Seznamky nezavrhujte, je to nejefektivnější způsob, protože už tam jsou jen ti, kdo se seznámit chtějí a neztrácíte čas pokusy a omyly se zadanými. Ale 1) vybírejte placené seznamky, to odfiltruje velkou část loserů. 2) Vybírejte seznamky podle oblíbenosti/úspěšnosti, z okolí mám dobré ohlasy na edarling a elitedate. 3) Buďte aktivní vybírejte si vy, nemusíte odpovídat každému, kdo vám pošle srdíčko nebo nějakou automatizovanou seznamovací frázi.
No a nakonec, nechtějte víc, než sama nabízíte a smiřte se s tím, že chlap po čtyřicítce/padesátce/atd. už má něco za sebou a moc se nezmění. Možná ho naučíte sklápět prkýnko na WC, víc nečekejte.
Děkuji za vaše rady.
Já jsem to tak pojala i v manželství, snažila jsem se vyjít vstříc, respektovala jsem, že má různé koníčky a rodina není priorita, každý jsme nastavení jinak. Nedopadlo to dobře, já jsem totálně vyhořela a zastoupila mě milenka. Po čtvrt století začíná člověk znovu.
Paní Milado, udělala jsem velmi podobnou zkušenost a odešla jsem poučena. Respekt si totiž zaslouží pouze muž s kvalitním charakterovým základem, který si vašeho přístupu bude cenit a nezneužije ho. V opačném případě je to cesta do pekla. Ale ono to platí samozřejmě i opačně. I mužů, kteří se obdobně "napálili" bude jistě dost.
Respektem určitě nevychováte tyrana... Pokud jde o vzájemný respekt. Mně rodiče vychovávali v 70.letech bez jediné facky, ale s respektováním nastavených pravidel. Pokud jsem se nechoval tak, jak jsem měl, následovalo v klidu vysvětlení, co dělám špatně a příslušný zákaz. Nesmět jít ven s kamarády a muset pomáhat třeba v kuchyni byl trest. Pokud sami rodiče nastavenou laťku drží, musí to fungovat. Dnes asi nemožnost "jít ven" neposlušné dítě neohromí, ale jsou jiné činnosti, které rozhodně ano. Měl jsem obrovskou svobodu v nesvobodné době, mohl jsem dělat všechno na čem jsme se domluvili, ale musel dodržet pravidla hry. Bylo to o vzájemné důvěře. Vychovávali jsme dcery v podobném duchu, ale v online době, kdy máte potomka stále v kontaktu. Je to samozřejmě už jiná hranice důvěry. Ale funguje to taky. 😊
Máme velmi obdobnou zkušenost. Tatínek mě vychovával s respektem v době, kdy to nebylo běžné (70 - 80 léta). Maminka sahala zase k mocenským a zastrašujícím řešením - křik, vařečka a klečení v koutě. Pamatuji si doteď velmi dobře jaké pocity to ve mně vyvolávalo. Zejména pocity vzteku, ponížení a vzdoru. Myslím, že to byl pravý opak toho, čeho vlastně chtěla mamka dosáhnout. Já tedy měla naprosto jasno, jak chci své děti vychovávat. Na respektující výchově, kdy zároveň dětem nastavujete jasné hranice a pravidla nic špatně není. Jen to chce moře trpělivosti a svědomitosti. A tam já vidím kámen úrazu. Ono je to totiž poměrně pracné. Tudíž to často dopadne tak, že rodiče začnou dobře, ale pak třeba v důsledku únavy, přepracovanosti ony hranice posouvají a pravidla nedodržují. A z respektující výchovy se stane něco, co už vlastně respektující výchovou v pravém slova smyslu není.
Paní Lenko, děkuji za nabídku, ale já se sem nepřišla seznamovat, byť to tak asi působí 😉. Já jsem jen velmi zvědavá. A navíc v tuto chvíli ještě "hojím rány", sbírám informace a připravuji se na dobu, kdy si budu ochotná zas někoho do života pustit. A to bych ráda, až přijde čas....Ale vypadá to,že to bude náročnější než jsem si myslela. Ale přesto děkuji za vaši snahu🩷.
Jednoduché. Singl chlap je neupravený. Představte si ho uraveneho a pokud by to šlo.... ať udeláte cokoliv, je Váš. Na oplátku chci radu jak poznám singl ženu. Všechny se upravují ať zadané či nikoliv a když dojde na večeři, tak si cestou k taxíku nasadí snubák a pobreči jak manžel moc pracuje...a bla bla bla....to už neslyším jelikož zdrhám. 🤔🤣
Dlužím vám radu, kde se seznámit se singl ženami. Pokud jste alespoň trochu zručný, pak se stačí na půl roku hecnout a začít nabízet své služby coby hodinový manžel. Podle mého soudu se do půl roku seznámíte a to ještě s ženou, která si na sebe a podobné služby dokáže vydělat a bude zřejmě i starostlivá co se údržby domácnosti týče.
Zkuste se hned po pracovní době pohybovat u regálu s pečivem. Chlapi po práci si chodí kupovat pečivo k večeři. U nás v práci chodí nakupovat skoro všichni rozvedení.
Děkuji, takže pokud spojím všechny rady, které se mi zde na různých místech sešly, tam mi z toho vyplývá, že se mám usmívat na zanedbané muže u regálu s pečivem😁. Zajímavé a musím sebekriticky přiznat, že na to jdu blbě 🫣. Doufám, že i další ženy v mém věku ocení, jak investigativní jsem.
