Jste trochu mimo... Oni dočasně masivně zlevňují, aby Rusku spadla cena ropy pod výrobní náklady, a to jej donutilo dodržovat těžební limity, aby se pak cena ropy mohla opět vrátit a dále růst...

A právě aby ta zlatá WC prkénka a lyžařská střediska na poušti mohli mít, potřebují i v té Saúdské Arábii peníze. Peníze se dají vydělat buď tak, že toho s nízkou marží prodáte hodně, nebo že toho prodáte málo a s vysokou marží. Zaplavení trhu ropou nezpůsobí ze dne na den masivní růst její spotřeby, ozvlášť když cílem mnoha zemí je dekarbonizace, takže ropa se bude hromadit a její cena padat. Navíc ropa taky jednou dojde, takže chcete, aby vám vaše ložiska vydržela co nejdéle. Z mnoha důvodů je proto zájmem Saúdské Arábie prodávat raději méně s vyšší marží. Aby to fungovalo, nesmí však nikdo omezenou těžbu Saúdské Arábie využít pro růst svého tržního podílu. A proto funguje OPEC+, kdy se všechny těžící státy vzájemně dohodnou na tom, kdo kolik maximálně vytěží, aby se držela její cena.

Zájmy Ruska jsou stejné, jako zájmy Saúdské Arábie, jenže jim rostou válečné výdaje a kvůli sankcím moc nemají kde jinde vydělat něčím jiným, než těžbou. Proto jim nezbývá než prodávat nerostné suroviny a to v maximálním možném množství i za cenu překračování těžebních limitů dohodnutých v rámci OPEC+.

Ostatní členové OPEC+ jsou potom v dilematu - buď nechají těžbu stejnou a bude jim kvůli nadbytku ruské ropy postupně klesat zisk, nebo těžbu sníží, aby cena nepadala, ale to i tak sníží příjem z prodeje ropy v absolutních číslech a Rusům neklesající cena nahraje v tom, aby těžili ještě víc... Členové OPEC+ tak pro ochranu svých příjmů mají jedinou možnost - těžbu dočasně prudce zvýšit, aby Rusům klesl zisk třeba až pod výrobní náklady, což je donutí raději znovu dodržovat dohodnuté limity.

Nový stavební zákon č. 283/2021 Sb. je dědictví po Babišovi. Byl schválen 13. července 2021...

Informační management staveb (Building Information Management = BIM) je moje specializace. Pracuji pro Správu železnic a podílím se na přípravě skutečné digitalizace stavebních projektů, i kdyby na to státní správa nebyla připravena nikdy. Digitální model stavby má totiž přínos primárně pro investora. Vznik a správné využívání digitálního modelu stavby přináší dle průzkumů na západě potenciální úspory až 30% nákladů na celý životní cyklus stavby. To jsou obrovské peníze když si uvědomíte, že příprava a realizace stavby stojí většinou jen kolem 25% celkových životních nákladů (většinu vždy stojí provoz a údržba). Kdyby se podařilo ušetřit 30%, tak to je jako bychom stavbu postavili zadarmo. A protože nejdražší jsou veřejné infrastrukturní stavby, je ve veřejném zájmu začít zavádět skutečnou digitalizaci právě u nich.

Kdyby Vás téma zajímalo více, můžete se podívat na materiály, na jejichž tvorbě jsem se podílel: Odkaz  

