Zcela normální ve venkovských obchůdkách. Až do roku 1989. Myslela jsem, že to dnes takhle už nefunguje, ale asi ano. Alespoň někde.

Autorce doporučení. Vyměňte pevnou linku za mobil, kupte si nějaká data a zjistěte si na internetu něco o pánech Burianovi a Werichovi. Abyste příště nebyla za "pisálka lží a bludů". Děkuji za oba pány a doufám, že příště budete psát o tom, jak úžasný člověk pan Werich byl.

Myslím, že soud rozhodne ve prospěch toho, co chce vláda. To už soudci dokázali při rozhodování o valorizaci. Zatímco důchody nebyly valorizovány podle práva, o půl roku později se, také podle práva, musely valorizovat platy soudců. O rozhodování našich " apolitických" soudců si myslím svoje...

Autorka má jasně napsaný rok 1939. Netuším, co se na tom někomu nelíbí. Možná by bylo dobré přečíst článek znova. A pořádně.

Jablka naspadnou "samy", ale "sama". A nejspíš je autor z města, protože u nás jablka na zemi nejsou. Někdo je posbírá a odveze do výkupu. Ovoce ze zahrad se zužitkuje. Já sama sbírám ovoce a vyrábím šťávy (už z bezinkového květu), kompoty, marmelády. Zdaleka nejsem jediná. Potkávám mladé matky, trhají třeba smrkové výhonky. Vyrábějí z nich med pro svoji rodinu.

Zvířata mohou být "NEBEZPEČNÉ"? Dnes je hodně pisálků, ale správně česky psát neumí. Dlouho jsem nečetla článek, který by byl bez chyby.