Asi to bude tím, že muži už o vztah po 50.ce nestojí. Po osobní zkušenosti.
Takže nikde.
Toto je velmi pesimistické. Věřte mi Miroslave, že já učinila osobní zkušenost takového druhu, že bych ji nepřála nikomu, ale nechci zahořknout, tak se snažím hledat pozitiva i tam, kde je to obtížné. Třeba, že mám díky ex dvě skvělé děti, které by tu bez něj nebyly. V 50 je brzy takto rezignovat. Moc vám přeji, aby vás život ještě něčím hezkým překvapil.
Jednoduché. Singl chlap je neupravený. Představte si ho uraveneho a pokud by to šlo.... ať udeláte cokoliv, je Váš. Na oplátku chci radu jak poznám singl ženu. Všechny se upravují ať zadané či nikoliv a když dojde na večeři, tak si cestou k taxíku nasadí snubák a pobreči jak manžel moc pracuje...a bla bla bla....to už neslyším jelikož zdrhám. 🤔🤣
Děkuji - to mě dosud nenapadlo, neb se mi líbí muži upravení (a tím nemyslím prvoplanové krasavce - mám soudnost a jsem realista). Jen mi to připadá velmi blízko nápadu, že si obejdu místní pivnice a tam jistě najdu přehršel zanedbaných, osamělych jedinců....😉
Upřímně, jako muž klidně podepíšu, že tak 70% mužů je nevalné úrovně, takže najít solidního partnera je obtížnější než hledání jehly v kupce sena. Takže jste odsouzený buďto zůstat sama, a nebo dělat kompromisy.
A pokud jde o místo seznámení, já obvykle volil pro mě přirozeně prostředí: sportoviště nebo příroda. Ale obchody jsou také vhodné místo. A mnohdy se stalo, že oslovila žena mě.
Máte pravdu,ale nebudu tvrdit, že by mě těšilo zůstat sama. A stran kompromisů, v některých oblastech si je dokážu představit a v některých bohužel ne. Konkrétně u mě je to smysl pro humor a inteligence. U vzhledu si třeba klidně snížím laťku, když bude dotyčný zajímavý jinak. Ale má to své meze samozřejmě 😉. No nepotěšil jste mě, přestože je mi jasné, že jste realista.
Tak jsem prošla diskuzi a jsem nesmírně překvapená, kolik tu diskutuje mužů a řada z vás pánové reaguje i s vtipem a nadhledem. Prima. Tudíž bych se vás ráda zeptala, kde jsou ta správná místa k seznámení??? Nejsem zlatokopka, živím se sama, vzhled dobrý, ale po slušných, milých mužích, kteří by navíc hledali ženu v mé věkové kategorii, jako by se slehla zem. Online seznamky mě odpudily velmi rychle. Psa nemám a ani mít nebudu, neb jsem přes kočky....Procházky přírodou - fajn, ale neumím si představit, že by mě na nich někdo oslovil, protože to se prostě neděje.... Takže kde jsou tedy ta správná místa???
Nevím , sice hezky napsané , ale za tak velké zoufalkyně, bych dnešní generaci padesátnic nepovažoval. Vesměs jsou za vodou , mají svůj klid a vlastně nikoho ani nehledají. Na seznamkách neví co by dřív. Hledají jenom dobrodružství , pokud možno s mladšími muži... Ale měly by si uvědomit , že po padesátce , je na ženě už každý rok znát a za pár let už o ně nikdo ani kolo neopře.. Jen pro informaci , moje matka , odcházela svého času v 54 letech do starobního důchodu....
Jak povzbudivé ( myslím tím závěr vašeho příspěvku). Po jeho přečtení mám pocit, že zavrhnu ve svém pokročilém věku (49) jakékoliv pokusy o seznámení a začnu se bavit objížděním hřbitovů a výběru pěkného veršíku na náhrobek....😁
😁 Pokud někoho hledáte, tak to tak můžete vnímat. Seznámení někdy vznikají za zajímavých okolností. Být ve správnou dobu na správném místě je na životě hodně zajímavý jev.
Rozhodně souhlasím.Ja jsem asi vždy na nesprávných místech ač třeba ve správnou dobu a naopak🤔. Tak bych přivítala, kdyby nám muži jako vy poradili, kde jsou ta správná místa.
Musíte navštívit jiná"hračkářství". Ale jinak pravda, v tom věku hledat někoho je těžké.
No ale mě by vážně zajímalo, kde se tedy ti muži 50+, které navíc zajímají ženy kolem padesátky, nacházejí a ještě v náladě k seznámení 😁. Mě je 49, neskromně napíšu že nevypadám špatně a přesto mám pocit, že muži přiměřeného věku se kolem mě naprosto nevyskytují. Případně "loví" v kategorii o 20 let níž. Poradíte nám??
1
Sledujících
0
Sleduje
1
Sledujících
0
Sleduje
Tohle bylo těžké čtení. Mám osobní zkušenost jen s narcistní tchýní a jejím "oblíbeným dítětem" - mým ex-partnerem (rovněž NCD), ale a to byl proti vaší zkušenosti jen slabý odvar. To co se stalo vám by mělo byt trestné. Přeji vám mnoho zdaru na vaší cestě životem.