Není to sci-fi, ale realita třeba ve Skandinávii, Velké Británii, USA nebo brzy i v Pobaltí... Informační management staveb (Building Information Management = BIM) je moje specializace. Pracuji pro Správu železnic a podílím se na přípravě této skutečné digitalizace stavebních projektů, které Správa železnic připravuje. Stavební úřady na to sice s dnešním tempem té tzv. "digitalizace" nebudou připravené asi ani za dalších 20 let, ale někde se začít musí. Digitální model stavby má totiž přínos primárně pro investora. Kromě lepšího posouzení návrhu stavby pro jeho optimalizaci a lepší prostorovou koordinace může sloužit i při realizaci stavby (navádění strojů, digitální stavební deník, kontrola stavby oproti modelu ve smíšené realitě), při jejím provozu a údržbě (nese informace o pravidelných kontrolách a revizích, opravách, výměnách, zárukách, reklamacích atd.), ale také může sloužit jako podklad při nové rekonstrukci (nikdo pak nemusí lítat s měřičem po stavbě a znovu ji zaměřovat, nebo dělat sondy do různých stěn a stropů, aby zjistil jejich skladbu). Vznik a správné využívání digitálního modelu stavby přináší dle průzkumů na západě potenciální úspory až 30% nákladů na celý životní cyklus stavby. To jsou obrovské peníze když si uvědomíte, že příprava a realizace stavby stojí většinou kolem 25% celkových životních nákladů (většinu vždy stojí provoz a údržba). Kdyby se podařilo ušetřit 30%, tak to je jako bychom stavbu postavili zadarmo. A protože nejdražší jsou veřejné infrastrukturní stavby, je ve veřejném zájmu začít zavádět skutečnou digitalizaci právě u nich.

Současná tzv. digitalizace v podání MMR nemá s digitalizací nic společného, snad kromě vedení digitálních záznamů o tom, kdo podal žádost, kdy ji podal, kdo ji má řešit, atd. Tyto záznamy se ale už dávno evidovaly v informačním systému, kde si stavební úřady záznamy vedly. Starší systém pouze nebyl přístupný zvenku pro klienty. Místo toho, aby se systém rozšířil a zpřístupnil, tak se vyhodila miliarda za systém úplně nový, který je nefunkční... Samotné stavební řízení ale ani s novým systémem digitální nebude bez digitálních modelů staveb.

Čáry v PDF jsou pořád jen čáry, na které se musí někdo podívat a interpretovat jejich význam. V principu jsou stále analogové. To znamená že když budu kontrovat např. šířku a směr otevírání vstupních dveří, tak si musím na výkrese najít skupinu čar, které společně dohromady vytvářejí něco, co vypadá jako symbol pro zakreslování dveří, pak musím vyhodnotit, které dveře jsou hlavní a které asi budou jen boční vstup, poté musím najít správnou kótu (pokud tam vůbec je) a přečíst její hodnotu. A teprve pak to můžu porovnávat s minimálními požadavky stavebních předpisů.

Kdybych však měl digitální model stavby, tak si najdu prvek, který má v parametru "typ prvku" hodnotu "dveře - vstupní" a u tohoto prvku se podívám na jeho parametry "šířka průchozí" a "směr otevírání". To jde stále dělat manuálně, ale když mám na to připravené funkce, tak se mi tyto údaje zobrazí jediným kliknutím v přehledné tabulce a nemusím nic ručně hledat. Automatizace je potom další level, kdy se vše rovnou i samo vyhodnotí oproti minimálním požadavkům.

Digitalizace je proces, kdy z analogových informací dělám strukturované, strojově čitelné informace. To znamená, že předmět zájmu je objektově popsán pomocí nějakého "značkovacího jazyka". Tady je pro představu digitální zápis receptu na pečení chleba: Odkaz   Digitalizace je v tomto případě převod babiččiných rukopisných receptů a novinových výstřižků do této formy. Když mám recepty zapsané v této formě, tak je pak jsem schopný hromadně zpracovávat a analyzovat. Například díky tomu, že mám digitálně definovaný parametr "čas přípravy", tak si můžu tento parametr vyhledat u všech svých receptů a na pár kliknutí zjistit, jaký je nejdelší, nejkratší nebo třeba průměrný čas přípravy a taky si vyfiltrovat jen recepty, kde je čas přípravy do 5 minut. Nebo si můžu vyfiltrovat v nějakém filtru všechny recepty, kde se vyskytuje nebo naopak nevyskytuje "ingredience" s hodnotou "brambory", atd. Uživatelsky přívětivější bude digitální formulář, kde budu mít příslušná políčka k vyplnění, ale data se mi budou ukládat takto strukturovaně. Díky tomu s nimi pak můžu udělat cokoliv. Můžu udělat webové stránky s recepty, ale taky můžu třeba vydat kuchařku babiččiných receptů, aniž bych to dva měsíce sázel třeba ve Wordu. Pouze si připravím vizuální rozložení vzorové stránky a na základě něj nechám automaticky vygenerovat 200 stránek receptů i s fotkami...

