Změna návyků:

Kuchařky a kuchaři budou muset experimentovat a najít způsoby, jak nová jídla udělat chutnější, aby je děti přijaly. Přesvědčit děti k jídlu luštěnin a ryb, které nemají v oblibě, bude i pro zkušené kuchaře obtížné.

Krátký čas na adaptaci:

Pokud má taková změna vstoupit v platnost během několika měsíců, je to velmi krátká doba na to, aby se školní jídelny přizpůsobily – ať už co se týče školení personálu, zajištění nových surovin nebo změny pracovních postupů. Zavedení takových změn vyžaduje postupný a dlouhodobý přechod, který by umožnil školám a jídelnám se přizpůsobit.

Riziko neúspěchu:

Pokud se neinvestuje dostatečný čas a zdroje do přípravy, školení a osvěty, může tato změna selhat – nejen proto, že děti jídlo odmítnou, ale i proto, že kuchaři nebudou schopni připravit chutné a dobře stravitelné pokrmy. To by mohlo vést k větší frustraci všech zúčastněných.

Celkově tedy, i když je myšlenka zdravějšího jídelníčku chvályhodná, realizace během několika měsíců by mohla přinést víc problémů než pozitiv. Důležité je postupně vzdělávat jak personál, tak děti, a zavádět změny pozvolna, aby měly skutečně dlouhodobý efekt.

Děti změny mohou vidět i takto:

Neochota ke změně:

Děti, které nejsou zvyklé na konzumaci luštěnin a ryb, se budou těmto jídlům vyhýbat. Mnohé z nich si buď nebudou obědy vybírat vůbec, nebo je po vyzvednutí vrátí.

Stravování mimo školu:

Děti, které nebudou spokojené s jídelníčkem, budou hledat alternativy mimo školu, což by mohlo vést ke zvýšené spotřebě nezdravých potravin, jako jsou sladkosti, rychlé občerstvení nebo chipsy.

Nedostatek energie:

Pokud děti začnou obědy systematicky odmítat, mohou během školního dne trpět nedostatkem energie, což může negativně ovlivnit jejich koncentraci a školní výkon.

Změna jídelníčku by mohla narazit na odpor ze strany dětí, které nejsou zvyklé na tento typ stravy. Namísto toho, aby se děti lépe stravovaly, by se mohlo stát, že jídlo budou odmítat a raději sáhnou po méně zdravých alternativách. Školy a jídelny budou muset investovat do osvěty a nabídnout chutné alternativy, jinak se pozitivní záměr může minout účinkem.

Srovnávat dobu před 30 lety a současnost není na místě.Doba je diametrálně odlišná.A vůbec se nedivím ,že rodiče mají o své děti strach.Společnost je jiná.Úzkost není dána jen dobou,ale především mezilidské vztahy jsou jiné.Rozvodovost je vysoká.Jsou velké rozdíly v rodinách.A když se nedokáží dohodnout ani dospělí mezi sebou,tak se nemůžeme divit,že roste počet dětí s úzkostí,sebepoškozováním apod.Dětem kolikrát chybí vzor.A pokud jsou narušené vztahy mezi dospělými lidmi,tak co pak čekáte od dětí.V dnešní době se už nedivím ničemu.

Lucko určitě jste zkušený pedagog tomu věřím,ale např.v případě vesnické školy to bude mít za následek zhoršení kvality výuky.Např AP ve 3. Třídě má 1 žáka ve stupni 3,jednoho ve 4 a dalších 15 ve stupni 2 žáků je 28.Tak tento AP pak bude sdílený na celý 1.stupeň.Jak se bude určovat v jakých hodinách bude přítomen ve které třídě?Tohle mi prostě hlava nebere.Mimochodem např.u žáka s vývojovou dysfázii,adh a prvky autismu je to hodně o individuální péči,kterou vykonává AP ,který má VŠ.A to nepočítám i náročnou přípravu na výuku .

Nemáte pravdu ,ikdyž byl doposud žák přidělen ke konkrétnímu žákovi,tak pořád je to asistent pedagoga a pedagog určuje s kým bude AP v hodinách pracovat.A na to nárok mají i ostatní děti a né že ne.Takže je nesmysl ,že pracuje jen s konkrétním žákem .Asi vím co ve své práci dělám.Nesrovnávejte běžnou školu se speciální.U vás máte ve třídě minimum dětí a v běžné škole jich je 30 ve třídě.Pracovala jste někdy v běžné škole ,kde bylo složení žák s tělesným handicapem a nadáním, žák s rysy Aspergera syndromu,2 žáci s ADHD ,4 žáci OMJ,žáci s SPU, a 3 žáci cizinci,ale žijící od počátku školní docházky v ČR.

