Sice je v článku situace sepsána výstižně, ale řešením není zjednodušit byrokracii ohledně výstavby nových domů (na zemědělské půdě). Jen v Praze je 800 000 prázdných bytů (kde kdysi bydleli lidé), teď jsou většinou ve vlastnictví zahraničního (nebo i našeho vlastníka již několika nemovitostí) investora, který v nich má uloženy přebytečné finance, a "nepustí je do nájmu", aby se nesnížila poptávka a cena bydlení. Po zemřelých starých lidech zůstávají domky, ale do starého domu je třeba investovat do oprav, starat se o zahradu, vytápět...a většina mladých si raději pořídí novostavbu na klíč (a nejlépe s ovládáním všeho přes mobil, než vlastníma rukama). Takže staré nemovitosti chátrají a nové se "roztahují jak rakovina" podél měst na plochách polí.
Rozbalování dárků na Vánoce by mělo být o tom, že si lidé na toho druhého vzpomenou. My si také nedáváme dárky jen kupované, a hlavně za každou cenu, ale dárky, které potěší. Letos jsem tchyni dělala domácí vaječňák, tchanovi domácí zavařované maso ve skle, mojí mamce kalendář z fotek vnoučat...a naše děti také na prarodiče myslely svými rukodělnými díly, takže každý mohl mít radost, že na něj každý pomyslel a chtěl mu něčím udělat radost. Ale být u stromku úplně neobdarován znamená, že si na vás buď nevzpomněl nebo se na vás úplně vyprdnul, vnoučata mohla babičce alespoň něco nakreslit.
Moje neteř by moc chtěla miminko, jenže s přítelem (ač oba poctivě pracují a mají i něco našetřeno) nedosáhnou na hypotéku, bydlí v jedné místnosti (kterou jim poskytli rodiče a sourozenec), mají společné zázemí. (Už tak je v bytě celkem těsno, natož s miminkem, když se všichni potřebují vyspat na druhý den do práce).
Takováto reforma důchodů povede leda k tomu, že i my, kteří jsme začali pracovat hned po škole (nikdy nebyli na pracáku ) a do systému odvádíme poctivě (já už 17 let (teda i s pár lety mateřské), počítali jsme, že "platit" budeme v pohodě skoro celý aktivní život v dospělosti a pak zaslouženě budeme jezdit v důchodu s vnoučaty na výlety, když naše děti (moje 3) budou vydělávat na naše důchody), půjdeme buď demonstrovat, nebo se raději dobrovolně necháme zapsat na pracák (za nějaký nižší bašiš+různé dávky) a začneme si přivydělávat načerno a "vybírat"si "důchod=odpočinek"už teď.
Moje babička makala jak šroub na dvou pracovištích (textilním a v pekárně) a měsíc před odchodem do důchodu zemřela. Podobný úděl nám chystá naše vláda -plať a makej, když už nemůžeš, umři!
... pokrývač přece nemůže pracovat do 64 let...
Asi mají mají nezocelené pracovníky, naši pokrývači (i ostatní) musí už teď běhat po střechách do 65 a my budeme až do 68 (i když těch posledních let už se s největší pravděpodobností nedožiji, ale může mě hřát u srdce, že jsem pomáhala a "odevzdávala do systému"do konce života).
Nemáte pravdu s tímto škatulkováním. Mám kamaráda z vesnice (živnostník s učňákem), který volil pětikolku (ač teď hlasu lituje) a Pavla. Před půl rokem přišel v exekuci o barák i s pozemky.
Já mám titul, skvělé zaměstnání, vlastní bydlení v hlavním městě bez jakýchkoliv dluhů a z těch dvou pižďuchů o funkci na hrad bych nevolila ani jednoho.
Není to o vzdělání a bydlišti! Když jste tu včera v článku zmiňovali Chánov, kde svými ubohými 144hlasy (nebo nějaké podobné číslo) volili Babiše, tak stejně tak i spousta mladíčků s ještě mokrou občankou volila Pavla (že by líp vypadal na známkách).
Přestaňte s tím rozdělováním národa!
Nejlepší by bylo, kdyby musel výrobce platit daň z obalu, buď by musel zdražit (a hrozilo by mu , že přijde o zákazníky) nebo (v což doufám)by mohl přehodnotit,do čeho svůj výrobek zabalí. Když vidím v obchodě na pultu u kasy vyskládané nákupy některých lidí ( třeba 10dkg salámu na plastovém tácku zabaleného strečovkou ...)a představím si 2 hromádky -na jedné ty samotné potraviny a na druhé jejich obaly, je mi z toho smutno, kolik odpadu člověk musí z obchodu přinést a následně tím zahlcuje svět a odnesou to naše děti.😢
Paní redaktorko, vkus může mít každý jiný (i když u Vás očividně víc než o styl šlo o stranickost druhé polovičky), ale český jazyk byste měla, jako novinářka, ovládat na výbornou.Takže pro příští rozbory ošacení, když se vám v jedné větě setkají podměty rodu mužského neživotného (kostýmek-vzor hrad) a ženského (nebo pomnožného-šaty) píšeme při shodě podmětu s přísudkem v koncovce slovesa (v minulém čase) tvrdé Y.
Dál už jsem raději nečetla...
Nejsem příznivcem ani jednoho z nich,oba jsou čiré zlo, ale z těch tiskovek je jasné, komu fandí "novináři"- otázky zelenočervenému mozku pokládají spíš na téma, jak se chystá na druhé kolo, zatímco do kobliháře se navážejí tak, že by je až hanba měla fackovat. Je to ostuda! Škoda, že nebylo "z čeho" vybírat!
Obdobného profika má moje dcera na pracovní činnosti na ZŠ. Napsal rodičům zprávu na bakaláře, ať děti na výuku vybaví kusem dřeva, čtyřmi hřebíky, čtyřmi šrouby a šroubovákem. Došlo mi, že se asi budou učit zatlouct hřebík a usadit vrut,ale ty šrouby...,tak jsem jí dala i šrouby (i s matkami) i vruty. A pan Peadr. se divil, proč dcera donesla i šrouby, když tohle prý nechtěl. (Jen by mě zajímalo,zda obdobně vyučují i jiné předměty)
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
..."byl nalezen pod balkonem ve třetím patře hotelu"...,tak takovou větu nevymyslí ani 🤪.(Asi levitoval🤔🙈)
1 odpověď