Nějak jsem to nepochopila. 60 druhů pečiva? A nemá to Lidl už teď? Ať už čerstvé nebo balené (veky, tousťáky, vánočky, atd.). Myslím, že se dá hravě napočítat takové číslo. Hlavně se všemi těmi týdenními specialitami.
Jen se bojím, že se večer bude vyhazovat pečivo, které se neprodalo. Takže mám nápad. Co třeba dát od 18 hodin slevu na pečivo?
Kdysi jsem brigádně pracovala v Albertu. Když jsem viděla, jak se s klidem vyhazují obří bochníky chleba, bylo mi do pláče. Existují lidi, kteří nemají co jíst. Lidi, kteří nemají moc peněz. A tady se vyhazují bochníky, jako by to bylo něco zkaženého.
Lidi ze všeho nejdřív musí pochopit, že záleží, kdy jdeme spát. Pokud budu večeřet v 6 a půjdu spát v 7, bude vadit i zelenina. Pokud budu večeřet 6 a půjdu s pár o půlnoci nebo ve 2 v noci, můžu se nacpat k prasknutí. Protože bude dostatek času, aby to tělo strávilo. Mozek ani tělo neví, kolik je hodin. Nezná pojmy jako: snídaně, oběd, večeře. Jen: jídlo 1, jídlo 2, atd. Takže na snídaně bysme mohli jíst maso s kaší a na večeři třeba jen jogurt... Běžte na yt a podívejte se na starší videa od Aleše Lamky. Nádherně vysvětluje lidské tělo, stravu a fungování.
My si nevybíráme, až přebereme. Jen získáváme zkušenosti, které typy rozhodně nechceme. Takže pokud ve 20 chceme kohokoliv, jen abychom nebyly sami, v 50 víme, že nechceme alkoholika, násilníka, flákače. Ale aktivního člověka, který nemá problém jít třeba 2 km pěšky. Který umí vařit, prát a uklízet. Ne všechny chceme být služky. Taky potřebujeme věrného, zodpovědného a spolehlivého člověka. A to není kdekdo.
Nefunguje. Desítky let tohle dělám a neustále mám "3 chlupy". Zásadně nebarvím a neničím vlasy chemií. Myju 3x týdně, protože se mi hodně mastí kvůli sportu. Šamponuju 2x. Neplácám gely a podobné hovadiny. Jím vitamíny, minerály a zdravou stravu. A přesto jich mám pár, velmi jemné, rychle se mastící s délkou k ramenům, protože prostě víc nerostou. Není to nic jiného než genetika. Je to jako se snažit zbavit celulitidy. To taky nejde.
Bohužel ani jedna ze jmenované obuvi není zdravá. Barefooty, sandály, pantofle, baleríny. Rozhodně ne na několikakilometrovou chůzi po městě, kde jsou kočičí hlavy a nerovný povrch. Za mě jedině pořádné a kvalitní tenisky na běhání. Ty neničí nohu, mají hodně prostoru na všechny prsty a nepomáhají vytvořit různé problémy s nohama (např. ostruhy, vbočené palce).
Upřímně nechápu, co má dnešní mládež (zvlášť kluci) na nazouvácích s vysokými ponožkami. A to nosí obyčejné nazouváky, které bych nosila leda tak doma. Ne ve městě.
Myslím, že malému dítěti do ruky nepatří nic horkého. Natož v letadle, které může sebou hodit kvůli turbulenci. Někdo může omylem kopnout do sedadla. Nebo jen prostě kvůli malému prostoru. Ale co se divím, dnešní děti můžou naprosto všechno a vůbec nic se jim nezakazuje... I já jako dospělák bych měla strach si tam dát něco horkého. A navíc se na internetu poměrně často objevují články od letušek, co dělat a nedělat v letadle. Například si nedávat horké nápoje, protože stroje/kávovary se čistí minimálně.
No já nevím. Kolega byl na Tinderu nebo kde. A "swajpoval", zatímco se s náma bavil. Jen prostě jezdil prstem a označoval všechny holky, že se mu líbí. Jestli to takto dělají všichni, co mají průměrný vzhled, tak už chápu, proč mi dávali lajk jen samí škaredí a nesympatičtí kluci. A ti, co by mohli vyhrát soutěž krásy, si honí ego a zvyšují si sebevědomí, protože o obyčejnou holku v žádném případě nestojí.
Další bod: Mějte soudnost a počkejte, až děti trochu povyrostou. Lidi létají pracovně nebo na dovolenou. Nikdo nechce poslouchat 4 hodiny vřeštícího satana jen proto, že ho rodiče odmítají utišit. Vychovejte své děti a vysvětlete jim, že nesmí křičet ani hlučet. V letadle není kam utéct nebo se schovat. A ostatní cestující si chtějí odpočinout. Ne si rvát vlasy zoufalstvím z jekotu neutišitelného satana. Nedejbože, který sedí vedle nich nebo za nimi.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
Sorry, ale věta: "Namlouváme si, že jsme jako single šťastné, přitom nám to ve skutečnosti vůbec nevyhovuje." je dost zcestná. Proč? Protože spousta lidí je jako single velmi šťastná
Právě nedávno jsem si uvědomila, jak moc mě rozčilují kolegyně, které si furt stěžují na manžela a děti. Vlastně nemluví o ničem jiném. Jak je manžel furt pryč, jak jim nepomáhá, jak jsou děti furt nemocné, jak furt mrčí, jak odmlouvají a jsou drzé. Jistě, otázkou je, jak jsou vychovávané. Ale já si pokaždé říkám, jak je úžasné, že tyto problémy nemám.
Jsem single, nechci děti a nechci nikoho... Jistě teď se do mě budete strefovat, jak jsme vadná, mám se jít léčit, že si to rozmyslím, atd. To, že nechci děti vím, několik let. A to přesvědčení jen sílí s tím, jak v mém okolí jsou samí nevychovaní a rozmazlení spratci.
Jsem single. Můžu si dělat, co chci, kdy chci a jak chci. Nemusím se na nikoho ohlížet, nemusím dělat kompromisy, nemusím se bát, že mi někdo ublíží nebo mě podvede. Neodkážu si představit, že přijdu domů a budu řešit jen problémy a odpovídat na otázky. Nemusím nikomu říkat, kam jdu, proč jdu a kdy se vrátím.
Teď určitě budete tvrdit, že jsem sobecká. Myslíte? A nejsou sobečtí lidi, kteří si řeknou, že chtějí děti a hned je mají? Aniž by se zamysleli, jestli na to vůbec mají psychicky, fyzicky a finančně?
1 odpověď