Sorry, ale věta: "Namlouváme si, že jsme jako single šťastné, přitom nám to ve skutečnosti vůbec nevyhovuje." je dost zcestná. Proč? Protože spousta lidí je jako single velmi šťastná
Právě nedávno jsem si uvědomila, jak moc mě rozčilují kolegyně, které si furt stěžují na manžela a děti. Vlastně nemluví o ničem jiném. Jak je manžel furt pryč, jak jim nepomáhá, jak jsou děti furt nemocné, jak furt mrčí, jak odmlouvají a jsou drzé. Jistě, otázkou je, jak jsou vychovávané. Ale já si pokaždé říkám, jak je úžasné, že tyto problémy nemám.
Jsem single, nechci děti a nechci nikoho... Jistě teď se do mě budete strefovat, jak jsme vadná, mám se jít léčit, že si to rozmyslím, atd. To, že nechci děti vím, několik let. A to přesvědčení jen sílí s tím, jak v mém okolí jsou samí nevychovaní a rozmazlení spratci.
Jsem single. Můžu si dělat, co chci, kdy chci a jak chci. Nemusím se na nikoho ohlížet, nemusím dělat kompromisy, nemusím se bát, že mi někdo ublíží nebo mě podvede. Neodkážu si představit, že přijdu domů a budu řešit jen problémy a odpovídat na otázky. Nemusím nikomu říkat, kam jdu, proč jdu a kdy se vrátím.
Teď určitě budete tvrdit, že jsem sobecká. Myslíte? A nejsou sobečtí lidi, kteří si řeknou, že chtějí děti a hned je mají? Aniž by se zamysleli, jestli na to vůbec mají psychicky, fyzicky a finančně?
Nějak jsem to nepochopila. 60 druhů pečiva? A nemá to Lidl už teď? Ať už čerstvé nebo balené (veky, tousťáky, vánočky, atd.). Myslím, že se dá hravě napočítat takové číslo. Hlavně se všemi těmi týdenními specialitami.
Jen se bojím, že se večer bude vyhazovat pečivo, které se neprodalo. Takže mám nápad. Co třeba dát od 18 hodin slevu na pečivo?
Kdysi jsem brigádně pracovala v Albertu. Když jsem viděla, jak se s klidem vyhazují obří bochníky chleba, bylo mi do pláče. Existují lidi, kteří nemají co jíst. Lidi, kteří nemají moc peněz. A tady se vyhazují bochníky, jako by to bylo něco zkaženého.
Je velmi důležité mít pořád na paměti to, co zaznělo i v článku. Já nabízím svou práci a čas a zaměstnavatel to ode mne vlastně kupuje. Vše navíc je navíc. A pokud není firma natolik uznalá, aby to "navíc" nějak zhodnotila, potom nemá smysl nic navíc poskytovat. Kolikrát už jsem objasňoval třeba nadřízeným, že i když peníze hřejou nejvíc, i takové normální, slušné poděkování a pochvala zaměstnance za to "navíc" je strašně důležité.
Přesně tak. Tohle mi v dnešní době chybí. Poděkování, motivace,pochvala, uznání, že jsme si mákli. Ať už u úkolu navíc nebo na konci čtvrtletí. Předchozí šéf nám na ranní poradě často děkoval, jak jsme si mákli a že díky nám budou prémie pro celou firmu. Tohle mi moc chybí.
Lidi ze všeho nejdřív musí pochopit, že záleží, kdy jdeme spát. Pokud budu večeřet v 6 a půjdu spát v 7, bude vadit i zelenina. Pokud budu večeřet 6 a půjdu s pár o půlnoci nebo ve 2 v noci, můžu se nacpat k prasknutí. Protože bude dostatek času, aby to tělo strávilo. Mozek ani tělo neví, kolik je hodin. Nezná pojmy jako: snídaně, oběd, večeře. Jen: jídlo 1, jídlo 2, atd. Takže na snídaně bysme mohli jíst maso s kaší a na večeři třeba jen jogurt... Běžte na yt a podívejte se na starší videa od Aleše Lamky. Nádherně vysvětluje lidské tělo, stravu a fungování.
V Harrym Pottrovi byla Minerva má nejoblíbenější postava. A nejvíce v části, kde zvolá: "piertotum locomotor".
Nejsem si jistá přesnými slovy, ale:
Neville: Abych si to ujasnil, paní profesorko. Máme je vyhodit do povětří? Prostě bum?
profesorka: Bum.
Neville: Ale jak to máme udělat?
profesorka: Proč se nezeptáte pána Finnigana? Ten má zvláštní zálibu v pyrotechnice.
Mám ráda, jak se profesorka v posledním díle postavila před Harryho, aby ho uchránila před útokem Severuse... Maggie mi bude chybět. Stejně jako Alan a Robbie.
My si nevybíráme, až přebereme. Jen získáváme zkušenosti, které typy rozhodně nechceme. Takže pokud ve 20 chceme kohokoliv, jen abychom nebyly sami, v 50 víme, že nechceme alkoholika, násilníka, flákače. Ale aktivního člověka, který nemá problém jít třeba 2 km pěšky. Který umí vařit, prát a uklízet. Ne všechny chceme být služky. Taky potřebujeme věrného, zodpovědného a spolehlivého člověka. A to není kdekdo.
Dámám, které se chlubí tím, že nic nepoužívají, jen si šplíchnou čistou vodu, to nevysvětlíte. V 35 začnou brečet nad vráskami a dalšími problémy. Je to jejich věc. Ale stejně budou tvrdit, jaká je to všechno blbost.
Dávám si jen řasenku, odličuju micelárkou z Lidlu. Nic jiného na sebe nepatlám. A přesto ve 30 vypadám, tak na 20. Neustále po mně chtějí občanku. Čím to bude? Podle mě genetikou, zdravým životním stylem a hodně sportem.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
Nikdy to nevím. Vždycky se musím podívat na internet. Jednou otevřeno a jednou ne. Zavřela bych na všechny státní svátky.
1 odpověď