Moje babička byla přísná. Obzvláště na svého zetě čili mého tátu. A ten nevědomky dělal vše pro to, aby na něj byla ještě přísnější. „Já jsem nevinnej!“ řval jako majitel papírnického obchodu ve Švejkovi. Nic platné! Prostě si je pletl. Mámu a ji.

Vypadá to tak, že každý člověk má psychické potíže. Víme, jaké potíže to přesně jsou, ale otázka zní, kdy se projeví? Dobrou zprávou je, že k tomu nikdy nemusí dojít, pokud se o svou vlastní psychickou rovnováhu dobře staráme.

Někdy dá život zabrat. Připraví zážitky, které neočekáváte a ani o ně nestojíte. Nikdy by mě nenapadlo, že se nechám dobrovolně zdrogovat. Jenže když život jen přežíváte, uděláte cokoliv, aby se to změnilo. Tak začala moje psychedelická zkušenost.

Cesty do školky jsou pro mě a pro dceru plné dobrodružství. Chodíme pěšky a už druhým rokem potkáváme nejlínější stvoření, které jsem měla tu čest spatřit - kočičí Madam, která by se radši nechala přejet, než aby se pohnula. Já jí ten život závidím.

Operační program Zaměstnanost plus podporuje mimo jiné také české inovátory, aby přinášeli neotřelá řešení problémů obyvatel naší země, kteří trpí nějakou z forem sociálního znevýhodnění. Mezi ně patří také lidé s duševní nemocí.

Při zuřivém balení na dovču se může přihodit vše. Zapomenete léky, doklady, dítě, na co si vzpomenete. I banální věc jako jsou kalhotky. Jó, banální! Nevěřili byste, jaká štrapáce na mě čekala, když jsem v naší krásné republice chtěla koupit nové!

Když jsem si poprvé uvědomila, že můj syn Martin prochází něčím vážnějším než jen obvyklými problémy dospívání, cítila jsem směsici strachu a bezmoci.

Ocitli jste se ve vztahu, kde cítíte, že něco není v pořádku, ale nemůžete přijít na to, co to je? Identifikovat toxické chování lidí ve vztahu není jen tak. Osvobození se z něj může vést k oživení radosti ze života, které jim byly potlačeny.

Chtěla bych přispět k tématu školek a podělit se o své zážitky, které jsem nasbírala díky své mladší dceři. Pokud si myslíte, že předškolní období je jen o pastelkách, tak se připravte na několik praktických poznatků, ve velmi odlehčené podobě.

Kdo mě zná, už tuší, že tento článek nenabídne žádná líbivá a snadná řešení. V mnoha ohledech jsem zastáncem vzájemné komunikace, ale toto téma bohužel vyžaduje sebereflexi a důkladný rozhovor se svým vnitřním, ublíženým „Já“.

Jsme v čase, který klade zvýšené nároky na vzájemné porozumění. Co je to ale přesně za dovednost, druhého chápat v jeho individualitě a zároveň aktuální situaci? Jde o intelektuální schopnost, nebo snad mravní kvalitu člověka?

Psychologii, filozofii či teologii považuje většina lidí za pavědy, které jsou vhodné jedině pro „věčné studenty“ a akademické dýchánky. Jsou příliš komplikované a v zásadě zcela odtržené od reality všedního dne. Co je to vůbec sebeřízení?

Problémy spojené s přijímáním potravy, jako jsou poruchy stravování a nadváha, jsou ve společnosti extrémně rozšířené. Mnoho lidí se potýká s tím, že jejich vztah k jídlu je komplikovaný a narušený.

Tichá domácnost je zvláštní formou verbálního konfliktu. Tento fenomén, často přehlížený, je příznakem hlubokých problémů v mezilidských vztazích. Ptáte se sami sebe, proč raději volíte ticho místo rozhovoru?

Pravá bohyně domácnosti má pracovat zadarmo, byť její práce je k nezaplacení. Tento paradox vyvolává otázku: proč některé ženy volí tento životní styl dobrovolně a jiné se tak cítí být uvězněny tradicí a společenskými normami?