Děkuji, že jste s námi o to podělili!

Ukrajina se zdá mít poměrně dobré výsledky s opatřením, které de facto dekriminalizuje první svévolné opuštění jednotky. Za první měsíc se tak vrátilo do služby cca 6000 mužů. Není to pochopitelně dokonalé řešení problému, to bude náročnější, ale zdá se, že jde o krok správným směrem. Pořád bude zapotřebí vytvořit rezervy, které dají mužům na frontě možnost nabrat síly a odpočinout si.

Odkaz 1  

Upřímně řečeno, ještě že cunami nezasáhla žádnou totalitní zemi. Výkony robotů ve Fukušimě byly dlouho dobu takové, že bych se v takovém případě už dávno obával návratu černobylských "biorobotů" v nějaké místní variantě.

Je mi líto, ale textu chybí jasná logická linie. Místo postupného rozvinutí problému a prezentace možných řešení autor ihned přistupuje k předem stanovenému závěru, že "Západ vymírá." Tento závěr není podložen hlubší analýzou, ani nebere v úvahu alternativní příklady, jako je čínský demografický propad, situace v jiných asijských zemích či Africe.

Text je také výrazně hodnotově zabarvený. Použití experimentu Johna Calhouna je příliš zjednodušené a slouží spíše jako nástroj k potvrzení autorovy předem připravené teze. Interpretace experimentu nebere v úvahu jeho kontroverzní povahu a kritiku, kterou experiment od jeho publikace vyvolal (např. nepřenositelnost závěrů na lidskou společnost, chybějící kulturní faktory).

Experiment "myší ráj" je tak prezentován jako přímá paralela k současné situaci západní společnosti, což je častá chyba. Ignoruje se kulturní, sociální a biologická odlišnost mezi lidmi a zvířaty. Který se projevuje například tím, že myši neměli nad svým prostředím žádnou kontrolu, bylo jim plně dáno "shůry".

Autor zmiňuje změnu společenských postojů a biologické limity, ale vynechává další klíčové faktory, jako jsou ekonomická nestabilita, nejistota spojená s bydlením, rostoucí náklady na výchovu dětí, či vliv technologií a moderního životního stylu. Text se tak zaměřuje na částečný výsek z velmi složitého problému. Který pochopitelně jeden text popsat nemůže, buďme spravedliví. Ale nezmínit tyto další okolnosti je autorský hřích.

Já doufám, že text ve světě plném pitomého marketingu o naprosto zbytečných nebo úplně vymylšených AI aplikce připomene i těm, kdo oblast nesledují, že by měli. I když třeba jejich oborem není "skládání proteinů".

Jen bohužel nedokážu téhle naději úplně uvěřit. Vím, že spousta z nás má řadu bezprostřednějších starostí, má pocit, že "už ničemu nerozumí" a je to moc složité, nevěří novinkám (ani novinářům, kteří je často nekriticky vyzdvihují), případně má jiné dobré - nebo taky špatné - důvody, aby vývoj v téhle oblasti nesledovala.

Pokud tedy opravdu zásadní změna přijde, jak to vypadá, šok pro nemalou část společnosti bude brutální. A pak se začnou hledat "viníci"...

Text vznikal v úterý 15.října. Stojí tak za doplnění, že krátká přestaváka v útocích ruských kamikadze dronů proti Ukrajině už skončila. Na Ukrajinu zaútočilo v noci nba 16. října 136 původně íránských dronů.

Odkaz  

I vzhledem ke zprávám o přítomnosti severokorejských vojáků si kladu v poslední době otázku, do jaké míry dokáže ruská armáda doplňovat své stavy verbováním v zahraničí.

Nabídka bude pro lidi ze spousty zemí asi atraktivní a slibovaný výdělek bude (podobně jako v případě řady Rusů) převyšovat často obnos, který třeba v chudých afrických či asijských zemí mohou lidé vydělat do konce života. Ale je něco takového reálné ve větším měřítku, řádově tisíců či třeba 10 tisíc zahraničních bojovníků měsičně?

Jedna informace, která už se v článku neobjevila je, že USA v posledních týdnech poslalo na Ukrajinu dlouho požadované střely ATACMS ve verzích s vyšším doletem. Naznačují to zprávy hned několika amerických renomovaných médií, což obvykle znamená, že v americké administrativě je to široce rozšířená informace a tedy pravdivá. Ukrajinské síly už je také několikrát použily, jak ostatně nasvědčují třeba i záběry z útoku na letiště u Džankoj (Odkaz   )

ATACMS situaci zásadně nezmění, ale mohou například zpomalit logistiku podobně jako to udělal příchod systémů HIMARS. Zajímavé na tom spíše je, že Spojené státy tyto varianty konečně dodaly. I v USA alespoň v některých ohledech nastal zlom a naléhavost pomoci Ukrajině uznává jak prezident, tak i republikánský mluvčí Johnson, který byl mnohými považován za minimálně "váhavce". Republikánští odpůrci pomoci jsou teď zjevně v menšině a prakticky bezmocní.

