Za minimální mzdu jsem si zkusila pracovat jako Operátor výroby, balení ubrousků. Samý Ukrajinci. Ti co tam pracovali, byli velmi ale opravdu velmi pracovití. Bylo to ještě za covidu před válkou. Velký respekt k nim. Kvóty i tempo měli vražedné doslova. Peníze mizerné, ale ti co bydleli na ubytovně a pracovala celá rodina stačilo. Nikdo by je jinde ani nezaměstnaní bez dobré češtiny na komunikativní úrovni. Pracovali tedy jen 3 měsíce na pracovní povolení a ještě si libovali, že u nich by si to nevydělali. Buďme rádi, že zrovna oni také přispívají k tomu, že se ta minimální mzda zvyšuje. Když se tady za migrace hlásalo, že naopak tu mzdu všem sníží tahle levná pracovní síla. Já za sebe říkám, že i když to vypadá na pohled za primitivní práci a pohodičku, tak záda a zdraví jde do zádele a určitě bych to nechtěla dělat už nikdy ani za dvojnásobek.
Máte pravdu. Jen oni pracují tak moc, protože jim nic jiného nezbývá. Český člověk má přece jen rodinu, zázemí a jiné aktivity, než jenom práci. Češi, kteří si chtějí vydělat v zahraničí nějaký větší peníz, tak se chovají stejně.
A bohužel s tím moc nepohnula ani motivace zaměstnavatelů ve formě nižšího odvodu na socku u zkrácených úvazků. Bohužel stát nemá páky nějak nařídit zaměstnavatelům nabízet určité procento zkrácených úvazků, to je v kompetenci zaměstnavatelů. Stát jen může umožnit lepší podmínky, ale očividně je to pořád málo motivační. Navíc pro spoustu zaměstnavatelů je žena po mateřské rizikový pracovník už tak (=věčně bude na OČR s děckem), takže logicky když na pohovor přijdou dvě stejně dobré uchazečky a jedna potřebuje upravit zkrácenou pracovní dobu z důvodu péče o dítě, zatímco ta druhá je bezdětná a ochotná pracovat třeba od nevidim do nevidim, když bude třeba, tak koho asi zaměstnavatel přijme?
Přesně tak. Do budoucna to vidím i tak, že nejen maminky budou potřebovat zkrácené úvazky, ale i babičky. Člověk po šedesátce již tolik nevydrží. Já ještě tolik nemám a po desetihodinové směně, doma padnu do postele a další den nanovo. Na nic ostatní čas není. To se doufám brzy změní.
Tak můj první chytrý telefon byl Samsung S5, v tu dobu něco kolem 11 000Kč (rok 2015) odešel mi po pádu na hranu, když my vypadnul z kraťasů, a to opravdu nebylo ani 0,5m, prostě spadl ale špatně a od té doby se každých cca 30s-2min resetoval, oprava by byla v tu dobu dražší než pořízení nového, ale věřím, že by jinak fungoval ještě dnes. Potom jsem v roce 2018 přešel na Xiaomi Redmi Note 5 LTE 64 GB, cena v akci kolem 7500Kč super telefon, stále funguje jak má a zdědil ho můj otec. Já si pak v roce 2021 polepšil na Xiaomi Redmi Note 9 Pro LTE 128GB, slouží mi do dneška naprosto bez problémů a krom toho, že bych uvítal více paměti (vyřešila ale SD karta,) k němu nemám co vytknout. V roce 2023 jsem kupoval mojí mamce první chytrý telefon Samsung Galaxy A52 5G za cca 5500 Kč, a když jsem se ho snažil nastavit, tak jsem málem zašílel z toho prostředí ale telefon jako takový funguje, tak snad OK , jak už jsem jsi zvyknul na prostředí Xiaomi. Teď mám velké dilema, do budoucna buď ohebný Samsung flip 6 (dále jeho nástupci), nebo něco na způsob Xiaomi 14-15, nebo si počkat na konkurenci na ohebné Xiaomi stejné konstrukce jako Samsung Flip, ale má stát taky něco kolem 30 000, což za mobil asi nedám. Takže to zas vypadá na Xiaomi 14-15 za nějakých 15 000Kč a budu naprosto spokojený. Neřikám že by se mi Apple nelíbil, myslím že to dnes představené iPhone 16 a 16+ za tu cenu kolem 20-25 Kč za to stojí, ale nevím, jestli bych si zvykl jako Androiďák na to prostředí, ale člověk si zvykne i na smrt jak se říká. takže nikdy neříkej nikdy, ale zatím asi největší spokojenost se zn. Xiaomi.
To musí bavit. Já si tedy vůbec nevzpomínám na svůj první ,,chytrý" telefon. Jen vím, že jsem ho nechtěla, jelikož jsem chytrá dost. :-)
3
Sledujících
0
Sleduje
3
Sledujících
0
Sleduje
Co si vzpomínám, tak kdysi se dělaly předváděcí akce po domech. My byli a jsme chudá rodina a tyto krabičky jsme si nemohli dovolit, ale jelikož akce byla u nás doma (chlap nadšen nebyl), tak jsem dostala jednu krabičku zdarma. Mám ji dodnes. Ale spoustu lidí nakupovalo o sto šest, i když jsem nechápala, kde na to berou, když stále skuhrali, že žijí od výplaty k výplatě. Hlavně, že mají super mísu, vál, váleček a plno značkových krabiček.