Mám kvalifikaci na to,abych se všemi těmito žáky pracovala individuálně a doučovala je,ikdyž jsem AP.Na naší škole jsou všichni AP s VŠ,takže mohou ve vzdělávacím procesu být rovnocennými partnery běžným učitelům, protože 3 kolegyně mají vystudovaný obor speciální pedagogika a kolikrát mají větší znalosti,než běžný učitel.Dnešní složení tříd je ve spoustě školách práce pro tandemové učitele jeden speciální pedagog a druhý běžný učitel.A u nás jsme 3 AP,které jsme přímo z oboru máme VŠ .Samozřejmě s jedním rozdílem a to platovým.A budete se ptát proč dělají AP s VŠ, protože mají práci v místě bydliště a taky mají svou práci rády a vidí v ní smysl.Až dojde k parametrizaci AP na mnohých běžných školách bude rapidní propad ve vzdělávání žáků.Samozřejmě nemluvím o AP,které nemají dostatečnou kvalifikaci a jsou někdy přítěží,než pomocí.Tohle se mělo řešit individuálně a ne plošně.Bude to mít výrazný negativní dopad pro všechny.Postupem času se to dotkne všech

Prosím Vás znova pokud má žák např.hemiparézu je mobilní není na vozíku osobní asistent je pro něho kontraproduktivní.Pokud by měl ve třídě ,kde je plno dětí ve stupni 2 ,OMJ žáci osobního asistenta,který mu bude posluhovat,tak toho žáka vyčlení z kolektivu běžné třídy.Protože ti slabší žáci ve třídě potřebují také dopomoc a pokud by se jednalo o osobního asistenta,tak ten by ostatním nepomáhal.A pokud je tam AP tak je pro všechny i ve stupni 2,protože pomáhá pedagogovi.Ve speciální škole to máte nastavené jinak,ale v běžné škole jde o to žáka se zdravotním tělesným handicapem integrovat a né segregovat.

Lucko tady se jedná o žáka,který má tělesný handicap s nadáním,který se už v 1.třídě úspěšně zúčastnil matematické olympiády .Dneska pomáhá ostatním spolužákům v hodinách matematiky a nejsem si jistá ,že by osobní asistent ho rozvíjel v jeho nadání.Taky by se mohlo stát ,že by osobní asistent měl menší znalosti ,než žák s handicapem a určitě by to v jeho rozvoji nepomohlo.Dále v jeho třídě je několik žáků s poruchami chování, žáci s OMJ a SPU a pokud AP nebude v takové třídě mít své místo,ikdyž má vzdělání VŠ,tak se v takové třídě bude učiteli učit?

Tak třeba u nás ve třídě žák s tělesným postižením s nadáním na matematiku a jako jediný ve třídě dětem pomáhá pochopit slovní úlohy,protože zdraví žáci je mají problém pochopit.Tak do jaké skupiny byste teda zařadila žáka s tělesným handicapem a nadáním?A,B,C? Upozornění od 1. Třídy neměl ani jednu dvojku a je v 5. Třídě.To že má IVP je k jeho tělesnému handicapu je zasloužené.AP je sice psaná na něj,ale nejvíce práce je s dětmi s nízkým intelektem a poruchami chování,které jsou ve stupni 2.AP pracuje se všemi žáky ve třídě.Nepotrebuje osobní asistenci ,ale potřebuje se vzdělávat ,jako žák s tělesným handicapem a nadáním!

Prosím Vás já jsem nepsala ,že jsem pracovala ve školství 30.let!!!Podívejte se pořádně na diskuzi!

No to máte pravdu ,ale zároveň jim zvednou přímou práci z 22 na 27 hodin a to už se jim líbit nebude.Kazdopádně se máme všichni na co těšit 😱

Souhlasím už to se vzděláváním nebude mít nic společného.

To s Vámi souhlasím ,ale pokud dojde k výstavbě nových speciálních škol,kde se budou děti s SVP přesouvat,tak se zvýší i počet speciálních pedagogů na speciální škole.Tak pak nevidím úsporu nikde.

