky a přitom na něj řvala, že si má hrát s autama, že chce, aby z něj byl chlap. 🥺 No, byla jsem tam poprvé a naposledy. (A tyhle typy matek si beztak jedním dechem stěžují, že jim doma manžel s ničím nepomůže.)
Já bych tedy vykala i dětem (Ty by Vám mohly na oplátku taky začít tykat), když už - a to i těm mladším než 12 let. Je to vyjádření úcty a ta by měla být vzájemná. Dětem zvlášť by se mělo jít dobrým osobním příkladem. Pokud ty děti osobně neznám, tak nevidím důvod jim tykat. Děti jsou taky lidi. (Nám třeba na osmiletém gymplu někteří učitelé vykali už právě od těch 12 let.)
Jsem zastáncem výše zmíněného hesla a uklízení fakt není moje nejmilejší hobby, ale to, co popisuje autorka článku, si teda pod tímto heslem opravdu nepředstavuju. 🤢 Poházené hračky, běžný "provozní" nepořádek, to jo, ale (nikdy) nemytý záchod/vana/umyvadla/červi ve formičkách, nikdy nepraní plyšáci apod., no to by mě hanba fackovala. Důkladný úklid, zvlášť když má přijít návštěva, je samozřejmost. Kromě jedné výjimky (a jedné z doslechu) jsem se tedy s podobně extrémními případy jako autorka naštěstí nesetkala.
Pierceři ale nevědí, že náušnice, které nastřeluje pediatr, jsou ze sterilního lékařského silikonu a konce mají ostré jako jehla. Varování od pierceři jsem četla, schválně jsem se pak na to doktorky ptala a ta mi vše ochotně ukázala a vysvětlila. Naopak pichat uši malému miminku jehlou by bylo zdlouhavé a bylo by to zbytečné utrpení jak pro dítě, tak pro doktorku. Prostě zbytečné a nepodložené strašení piercerů. To, že oni mají u náušnic kónické konce neznamená, že doktoři to mají stejně jako oni. Dceři jsem nechala náušnice nastřelit u doktorky, bylo to rychlé, plakala jen chvilku a neukápla ani kapička krve. Chtěla jsem se vyvarovat toho, že mi bude v pozdějším věku vyčítat, že jsem jí náušnice nedala a nebude mít odvahu nechat si uši píchnout (ovšem počítám s tím, že mi třeba vyčte naopak to, že náušnice má,...). Ať každý dělá, jak uzná za vhodné, ale prosím, přestaňte šířit nepravdivé informace nějakého piercingového studia.
Souhlasím s autorkou, jako dítě jsem hodně silně vnímala hlavně všechny ty úžasné dobrodružné knihy, co jsme četli na ZŠ (Lovci mamutů, Bratři Lví srdce, Přístav volá, Rychlé šípy, dokonce i Nekonečný příběh, který mám moc ráda), jsou všechny psané z pohledu chlapců nebo v nich jsou hlavní hrdinové chlapci a nikdy dívky (pokud tam jsou, tak jsou ale vedlejší). Byla jsem z toho smutná a říkala jsem si, že kluci to mají lepší, zažívají víc dobrodružství atd. Ano, pohádky, kde je hlavní hrdinka silná a nezávislá jsou, ale je jich hrozně málo (a ještě mnohem míň je těch, kde se taková hrdinka obejde bez nějakého zamilování - jakoby to snad nešlo jinak než že se hlavní hrdinka jakkoli silná a odvážná prostě musí zamilovat - kdežto v dobrodružstvích chlapců je důležité jejich přátelství a láska tam většinou nemá vůbec žádné místo), oproti těm klasickým, kde princ zachraňuje pasivní princeznu. Jsem ráda, že po roce 2000 přišly příběhy jako byly W.i.t.c.h., Špionky, Ledové království, Odvážná Vaiana, Rebelka, nebo třeba Kouzelná beruška, nebo Wednesday 😄... Ale i dnes je to často dost nevyrovnané, i třeba v Tlapkové patrole je pouze jedna, resp. dvě "holky" versus asi 7 "kluků" (lepší případ Strážci vesmíru, kde jsou 2 holky, 3 kluci nebo Spidey, kde je 1 holka a 2 kluci, ale nevím o partě, kde by bylo stejně nebo víc holek než kluků). Ty vzorce podvědomě děti nasávají jako houby a přijímají je nevědomě za své, ačkoli tady hodně lidí tvrdí, že na těch klasických pohádkách není přece vůbec nic špatného a nijak negativně nás neovlivnily.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
Překvapilo by mě, kdyby tenhle článek napsala žena. 🤡