Bože můj, tak už nestačí nadávání na rodiče, ze dají malému dítěti rohlík. Teď zas bude vadit, kde děti sedí. Za chvíli bude vadit, že vůbec s dětmi rodiče jsou v obchodě, protože přece než dítě vyroste, jíst a mýt se a cokoli vlastně nepotrebuji. Dejte si mokrý hadr na hlavu!

V rodině jsme měli psychicky nemocného člověka, který, když nebral prášky, byl nebezpečný sobě i okolí. Proto si dovolím říci, ze ta útočnice se nesmí dostat zpět mezi lidi. Před pánem policistou smekam. Jsou to velmi stateční lidé.

Ach jo, to je zas mravoučných řečníků. Neděláte tak trochu z komára velblouda? Pokud je obchod srozuměn s tím, že nevadí, když dám dítěti rohlík a u poklady ho zaplatím, tak v čem je problém? Copak jsme už zapoměli na vzájemné dorozumkění a dohodu. A pardon, to, že si kousek dítě ukousne a pak vidí, že máma rohlík zaplatí z něj má vychovat zloděje?