Četla jsem kdysi rozhovor s jeho ženou. Sama tam řekla, že David na tom byl špatně, protože se jeho stav zhoršil a umřel by stejně. Ten covid odchod jen urychlil.

Myslím, že stěžovat si na něco, kde mají sami máslo na hlavě, to už chce velkou dávku odvahy. Takhle mi zrušila doktorka kontrolku den předem, kdy už jsem měla domluvené hlídání a všechno. Náhradní termín za x měsíců a zavolejte si. Jsem objednaná na čas, přijdu a tam dalších deset pacientů. Nakonec jdou dřív i ti, co byli objednani až po mně. Proč tady platí dvojí metr teda? Ani ti pacienti nemají nekonečně času, jak si mnozí myslí.

Ona ale nemá důchod 31000. Má důchod menší. Část z toho je příspěvek na bydlení. A to dost podstatná. A může o něj kdykoliv přijít. Tak si o něj zazadejte taky a nemusíte závidět 😉

Kolektivní vina. Ta tady jede. Kvůli tomu, že pár idiotů se v přírodě chová jako dobytek (a to ho ještě dost urážím, ten dobytek) jsou zase potrestáni všichni. Hlavně, že není problém čím dál víc zastavovat půdu zbytečnými sklady a obchodaky s kramama, který vůbec nikdo nepotřebuje. Ale zakázat trampům možnost táboření v lese je největší asi důležitější.

Ten článek je hrozně zjednodušený. A ano v mnohém pravdivý. Ale. Bohužel tady u nás to začíná už v dětství. Proč se už od skolkovych let dětem cpou sladkosti jako odměny? Proč je bonbonek nebo cokoladka ta nejlepší odměna v soutěži. Jakto, že klidně ve školce dostane dítě sladkost za to, že si uklidí hračky. To samé ve škole, dokonce na sportovních kroužcích, u lékařů. Ano i u těch, kteří mají varovat před takovým životem, hromadou cukru a dbát na prevenci. A takhle to začíná už v dětství. A tvoří se další generace lidí, kteří se neumí zdravě stravovat a sladkost je největší odměna. Sama s tím bojuju. Mám úplně pocit provinění, když dětem místo sladkosti dám něco zdravého. Přijde mi to nedostatečné. Tak silně to mám v sobě zafixovane. Stejně tak se stravováním. Jde to změnit, ale jednoduché to není. Stejně jako určitě není jednoduché přestat kouřit ze dne na den. Můj táta přestal, až když utekl hrobníkovi z lopaty. Teď už tři roky nekouří a popravdě jsem ani nevěřila, že to dokáže. Ale je to zavislost a těžká. Přestat ze dne na den dokáže málokdo. Byla bych pro, aby se téma stravování zavedlo už na školách, stejně tak finanční gramotnost a podobně důležité věci pro život. Přestalo se už od dětství odměňovat nezdravyma pochutinama a možná by pak v budoucnu nebyla ani zdaleka taková potřeba připomínat prevenci.

Nechápu, že na takovou kravinu vůbec někdo plodí článek. Maminka se vás slušně zeptala, dostala odpověď. Konec, tečka. Nijak mi z toho nevyplývá, že by si o sobě něco myslela. Prostě to zkusila. To je naprosto ok. Mnohem lepší, než když se mi věčně někdo narve před košík, klidně mě i odstrčí nebo mi najede na nohy apod.

A pak jsou tu skolkove učitelky, co si stěžují na nemocné děti a samy chodí do práce nemocné, aby ty dětičky hezky nakazily. Viz má nedávná a ne moc příjemná zkušenost. Samozřejmě to neudělala schválně, ale když celou noc zvracela a bylo jí blbě, měla zůstat doma. Takže ono kritizovat jen rodiče dětí je fakt špatně. Vína je na obou stranách.

Děti do vozíku na jiné místo než to sedátko nedávám. Stejně tak je učím, že se zbytečně na nic nesahá. Tenhle článek ale považuji za hloupý a trapný. Jakýsi pokus vtipným způsobem zase znehodnotit a zesměšnit někoho jiného. Já třeba nevídám nikoho, kdo by takto děti dával. Za to ale vidím hromady dospělých jedinců, co se hrabou v pečivu, omackavaji ovoce a zeleninu, nekoukaji kolem sebe, takže každou chvíli do někoho strčí atd.

A teda autorka asi musí být hodně naivní. Zkuste se zamyslet, kdo na to zboží už asi všechno sahal, jak se převáželo, kde se všude válelo a jaká zvířátka po něm mohla lézt. Myslím, že nakonec jsou ty dětský boty nejmenší problém. Nechápu, proč je pořád nutný v těch článcích akorát šířit nenávist. To vás to jako baví? Nebo nemáte ve svém životě nic hezkého, o čem by se dalo napsat? To je mi vás líto.

Jakože fakt? Čekala jsem tedy nějaké úsporné řady, jako různé stezky a výlety do přírody, levné kempy apod. Tohle, co je v článku není ani náhodou o úspoře. Byli jsme v Praze s dětmi v neděli v Království železnic. Jen co nás stál vlak, vstupné a něco malého k snědku a byli jsme na dvou tisících. Co teprve takový Legoland. Nevím, jak v Dánsku, ale v Německu je to drahé, jak ten týden u moře.

Vzhledem k tomu, že domu to přinesl očkovaný syn, tak fakt nerozumím tomu, jakým právem obviňuje ostatní.