Jedná se o psychickou poruchu, která se řadí ke kvalitativním a projevuje se patologickým lhaním – člověk s tímto syndromem má nutkavou potřebu vymýšlet si .....Mýtomanie označovaná také jako bájivá či chorobná lhavost je duševní onemocnění, které se dá velmi obtížně diagnostikovat i léčit. Důvodem je hlavně skutečnost, že tento syndrom obvykle provázejí další psychické poruchy.
Mýtomanie se projevuje nutkáním neustále si vymýšlet jen těžko uvěřitelné historky a příběhy. Záměrem chorobných lhářů není komukoli ublížit nebo ze lži zásadním způsobem profitovat, jejich hlavní motivací je získat pozornost, obdiv a respekt svého okolí.
Bylo by fajn, kdyby ho kazašské stepní orakulum vyšetřilo a popřípadě nechalo někam uklidit do ústavu...
Může dojít i k takové situaci, kdy rodina s dětmi nebude mít na zaplacení bydlení, protože jeden z rodičů nepracuje, třeba z důvodu závislosti na alkoholu, a druhý rodič i přes svou snahu a pracovní aktivitu náklady na bydlení nebude schopen uhradit,“ dodala Kuchyňková.
Takže někdo chlastá, nemaká a my na něj budeme doplácet???
Nevěra…prvotní šok…obrovský šok..ztráta důvery ve vztahu. Co s tím?
Dát šanci, nedat šanci, neskutečné dilema..duševní boj…
Pak je boj dobojován a šance poskytnuta….
Pak začíná druhá bitva. Ta veliká, těžká, hrozně těžká..možná nejtěžší…a tu už prožívá jen jeden..ten zrazený….
Každou vteřinou každého dne, kdy přemýšlí o tom, co ten druhý dělá, jestli není s někým jiným, každou vteřinou, kdy přemýšlí, proč se ten druhý neozývá, každou vteřinou, kdy má hrozné, ubíjející představy, jestli ten druhý …..…
Všechno tohle strašně bolí, bolí až do morku kostí, ničí mu to duši, rve mu ji to z těla… nemá klid, nemá možnost si ulevit, je na to sám..svádí obrovský boj se svým vědomím, vyčerpává ho to až do uplného zničení….je to neustávající, ráno když vstává, večer , když usíná..pořád….nepřestává ho to ničit…
Něveru lze ustát, ale tenhle následný ničivý souboj už téměř ne….
K téhle bitvě potřebuje toho druhého, toho, co to způsobil. Dlouho. K podpoře, k ujištování, že už budou vždycky jen dva, že už to křehké pouto důvěry nepotrhá. K tomu, aby tu byl, vždycky, za všech okolností, aby kdykoli řekl mám tě rád, miluji tě, jsem tu lásko a už vždycky budu…
O tom je to obnovování důvěry….o maličkých krůčcích, které opravují to potrhané pouto….o maličkých krůčcích, které ťapou pomaloučku, po milimetrech….
Protože tohle když není, druhá bitva je předem prohraná…
Divná doba nutí lidi končit život sebevraždou...bude jich bohužel přibývat...finanční problémy, existenční problémy, z toho plynoucí i rodinné problémy, psychologové nejsou a nebudou, ti lidé nevidí jiné východisko 🙁 A nejhorší na tom všem je, že už jsou i mezi hodně mladými lidmi, studenty.... Vidíme to okolo sebe...všichni, ne, že ne..vím, o čem mluvím, je to hrozná zkušenost 🙁
1
Sledujících
0
Sleduje
1
Sledujících
0
Sleduje
Nebo se toho budeme bát a spokojíme se s málo placenou, i když třeba o něco jistější prací v zastaralém potravinářském závodě, který bude přežívat díky dotacím?
Ona zase tak málo placená není....
Už neví ,čím by se oháněl a padá do sra.ek hlouběji a hlouběji.