Dovolil bych si upozornit, že tohle navíc není žádná digitalizace, ale pouhá hloupá elektronizace analogových procesů, která tady měla být už před 20 rokama...

Skutečná digitalizace bude to, až do portálu stavebníka nebudu nahrávat výkresy v PDF, ale nahraju tam digitální model stavby, Odkaz   ten se osadí do digitální mapy vystavěného prostředí a automatizovanými nástroji se vyhodnotí jeho technické parametry, splnění požadavků územního plánu, odstupové vzdálenosti, požární bezpečnost, požadavky na tepelnou ochranu budov atd., tak aby lidé museli vyhodnocovat jen to, co zautomatizovat nejde... Stavební řízení včetně případných oprav by pak mohlo u malé stavby trvat v ideálním případě klidně jen týden, když by všechno šlo dobře...

Nikdo neříká, že neměl zasahovat, ale že měl jít po tom agresivnějším, jinak je to k ničemu...

Dobrý den, děkuji za informace, asi jdu rychle nakupovat, dokud ještě jsou skladové zásoby... Asi 5 roků zpátky jsem na žádný e-shop nenarazil, pouze pár prodejců s malým výběrem na Aukru a Bazoši. Oficiální český web nabízel katalog výrobků bez cen a možnost nechat tam na sebe konktakt pro uspořádání domácí předváděčky... A to mě odradilo. Škoda že změna business modelu přišla tak pozdě. Potenciální zájemci to nestačili ani zaregistrovat...

Tak to díky za upozornění a odkazy... To bude asi relativně novinka, protože ještě asi 4-5 let zpátky tohle nebylo. Byl jenom oficiální český web s katalogy a možností nechat kontakt. Pár prodejců to prodávalo také přes Aukro nebo Bazoš, ale tam byl dost malý výběr.

Nechodím, ale stačí mi vidět ty adresy ve spamu... To není ani Kaufland, ani Tupperware a když to rozkliknu, tak antivirák začne řvát... Je možné, že nějací hackeři napodobují kampaň Kauflandu.

Tupperware a v Kauflandu? To asi těžko...

Problém je v tom, že navzdory kvalitě používá Tupperware i v době nástupu internetu pouze prodej formou multi-level-marketingových řetězců a výhybá se zavést eshopy. A právě na to dojeli... Business model, který fungoval v 90. letech dnes nefunguje, protože ho začali využívat i podvodníci - tzv. šmejdi. Dneska si nechcete zvát domů někoho, kdo Vám přijede udělat předváděčku, když seženete dalších 5 lidí... Navíc je dneska instantní doba, takže když se zákazník rozhodne něco si koupit, zapne internet a když to nenajde na e-shopu do pár minut a ani nikde nesežene kontakt na prodejce, tak si koupí nádobí od konkurence... Když chci nádobí, tak si ho chci vybrat sám bez nátlaku na koupi dalších produktů a chci, aby mi do týdne přišlo. Zatímco na předváděčce si nádobí vyberete a objednáte, ale přijde Vám až za měsíc, než to tím MLM stromem propadne...