Tady se bavíme o běžné škole,kdy AP dělám ve třídě svého syna já .Mám vystudovanou VŠ speciální pedagogika a 1.stupeň ZŠ.Ve třídě mám několik žáků ve stupni 2 např.ADHD, Asperger, žáci s SPU,žáci s OMJ,a všem jsem jim k ruce.Nechápu k čemu by byl ve třídě osobní asistent,který s takovými dětmi nemá žádnou zkušenost.S běžným učitelem máme rozdělené role.Nevim jestli jste někdy pracovala s žákem,který měl tělesný handicap a zároveň nadprůměrný intelekt.A osobní asistence v tomto případě není na místě tím bych syna úplně vyloučila z kolektivu,kde to teď bezproblému funguje.

Laďko u nás ve třídě od příštího roku budou 2 žáci s ADHD jeden z nich má výraznou poruchu chování,další žák s rysy Aspergera,3 žáci s SPU,4 žáci OMJ,jeden tělesný handicap.A na takovou sestavu zůstane učitel sám.

Dobrý večer,bohužel parametrizace asistentů se má týkat všech bez rozdílu.Na 6 žáků ve stupni 3. bude nově 1 AP.A je to jedno ,že každé dítě bude v jiné třídě.Nechápu,jak to bude fungovat.Realita je taková ,že dneska máte ve třídě 2 žáky ve stupni 3 ,dalších 8 ve stupni 2,žáky s OMJ.Při takové sestavě běžný učitel nemůže v takové třídě normálně vzdělávat.Ano někteří AP jsou zbyteční,ale právě proto by se parametrizace neměla zavádět plošně, ale dle situace jednotlivých škol a sestavě žáků ve třídách.

Lucko osobní AP se dává k lidem,kteří potřebují dopomoct s oblékáním,stravou přesunem,ale tady se bavíme o tělesném postižení,kde se připravuje IVP ohledně vzdělávání a vím o čem mluvím sama mám dítě s tělesným handicapem jsem AP s VŠ speciální pedagogika a 1.stupeň běžné ZŠ.Takový žák potřebuje být správně metodický vedený v oblasti vzdělávání a na to osobní asistent vzdělání opravdu nemá.A nehledě na to ,že nepracuje jen s jedním žákem,ale s polovinou třídy ,která má podpůrné opatření.

Lukáši souhlasím s Vámi,že takto nastavená inkluze nemůže fungovat.Ale určitě bych ji nerušila úplně,ale upravila.Žáci s tělesným handicapem jsou kolikrát chytřejší,než jejich spolužáci.Dále jsou ve třídách žáci se zrakovým či sluchovým postižením.A věřte mi pro tyto děti inkluze smysl má.Pak je skupina dětí s mentálním postižením a těm by ve speciální škole bylo lépe.

Takže pokud by již v roce 2016 byla správně paní Valachovou inkluze nastavena,tak by k takovým problémům v oblasti vzdělávání nedošlo.Pokud stát odebere možnost mít ve třídách AP, tam kde to smysl má,tak co nevidět spousta běžných učitelů vyhoří.Skladba dětí v dnešních třídách je velmi různorodá a více,než polovina dětí ve třídě se potýká se vzdělávacími potížemi.Za mě by bylo fajn,kdyby byl ve třídě místo AP běžný učitel a speciální pedagog.Oba s VŠ.Vytvořil by se tandem dvou učitelů.Tohle je běžné ve Finsku a funguje to.

Jitko souhlasím s Vámi.Je potřeba upravit inkluzi,ale házet všechny do jednoho pytle přece nejde.Mezi handicapovanými je spousta chytrých dětí.

Pane Mala, zřejmě nejste pracovník školy, protože byste takový nesmysl nenapsal.AP není na jednoho žáka v dnešních třídách je spousta žáků s podpůrnými opatřeními.Od stupně 1 do stupně 5.Od stupně 3 je AP.Pokud byste chtěl poslat žáky s SVP do speciálních škol,tak v těch běžných už žádné děti nezůstanou.AP je sice v současné době zapsány na jednoho žáka ,ale kolikrát má více práce ,než učitel, protože tam má spoustu žáků ve stupni 1,2 kterým se během výuky věnuje.Už teď jsou speciální školy plné a výstavba nových speciálních škol a zřízení nových funkcí speciálních pedagogů by žádné šetření ve státním rozpočtu nepřineslo.