"Nejkrutější trest stihl Jana Jesenského, věhlasného lékaře a vykonavatele první veřejné pitvy v Praze, kterému byl katem Mydlářem vyříznut jazyk a tělo následně rozčtvrceno."
Lépe by bylo napsat, že mu byl vyříznut jazyk, poté sťat, následně bylo již mrtvé tělo odvezeno k Horské bráně (u dnešního Masarykova nádraží) a teprve tam rozčtvrceno. Takto to zní, jako by ho čtvrtili zaživa...
A máte tam jednou chybu v datu - 1620 místo 1621...
Co zkusit staré osvědčené postupy? Dneska je to samé: "Ráda chodím do kina a do přírody, jsem milá a přátelská." Naše prababičky prostě napsaly: "Stará panna pod penzí hledá přítele do konce našich dnů. Vlastní dům, na kníže 30 000 zlatých, dědictví po otci továrníkovi zajištěno." A jak se nápadníci hrnuli...
"Popravu nařídil Uralský výkonný výbor, ale údajně to bylo se souhlasem Lenina a dalších lidí z bolševického vedení."
K této větě tolik, že uralský vojenský komisař odjel měsíc před vraždou do Moskvy a vrátil se s "postojem ústředí k zastřelení Romanovových". Takže o přímém rozhodnutí Lenina nemůže být pochyb. Uralský výkonný výbor jen schválil a provedl Leninovo rozhodnutí.
Jinak zakládat článek na populárním časopisu není nejlepší nápad. Dostávají se pak do oběhu nezaručené informace psané senzacechtivými autory.
Škoda že autor nezapsal několik zajímavostí. Třeba že před popravou dva vybraní členové popravčí čety odmítli střílet do dívek a byli vyměněni. Kromě lidí byli při popravě zastřelen také carský pes a další dva psi ubiti pažbami. Nebo že kromě cara a rodiny byli zastřeleni také čtyři zaměstnanci, kteří rodinu odmítli opustit: doktor, komorník, komorná a kuchař.
Vražda carské rodiny pochopitelně nebyla jedinou. Byli vražděni i další členové širší členové rodiny. V červenci bolševici zavraždili pět velkoknížat a knížat - jeden velkokníže byl zastřelen, protože kladl odpor, čtyři i se správcem majetku a dvěma mniškami shozeni do šachty, kde umírali několik dní. Vraž bylo pochopitelně mnohem víc...
K financím - ono těch 400 zlatých (po příjezdu rodiny 500) nebyla žádná sláva. Farář nebral 300 zlatých, to je omyl. Dělník sice uvedený plat cca 150 zlatých měl, ale netřeba velké fantazie k představě, jak tehdejší dělníci žili. 400 zlatých měl podle tabulek v Brixenu kancelista, neboli Havlíček dostával tolik, kolik měla tamní nejnižší kancelářská síla (pravda, úřední sluha bral jen polovinu). Stačilo to na uživení, jistě ne na uvedený "královský život". Pro srovnání - členové Domu Habsburského dostávali 24 000 - 75 000 zlatých ročně, císařovna 100 000 (pokud žili trvale u dvora, pak se suma krátila přibližně o třetinu) - tolik stačilo na královský život, nikoli 400-500 zlatých.
Údaj o platu opisovače v tiskárně bude nějaká kachna. Pokud dostal více než 150 zlatých, pak se mohl považovat za skutečného šťastlivce. 150 zlatých byl totiž v těchto letech průměrný plat továrenského dělníka, domácí tkalci měli nejvýše 100 zlatých ročně, spíše méně, podučitel na obecné škole bral ještě v roce 1870 kolem 130 zlatých ročně.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Bude lepší nepoužívat přechodníky, když je neumíte.
2 odpovědi