Jinak Tupperware je opravdu nejkvalitnější nádobí, jaké jsem poznal. Je to nezničitelné. Rodiče to nakoupili v 90. letech, když jsem byl malý, a dodnes jim to slouží. To je druhá věc, na čem Tupperware taky dojelo... Příliš kvalitní výrobek si za dva roky nemusíte koupit znovu, ale slouží Vám celý život. Plastové nádobí z IKEA nebo odjinud tak dobře netěsní a za pár let ten plast degraduje a zkřehne, uštípne se roh nebo to praskne a můžete to vyhodit. U Tupperware sežene i za 30 let stejné víčko na stejnou nádobu. Tak dlouho ani IKEA nedrží jeden model nějakého výrobku. Díky zkušenostem jsem proto sám měl o Tupperware zájem a chtěl si tím vybavit domácnost. Několikrát jsem se to někde snažil sehnat, ale neúspěšně...

To je hromadný spam mail, který těží ze známých jmen různých značek, aby Vám podstrčil zavirovaný odkaz. Tupperware se neprodává v Kauflandu ani na eshopech, ale pouze formou multi-level-marketingových řetězců... A právě na to dojeli...

Když bude někdo někoho chtít zabít, tak ho srazí a umlátí klidně školní židlí nebo uškrtí holýma rukama. Turnikety a podobné blbosti akorát v případě požáru překážejí při evakuaci...

Bydlím v nádražním bytě na koridoru. Protihluková skla dobře odhluční, ale otřesy neutlumí a v létě ani ta protihluková skla nejsou k ničemu, protože je potřeba větrat. Někdy začnou ve tři ráno seřaďovat nákladní vlaky a vzbudí mě to, ale už jsem si zvykl. Kromě toho někteří cestující mají potřebu testovat akustiku v podchodě, nebo v nádražní hale. Za kolejištěm je tepelná elektrárna a z chladicích věží je pořád slyšet zvuk vody. A aby toho nebylo málo, tak vedle elektrárny máme štěrkovnu a betonárnu, takže o náklaďáky a domíchávače není nouze. Žijeme si spokojeně a jsem rád, že jsme vypadli z paneláku. Takže myslím si, že opravdu mám právo poukazovat na pokrytectví jiných.

Každý chce cihlový dům, ale za vesnicí se nesmí těžit jíl... Každý chce kamennou dlažbu, ale musí se přivézt odjinud... Trochu pokrytectví, ne?

Aby se mohlo těžit dál, muselo by se prohlubovat, nebo rozšiřovat do míst, kde byly územní limity, které by se musely prolomit. Taky je možné postavit nové těžní jámy. To vše je ale spojeno s nutností investic - ať už otevírání nových pater nebo výkupy znehodnocených pozemků na povrchu. U nás proběhly poslední zábory někdy po roce 2000. Je zajímavé, že v Německu se kvůli těžbě uhlí ještě letos bouraly nějaké obce. Tam asi investovali průběžně a nevytunelovali veškeré předchozí zisky v dividendách. V každém případě je pro jakékoli investice další těžbu plánovat a připravovat. A když je trendem "dekarbonizace", tak nebudete investovat v dlouhodobém ani střednědobém horizontu, ale jen krátkodobě opravovat, co se dá. V prostředí, které je politicky nestabilní se špatně podniká v sektoru, který vyžaduje dlouhodobé plánování v řádech desítek let.

Uhlí rozhodně ani náhodou nedošlo, a už vůbec ne nám na Karvinsku a Ostravsku. Jen by se po desítkách let, co se do šachet neinvestovalo, muselo začít investovat. Při současných cenách uhlí z dovozu je najednou při započtení potřebných investic další těžba nerentabilní.

Je potřeba na tom ale vidět i něco pozitivního... To uhlí se nikam neztratí. Zůstane a počká tam, až dojde uhlí v Brazílii i Číně. V tu chvíli oni uhlí mít nebudou a my ano. Když bude těžba znovu rentabilní, tak ji během několika let obnovíme, bude-li to nutné. A třeba to ani nutné nebude díky novým energetickým zdrojům a bezemisním technologiím výroby železa. Aktuálně je hlavně potřeba podporovat těžbu lithia a jiných hornin, ať se kompletně neztratí hornické know-how.