Třeba to časem dotáhnou k dokonalosti a budou chtít od důchodce předem i přesný termín úmrtí. Asi jako když jsem na bývalý Telecom přinesl telefon mé zemřelé mámy i s úmrtním listem, s žádostí o zrušení linky. Úřednice mně bez uzardění oznámila, že to hned nejde, že si maminka měla podat žádost tři měsíce předem. To není vtip, vážně. Úřednici jsem kupodivu neublížil a za telefonní číslo bez telefonu v prázdném bytě platil ještě tři měsíce po kremaci.
U Telecomu jsem si v roce 1999 musela sama sobě podepsat, že po změně příjmení můžu telefon používat.🙂 Úřednice se naštěstí taky chichtala...
Dobrý den, z vlastní zkušenosti vím že ubytovna je max přechod řešení... společně vařit, sprchovat se, chodit na záchod fakt není pro každého... dle mého názoru každý ocení vlastní sociální zázemí... a na velikosti pokoje zas tak moc nesejde
Existují i ubytovny, které požadavek vlastního sociálního zázemí splňují a nejsou ani příliš drahé. Ale chce to trochu štěstí nebo znalosti okolí.🙂
Já prodělal klinickou smrt se zástavou srdce a mé vzpomínky na to jsou značně odlišné - téměř komické. Kamarád - psycholog mi řekl, že je to nastavením duše. Já ležel na gauči, nedýchal jsem , nic, a přitom jsem seděl na opěradle toho gauče a hleděl na toho chlapa dole a bylo mi ho strašně líto. Přišel mi nějaký povědomý. Pak tam vlítla kupa záchranářů a začali ,,s tím" všelijak vyrábět. Vzpomínám si na tu doktorku - nádherná mladá ženská v přiléhavým tričku - říkal jsem si - ten má ale kliku, a já nic. Pak do ,,toho" začali pouštět elektriku - defibrilátor. A já jim hrozně fandil - přál jsem tý krásný holce, aby se jí to povedlo a děsně jsem jim držel palce. Pak jsem dostal šílenou prdu od elektriky, probudil se a začal strašně nadávat - ona to byla fakt pecka. A ta holka se rozslzela radostí :,,Sakruje, je tady, je zpátky..." a já měl jen strach, jestli jsem při tom sakrování nepoužil slova, která normálně v dámské společnosti neužívám.
Od té doby vím jednu věc - že každou vteřinu života, každou hodinu a každý den si má člověk užívat naplno a s radostí - z čehokoliv, ale s radostí, neb prd víte, která z nich je ta poslední. Činím to už víc jak jedenáct let a ještě to nezevšednělo...
Co je po smrti? Nevím a nezajímá mě to. Zajímá mě, co je tady...
Tady máte ještě dvě srdce ,💕, ať jich máte dost.
Ještě jsem o ní neslyšel a neznám nikoho kdo by ji využil. To asi bude jen u velice málo trestných činů
Nedávno jsem o tom někde četla, byly to nějaké hospodářské podvody. Ale v devadesátých letech jsem znala jednoho stíhaného, kterého kauce z vazby vytáhla (nakonec ho stejně neodsoudili...).
V USA je soudní systém úplně jiný, tam jde leccos.🙂
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
No tak zrovna tato postava nebyla napsána jako prudce inteligentní ... Holka z dětského domova, docela naivní, impulsivní ... Nechovala se moc dospěle, působila spíš jako puberťačka ... Ale určitě je nutné uznat, že tato role Veškrnové dokonale sedla - byla v tom výborná ...
1 odpověď
Mňauk 🙂
3
Sledujících
0
Sleduje
Mňauk 🙂
3
Sledujících
0
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
Bez té splašenosti a naivity by ten film byl k ničemu.