Uvidíme, jak rychle se na Ukrajinu dostane alespoň část nově přislíbené pomoci. Situace na frontě není dobrá a byť ukrajinské územní ztráty jsou malé, trend je zjevně nepříznivý a rozhodně se může zrychlovat.

Jeden zajímavý detail, který se do článku nedostal je, že munice, která má být zakoupena v rámci české iniciativy, na frontě sice ještě není a jen tak nebude, ale už zřejmě promlouvá do poboby bojů. Ukrajinská strana totiž zřejmě začala věřit, že munice v dohledné době bude více a zvýšila příděly pro frontové jednotky. Tvrdí alespoň hlasy z ukrajinské strany. Rozdíl proti množství Rusy vystřelených granátů je pořád ohromný (cca 5-7:1), údajně se ovšem alespoň už neprohlubuje.

(Editace: oprava překlepu)

Útoky zřejmě měly dopad ruskou produkci rafinovaných ropných produktů a Západ reaguje. Představitelé Bílého domu podle Financial Times žádají Ukrajinu, aby své útoky omezila a nedošlo k nárůstu ceny ropy.

Odkaz  

Což neznamená, že Ukrajina se tímhle "doporučením" bude řídit. Jak píšeme, poslední útoky jsou nasměrované tak, aby neměly vliv na produkci surové ropy a míří hlavně proti rafinériiím, které produkutují pro domácí ruský trh, ne vývozní infrastrukturu (i když v lednu to tak nebylo).

I vzhledem ke špatným výjkonům ruské protivzdušné obrany je těžké pochybovat o tom, že by mohly být mnohem bolestivější a mohly by znatelně zasáhnouot i vývoz ropy (ne samotnou těžbu, ale spíše přepravu), ne pouze rafinérský průmysl.

Údery proti ruské infrastruktuře také probíhají s pomocí ukrajinských technologií. Byť tedy USA použití svých zbraní proti ruskému území zapověděly, ukrajinských dronů se tento zákaz netýká.

USA se navíc vlastní vinou připravily i o další páky na Kyjev: americká pomoc je v tuto chvíli díky republikánské většině ve Sněmovně na Ukrajinu neproudí a je otázkou, kdy se to změní.

Kyjev tedy útoky dává jasně najevo, že válka by zbytek světa mohla bolet ještě více než v minulosti - a to i svět vyspělý, který omezení exportu obilí v roce 2022 zase tolik netrápil. Takže útoky na rafinérie představují pro Kyjev dobrá karta ve vyjednávání i se zahraničními partnery o podpoře.

Některé hlasy z fronty tvrdí, že aktivita ruského letectva klesá, ale musí jich být více a hlasitější, než tvrzení o výrazném zlepšení ukrajinské protivzdušné obrany v okolí fronty bude možné považovat za ověřené.

Odkaz  

Ruské letectvo mělo podle ukrajinských oficiálních míst 27. února přijít o další dva taktické bombardéry Su-34. Ovšem bombardování ukrajinských frontových pozic pokračuje v posledních dnech s vysokou intenzitou. Je těžké uvěřit, že by Rusové na takové ztráty nijak nereagovali. V tomto případě možná ukrajinským představitelům není třeba 100procentně věřit.

K exportu balistických střel do Ruska ještě malá diplomatická poznámka: jejich vývoz porušuje rezoluci Bezpečnostní rady OSN 1718, která byla jednomyslně - tedy včetně hlasu Ruska - přijata v roce 2006. Jestli to bude mít nějaký praktický dopad, je velmi diskutabilní, byť na základě vznikl i určitý mechanismus kontroly a zavádění odpovídajících sankcí. Od Bezpečnostní rady samé, jejímž je Rusko stále členem s právem veta, se v tomto případě ovšem nic očekávat nedá.

Odkaz 1  

V posledních letech ve mně sílil "technopesimistických" pocit, že kvantové počítače budou něco jako jaderná fúze a já osobně se jejich praktického nasazení těžko dočkám. Ale v tomto případě (na rozdíl od té jaderné fúze, obávám se) se nakonec zdá být pokrok o něco rychlejší, než jsem předpokládal já malověrný.

U Avdijivky, přesněji na severní části fronty u Stepoveho proběhl v posledních dnech nejprve ruský útok, který měl rozšířit ruské pozice dále na sever, a pak ukrajinský protiútok, který patrně vytlačil alespoň dočasně Rusy z pozic podél tratě. I když tedy jde o největší bitvu této fázy války, ve které jsou běžně na obou stranách padnou či jsou raněny stovky mužů denně, bojuje se celé týdny o pozice, které jsou jen pár set metrů za sebe. A tak není divu, že každý větrolam, kopeček si téměř každý zákop už mají své jméno a historii.

