Jsem včera studovala svou zprávu z minulého týdne a asi jsem též držitelkou té první verze... S RSkou se snažíme kamarádit 3 a kousek roku.. a mám 4 letého syna 🫣. Na léčbě Copaxone... Teď mi lékařka nabízela tabletky, že jsou už novější léky než když mě viděla poprvé. Ale nějak se bojím to měnit, když teď mám výsledky prý "skvělé". Děkuju za uklidnění, že třeba budu funkční mámou co nejdéle 🙏

Přiznávám, že jako RS pacient jsem lehce vyděšená... minimálně z formy průběhu... Nějak hned v prvních dvou bodech vyčerpat 100% průběhů a vlastně vždy je výsledek ne zcela příjemný... Jo děsí mě to, ale asi zase posunulo k rozhodnutí, že mé dítě zůstane rozmazleným jedináčkem... pan doktor mi sice slíbil dlouhý nudný život 😁 (teď chápu, že potřeboval zkrotit moji počáteční hysterii)... paní doktorka říkala že to vypadá že jsem s RSkou kámoška (žádná nová ložiska)... Ale dostala jsem jí s mašličkou až v 35letech, takže... vlastně pozdě 🤔 takže i z tohohle hlediska mě vlastně nic dobrého nečeká.

Ano, na ten nejzávažnější průběh - smrt, je lepší když je procento 0,00001...a nižší... Ale zajímalo by mě, kolik je procentuální zastoupení těch "co zůstanou" mobilní i po delší době? Čili ta málo četná poslední uvedená skupina.

Škoda že s dítětem jsem ráda že si přečtu aspoň odborný článek... ráda bych načetla tolik literatury co Vy 😉