Je také jasné, že změnit současný stav nebude jednoduché. Asi těžší a nákladnější, než by to bylo třeba stejnou dobou loňského roku.

Přiznám se bez zardění, že jádro považuji v mnoha ohledech za nejlepší možný zdroj energie pro blízkou budoucnost. Není to technicky jednoduché, celý "ekosystém" služeb kolem je komplexnější, než velká část veřejnosti ví a než někteří proponenti přiznávají, ale přesto je to zdroj, který umímě "zkrotit", je efektivní a spolehlivý a dlouhodobě velmi perspektivní (palivo není problém na tisíce let dopředu, zvláště, pokud bychom nezůstali jen u tlakovodních reaktorů, byť i to má své problémy).

Faktem ovšem je, že na dnešním trhu se může při jeho struktuře prosadit těžko. A malé reaktory na tom mnoho nemění - v mnoha ohledech je jejich cena vyšší než u velkých.

Minule jsem v diskusi psal o tom, že mi podoba ruských útoků u Avdijivky přijde nepochopitelná - proč se Rusové pokusili o něco, co na v této válce prakticky nikdy nefungovalo proti dobře připravené obraně.

Jak se ale na světlo dostávají další podrobnosti, začíná být jasnější, že celkový koncept útoku vlastně nebyl tak katastrofální. Selhalo naštěstí provedení. Rusové měli ve vybraných úsecích na začátku velkou převahu, nejspíše kolem 3:1 a šance na skutečný průlom ukrajinské obrany tedy byla.

Ovšem letecké bombardování i dělostřelecká příprava skončily příliš brzy před nástupem konvojů těžké techniky, které se také nedokázaly synchronizovat a nastupovaly do útoku postupně místo najednou. A tak první dny skončily velkými ruskými ztrátami, které nevedly k žádnému postup. Od té doby ukrajinské velení na místo přesunulo další posily, které případné ruské snahy o "reparát" snad dokážou zarazit.

Útok u Avdijivky je pro mne jako pravidelného pozorovatele dění na Ukrajině jednoduše záhadou. Proč se do něj ruské velení pustilo, bych asi ještě pochopil, ale proč probíhá takhle, za cenu takových ztrát...

Je ovšem potvrzením faktu, že ruská armáda není u konce s dechem a má dost sil na to, aby jimi mohla plýtvat.

Co se do tohoto dílu čistě z časových důvodů nevešlo, bylo první potvrzené použití amerických střel ATACMS na Ukrajině. Kyjevské velení je nasadilo proti cíli, který dráždil ukrajinskou armádu už dlouho: bojové vrtulníky (tedy nejspíše hlavně Ka-52) na letištích za frontou.

Jedním zasaženým cílem bylo letiště u Berďjansku, kde mimo dostřel GLMRS střel ze systémů HIMARS parkovaly pod širým nebem najednou i desítky strojů, jenž hodně komplikovaly život ukrajinským tankům a dalším vozidlům. Právě vrtulníky hodně přispěly k tomu, že ukrajinské pokusy o obrněné průlomy na začátku června nevyšly.

Rusové vrtulníky ovšem přitom stavěly tak, aby nepředstavovaly nikdy příliš snadný cíl pro střely s běžnou náloží, jako třeba Shadow Storm nebo upravené S-200. Hlavním opatřením bylo jednoduše stavět vrtulníky daleko od sebe a od jiných cílů, aby nasazení vzácných řízených střel bylo pro Ukrajinu neekonomické.

Na Ukrajinu podle analýzy trosek z místo dopadu ovšem doputovaly starší verze ATACMS střel, které jsou vybaveny kazetovou municí. V podstatě jde o "velkou brokovinici", která vybuchne nad cílem a pokropí daný prostor. Proti rozptýleným a přitom relativně zranitelným cílům ideální typ zbraně.

V příštích dnech uvidíme, jak veliké byly ztráty ruského letectva, ale už teď se zdá dosti pravděpodobné, že by mohlo jít o jeho nejčernější den v této válce.

Už jsem se smířil s myšlenkou, že každý článek o očkování či vakcínách je v dnešní atmosféře kontroverzní. A je mi jasné, že mRNA vakcíny pro svou novost budou ještě "podezřelejší" než jiné. I tak bych zkusil čtenáře požádat o trpělivost: mRNA je novinka, jejíž možnosti zatím využíváme jen z menší části. Zkuste si nechat zatím mysl otevřenou, v příštích letech vás tato technologie může příjemně překvapit.